vyvřeliny

Nejvýznamnější naleziště – Středočeský Pluton (Český Brod, Tábor, Písek, Horažďovice, Klatovy, Příbram), Mrákotín, Řásná, Lipnice
7) Vyjmenujte některé vyvřeliny
žula, granodiorit, syenit, diorit, gabro, labradorit, pyroxenit, amfibolovec, těšinit
žulový porfyr, pegmatit, aplit
ryolit, křemenný porfyr, trachyt, andezit, čedič, melafyr, diabas, fonolit (znělec)

...

opotřebitelnost malá, leštitelnost dobrá
odběrnost – pro těžbu nejpříznivější kvádrovitá nebo tlustě lavicovitá
Technicky neporušené žuly se používají na:
obklady, i mostních pilířů, při regulaci toků
dlažby, chodníky, schody
Do betonu lze použít jen tehdy, pokud nebude vystaven velkým teplotním rozdílům (objemové změny křemene).
Žuly poskytují únosné a stabilní základové půdy (vlivem větrání se mohou měnit).
Žula zvětrává v žulové eluvium – písčitá zvětralina (použití jako podřadný písek).

Žula

složení: podstatné součásti – křemen, draselný živec (ortoklas), kyselý plagioklas
vedlejší součásti – muskovit, biotit, obecný amfibol, pyroxen
akcesorické – turmalín, pyrit, apatit, magnetit
vznik: infuzí magmatu v závěru hornotvorných pochodů
překrystalováním usazených hornin za vysokých teplot a tlaků
(problém není definitivně vyřešen)
technické vlastnosti:
hustota = 2400 – 2700 kg/m3
nasákavost zdravé žuly do 0,5%
pevnost v tlaku 35 – 250 Mpa

Dělí se na:

vyvřeliny hlubinné – magma utuhlo ve větších hloubkách pod zemským povrchem
vyvřeliny žilné (podpovrchové) – magma těchto vyvřelin vyplnilo trhliny, praskliny nebo mezivrstvé spáry
vyvřeliny výlevné – magma utuhlo na zemském povrchu

Proto odpovídá určité skupině hlubinných vyvřelin určitá skupina výlevných hornin podobného minerálního (a chemického) složení, lišící se však strukturou případně texturou.

Rozeznáváme:

nerostné součástky podstatné, které jsou rozhodující pro zařazení do určité skupiny
nerostné součástky vedlejší, které odlišují jednotlivé druhy vyvřelin v dané skupině
nerostné součástky podružné (akcesorické), které jsou zastoupeny nejrůznějšími minerály v nepatrném až mizivém množství

Geologická pozice magmatických hornin se projevuje v jejich textuře a struktuře. Magma stejného chemického složení mohlo utuhnout buď v různých hloubkách pod současným zemským povrchem nebo na povrchu.

je anorganická homogenní přírodnina

Hornina – je inhomogení minerální asociace, která tvoří určitou jednotku ve skladbě zemské kůry. Skládá se zpravidla z jednotlivých minerálů a můžeme je charakterizovat strukturou a texturou. Chemické složení hornin nelze (až na vyjímky) vyjádřit vzorcem.

5) Rozdělení magmatických hornin (vyvřelin)

a) podle nerostného (chemického) složení
b) podle geologické pozice (dané hloubkou a tvarem magmatických těles)

Nerostné složení – je do značné míry výrazem chemické povahy magmatu.

3) Přehled hlavních horninotvorných minerálů

V systematické geologii se minerály dělí podle chemického složení do 8 skupin:
prvky
sirníky
halovce
kysličníky
sírany
uhličitany
fosfáty
křemičitany

4) Co je to minerál a hornina?

Minerál – je nerost, jehož chemické složení můžeme vyjádřit vzorcem (je to prvek nebo sloučenina). Každý nerost je charakterizován fyzikálními vlastnostmi jako je krystalografická souměrnost, habitus (vzhled), forma agregátu (struktura krystalů), barva, tvrdost, štěpnost, lesk a měrná hmotnost.

organogenní

c) Přeměněné horniny (metamorfované) – vznikají přeměnou za určitých podmínek v zemské kůře, působením vysokých teplot a tlaků na horniny, které se tak dostanou do tuze plastického stavu a mění svoji texturu a strukturu případně i minerální složení. Přeměněné horniny mohou vznikat ze všech tří typů uvedených hornin.

2) Co je to struktura a textura hornin

Struktura hornin – vyjadřuje vývoj hmoty, omezení jednotlivých součástek, jejich vzájemný vztah a relativní velikost v hornině.
Textura hornin – vyjadřuje prostorové uspořádání minerálních součástí v hornině

Litosféra

1) Rozdělení hornin v litosféře
sahá do hloubky 1200 km a tvoří tak 40% objemu zemského pláště.
Podle způsobu vzniku se dělí na:
a) Vyvřelé horniny (eruptivní, magmatické) – vznikají krystalizací a tuhnutím magmatu v různých částech litosféry.
Podle toho kde magma utuhne rozlišujeme:
hlubinné (abysální)
žilné (hypabisální)
výlevné (efuzivní)
b) Usazené horniny (sedimentární) – vznikají druhotně buď usazováním úlomků rozrušených hornin nebo chemickým usazováním a vysrážením ve vodním prostředí a nebo činností organismů.
Podle toho se dělí na:
klastické (úlomkovité, mechanické)
chemické

Vznik půd, půdotvorné činitele

Půdní profil, půdní typy, hodnocení půd
Oběh vody v přírodě
Typy podzemních vod
Složení a vlastnosti podzemních vod
Stručný přehled geologické stavby ČR
Druhy geologických map
Geologické profily
Geologické přípravné práce, metody průzkumu
Přehled předkvartérních základových půd podle geologické příslušnosti
Zeminy čtvrtohorních pokryvů
Etapy geologického průzkumu ložisek nerostných surovin
Hlavní zásady při zakládání lomů se zřetelem k účelu a geolog. poměrům
Ložiska písku a štěrku
Úkoly geolog. průzkumu při územním plánování a ochraně živ. Prostředí
Podklady územního plánování
Geologické úkoly při plánování a výstavbě sídlišť

Rozdělení hornin v litosféře

2. Co je to struktura a textura hornin?
3. Přehled hlavních horninotvorných minerálů
4. Co je minerál a hornina
5. Rozdělení magmatických hornin (vyvřelin)
6. Žula
7. Vyjmenujte některé vyvřeliny
8. Usazené horniny (sedimenty)
9. Co je štěrk a písek
10. Jemnozrnné klastické sedimenty (pelity, aleurity)
11. Přeměněné horniny (metamorfované)
12. Působení vnitřních geologických sil
13. Pohyby a deformace v zemské kůře
14. Praktický význam výzkumu tektonických poruch
15. Zvětrávání hornin