covellin

Vlastnosti: Krystaly
jsou velmi vz cn‚,
covellˇn se vŘtçinou
nal‚z  kusově a jem-
nozrnně, jako k…ra,
povlaky nebo v pr ç-
kovit‚ formŘ; vz cn‚
jsou hrubŘ lupenit‚,
jako dlaĺ velk‚ tabulky. Velk‚ krystaly covellˇ-
nu poch zejˇ ze Sardinie, stejnŘ dobýe vyvinu-
t‚ krystaly byly nalezeny v Butte (Monta-
na/USA/. Barva: modroźern , rozetýeně je
indigovŘ modrě nebo tmavě; çtŘpnost: doko-
nal  podle plochy spodov‚, v tenkěch lˇsteź-
cˇch ohebně; hustota: 4,6. Covellˇn je velmi
dobrě elektrickě vodiź, jeho elektrickě odpor je
jeçtŘ ni§çˇ ne§ odpor chalkozˇnu. Zvl çtŘ pýi
vybrouçenˇ lze pozorovat jeho obdivuhodn‚
optick‚ vlastnosti: Covellˇn extr‚mnŘ rozkl d 
svŘtlo (vysok  disperze), a proto se na vzdu-
chu jevˇ jako modrě, pýi zkr pŘnˇ vodou pak
fialově a pýi zkr pŘnˇ olejem źerveně.
Vznik a věskyt Covellˇnu pýedstavuje vŘtçinou
produkt pýemŘny jiněch mŘdŘněch rud, zvl ç-
tŘ chalkozˇnu, chalkopyritu a bornitu, a proto
se t‚mŘý v§dy vyskytuje jen jako tenk‚ vrstvy
nebo povlaky. V NŘmecku se hojnŘ nach zˇ
v mŘd'nat‚ býidlici u Mansfeldu v Harzu,
v Łdolˇ Schapbachtal ve Schwarzwaldu, u Sie-
genu v severnˇm Porěnˇ; jako vz cnost se na-
ch zˇ na Vesuvu mezi sopeźněmi sublimaźnˇ-
mi produkty; na ostrovŘ Vulcano v Liparsk‚m
souostrovˇ u Sicˇlie jako ledvinitě a kulovitě
tenkě povlak na malěch krystalech sˇry.
Věznam a vyu§itˇ: Star‚ n zvy tohoto nerostu
vych zely pouze z jeho vnŘjçˇho vzhledu. Teprve
Covelli urźil v roce 1827 krystaly z Vesuvu
jako sirnˇk mŘÔĺatě a po nŘm byl pak miner l
pojmenov n. Jeliko§ se vyskytuje relativnŘ
jen vz cnŘ, nem  jako mŘdŘn  ruda velkě vě-
znam. V celistv‚ formŘ se nŘkdy zpracov v 
jako çperkově k men.