7. Aktinomicéty

- některé skupiny produkují antibiotika(látky brzdící růst nebo smrtící jiné bakterie), rod streptomices - produkují streptomycin. Bakterie ve vzduchu - do vzduchu na prachových částečkách, více v suché atmosféře před deštěm a na souši, na 1m3 ve školách asi 5 tis. - 30 tis. bak. Bak ve vodě - nejv. ve stokách, onemocnění(úplavice,tyfus), výskyt ve vodním toku podle přítomnosti org. látek. Prostředí pro bakterie na lidském těle - KŮŽE -obličej, uši, oblast vlasů, podpaží. Výměšky kožních žláz -potrava pro bakterie. Na kůži se nachází běžně - stafilokoky, mikrokoky, bakterie, akné - roztoč, sídlí na kůži, při poranění infekce; clostridium tetani- tetanus, vnitřní udušení - ÚSTA -příznivá teplota a vlhko, zdrojem výživy sliny, laktobacily - nachází se běžně v ústech,produkují kys. mléčnou,vznik zub. kazů. Stafylokoky, streptokoky, mikrokoky. Bakterie se zachytávají na zub. kameni. - DÝCHACÍ CESTY- horní cesty dých. odfiltrovávají , - stafilokoky,streptokoky,mikrokoky, podráždění horní c. dých. -kýchání a podráždění dolní c. d. -kašel. V plících může být mykobakterium tuberculosis - rozpad plicní tkáně a vykašlávání kousků plic. tk. Střevo -v žaludku pH kyselé nevhodné pro bakterie ale pH neutrální je vyhovující.

7. Aktinomicéty

- některé skupiny produkují antibiotika(látky brzdící růst nebo smrtící jiné bakterie), rod streptomices - produkují streptomycin. Bakterie ve vzduchu - do vzduchu na prachových částečkách, více v suché atmosféře před deštěm a na souši, na 1m3 ve školách asi 5 tis. - 30 tis. bak. Bak ve vodě - nejv. ve stokách, onemocnění(úplavice,tyfus), výskyt ve vodním toku podle přítomnosti org. látek. Prostředí pro bakterie na lidském těle - KŮŽE -obličej, uši, oblast vlasů, podpaží. Výměšky kožních žláz -potrava pro bakterie. Na kůži se nachází běžně - stafilokoky, mikrokoky, bakterie, akné - roztoč, sídlí na kůži, při poranění infekce; clostridium tetani- tetanus, vnitřní udušení - ÚSTA -příznivá teplota a vlhko, zdrojem výživy sliny, laktobacily - nachází se běžně v ústech,produkují kys. mléčnou,vznik zub. kazů. Stafylokoky, streptokoky, mikrokoky. Bakterie se zachytávají na zub. kameni. - DÝCHACÍ CESTY- horní cesty dých. odfiltrovávají , - stafilokoky,streptokoky,mikrokoky, podráždění horní c. dých. -kýchání a podráždění dolní c. d. -kašel. V plících může být mykobakterium tuberculosis - rozpad plicní tkáně a vykašlávání kousků plic. tk. Střevo -v žaludku pH kyselé nevhodné pro bakterie ale pH neutrální je vyhovující.

Zahájení dobývacích prací

Dobývací práce mohou být zahájeny až po skončení potřebných
otvírkových a přípravných prací, splnění požadavků předpisů k
zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména pokud jde o
větrání, požární ochranu, ochranu proti výbuchu prachu a plynů a
odvodňování a splnění podmínek povolení otvírky, přípravy a
dobývání a technologického postupu. Splnění těchto požadavků musí
být organizací zkontrolováno a o kontrole pořízen záznam.

Rekonstrukce jam

Rekonstrukce jámy musí být prováděna podle projektu
vypracovaného podle zvláštních předpisů. 21), 22) Projekt musí
určit také bezpečnostní opatření k ochraně pracovníků proti pádu
do jámy a proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení
pracovního povalu.
------------------------------------------------------------------
21) Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu
při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru
státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.), ve znění
výnosu Českého báňského úřadu ze 7. července 1986 č. 16/1986
Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.).
22) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.

Hloubení jam s předvrtem nebo předrážkou

(1) Styk předvrtu nebo předrážky se dnem jámy musí být
zajištěn proti pádu pracovníků do hloubky. Není-li to z
technologických důvodů přechodně možné, musí být pracovníci
připoutáni ochranným postrojem s tlumičem energie pádu připojeným
k lanu a práce musí být prováděny za stálého dozoru.

(2) Způsob zajištění bezpečnosti pracovníků při odtěžování ze
spodního ústí předvrtu nebo předrážky určí technologický postup.

(3) Při ucpání předvrtu nebo předrážky je organizace povinna
určit způsob uvolnění a odtěžení horniny. Tyto práce musí být
prováděny jako práce spojené se zvýšeným nebezpečím.

Hloubení jam v horninách zpevněných zmrazováním

(1) Zmrazené dno hloubené jámy musí být kontrolováno
předvrtem na vzdálenost určenou technologickým postupem. Výsledky
předvrtávání musí být vyhodnocovány a na jejich základě určena
bezpečnostní opatření proti průvalu nezmrazených hornin.

(2) Při prosakování vody se musí postupovat jako při ohrožení
(§ 17 odst. 1).

(3) Stěny hloubené jámy a zařízení v jámě musí být zbavovány
ledových krápníků. Na začátku směny a podle potřeby v jejím
průběhu musí být prováděna kontrola, zda návěštní zařízení není
vyřazeno z provozu pro námrazu.

(4) Těžní okov nesmí být po skončení směny ponechán na dně
jámy.

(8) Používá-li se k prohlubování těžní zařízení jámy, nesmí
být během prací v jámě používáno těžní zařízení k jiným účelům.
Při tomto způsobu prohlubování musí být v době, kdy jsou
pracovníci v jámě, uzamčena zátyňová dvířka na všech patrech,
zamezen přístup k jámě nepovolaným osobám a musí být zabráněno
pádu předmětů do jámy.

(9) Zařízení při hloubení jam musí být provozována podle
zvláštního předpisu. 21)
------------------------------------------------------------------
21) Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti
provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích
podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce
19/1983 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu ze 7.
července 1986 č. 16/1986 Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986
Sb.).
22) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.

§ 51

Hloubení ve zvodněných nebo plynujících
horninách

Pokud se při hloubení mohou očekávat výrony vod nebo plynů
nebo průvaly vod nebo bahnin (zvodněných hornin), musí se
předvrtávat na vzdálenost určenou technologickým postupem.
Výsledky předvrtávání musí být vyhodnocovány a na jejich základě
určena bezpečnostní opatření.

Hloubení a prohlubování jam

(1) Pro hloubení, ražení, vyztužování a vystrojování jámy,
slepé jámy a šibíku (dále jen "jáma") včetně nárazišť musí být
vypracován projekt podle zvláštních předpisů.21)22)

(2) Úsek jámy mezi jejím dnem a stálou výztuží musí být
zajišťován prozatímní výztuží. V pevných horninách může být od
prozatímní výztuže upuštěno, a to za podmínek určených
technologickým postupem.

(3) Pracovníci na dně jámy musí být chráněni proti pádu
předmětů ochranným povalem provedeným podle zvláštního předpisu.
21)

(4) Prohlubuje-li se jáma při současné těžbě z pater nad
hloubením, musí být k ochraně pracovníků v jámě zřízen pod
nejnižším patrem bezpečnostní (ochranný) poval nebo ponechán
celík. 21) Způsob ochrany pracovníků musí řešit projekt.

(5) Ochranný poval nebo celík může být odstraněn až po úplném
vyhloubení nebo prohloubení jámy a vyražení náraziště do
vzdálenosti určené projektem.

(6) Postup a bezpečnostní opatření při odstraňování
ochranného povalu nebo celíku určí technologický postup.

(7) Po odstranění ochranného povalu nebo celíku nesmí být
jáma vystrojována v době, kdy se v jámě těží.

Hloubení šachtic

(1) Ústí šachtice musí být zajištěno vhodným způsobem
(ohrazením, prahem, zábradlím, příčnými tyčemi apod.) proti pádu
osob a předmětů do šachtice. Jestliže se v šachtici nepracuje,
musí být její ústí bezpečně zakryto.

(2) Vytěžená zemina, případně hornina, nářadí a jiné předměty
musí být ukládány v takové vzdálenosti od ústí šachtice a takovým
způsobem, aby byl vyloučen jejich pád do šachtice a nepříznivé
tlakové projevy uskladněných hmot na šachtici.

(3) Je-li ústí šachtice na nakloněném povrchu, musí být na
vyšší straně vyhlouben příkop tak, aby srážková voda nestékala do
šachtice a nerozmáčela její okolí.

(4) Pokud je šachtice hlubší než 5 metrů, musí být ve výšce 2
až 4 metrů nad jejím dnem ochranný poval.

(5) Šachtice do hloubky 15 metrů musí být vybavena pevným
žebříkem. Šachtice hlubší než 15 metrů musí být vybavena
samostatným lezním oddělením s odpočívadly, jejichž svislá
vzdálenost nesmí být větší než 5 metrů. Lezní oddělení může být
nahrazeno svislým žebříkem s ochranným košem. Vzdálenost paty
žebříku lezního oddělení od výztuže a výstroje šachtice musí být
nejméně 0,3 metru.

(6) Pro nouzový výstup ze šachtice musí být připraveno
záchranné lano nebo záchranný žebřík bezpečně ukotvený na povrchu.

(7) Šachtice hlubší než 15 metrů musí být vybavena návěštním
zařízením.

(8) Používá-li se k těžbě v šachtici jednočinný ruční vrátek,
musí mít rohatku se západkou nebo samosvorný převod a brzdu. Pokud
není ruční vrátek vybaven odlehčovací brzdou, musí jej obsluhovat
dva pracovníci.

(9) Před sestupem pracovníků musí být šachtice vyvětrána a
ověřeno, že je v ní nezávadné ovzduší.

(10) Dno šachtice, pokud se v ní pracuje, musí být osvětleno
tak, aby bylo spolehlivě viditelné od ústí šachtice.

(11) Při práci v šachtici musí být na ohlubni stále přítomen
nejméně jeden pracovník.

(12) Ze šachtice se mohou razit důlní díla do vzdálenosti 50
metrů.

(13) Nepoužívané šachtice a důlní díla z nich vyražená musí
být neprodleně likvidována.

Ražení pomocí razicích plošin

(1) Razicí plošina může být provozována pouze se zařízením
zajišťujícím náhradní dopravu pracovníků.

(2) Před zahájením práce z plošiny musí být razicí plošina
stabilizována rozepřením do boků důlního díla.

(3) V technologickém postupu musí být určeny lhůty a způsob
kontrol soudržnosti hornin raženého důlního díla a stavu ukotvení
dráhy razicí plošiny.

(4) Materiál dopravovaný razicí plošinou musí být uložen a
upevněn tak, aby neohrožoval pracovníky a umožňoval výstup na
pracovní plošinu.

(5) Výstroj raženého důlního díla musí být zabudována
nejpozději při demontáži dráhy razicí plošiny.

(6) Pro provoz razicí plošiny platí také zvláštní předpis.21)
------------------------------------------------------------------
21) Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu
při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru
státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.), ve znění
výnosu Českého báňského úřadu ze 7. července 1986 č. 16/1986
Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.).

Ražení komínů

(1) Před vstupem na čelbu raženého komína musí být
překontrolováno důlní ovzduší v rozsahu určeném organizací.

(2) Při práci v komíně musí být pracovníci a pracovní nářadí
zajištěno proti pádu do hloubky.

(3) V komíně bez samostatného lezního oddělení musí být
zajištěna možnost dorozumění mezi pracovníky u paty komína a na
čelbě komína. Vstup do komína je bez předchozího dorozumění
zakázán. Po dobu chůze nebo jízdy v komíně nesmí zde být
vykonávána žádná práce.

(4) V těžním oddělení raženého komína musí být ponechána
rubanina v množství potřebném pro bezpečný přístup a práci na
čelbě komína. Technologický postup určí podmínky pro bezpečné
vypouštění rubaniny.

(5) Pokud se pracuje současně v různých úrovních komína, musí
být v technologickém postupu určena opatření na ochranu
pracovníků.

(6) Spodní ústí komína musí být zajištěno tak, aby pracovníci
v přístupové chodbě nebyli ohroženi pádem horniny nebo předmětů z
komína.

Ražení protlačováním

(1) Při spuštění protlačovacího zařízení se může v blízkosti
hydraulických částí stroje zdržovat jen pracovník, který stroj
ovládá. Při posunu může být u čelby jen pracovník, který dává
návěští obsluze protlačovacího zařízení.

(2) Při posunu se nesmějí v rouře a ve vstupní jámě vykonávat
jiné práce.

(3) Ruční těžení horniny na čelbě protlačované roury je
dovoleno jen při průměru roury větším než 0,8 metrů. Při použití
roury o průměru menším než 1 metr musí být pracovník na čelbě
jištěn dalším pracovníkem zvenku a připoután k zajišťovacímu
lanu.

Ražení razicími a tunelovacími stroji a štíty

(1) Ražení razicím nebo tunelovacím strojem nebo štítem (dále
jen "razicí zařízení") může být zahájeno po kolaudaci pracoviště a
odstranění závad, které by mohly ohrozit bezpečnost práce nebo
provozu. Kolaudační komisi jmenuje závodní dolu nebo jím pověřený
pracovník. O výsledku kolaudace musí být pořízen záznam.

(2) Razicí zařízení může být uvedeno do chodu až po odchodu
všech pracovníků z dosahu rozpojovacího orgánu stroje.

(3) Při posunu razicího zařízení o další pracovní krok se
nesmějí v dosahu pohybujícího se zařízení konat práce, které
bezprostředně nesouvisí s touto činností. Po každém takovém posunu
je předák povinen zkontrolovat stav pracoviště.

(4) V prostoru, kde jsou osazovány díly výztuže ukladačem, se
nesmějí konat práce, které bezprostředně nesouvisí s touto
činností.

(5) Do prostoru před rozpojovací orgán razicího zařízení
mohou vstupovat pracovníci jen za účelem výměny řezných nástrojů,
údržby zařízení nebo prohlídky čelby. Před vstupem do tohoto
prostoru musí být prohlédnuty nezajištěné části důlního díla z
hlediska nebezpečí pádu horniny a překontrolováno důlní ovzduší z
hlediska možného výskytu škodlivin v prostoru čelby. Razicí
zařízení musí být v klidu a zajištěno proti uvedení do chodu.

(6) Pod pracovními plošinami razicího zařízení se mohou
pracovníci zdržovat, jen je-li zamezeno pádu horniny nebo předmětů
z plošin.

Vyztužování vodorovných a úklonných důlních děl

(1) Volné prostory za výztuží musí být zabezpečeny proti
uvolňování a vypadávání horniny. V důlních dílech nebezpečných
ujetím hornin musí být tyto prostory založeny.

(2) V plynujících dolech a v uhelných dolech ve slojích
náchylných k samovznícení musí být volné prostory za výztuží
vyplněny hlušinou nebo jiným vhodným materiálem (§ 181).

(3) V pevných a soudržných horninách, kromě míst ohrožených
zvýšenými horskými tlaky a na uhelných dolech také míst křižování
nebo odbočování důlních děl, mohou být důlní díla ražena a
ponechána bez výztuže, pokud v nich nehrozí nebezpečí pádu
horniny.

(4) Stabilita poddajné ocelové výztuže se zajišťuje
rozpínkami. V případě, že jsou důlní díla ražena
a) kombajny,
b) v oblastech s nebezpečím důlních otřesů nebo průtrží hornin,
uhlí a plynů,
c) o hrubém profilu větším než 20 m2 nebo
d) s úklonem větším než 10 stupňů,

se používají nejméně tři kusy ocelových rozpínek umístěných při
uzavřené výztuži přibližně po 120 stupních na obvodu a při
otevřené výztuži na stropě díla a po jeho bocích.

Technologický postup

(1) Technologický postup pro ražení a zajišťování důlních děl
musí určit
a) směr a úklon ražení a profil důlního díla,
b) způsob a postup rozpojování hornin,
c) vliv jiných důlních děl nebo důlní činnosti a potřebná
bezpečnostní opatření,
d) podmínky ražení a jejich předpokládané změny,
e) druh výztuže, její vzájemnou vzdálenost a nejvýše přípustnou
vzdálenost od čelby, množství a místo uskladnění hmot pro
výztuž a způsob zakládání volných prostor za výztuží, případně
druh prozatímní výztuže a záměnu prozatímní výztuže za stálou a
použití strojů při budování výztuže,
f) větrání pracoviště a zneškodňování prachu,
g) zvláštní opatření proti důlním otřesům, průtržím hornin, uhlí a
plynů, průvalům vod a bahnin (zvodněných hornin), ujetí
okolních hornin, případně jiným nebezpečím,
h) strojní a elektrická zařízení pro ražení a dopravu,
i) rozsah vlastního pracoviště s vymezením odpovědnosti,
j) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.

(2) V příloze technologického postupu musí být nákres
příčného, případně i podélného profilu důlního díla s vyznačením
umístění výstroje, dopravního zařízení a na uhelném dole i
protivýbuchové uzávěry.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i pro
rekonstrukci důlních děl.

§ 40

Místa se zvýšenými horskými tlaky

(1) Zdroje zvýšení horských tlaků, zejména odvaly, výsypky,
geologické poruchy, ponechané pilíře, vyrubané prostory, jakož i
místa, ve kterých došlo v důsledku tlakových projevů k provozní
nehodě, musí být vyznačena v důlních mapách.

(2) Pro bezpečné vedení důlních děl v místech, kde se mohou
projevit zvýšené horské tlaky, musí být v technologickém postupu
určena zvláštní opatření.

§ 41

Hmoty pro výztuž důlních děl

Pro bezpečné zajištění pracoviště musí být připraveno určené
množství hmot pro výztuž. Místo jejich uskladnění určí
technologický postup.

§ 42

Ochrana důlních děl, inženýrských sítí
a jiných objektů

Před zahájením ražení důlních děl s povrchu nebo ústících na
povrch je organizace povinna v prostoru těchto prací zjistit
a) inženýrské sítě a kabelová vedení,
b) podzemní prostory,
c) prosakování nebo výron škodlivých látek,
d) stavební a jiné objekty,
e) vzdálenost komunikací a povahu provozu na nich,
ověřit jejich stav a určit potřebná opatření. Pokud budou tyto
skutečnosti zjištěny během ražení, je nutno učinit potřebná
opatření nebo práce zastavit.


Díl druhý
Ražení a zajišťování důlních děl

§ 43