Předběžné prohlídky důlních děl

(1) Bezpečný stav všech podzemních pracovišť, na kterých se
nepracovalo po dobu stanovenou v odstavcích 2, 3 a 4, včetně všech
přístupů k nim musí být před znovuobsazením pracovišť prověřen
předběžnou prohlídkou. Předběžné prohlídky musí být provedeny i na
místech, kde se budou zdržovat pracovníci. Předběžné prohlídky
musí provádět určené dvojice pracovníků.

(2) Na plynujících dolech se předběžné prohlídky musí
provést, pokud pracoviště nebyla obsazena 2 nebo více směn. Na
pracovištích ovětrávaných průchodním větrním proudem, u nichž lze
předpokládat, že jejich zaplynování je vyloučeno, mohou být
prohlídky provedeny až po 3 nebo více neobsazených směnách.
Předběžné prohlídky nesmí být provedeny dříve než 3 hodiny před
obsazením pracovišť.

(3) Separátně větraná důlní díla, v nichž je dovolena zvýšená
koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, a neproražená dovrchní a z
nich odbočující důlní díla v plynujícím dole musí být předběžně
prohlédnuta po neobsazení delším než 3 hodiny. Výsledky těchto
prohlídek musí pracovníci, kteří je provedli, poznamenat také na
tabulce, kterou z čelby přenesou na vhodné místo u vstupu do
důlního díla v průchodním větrním proudu.

(4) V dole bez výskytu metanu (dále jen "neplynující důl"),
kde se nepracovalo po dobu určenou závodním dolu, nesmí být
předběžné prohlídky provedeny dříve než 6 hodin před obsazením
pracovišť.

Prohlídky pracovišť

(1) Pokud tato vyhláška nebo zvláštní předpisy nestanoví jiné
lhůty, je povinen pracoviště prohlédnout
a) směnový technik v uhelném dole nejméně jednou v každé polovině
směny, v ostatních dolech nejméně jednou za směnu a na povrchu
hlubinných dolů nejméně jednou za den; v nepracovních dnech
může organizace od prohlídek pracovišť na povrchu upustit,
b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho
zástupce v uhelném dole nejméně dvakrát za týden, v ostatních
dolech a na povrchu hlubinných dolů nejméně jednou za týden.

(2) Na určených odlehlých a roztroušených povrchových
pracovištích s jednoduchými provozními poměry (šachtice, vrtba
apod.) je povinen pracoviště prohlédnout
a) směnový technik nejméně jednou za týden,
b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho
zástupce nejméně jednou za 2 týdny,
c) předák, případně vedoucí skupiny (dále jen "předák") v každé
směně, ve které nebude provedena prohlídka podle písmene a)
nebo b).

(3) Předák určený k provádění prohlídek pracovišť podle
odstavce 2 písm. c) musí
a) mít nejméně tříletou praxi při provádění obdobných prací,
b) zúčastnit se školení a složit zkoušku z příslušných předpisů k
zajištění bezpečnosti práce a provozu v rozsahu požadovaném pro
směnového technika,
c) obdržet od organizace písemné pověření k výkonu dozoru s
vymezením práv a povinností. Toto pověření musí být uvedeno v
provozní dokumentaci pro příslušné pracoviště včetně popisu
kontrolní činnosti předáka.

(4) Při prohlídce pracoviště podle odstavce 2 písm. a) a b)
musí být zkontrolováno také uschování a zabezpečení výbušnin,
evidence výbušnin, a má-li se ve směně vykonávat trhací práce
malého rozsahu, také její příprava, případně provedení.

(5) Směnový technik, technik bezprostředně nadřízený
směnovému technikovi a jeho zástupce (dále jen "dozorčí orgány") a
ostatní technici jsou povinni při prohlídkách pracovišť
kontrolovat dodržování příslušné provozní dokumentace, stav
bezpečnostních zařízení a v dole s nebezpečím výskytu metanu (dále
jen "plynující důl") i koncentraci metanu v důlním ovzduší
a zařídit odstranění zjištěných závad. Pokud nelze zjištěné závady
odstranit a pracovníci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, jsou
dozorčí orgány a ostatní technici povinni zastavit práci a zařídit
odchod pracovníků na bezpečné místo. O tomto opatření jsou povinni
ihned uvědomit dispečera nebo inspekční službu, kteří to oznámí
také inspektoru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu
společenské kontroly.

(6) Výsledky prohlídek a určená opatření musí být zaznamenány
[§ 23 odst. 1 písm.g)].

(7) Dozorčí orgány jsou povinny nosit s sebou příslušnou část
důlní mapy s vyznačením všech větrních (§ 92 a 129) a záchranných
(§ 291 odst. 8) cest.

(6) Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s
provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká.

(7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě
přístupném pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat.

(8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od
ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému,
těžkému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace
uchována nejméně 5 let od úrazu.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním
využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování
hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým
způsobem.
77) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým
se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
78) Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým
se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy
určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

§ 6

Zařízení

(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou mohou být
provozovány a používány jen pracoviště, stroje, zařízení,
přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí,
provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do
používání mohou být uvedeny jen výrobky,79) které svou konstrukcí,
provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný
výrobek.80)

(2) Při používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a
materiálů musí být dodrženy pokyny nebo technické podmínky
výrobce, návody a podmínky stanovené při jejich schválení nebo
povolení.

(3) Zařízení, jakož i jiné prostředky a pomůcky, které slouží
provozu a jeho bezpečnosti, případně ochraně života a zdraví
pracovníků, musí být stále udržována v nezávadném a použitelném
stavu. Zařízení mohou uvádět do chodu nebo používat jen pracovníci
určení k jejich obsluze. Zařízení mohou být používána k úkonům,
pro které jsou určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených
organizací.

(4) Pokud jsou ochranná zařízení poškozena nebo z naléhavých
důvodů přechodně vyřazena z činnosti, musí být co nejdříve
vyměněna nebo uvedena do řádného stavu. Do té doby musí být
bezpečnost práce a provozu zajištěna vhodnými bezpečnostními
opatřeními.

(5) Bezpečnost pracovníků při práci ve výšce nad 1,5 metrů na
pracovištích v podzemí musí řešit provozní dokumentace.

(6) V blízkosti porubů, dobývek a ražených důlních děl, kromě
šachtic, podzemních děl a podzemních staveb, musí být umístěno
telekomunikační zařízení napojené na dispečink nebo jiné určené
místo.

(7) Organizace je povinna zajistit nejméně jednou ročně
prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou
vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek.
------------------------------------------------------------------
79) § 2 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
80) Zákon č. 22/1997 Sb.

(8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:
a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí
mít průhledné okénko,
b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,
c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být
zajistitelné proti nečekanému pádu zpět,
d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí
být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv
otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být
uzamčeny,
e) vrata na cestách s dopravou, pokud jejich průchod pro chodce
není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými
a stále přístupnými dveřmi pro průchod,
f) dveře a vrata ovládané mechanickou silou nesmí svým pohybem
ohrožovat zaměstnance, musí být vybaveny zřetelným, dobře
rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením
a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy
automaticky otevřou, musí umožňovat ruční otevření,
g) pokud je přístup na některém místě zamezen řetězy nebo podobným
zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně
viditelné a označené odpovídajícími označeními zákazu nebo
výstrahy.

(9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář,
sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí
výbuchu.

(10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí
a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být
jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn
nemohl vracet, a to ani zředěný.

(11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.

§ 5

Provozní dokumentace

(1) Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto
vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní
dokumentace, a to technologický postup, pracovní postup, dopravní
řád, provozní řád nebo návod k používání77) a návod k obsluze.78)

(2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně
souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce,
ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou
techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k
zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.

(3) Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky
předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o
povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení, 6)
technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo
stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.

(4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní
dokumentace upravená na místní podmínky.

(5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek
bezodkladně upravena.

Požadavky na objekty

(1) Podlahy v místech, kde se chodí nebo kde se zdržují lidé,
nesmí mít žádné nerovnosti, vypoukliny, díry nebo nebezpečný
sklon; musí být bezpečné pro chůzi a proti uklouznutí.

(2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního
prostoru musí být navrženy tak, aby zaměstnanci mohli provádět
svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo
dobrá pracovní pohoda.

(3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici,
musí být tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti
dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.

(4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být
otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno
navrhovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. Musí
umožňovat bezpečné čištění. V otevřeném stavu nesmí představovat
nebezpečí pro zaměstnance.

(5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech
nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši
očí zřetelně označeny a musí být vyrobeny z bezpečnostních
materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v případě, že dojde
k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců.

(6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají
vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici
zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně.

(7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro
jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu
využívání prostorů a pracovišť.

Sebezáchranné přístroje

(1) V uhelných dolech mohou být používány pouze sebezáchranné
přístroje izolačního typu. Na ostatních dolech může být na základě
příznivého posouzení a vyhodnocení rizik5a) místo sebezáchranného
přístroje izolačního typu použit sebezáchranný přístroj filtrační.

(2) Na jednom dole se může používat pouze jeden druh
sebezáchranného přístroje.

(3) Sebezáchranný přístroj smí být k použití vydán pouze za
předpokladu, že na přístroji je zřetelně vyznačené schéma způsobu
jeho použití.

(4) Sebezáchranný přístroj může zaměstnanec v dole odložit
pouze na pracovišti do vzdálenosti nejvíce 5 metrů od sebe.

(5) Organizace prokazatelně seznámí a prakticky procvičí
zaměstnance v používání sebezáchranného přístroje, a to před jeho
prvním přidělením. Praktické procvičení se opakuje nejméně jednou
ročně.

(6) Pro praktické cvičení pracovníků zajistí organizace
takový počet cvičných sebezáchranných přístrojů, aby bylo možno
praktické cvičení pracovníků ve stanovených lhůtách provést. Pro
praktické cvičení je možno použít i vyřazených sebezáchranných
přístrojů.
------------------------------------------------------------------
5a) § 132a odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění
zákona č. 155/2000 Sb.

(10) Na povrchu musí mít ochrannou přilbu každý, kdo vstupuje
do míst s nebezpečím pádu předmětů.
------------------------------------------------------------------
3) Např. ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky, ČSN 34 3510
Bezpečnostní tabulky a nápisy pro elektrická zařízení, ON 44
0090 Bezpečnostní značky a tabulky pro doly.
4) Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu.
§ 135 odst. 2 písm. b) a odst. 3 zákoníku práce.
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 192/1988 Sb., o
jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví.
5) § 133 odst. 2 zákoníku práce.

Odpovědnost za dodržování vyhlášky

Odpovědnost pracovníků na jednotlivých stupních řízení za
plnění povinností stanovených touto vyhláškou organizaci podrobně
upraví organizační řád.


Díl druhý
Objekty, pracoviště a zařízení

§ 4

Vstup do objektů a na pracoviště

(1) Povrchové objekty pracoviště a zařízení musí být ohraženy
nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob.

(2) Ústí důlních děl na povrch musí být zabezpečena proti
vstupu nepovolaných osob tak, aby nebyl znemožněn odchod
pracovníků z dolu při nebezpečí.

(3) Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí
nebezpečí pádu osob,musí být zakryty, ohrazeny nebo zasypány.

(4) Organizace určí způsob zabezpečení míst uvedených
v odstavcích 1 a 2 proti vstupu nepovolaných osob a lhůty jejich
kontrol.

(5) Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v
odstavcích 1 a 2 musí být vyznačen na bezpečnostních tabulkách 3)
u všech vchodů, přístupů a cest k nim.

(6) Vstup do důlních děl označených zákazem vstupu
(bezpečnostní tabulkou, laťovým křížem apod.) nebo
znepřístupněných je zakázán. Je-li to potřebné, může se do nich
vstoupit jen na písemný příkaz, ve kterém organizace určí opatření
k zajištění bezpečnosti vstupujících pracovníků. Vstup je dovolen
jen po ověření složení důlního ovzduší a za přítomnosti pracovníka
určeného k průběžnému měření předpokládaných škodlivin.

(7) Do objektů a na pracoviště nesmějí vstupovat osoby, které
jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků; 4)
provádění namátkových kontrol dodržování tohoto zákazu a jejich
rozsah a způsob určí závodní dolu nebo jím pověřený pracovník.

(8) Vstup na pracoviště je dovolen pouze pracovníkům určeným
k práci, kontrole nebo dozoru na tomto pracovišti; dalším osobám
jen v doprovodu určeného pracovníka.

(9) Každý, kdo vstupuje do důlního díla, musí mít důlní
osobní svítidlo, sebezáchranný přístroj, ochrannou přilbu a
ostatní potřebné osobní ochranné pracovní prostředky; 5) při
zahlubování jam, hloubení šachtic do 15 metrů a při pracích
prováděných hornickým způsobem musí mít sebezáchranný přístroj jen
pokud to určí organizace a důlní osobní svítidlo jen pokud
pracoviště není dostatečně osvětleno denním světlem.

u) strmou sloj taková sloj nebo její část, která má úklon větší
než 60 stupňů od vodorovné roviny,
v) šachtici hloubené důlní nebo podzemní dílo kruhového průřezu s
průměrem do 2,2 metrů nebo pravoúhlého průřezu do 3,75 metrů
čtverečních o maximální hloubce 40 metrů; za šachtici se
považuje i hloubená studna,
w) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v
provozuschopném a bezpečném stavu. Údržbou zařízení jsou i
předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy
zařízení, jakož i montáž a demontáž částí zařízení v rozsahu
potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo
oprav zařízení,
x) úpadně vedený větrní proud takový větrní proud, který je veden
v důlním díle, jehož generální úklon od vodorovné roviny směrem
dolů přesahuje 2 cm.m -1,
y) vedení důlních děl proces vytváření nebo likvidace důlních děl.
Zahrnuje ražení, vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání,
zajišťování a likvidaci důlních nebo podzemních děl a dobývání
výhradních ložisek,
z) zařízení požární ochrany zařízení sloužící k ochraně před
požáry a k hasení požárů včetně požární zbrojnice, skladů a
nářadí, požární techniky, hasicích prostředků a jiných věcných
prostředků požární ochrany, kouřových a požárních dveří a
poklopů, přípravných protipožárních hrází apod.

(2) Za důl a důlní dílo se považuje i podzemní stavba a
podzemní dílo, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

j) ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi
ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví
pracovníků (rotující, pohybující se nebo horké části strojů,
části elektrických zařízení pod napětím apod.),
k) otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň
se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který
je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických
procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo
výbuchu,
l) podzemní dílo podzemní prostor vytvořený činností prováděnou
hornickým způsobem,
m) polostrmou sloj taková sloj nebo její část, která má úklon 22
až 60 stupňů od vodorovné roviny,
n) porub jen stěnový porub; ostatní pracoviště pro dobývání
ložisek jsou dobývky,
o) práci spojenou se zvýšeným nebezpečím taková práce, při které
hrozí pracovníku zvýšené nebezpečí úrazu. Jsou to práce
stanovené touto vyhláškou, dále práce, při které je nařízen
stálý dozor, a práce, o které tak rozhodne organizace,
p) pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti
včetně technických zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s
určenou pracovní činností,
q) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je
zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen
k odstavování mobilních strojů,
r) provozně zabezpečovací systém soubor měřicích a kontrolních
prvků včetně nutných ovládacích, případně jiných částí
zařízení, které nepřetržitě nebo ve stanovených intervalech
kontrolují bezpečný provoz daného zařízení a zajišťují jeho
vypnutí za předem určených podmínek nebo za stavu, kdy by mohlo
dojít k poškození daného zařízení v důsledku překročení,
případně podkročení stanovených hodnot,
s) samostatné větrní oddělení soustava důlních děl, kterými jsou
vedeny důlní větry od místa, kde se ještě nepoužité důlní větry
oddělují od spojených nebo hlavních vtažných větrních proudů až
do místa, kde se po použití na pracovištích spojují s jinými
výdušnými větry nebo s venkovní atmosférou. Při tom se
nepřihlíží k použití větrů pro větrání otvírkových a podobných
důlních děl, ražených ze spojeného vtažného nebo výdušného
větrního proudu,
t) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků
a stavu pracoviště, při němž pracovník určený organizací se
nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným
než dozorem,

Výklad pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky se považuje za
a) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než
3000 kg,
b) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo
manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené
touto vyhláškou,
c) mobilní (pohyblivý) stroj takový stroj, který se při své
pracovní činnosti pohybuje z místa na místo,
d) dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v
podélném směru tak, že pro připojení vozidla k dalšímu vozidlu
musí být použito pomocné spojovací zařízení (táhlo, řetěz
apod.),
e) důl provozní celek, který zpravidla tvoří z hlediska větrání
samostatnou technickou jednotku bez ohledu na to, jak je po
stránce organizační nazýván,
f) důlní dílo podzemní prostor vytvořený hornickou činností; za
důlní dílo se považuje i větrací, odvodňovací, těžební a
záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla. Za
důlní dílo se nepovažuje vyhledávací a průzkumný vrt,
g) důlní otřes geomechanický jev, který je projevem náhlého
porušení horského masívu, provázený seizmickým a zvukovým
efektem, při němž se uvolňuje nahromaděná energie,
h) důlní požár nežádoucí a nekontrolované hoření; za důlní požár
se považuje i proces samovznícení, a to od takového stadia, kdy
jeho zplodiny jsou schopny ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo
kdy teplota hořlavé hmoty by mohla být příčinou výbuchu,
ch) návěští nebo předvěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace
vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěstním
znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy,
i) ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránící vzniku
úrazů, provozních nehod nebo poruch technických zařízení; za
ochranné zařízení se považuje i zajišťovací zařízení dobývacího
stroje,

Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských
společenství1b) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a bezpečnosti provozu (dále jen "bezpečnost práce
a provozu") při hornické činnosti1) v podzemí a při dobývání
nevyhrazených nerostů1a) v podzemí, včetně objektů a zařízení na
povrchu, které souvisejí s těmito činnostmi.
------------------------------------------------------------------
1) § 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
a zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
1a)§ 3 písm. a) zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
1b) Směrnice Rady 92/104/EHS o minimálních požadavcích na zlepšení
bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém
a hlubinném těžebním průmyslu.

VYHLÁŠKA

Českého báňského úřadu
ze dne 29. prosince 1988
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při
hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů
v podzemí
Změna: 477/1991 Sb.
Změna: 340/1992 Sb.
Změna: 3/1994 Sb.
Změna: 54/1996 Sb.
Změna: 109/1998 Sb.
Změna: 434/2000 Sb.
Změna: 330/2002 Sb.
Změna: 330/2002 Sb. (část)
Změna: 141/2004 Sb.

Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6
písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické
činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:

Reziduální horniny

Podobně jako pyroklastika, tak i reziduální horniny jsou specifickou skupinou hornin mající v systému hornin zvláštní postavení. Jsou to horniny, jejichž materiál vznikl mechanickým rozpadem, popř. chemickým zvětráváním zdrojové horniny v nejsvrchnější zóně zemské kůry, zůstává spjat se zdrojovou horninou a není transportován.

Vulkanoklastické horniny lze dělit na:

• • nezpevněné (tefra)
• • zpevněné
K nezpevněným počítáme vulkanický popel, vulkanický písek, lapilli, kameny a bomby.
Ke zpevněným patří tufy, které vznikly uložením a zpevněním na souši a tufity, které představují týž materiál uložený ve vodě. Tufity obsahují oproti tufům navíc jílové nerosty a klastický materiál ze sedimentárního bazénu. Tufy i tufity se využívají jako stavební materiál vhodný k výrobě tvárnic i celých panelů. Podle velikosti úlomků se pyroklastika dělí na:
• • velmi jemný vulkanický popel (pod 0,004 mm)
• • vulkanický popel (pod 0,063 mm)
• • vulkanický písek (pod 2 mm)
• • lapilli (pod 63 mm)
• • vulkanické kameny a pumy (pod 250 mm)
• • vulkanické bloky a balvany (nad 250 mm)
Tufy se mohou také označovat podle toho, ke kterým výlevným horninám látkově patří. Nejrozšířenější jsou tufy čedičových hornin, po nich následují tufy andezitové. Ryolitových a trachytových tufů je málo. U nás se nacházejí tufy hlavně v Českém středohoří a v Doupovských horách, v menší míře i na severomoravských sopkách (např. Venušina sopka, Uhlířský vrch).

Vulkanoklastické horniny

Tato skupina hornin má, z hlediska klasifikace, zvláštní postavení. Při jejich vzniku nedochází ke zvětrávání výchozích hornin. Klastický materiál je čistě vulkanického původu. Tím jsou pyroklastika spíše příbuzná magmatickým horninám. Vzhledem k tomu, že další stadia vzniku pyroklastik (transport vzduchem, sedimentace a následné zpevnění) jsou obdobná fázím vzniku sedimentů a že klasifikace podle velikosti vulkanických úlomků je obdobná s klasifikací klastických sedimentů, jsme tuto kategorii hornin přiřadili za sedimenty.