Rozdělení dolů

(1) Doly se z hlediska výskytu metanu dělí na dvě kategorie:
a) neplynující doly,
b) plynující doly.

(2) Neplynující doly jsou ty doly, kde koncentrace metanu
nedosáhla v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po
zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhla 1 %
a koncentrace ostatních hořlavých plynů nebo par (dále jen
"plyny") 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné zplodiny důlních
požárů se pro zařazení dolu neuvažují.

(3) Plynující doly jsou uhelné doly s výjimkou dolů
lignitových a ostatní doly, které nesplňují požadavky uvedené
v odstavci 2. Plynující doly se zařazují do II. nebo I. třídy
nebezpečí.

Doly II. třídy nebezpečí jsou všechny doly Ostravsko-karvinského
revíru a doly s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů.

Ostatní plynující doly jsou doly I. třídy nebezpečí.

(4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu
do kategorie plynujících dolů nebo do vyšší třídy nebezpečí,
oznámí organizace bezodkladně obvodnímu báňskému úřadu.

Provoz odvalů

(1) Pro provoz odvalu musí být vypracován technologický
postup, který určí bezpečnostní opatření pro ukládání a odběr
hmot, způsob zneškodňování prachu, zajištění strojů a zařízení a
podle potřeby také měření teplot a koncentrace plynných škodlivin,
chlazení nebo hašení hořícího odvalu.

(2) Na odval mohou být ukládány nebo z něho odebírány hmoty
tak, aby tím nebyly vytvářeny podmínky pro samovznícení a šíření
požáru a nebyla narušena stabilita odvalu.

(3) Na odvale s hořlavými hmotami nesmí být rozděláván oheň
ani sypán žhavý popel nebo struska.

(4) Odval včetně jeho neprovozovaných částí musí být
kontrolován nejméně jednou za měsíc.

(5) Přístupové cesty na odval musí být označeny
bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.

(6) Při ukládání a odběru hmot z hořícího odvalu musí být v
ovzduší na pracovištích odvalu zjišťována přítomnost kysličníků
uhelnatého a siřičitého a sirovodíku. Místa s předpokládaným a
zjištěným výskytem plynných škodlivin musí být označena
tabulkami.

Zřizování odvalů

(1) Odval musí být zřízen v souladu s projektovou dokumentací
vypracovanou podle zvláštních předpisů. 19), 22)

(2) Odval určený k ukládání hmot náchylných k samovznícení
nebo z něhož mohou vycházet plynné škodliviny musí být dostatečně
vzdálen od ústí vtažného důlního díla, nejméně však 60 metrů po
převládajícím směru větrů.

(3) Odval nesmí být zřízen na výchozu uhelné sloje nebo
vrstvě hořlavého nerostu, není-li nad ní vrstva nehořlavých hornin
o mocnosti nejméně 10 metrů.
------------------------------------------------------------------
19) Vyhláška č. 104/1988 Sb.
22) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.

Základní požadavky pro vedení důlních děl

(1) V dole s nebezpečím důlních otřesů musí být otvírka,
příprava a dobývání ložiska řešena v co nejširším rozsahu a
návaznosti na dobývání ložiska v nadloží a podloží.

(2) Důlní díla musí být projektována a vedena tak, aby byly
dodrženy zásady protiotřesového boje, předpoklady pro vznik
důlních otřesů byly co nejmenší a neznemožnilo se použití účinných
metod prognózy důlních otřesů a uplatnění aktivních a pasivních
prostředků proti nim.

Zařazování dolů z hlediska nebezpečí důlních otřesů

(1) Doly se z hlediska nebezpečí důlních otřesů dělí na 2
kategorie:

a) doly bez nebezpečí důlních otřesů,
b) doly s nebezpečím důlních otřesů.

(2) Důl do kategorie s nebezpečím důlních otřesů zařadí
obvodní báňský úřad. Do této kategorie může zařadit i část dolu.
Při změně podmínek může obvodní báňský úřad na žádost organizace
zařazení zrušit. Nezařazené doly se považují za doly bez nebezpečí
důlních otřesů.

(3) Zjistí-li organizace skutečnosti odůvodňující zařazení
dolu do kategorie s nebezpečím důlních otřesů, je povinna je
sdělit obvodnímu báňskému úřadu.

Likvidace důlních děl a pilířů

(1) Pokud způsob likvidace pilířů a vyrubaných nezavalených
prostorů a jiných důlních děl není součástí dobývací metody, musí
být určen technologickým postupem nebo projektem.

(2) Pro likvidaci důlních děl pleněním platí také § 69.

(3) Při likvidaci dlouhých důlních děl souvisejících s poruby
v plynujícím dole II. třídy nebezpečí (§ 79) musí být místo
plenění zkropeno po celém obvodu. Při strojním plenění ocelové
výztuže musí být místo plenění zkrápěno. V okolí místa plenění
musí být nepřetržitě měřena koncentrace metanu v důlním ovzduší.

(4) Při likvidaci svislých důlních děl a na uhelném dole i
důlních děl s úklonem nad 30 stupňů je zakázáno plenit výztuž.

(5) Předpokládá-li se pozdější povrchové dobývání ložiska,
musí být likvidaci důlních děl provedena s ohledem na následné
povrchové dobývání.

(6) Projekt likvidace rozsáhlých nezavalených prostorů musí
řešit bezpečnost práce a provozu zejména s ohledem na účinky
předpokládané tlakové vlny, seizmické účinky a projevy závalu na
povrchu.

(7) Způsob likvidace důlních děl musí být vyznačen v základní
důlní mapě.