Větrání

§ 104

Větrání výklenků

Výklenek do délky 3 metrů s nestacionárním chladicím
zařízením nebo s elektrickým zařízením a ostatní výklenky do délky
5 metrů v plynujícím dole a do délky 10 metrů v neplynujícím dole
nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním
větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. Ve výklenku
s nestacionárním chladicím zařízením nebo elektrickým zařízením
není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.


Oddíl sedmý
Větrání dočasně neobsazených
a opuštěných důlních děl

§ 105

Dočasně neobsazená důlní díla

(1) Dočasně neobsazená separátně větraná důlní díla musí být
i nadále větrána.

(2) Dočasně neobsazená důlní díla, pokud nejsou dozorčími
orgány prohlížena, musí být označena laťovým křížem nebo
znepřístupněna na plynujícím dole ve vzdálenosti nejvýše 5 metrů
a na neplynujícím dole nejvýše 10 metrů od průchodního větrního
proudu. Při tom na plynujícím dole musí být dodržena alespoň tato
opatření:
a) důlní dílo neobsazené déle než jednu směnu musí být označeno
laťovým křížem,
b) důlní dílo neobsazené déle než 3 směny v pracovních dnech musí
být znepřístupněno v celém profilu takovým způsobem, aby
vniknutí do něho nebylo možné bez poškození nebo odstranění
zábrany a bylo přitom zachováno větrání.

Větrání v dolech

§ 102


zrušen

Oddíl šestý
Větrání důlních provozoven

§ 103

Větrání důlních provozoven, komor a skladů

(1) Vozovny (remízy) důlních lokomotiv, provozovny strojů s
naftovými motory, provozovny se stacionárním chladicím zařízením,
elektrické stanice, sklady výbušnin 20) a sklady hořlavých kapalin
a tuhých maziv musí být větrány nepřetržitě.

(2) Ostatní důlní provozovny, komory a sklady do délky 5
metrů v plynujícím dole a do délky 10 metrů v neplynujícím dole
nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním
větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. V těchto
prostorech není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83
odst. 4.

(3) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace
vodíku v důlním ovzduší větší než 0,5 % a musí být zajištěna
alespoň dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora
větrána separátním větráním, musí být ventilátor umístěn mimo
nabíjecí komoru a provoz usměrňovacího agregátu funkčně vázán na
provoz ventilátoru.

(4) Ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv a v
provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, musí
být zajištěna nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu a
koncentrace plynů v důlním ovzduší nesmí překročit 25 % spodní
meze výbušnosti.

(5) V provozovně se stacionárním chladicím zařízením musí být
zajištěn objemový průtok důlních větrů nejméně 3 m3.s-1 na 100 kg
chladiva kompresorové jednotky s největší náplní. Pokud jsou
výdušné větry z této provozovny odváděny přímo do celkového
výdušného větrního proudu, postačí desetinásobná výměna vzduchu za
hodinu.

(6) Komora s olejovým transformátorem nebo elektrickým
zařízením s olejovou náplní a sklad hořlavých kapalin a tuhých
maziv musí být větrány tak, aby výdušné větry z nich již nebyly
použity k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.

(7) Elektrická stanice a sklad hořlavých kapalin a tuhých
maziv nesmějí být ovětrávány větrním proudem, pro který je
povolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5 písm. b). V
těchto prostorách není dovolena místní koncentrace metanu podle
§ 83 odst. 4.
20) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o
výbušninách.

Větrání v kamenolomu

§ 100

Přibližování k plynujícím horizontům a stařinám

(1) Při otvírání plynujícího horizontu musí být důlní dílo,
které se přiblíží na vzdálenost 10 metrů k takovému horizontu,
raženo s bezpečnostními předvrty předstihujícími čelbu nejméně
o 5 metrů. Na těchto pracovištích musí být stálá kontrola
koncentrace metanu, případně kysličníku uhličitého kontinuálními
analyzátory.

(2) Přiblíží-li se důlní dílo ke stařinám na vzdálenost menší
než 10 metrů, je organizace povinna v technologickém postupu určit
opatření na ochranu před náhlým zaplynováním.

§ 101

Separátní větrání

(1) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního
větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních
větrů.

(2) Druh separátního větrání, umístění ventilátorů a tlumičů
hluku, vyvedení luten do průchodního větrního proudu, jejich
prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a
způsob likvidace odváděného prachu musí být uveden v
technologickém postupu.

(3) Mají-li být použity jiné lutny než kovové, musí být z
materiálu, který nepodporuje šíření požáru.

(4) Poddajné lutny nevyztužené se nesmějí používat na sací
straně ventilátoru v lutnovém tahu.

(5) Separátní větrání musí být nepřetržité kromě přerušení na
dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu plynů (§ 79 odst. 2) a
pro údržbu ventilátoru a jeho napájecí sítě.

(6) Po přerušení nebo při poruše separátního větrání provede
organizace vhodná bezpečnostní opatření k zajištění bezpečnosti
práce a provozu.

(7) Separátní větrání může být po přerušení nebo poruše
obnoveno až po zjištění, že se tak může stát bez nebezpečí, které
by mohly způsobit i odváděné důlní větry. Pracoviště mohou být
obsazena a elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání
odpovídá požadavkům této vyhlášky.

(8) Bližší podmínky pro projektování, provoz a kontrolu
separátního větrání v plynujících dolech stanoví zvláštní právní
předpis.28a)
28a) Vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické
činnosti v plynujících dolech.

Zpusoby větrání neproražených dulních děl

Způsoby větrání neproražených důlních děl

(1) Neproražené důlní dílo musí být větráno separátním
větráním 28) vždy, když není zajištěno stanovené složení důlního
ovzduší nebo když vzdálenost čelby od průchodního větrního proudu
dosáhla na plynujícím dole 5 metrů, na neplynujícím dole 10 metrů.

(2) Jedním lutnovým tahem je dovoleno větrat nejvýše 2
neproražená důlní díla, v dole II. třídy nebezpečí však může být
raženo pouze jedno z nich.

(3) V dole II. třídy nebezpečí může být z dovrchní chodby,
která není proražena do vyššího patra, raženo další důlní dílo jen
za účelem dosažení větrního spojení a vždy jen jedním pracovištěm.

(4) Výdušné větry, které proudí z neproražených důlních děl
nového patra, musí být v plynujícím dole odváděny přímo do
celkového výdušného větrního proudu nebo do větrního proudu
samostatného větrního oddělení, kterým nejsou větrána jiná
pracoviště, kde se razí nebo dobývá. Není-li splnění tohoto
požadavku technicky možné, je dovoleno na písemný příkaz závodního
dolu přivádět výdušné větry na pracoviště vyššího patra; je-li
potřebné odplynit důlní díla nového patra, musí být pracoviště
v příslušném samostatném větrním oddělení zastavena a pracovníci
odvoláni.

(5) Neproražená důlní díla na neplynujícím dole, ve kterých
není možné z technologických důvodů (při použití razicích plošin
apod.) zřídit separátní větrání, je možné se souhlasem závodního
dolu nebo jím pověřeného pracovníka větrat stlačeným vzduchem.

(6) Podružné větrání s použitím přehrad, větrních závěsů nebo
luten je přípustné jen přechodně jako nouzové opatření.

28) ON 44 6008 Stanovení součinitelů netěsnosti větracích
lutnových tahů.
ON 44 6009 Výpočet separátního větrání dlouhých důlních děl.

Větrání

§ 93

Samostatná větrní oddělení

(1) Důlní větry musí být rozváděny tak, aby byla vytvořena
samostatná větrní oddělení, a to již pro přípravná důlní díla.

(2) Samostatná větrní oddělení a spojené vtažné a výdušné
větrní proudy mohou být vzájemně propojovány jen k nezbytným
účelům.

(3) Na dole II. třídy nebezpečí může být při podpatrovém
dobývání v každém samostatném větrním oddělení jeden porub nebo
dobývka. V důlních dílech spojujících vtažné a výdušné větry
uvnitř takového větrního oddělení musí být postaveny v místech
určených plánem otvírky, přípravy a dobývání hrázové dveře nebo
výbuchuvzdorné uzavírací hráze.

(4) Začátek a konec samostatného větrního oddělení musí být
uvedeny v plánu otvírky, přípravy a dobývání, vyznačeny ve větrním
schématu a označeny v důlních dílech.

§ 94

Izolace větrních proudů

(1) Větrní proudy musí být izolovány v důlních dílech
tvořících nežádoucí spojení (zkraty)
a) mezi hlavními vtažnými a výdušnými větrními proudy,
b) mezi samostatnými větrními odděleními,
c) mezi samostatným větrním oddělením a spojeným vtažným nebo
výdušným větrním proudem,
d) mezi spojenými vtažnými a výdušnými větrními proudy,
e) uvnitř samostatného větrního oddělení.

Větrní proudy musí být izolovány hrázemi, větrními dveřmi nebo
jinými vhodnými způsoby, a to v takovém počtu, provedení
a vzdálenostech, aby nebylo narušeno větrání. Tyto požadavky musí
splňovat i izolační objekty větrních propojení dopravními vrty,
případně zásobníky.

(2) Má-li důl několik hlavních výdušných důlních děl, musí
být každá větrní oblast na výdušné straně izolována proti
ostatním. Na plynujícím dole musí být tato izolace výbuchuvzdorná.

(3) Na dole II. třídy nebezpečí se musí stavět v místech
uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) výbuchuvzdorné hráze nebo
hrázové dveře. V ostatních případech postačí větrní dveře.

(4) V případě mimořádné důležitosti hrázových dveří musí být
zajištěna jejich řádná funkce vhodným zařízením. Tyto případy určí
organizace. Kontrola funkce těchto hrázových dveří musí být
zajištěna signalizací vyvedenou do dispečinku nebo místa se stálou
obsluhou. Výjimečně lze funkci vhodného zařízení, případně
signalizace zajistit stálou hlídkou.

(5) Mají-li výbuchuvzdorné hráze nebo hrázové dveře otvory
pro průnik části důlních větrů, musí mít z obou stran samočinné
záklopky, které musí být také výbuchuvzdorné.

§ 95

Větrání porubů a dobývek

(1) Poruby a dobývky musí být větrány průchodním větrním
proudem, kromě těch porubů a dobývek, u kterých dobývací metoda
takový způsob větrání nepožaduje.

(2) Větrání musí být upraveno tak, aby důlní větry proudily
podél dobývaného pilíře a na plynujících dolech vodorovně nebo
vzestupně kromě případů uvedených v odstavci 3. Při místním
úpadním vedení větrů přes poruchy nebo ve vlnitém uložení určí
organizace potřebná bezpečnostní opatření.

(3) Úpadní vedení důlních větrů porubem je možné, pokud
koncentrace metanu v důlním ovzduší v porubu nepřekročí 1 %
a rychlost větrního proudu v porubu bude nejméně 1 m.s-1.

§ 96

Větrní a hrázové dveře

(1) Větrní a hrázové dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí
zůstat zbytečně otevřeny. Jakmile pomine jejich potřeba, musí být
vysazeny nebo zajištěny v otevřené poloze. Kde otevření dveří
ohrožuje řádné větrání, musí být postaveny nejméně dvoje v takové
vzájemné vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy zavřeny.

(2) V důlních dílech s pravidelnou strojní dopravou musí být
hrázové dveře dálkově ovladatelné.

(3) Hrázové dveře s průchodem pro dopravník se mohou používat
jen ve výjimečných případech se souhlasem závodního dolu nebo jím
pověřeného pracovníka.

§ 97

Větrní závěsy

Místo větrních dveří se mohou použít 2 větrní závěsy, avšak
jen tam, kde jejich netěsnost nenaruší rozvádění důlních větrů a
kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře.

§ 98

Větrní mosty

(1) Větrní mosty se mohou použít jen tehdy, není-li možno
vyřešit vedení důlních větrů jinak. Větrní mosty musí být těsné a
zhotoveny z nehořlavého materiálu.

(2) Větrní mosty, ve kterých jsou vedeny důlní větry několika
samostatných větrních oddělení, musí být na plynujícím dole
vybudovány výbuchuvzdorně. Na dole II. třídy nebezpečí musí být
všechny větrní mosty vybudovány výbuchuvzdorně.

Větrání v kamenolomu

§ 87

Údržba hlavních ventilátorů a jejich
příslušenství

(1) Provozovaný hlavní ventilátor je povinen prohlédnout
určený pracovník nejméně jednou denně.

(2) Záložní hlavní ventilátor je povinen prohlédnout a
přezkoušet určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

(3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství musí být podrobně
zkontrolováno nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčištěno a
nakonzervováno; u jam se skipovým těžením však nejméně jednou za
půl roku.

(4) Na dobu opravy hlavního ventilátoru i záložního hlavního
ventilátoru je závodní dolu nebo jím pověřený pracovník povinen
určit potřebná bezpečnostní opatření.

§ 88

Opatření při zastavení chodu hlavního ventilátoru
a při poruše větrání

(1) Zastavit hlavní ventilátor nebo změnit způsob jeho práce
je dovoleno jen na písemný příkaz určeného pracovníka.

(2) Při zastavení hlavního ventilátoru nebo při závažné
poruše ve větrání se musí postupovat podle havarijního plánu.

(3) Po obnovení chodu hlavního ventilátoru nebo po odstranění
závažné poruchy ve větrání mohou být pracoviště obsazena a
elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání odpovídá
požadavkům této vyhlášky.

§ 89

Reverzace větrního proudu

(1) Pokud je hlavní ventilátor vybaven zařízením pro
reverzaci větrního proudu, musí být toto zařízení kontrolováno
nejméně jednou za měsíc. Výsledky kontrol musí být uchovány 2
roky.

(2) Účinnost reverzace větrního proudu musí být ověřena
nejméně jednou za rok, a to střídavě v různých ročních obdobích.
Účinnost reverzace musí být ověřena také při podstatné změně
větrání.

(3) Ověření účinnosti reverzace větrního proudu musí být
vyhodnoceno a výsledky uchovávány 2 roky.

§ 90

Výpomocné ventilátory

Výpomocný ventilátor může být použit pro tu část dolu, ve
které není možno jinak splnit požadavky § 83, 84 a 85. O nasazení
výpomocného ventilátoru a o podmínkách jeho provozu rozhodne
závodní dolu na základě výpočtu větrání, a to jen na nezbytně
nutnou dobu. Při zastavení výpomocného ventilátoru se musí
postupovat podle havarijního plánu.

Oddíl čtvrtý
Rozvádění důlních větrů

§ 91

Vedení důlních větrů

(1) Vtažné větry musí být vedeny na příslušné patro nebo
nejhlubší místo a odtud nejkratší větrní cestou k porubům a
dobývkám.

(2) Výdušné větry musí být vedeny vodorovně nebo vzestupně.
Úpadní vedení těchto větrů je dovoleno za podmínky, že rychlost
větrního proudu bude vyšší než 0,6 m.s-1 a budou splněny požadavky
§ 182 odst. 1 písm. b).

§ 92

Větrní cesty

(1) Jako větrní cesty mohou být používána schůdná důlní díla
a dále větrní vrty o průměru nejméně 0,3 m nebo komíny bez lezního
oddělení nebo dopravního zařízení, pokud nejsou používány pro
dopravu rubaniny.


(2) Při likvidaci důlních děl ovětrávaných průchodním větrním
proudem mohou být pro větrání použita i neschůdná důlní díla. V
písemném příkazu je organizace povinna určit
a) místa a četnost indikací plynných škodlivin a odběrů vzorků
důlního ovzduší k rozborům,
b) vybavení osádky přenosnými přístroji k měření koncentrací
plynných škodlivin,
c) způsob denní kontroly větrání neschůdnou větrní cestou,
d) časové omezení jeho platnosti.

(3) Průřezy větrních cest musí být takové, aby umožňovaly
dodržet předepsanou rychlost a požadovaný objemový průtok důlních
větrů z hlediska dodržení stanoveného složení důlního ovzduší.
Světlý průřez větrních cest s výjimkou porubů a dobývek a jejich
prorážek, komínů, větrních mostů a větrních vrtů nesmí být menší
než 4 m2. Světlý průřez větrních cest spojených větrních proudů
dvou nebo více samostatných větrních oddělení nesmí být na dole
II. třídy nebezpečí menší než 8 m2.

(4) V důlním díle, ve kterém se pravidelně přepravuje, se při
výpočtu světlého průřezu větrní cesty musí od průřezu důlního díla
odečíst průřez dopravního zařízení, případně i průřez uskladněného
materiálu.

(5) Ve schůdných větrních cestách musí být možná přeprava
hmot.

Důlní vítr

Objemový průtok důlních větrů v důlních dílech, ve kterých se
zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí být takový, aby byly
dodrženy požadavky této vyhlášky.



Rychlost důlních větrů

(1) Rychlost důlních větrů musí být nejméně
a) 0,15 m.s-1 v hloubených svislých důlních dílech,
b) 0,2 m.s-1 v ústí komor,
c) 0,5 m.sec-1, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší je větší
než 0,5 %,
d) 0,3 m.s-1 na ostatních pracovištích, kromě pracovišť uvedených
v § 95 odst. 3.
Rychlost důlních větrů v plynujících dolech však musí být taková,
aby zabránila vzniku metanových vrstev, pokud jejich vzniku není
zabráněno jinak.

(2) Rychlost důlních větrů nesmí být větší než
a) 4 m.s-1 v otvírkových a přípravných důlních dílech, porubech a
dobývkách,
b) 10 m.s-1 v ostatních důlních dílech s chůzí nebo pravidelnou
dopravou lidí,
c) 15 m.s-1 v ostatních důlních dílech bez chůze a pravidelné
dopravy lidí.

(3) V důlních dílech, pokud neumožňují jakoukoliv chůzi nebo
dopravu lidí, není rychlost důlních větrů omezena.