galenit

Galenit, leçtŘnec olovŘně -.-.- P‚ b‚ eS

Vlastnosti: Na mno-
ha svŘtověch nale-
ziçtˇch galenitu se
st le znovu a znovu
nach zejˇ velk‚ krys-
taly, vŘtçinou narost-
l‚, ve tvaru t‚mŘý
dokonalěch krychlˇ,
osmistŘn…, kosoźtvereźněch dvan ctistŘn…
nebo jejich kombinacˇ. Typick‚ jsou tak‚ nej-
r…znŘjçˇ deformace, plochy běvajˇ zkroucen‚
a znetvoýen‚, hrany a rohy zaoblen‚, tak§e
krystaly vypadajˇ jako by byly nataven‚. NŘ-
kdy p…sobˇ jako dŘrovitŘ rozleptan‚ nebo
jsou kostrovit‚. Existujˇ dvojźatn‚ srostlice
podle osmistŘnu. Galenit m  olovŘnŘ çedou
barvu s odstˇnem do źervena, krystalov‚ plo-
chy a velk‚ kusy majˇ vŘtçinou matně n -
dech. Hustota pýibli§nŘ 7 z nŘj źinˇ velmi tا-
kě nerost; dalçˇm typickěm znakem je velmi
dobr  çtŘpnost podle ploch krychle. V galeni-
tu m…§e bět a§ 1% pýˇmŘsi stýˇbra, vŘtçinou
v podobŘ velmi jemněch zrnˇźek stýˇbronos-
něch rud, jako jsou proustit a pyrargyrit, rudy
ze skupiny tetraedritu, polybazit; pro tyto pýˇ-
mŘsi stýˇbronosněch rud se galenit, kterě se
vyskytuje ve velk‚m mno§stvˇ po cel‚m svŘ-
tŘ, tاˇ jako vyhled van  stýˇbrn  ruda. Dˇky
prorostlicˇm sfaleritu, bournonitu a rud ze
skupiny tetraedritu obsahuje galenit źasto ta-
k‚ znaźn‚ mno§stvˇ zinku, §eleza, mŘdi, anti-
monu a bismutu.

le§ˇ v Sauerlandu (Ramsbeck, ploch‚ tabulko-
vit‚ dvojźatn‚ krystaly, u Aachen (Alten-
berg), v PorŁýˇ (d…l Christian Levin v Essenu),
v pohoýˇ Eifel (Bleialf), d le v Pýˇbrami, v pol-
sk‚m Slezsku, v srbsk‚ Trepźe; ji§nˇ ćpanŘl-
sko, Kavkaz, üecko (Laurion). PýemŘnŘně ga-
lenit se nach zˇ v Rammelsbergu v Harzu
v SRN a v obrovskěch mno§stvˇch na Broken
Hillu v Nov‚m Ji§nˇm Walesu v Austr lii.
Věznam a vyu§itˇ: Ji§ Plinius Starçˇ (1. stol. po
Kr.) pou§ˇval pojem galena (= olovŘn  ruda).
Galenit je zdaleka nejd…le§itŘjçˇ a nejhojnŘjçˇ
olovŘn  ruda. Jeho celosvŘtov‚ rozçˇýenˇ z nŘj
źinˇ z roveĺ d…le§itou stýˇbrnou rudu. Hlavnˇ-
mi producenty jsou Rusko (625,0), USA
(537,5), Austr lie (433,7), Kanada (284,1 );
(1977, źˇsla jsou v 1000 tun ch olova). SvŘ-
tov  tاba olova źinila v roce 1982 3414 mi-
lion… tun; hospod ýsky vyu§iteln‚ z soby olo-
va se odhadujˇ na vˇc ne§ 170 milion… tun,
pýiźem§ se asi dvŘ týetiny nach zejˇ ve vyspŘ-
lěch z padnˇch zemˇch, asi jedna çestina v ze-
mˇch běval‚ho věchodnˇho bloku a zbytek
v rozvojověch zemˇch. Nejvˇce olova se spo-
týebuje pýi věrobŘ akumul torŁ; d le se olovo
vyu§ˇv  pýi věrobŘ olovŘněch desek, kabel…
a rour, munice, barev (bŘloba olovnat , suýˇk),
jako antideton tor v benzˇnu a pýi věrobŘ olov-
nat‚ho skla (brouçen‚ sklo.)

Vznik a věskyt: Hlavnˇ naleziçtŘ jsou hydroter-
m lnˇho p…vodu, jsou v z na na hlubinn‚ hor-
niny, m‚nŘ źasto na vělevn‚; na §il ch ve sta-
rěch jaderněch pohoýˇch. Nejzn mŘjçˇ lo§iska
se nach zejˇ v dnes ji§ zavýeněch d…lnˇch revˇ-
rech v hornˇm Harzu (Clausthal-Zellerfeld,
Bad Grund) a v Kruçněch hor ch (Freiberg);
nŘkter‚ z mnoha dalçˇch nŘmeckěch naleziçś.

covellin

Vlastnosti: Krystaly
jsou velmi vz cn‚,
covellˇn se vŘtçinou
nal‚z  kusově a jem-
nozrnně, jako k…ra,
povlaky nebo v pr ç-
kovit‚ formŘ; vz cn‚
jsou hrubŘ lupenit‚,
jako dlaĺ velk‚ tabulky. Velk‚ krystaly covellˇ-
nu poch zejˇ ze Sardinie, stejnŘ dobýe vyvinu-
t‚ krystaly byly nalezeny v Butte (Monta-
na/USA/. Barva: modroźern , rozetýeně je
indigovŘ modrě nebo tmavě; çtŘpnost: doko-
nal  podle plochy spodov‚, v tenkěch lˇsteź-
cˇch ohebně; hustota: 4,6. Covellˇn je velmi
dobrě elektrickě vodiź, jeho elektrickě odpor je
jeçtŘ ni§çˇ ne§ odpor chalkozˇnu. Zvl çtŘ pýi
vybrouçenˇ lze pozorovat jeho obdivuhodn‚
optick‚ vlastnosti: Covellˇn extr‚mnŘ rozkl d 
svŘtlo (vysok  disperze), a proto se na vzdu-
chu jevˇ jako modrě, pýi zkr pŘnˇ vodou pak
fialově a pýi zkr pŘnˇ olejem źerveně.
Vznik a věskyt Covellˇnu pýedstavuje vŘtçinou
produkt pýemŘny jiněch mŘdŘněch rud, zvl ç-
tŘ chalkozˇnu, chalkopyritu a bornitu, a proto
se t‚mŘý v§dy vyskytuje jen jako tenk‚ vrstvy
nebo povlaky. V NŘmecku se hojnŘ nach zˇ
v mŘd'nat‚ býidlici u Mansfeldu v Harzu,
v Łdolˇ Schapbachtal ve Schwarzwaldu, u Sie-
genu v severnˇm Porěnˇ; jako vz cnost se na-
ch zˇ na Vesuvu mezi sopeźněmi sublimaźnˇ-
mi produkty; na ostrovŘ Vulcano v Liparsk‚m
souostrovˇ u Sicˇlie jako ledvinitě a kulovitě
tenkě povlak na malěch krystalech sˇry.
Věznam a vyu§itˇ: Star‚ n zvy tohoto nerostu
vych zely pouze z jeho vnŘjçˇho vzhledu. Teprve
Covelli urźil v roce 1827 krystaly z Vesuvu
jako sirnˇk mŘÔĺatě a po nŘm byl pak miner l
pojmenov n. Jeliko§ se vyskytuje relativnŘ
jen vz cnŘ, nem  jako mŘdŘn  ruda velkě vě-
znam. V celistv‚ formŘ se nŘkdy zpracov v 
jako çperkově k men.

Antimonit

-.- stibnit -.-.- Sb2S3.-.-.-

kov -.-.-

Vlastnosti: Jako pa§e siln‚ krystaly antimoni-
tu byly prě v Japonsku pou§ˇv ny ke stavbŘ
zahradnˇho oplocenˇ. Krystaly jsou v§dy sloup-
covit‚, pod‚lnŘ rěhovan‚, zź sti se çpiźatěmi,
zź sti s tupěmi koncověmi plochami; na r…z-
něch naleziçtˇch se vyskytujˇ r…zn‚ tvary. Hoj-
noploch‚ krystaly jsou prot hl‚ podle osy
a proto jsou hrotit‚, jehlicovit‚ a źasto me-
chanicky rozl man‚, tak jak to zn me u s d-
rovce. SoubاnŘ s osou c jsou krystaly silnŘ
rěhovan‚; antimonit se objevuje v podobŘ ra-
di lnˇch shluk…, propleteněch agreg t… jehli-
covitěch krystal…, jako paprsźit‚ trsy, sameto-
vŘ źern‚ koule, nŘkdy je vlasovitŘ plstnatě,
nejźastŘji ovçem pýece jen tvoýˇ kusovou a§
celistvou masu. V jednom smŘru je çtŘpnost
antimonitu dokonal , ve dvou dalçˇch smŘ-
rech nedokonal ; dˇky kluzněm ploch m
v krystalov‚ mýˇ§ce lze pozorovat źasto hrub‚
vodorovn‚ pruhov nˇ a zohěb nˇ do jemněch
vln; tenk‚ krystaly lze snadno rukou ohnout.
Pou§ijeme-li k tomu krystaly s co nejhladçˇmi
koncověmi plochami, pokryjˇ se tyto plochy
jemněmi prou§ky soubاněmi s osou b krys-
talu, i kdy§ vlastnˇ ohyb koncov‚ plochy v…bec
nenaruçˇ. Barva: olovŘnŘ çed , jemn  vl kna
a trsy mohou bět i matn‚ a źern‚; vyskytuje-li
se vedle galenitu, jevˇ se modravŘ zeleně. sil-
ně kovově lesk je źasto pýekryt naźernalěmi
a pestrěmi n bŘhověmi barvami; hustota:
4,6-4,7.
Vznik a věskyC Antimonit vznik  hlavnŘ na
nˇzkoteplotnˇch hydroterm lnˇch §il ch spo-
leźnŘ s realgarem, auripigmentem, galenitem,
barytem, cinabaritem, pyritem sfaleritem,
kalcitem a zlatem. NaleziçtŘ: Wolfsberg, Harz;
d…l Caspari u Arnsbergu, Vestf lsko. Brçuns-
dorf, Kruçn‚ hory; Goldkronach, Fichtelgebir-
ge Schleiz, Durynsko/SRN; u n s Mileçov
v ¬ech ch, d le Nikitovka v ji§nˇm Rusku.
Hospod ýsky d…le§it  lo§iska se nach zejˇ
běval‚ Jugosl vii, v Rumunsku, v Al§ˇrsku, "
na Borneu, v JAR, v Bolˇvii, v Mexiku a v ¬ˇnŘ.
NejvŘtçˇ a nejdelçˇ krystaly, kter‚ kdy byly na-
lezeny, poch zejˇ z Japonska (d…l Içinokava
na ostrovŘ ćikokuţ. Krystaly o velikosti a§ jed-
noho metru byly nalezeny v běval‚ Jugosl vii
Stolica, Lesnicaţ. Antimonit zvŘtr v  źasto
na §lutě kermezit, vz cnŘji na valentinit, kterě
tvoýˇ bˇl‚ krystaly s diamantověm leskem.
Věznam a vyu§itˇ: Antimonit je nejd‚le zn m 
antimonov  ruda. Plinius Starçˇ mu dal jm‚no
stibium, z nŘho§ je odvozena chemick  znaź-
ka Sb. Staýˇ Egypśan‚, üekov‚ a üˇman‚ pou-
§ˇvali tento miner l na pýˇpravu mastˇ, lˇźidel,
barev na ýasy a oźnˇch stˇn…. Antimonit byl ţ,
velmi vyhled vaněm materi lem alchymist…,
kteýˇ jej pou§ˇvali k źiçtŘnˇ zlata nebo k věrobŘ '
"antimonov‚ho skla", kter‚ slou§ilo jako projˇ-
madlo nebo d vidlo. Antimonium znamen 
v ýeźtinŘ kvŘt nebo odkvŘt.
Dnes pýedstavuje antimonit nejd…le§itŘjçˇ an-,.
timonovou rudu. Hlavnˇmi producenty byly:
v roce 1980 Bolˇvie ( 15465 tun) Jihoafrick  re-'
publika (13941 tun), ¬ˇnsk  lidov  republika
(10000 tun); svŘtov  produkce źinila celkem
68573 tun. Antimon se pou§ˇv  k věrobŘ sli-
tin, k impregnaci l tek a k jejich ochranŘ pro-
ti vznˇcenˇ, jako plnivo a barvivo do kauźukuţ
slouźeniny antimonu se vyu§ˇvajˇ v barvˇýstvˇ
a ve věrobŘ keramiky ke zvyçov nˇ tepeln‚
odolnosti barev; d le jsou nezbytn‚ pro věro-
bu farmaceutickěch prepar t….

§ 174

Požární nádrž

(1) Důlní požární vodovod uhelného dolu musí být napojen na
požární nádrž se stálou zásobou vody. V ostatních dolech může být
důlní požární vodovod napojen na jiný zdroj vody, který svou
vydatností zabezpečí stanovené množství vody. Zásoba vody včetně
případného minimálního přítoku nebo operativního doplňování musí
být taková, aby odběr vody při vydatnosti uvažované havarijním
plánem byl možný nejméně po dobu 8 hodin. Vhodným technickým
řešením musí být umožněn odběr vody i při zamrzlé hladině nádrže
nebo vodoteče.

(2) Pro požární nádrž musí být zajištěn stálý a potřebně
vydatný zdroj vody.

§ 175

Požární zajištění úvodních důlních děl

(1) Výztuž a výstroj jam, štol a úpadnic ústících na povrch
musí být kromě průvodnic nehořlavá. Obdobný požadavek platí i pro
vrty a komíny, pokud jsou úvodními důlními díly, a pro slepé jámy
a šibíky.

(2) Výztuž a výstroj nárazišť a vyústění ostatních důlních
děl do úvodních důlních děl musí být do vzdálenosti nejméně 10
metrů od místa průniku nehořlavá.

(3) Výztuž a výstroj úvodních důlních děl a jejich nárazišť
musí být nejméně jednou za rok očištěny od hořlavých látek.

(4) Ústí úvodních důlních děl, nejsou-li uzavřena těsnými
povaly, musí být vybavena lehce ovladatelnými ocelovými požárními
poklopy nebo dveřmi z nehořlavého materiálu. Tento požadavek se
vztahuje i na nouzové průchody a oteplovací kanály. Ostatní otvory
do těchto důlních děl (pro potrubí, kabely apod.) musí být
nehořlavě utěsněny. Ovládací prvky hlavních uzavíracích ventilů
nebo šoupátek na potrubí nesmějí být umístěny pod úrovní požárních
poklopů ani za jinými uzávěrami úvodních důlních děl. Na
plynujícím dole musí být požární poklopy v takové hloubce, aby po
jejich uzavření nedošlo v případě výbuchu k porušení ústí jámy;
kromě toho musí být zajištěna i možnost zvýšit jejich odolnost
proti výbuchu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na
podzemní díla.

(5) Požární poklopy a dveře musí být udržovány v takovém
stavu, aby se daly rychle a těsně uzavřít.

(6) Požární poklopy a dveře je povinen zkontrolovat určený
pracovník nejméně jednou za půl roku. Při tom je povinen také
ověřit čas potřebný k jejich uzavření.

(7) Slepé jámy a šibíky musí vyúsťovat do odbočujících
důlních děl tak, aby v těchto důlních dílech bylo možno postavit
podle potřeby i 2 uzavírací hráze případně propust. Vzdálenost
mezi odbočujícím důlním dílem a překopem nebo jiným důlním dílem v
místě uzavírací hráze musí být nejméně 8 metrů.

§ 176

Požární zajištění zásobníků uhlí v dole

(1) Výztuž a výstroj zásobníků uhlí v dole musí být
nehořlavá.

(2) Na zhlaví a u vypouštěcího otvoru zásobníku musí být
odbočky důlního požárního vodovodu s hydrantem.

§ 177

Požární zajištění objektů na ústích
úvodních důlních děl

(1) Budovy jam, štol a úpadnic, budovy hlavních ventilátorů a
těžní věže musí být z nehořlavého materiálu a musí být chráněny
proti účinkům blesku.

(2) Objekty uvedené v odstavci 1 musí být nehořlavě odděleny
od všech přilehlých objektů, které nejsou z nehořlavého materiálu.

(3) V budovách jam, štol a úpadnic nebo v jejich
bezprostřední blízkosti nesmějí být skladovány hořlavé hmoty. Za
skladování se nepovažuje uložení takového množství těchto hmot,
které bude během nejbližší směny dopraveno do podzemí.

(4) Sklady hořlavých hmot nesmí být blíže než 60 metrů od
ústí vtažného důlního díla.

(5) Těžní věž musí být nejméně jednou za rok zbavena nánosu
mazadel a usazeného hořlavého prachu.

(6) Důlní požární vodovod musí být vyveden také do strojovny
těžního stroje umístěné v těžní věži. Tato část důlního požárního
vodovodu nemusí být trvale pod tlakem, pokud je zásobování vodou
zajištěno připojením dostatečně výkonného čerpadla v pohotovosti
nebo požární cisternou.

§ 178

Nouzový průchod do vtažných důlních děl
ústících na povrch

(1) Pro případ, že vtažné důlní dílo ústící na povrch bude
uzavřeno požárními poklopy nebo dveřmi, musí být zřízen nouzový
průchod z tohoto důlního díla na povrch, není-li jiné důlní dílo,
které by mohlo tuto funkci plnit.

(2) Nouzový průchod musí do důlního díla ústícího na povrch
vyúsťovat tak, aby byl přístupný z místa pod požárními poklopy
nebo za požárními dveřmi. Na povrchu musí vyúsťovat do zvláštní
budovy z nehořlavého materiálu nebo nejméně 8 metrů od budov z
nehořlavého materiálu nebo nejméně 12 metrů od ostatních budov.

(3) Nouzový průchod musí mít nehořlavou výztuž a musí
zajišťovat bezpečný průchod pracovníků a nezbytné větrání dolu.
Nezbytné množství důlních větrů určí organizace.

(4) Použije-li se nouzový průchod k přivádění ohřívaného
vzduchu do důlních děl ústících na povrch, musí být učiněna
opatření, která zabrání působení nadměrné teploty na pracovníky a
jejich popálení o ohřívací zařízení.

(5) Nouzový průchod je povinen zkontrolovat určený pracovník
nejméně jednou za půl roku.