Třídy rozpojitelnosti

Ve smyslu ČSN 73 3050 (Zemní práce) řadíme jednotlivé typy zemin a hornin ověřeného vrstevního sledu do následujících tříd rozpojitelnosti:
navážky : tř. 2 - 3
sprašové a deluviální hlíny : tř. 3
miocénní jílovité hlíny: tř. 3
miocénní jíly: tř. 4

Geotechnické vyhodnocení hornin

Typ horniny ČSN
73 1001 Konzistence a
(kN/m3) ef
() cef
(kPa) Ed
(MPa) Poissonovo
konstanta
(zvětrání)
navážka Y - 19 • 20• 0• - 10
glac. hlíny F6 tuhá 18,7 18 19 0,35 6
deluvia F6 tuhá - měkká 17,9+ 21+ 8+ – 10+ 0,35 4
16 (res.) 2 – 6 (res.)
miocén I F6 – F8 tuhá – pevná 19,1+ 21 10 0,3 6 – 8
smyk. plocha 10 - 15(res.) 2 – 6 (res.) 6
miocén II R6– R4 navětralý – zdravý 19,8+ 21 - 26 100 0,3 50 – 80
zvětralý – smyk. zóna 19,8+ 15 (res.) 6 (res.) 0,3 25
• předpokládané hodnoty z charakteru navážek
 laboratorní hodnoty, případně průměrné průkazné
+ výpočtové hodnoty – upravené z laboratorních případně ze směrných normových hodnot

Miocénní sedimenty II – (zóna od hloubky asi 4 m níže) mají charakter jílovité hlíny až jílu pevné konzistence, s písčitými laminami až polohami, směrem do hloubky s výskytem poloh hornin poloskalního charakteru . Dle ČSN 73 1001 se jedná o horniny tř. R6 – pevnost v prostém tlaku extrémně nízká (0,5 až 1,5 MPa) (F6) s přechodem do R5 – pevnost v prostém tlaku velmi nízká (1,5 až 5 MPa).
Objemová hmotnost n = 19.6 kN/m3 •
Efektivní úhel vnitřního tření= 23 o •
Efektivní soudržnost c = 35 kPa •
Poissonovo číslo = 0.30
• průkazná hodnota dle lab. zkoušky ( tř. R6)

Deluviální hlíny

- převážně prachovité, lokálně s výraznější písčitou, příp. jílovitou příměsí, řadíme je do tř. F6 (CI – jíl se střední plasticitou), konzistence je tuhá až měkká.
Objemová hmotnost n = 18.1 kN/m3 •
Efektivní úhel vnitřního tření= 22 o •
Efektivní soudržnost c = 12 kPa •
Poissonovo číslo = 0.40
• průkazná hodnota dle lab. zkoušky
Miocénní sedimenty I (povrchová zóna do hloubky menší než 4 m) - charakteru jílovité a prachovitojílovité hlíny s proměnlivým obsahem písčité frakce vyvinuté ve formě lamin řadíme do tř. F6-F4, ověřená konzistence soudržné frakce je převážně pevná, lokálně na kontaktu s vodou nasycenými písčitými polohami tuhá až měkká.
Objemová hmotnost n = 19.3 kN/m3 •
Efektivní úhel vnitřního tření= 27 o •
Efektivní soudržnost c = 8 kPa •
Poissonovo číslo = 0.40
• průkazná hodnota dle lab. zkoušky

Geotechnická charakteristika hornin

Na základě makroskopického popisu a laboratorních analýz byly jednotlivé horniny vrstevního sledu zatřízeny dle ČSN 73 1001 (Základová půda pod plošnými základy) do následujících tříd, s níže uvedenými průkaznými, příp. směrnými hodnotami fyzikálně - mechanických vlastností:
Glacigenní hlíny - granulometricky jsou převážně prachovité, místy jílovité, s nepravidelnými písčitými laminami, řadíme do tř. F6 (CI – jíl se střední plasticitou).
Objemová hmotnost n = 18,7 kN/m3 •
Efektivní úhel vnitřního tření= 18 o •
Efektivní soudržnost c = 19 kPa •
Poissonovo číslo = 0.40
• průkazná hodnota dle lab. zkoušky

ZÁKON

České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

Změna: 425/1990 Sb.
Změna: 542/1991 Sb.
Změna: 169/1993 Sb.
Změna: 128/1999 Sb.
Změna: 71/2000 Sb.
Změna: 124/2000 Sb.
Změna: 315/2001 Sb.
Změna: 206/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 227/2003 Sb.
Změna: 315/2001 Sb. (část), 206/2002 Sb. (část), 226/2003 Sb.
Změna: 3/2005 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

14) § 58 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb. , o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.

14a) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu.
Zákon č. 61/1977 Sb. , o lesích.

14b) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů.

15) § 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb. ,
§ 6 zákona Slovenské národní rady č. 51/1988 Sb.

16) § 108 až 116 zákona č. 50/1976 Sb.

17) § 87 zákona č. 50/1976 Sb.

18) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb. , o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb. , o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb. , o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady.

19) Obchodní zákoník

Občanský zákoník .

20) § 29 zákona č. 138/1973 Sb. , o vodách (vodní zákon).

21) § 7 zákona č. 138/1973 Sb.

*) Rozumí se tím zákona č. 541/1991 Sb.

§ 44
Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. zákon č. 41/1957 Sb. , o využití nerostného bohatství (horní zákon),

2. § 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb. , o organizaci státní geologické služby, ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb. , kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě.

§ 45
Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 168/1993 Sb.

1. U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona jsou v provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující činnosti podle § 31 odst. 6 nejpozději do konce životnosti dolu, lomu nebo jejich části. Toto ustanovení se nevztahuje na organizace s vyhlášeným nebo schváleným programem útlumu.

2. Organizace, které mají hornickou činnost na rok 1993 již povolenou, jsou povinny předložit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu doplňky k žádosti o povolení hornické činnosti s vyčíslením výše nákladů na důlní škody a nákladů na sanace pozemků do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, a to spolu s návrhem na výši potřebných finančních rezerv a časového průběhu jejich vytvoření.

Čl.III zákona č. 315/2001 Sb.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

1. Užívají-li právní předpisy v oblasti horního práva pojem pracovník, rozumí se tím zaměstnanec podle zvláštního zákona. 1)

2. Pokud organizace podle zákona č. 61/1988 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, plní úkoly vyplývající z pracovněprávních vztahů, plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštního zákona. 1)

Čl.IV zákona č. 315/2001 Sb.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

1. Na výbušniny, výbušné předměty a pomůcky uvedené do oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v souladu s dosavadními právními předpisy se pohlíží jako na výbušniny, výbušné předměty a pomůcky uvedené na trh podle tohoto zákona.

2. Řízení o uvedení výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek do oběhu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

3. Rozhodnutí o povolení k odběru výbušnin vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují po dobu, na kterou byla vydána, za povolení k předání výbušnin vydaná podle tohoto zákona.

Čl.IV zákona č. 150/2003 Sb.

Přechodné ustanovení ke změně zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)

Subjektu, kterému byl stanoven podle dosavadních právních předpisů dobývací prostor, který se nachází na pozemku ve vlastnictví státu, vzniká právo, aby s ním správní úřad, právnická osoba nebo její organizační složka, která s pozemkem hospodaří nebo jej má ve správě, uzavřela dohodu o pronájmu pozemku na dobu předpokládaného dobývání ložiska nebo kupní smlouvu o prodeji pozemku. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která s takovým pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a doložená potvrzením Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven dobývací prostor, musí být podána nejpozději do 30. října 2003. Český báňský úřad potvrzení nevydá k pozemku v dobývacích prostorech, kde probíhá nebo má probíhat pouze hlubinná těžba, jestliže požadovaný pozemek již nemůže být hornickou činností ohrožen, nebo v těch případech, kdy na požadovaném pozemku byla těžba již ukončena. Ustanovení § 20 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb. , o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a ve znění čl. III tohoto zákona, platí obdobně.

Čl.IV zákona č. 3/2005 Sb.

Přechodné ustanovení

Pokud nebylo řízení o žádosti o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru, která se týká ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu, pravomocně ukončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.

1) § 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.

1) Zákoník práce

2) Např. zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 111/1990 Sb. , o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon ČNR č. 62/1988 Sb. , o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.

3a) § 17 zákona č. 62/1988 Sb. , o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 10 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. , ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb. , o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.

5) Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb. , o obcích (obecní zřízení), zákon ČNR č. 425/1990 Sb. , o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb. , o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb. , kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb. , o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb. , o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb. , o lesích, zákon č. 40/1956 Sb. , o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči.

6) § 16 zákona č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

7) § 8 , 12 a 21 zákona č. 50/1976 Sb.

7) Zákon č. 102/1971 Sb. , o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.

Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 148/1971 Sb. , o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 420/1990 Sb.

Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 419/1990 Sb. , o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.

8) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb. , kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.

10) § 117 až 121 zákona č. 50/1976 Sb.

11) Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb. , o obcích (obecní zřízení), zákon ČNR č. 425/1990 Sb. , o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb. , o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb. , kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb. , o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb. , o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb. , o lesích, zákon č. 40/1956 Sb. , o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči.

12) Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb.

Zákon Slovenské národní rady č. 51/1988 Sb.

12a) § 17 a 18 zákona č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.

12b) Zákon č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

12c) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná) vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.

(4) Povinnost organizací k placení úhrady podle § 32a odst. 1 vzniká pro organizace, kterým byly stanoveny dobývací prostory před účinností tohoto zákona, *) rokem nabytí účinnosti tohoto zákona. *)

(5) Úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů podle § 32a odst. 2 poprvé vzniká pro organizace za vyhrazené nerosty vydobyté v roce 1993.

(6) U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona *) jsou v provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující činnosti podle § 31 odst. 5 do konce životnosti provozu, nejpozději však do 10 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. *)

(5) Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl započaté před nabytím účinnosti tohoto zákona dokončí organizace, která tyto práce započala, pokud ústřední orgán příslušný podle § 35 nerozhodne jinak.

§ 43a
Přechodná ustanovení k úpravám účinným od nabytí účinnosti zákona České národní rady č. 541/1991 Sb.

(1) Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto příslušnými orgány státní správy, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle dosavadních předpisů, se považují nadále za výhradní ložiska podle tohoto zákona. *)

(2) Rozhodnutí příslušných ústředních orgánů státní správy o stanovení dobývacího prostoru, vydaná podle dosavadních předpisů, se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona. *) Lhůta podle § 24 odst. 6 počíná plynout pro tyto dobývací prostory ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. *)

(3) Výpočty zásob výhradního ložiska schválené podle dosavadních předpisů před účinností tohoto zákona *) se považují za výpočty zásob schválené podle tohoto zákona. *)

(3) Chráněná území stanovená k zabezpečení ochrany výhradních ložisek a zvláštních zásahů do zemské kůry podle dosavadních předpisů jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona chráněnými ložiskovými územími podle § 16, popřípadě chráněnými územími podle § 34.

(4) Dobývací prostory stanovené podle dosavadních předpisů se posuzují jako dobývací prostory podle tohoto zákona a jako podklad územně plánovací dokumentace. V případech, kdy nebylo stanoveno chráněné území, se dobývací prostor stanovený podle dosavadních předpisů považuje též za chráněné ložiskové území podle tohoto zákona. Pokud rozsah dosavadního chráněného území nebo dosavadního dobývacího prostoru nezajišťuje dostatečnou ochranu ložiska, je správce, popřípadě trvalý uživatel výhradního ložiska, povinen do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona navrhnout chráněné ložiskové území.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 43
Přechodná ustanovení

(1) Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto, že jsou vhodná k průmyslovému dobývání podle dosavadních předpisů, se považují ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za ložiska nevyhrazených nerostů, o kterých se rozhodlo, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle § 7.

(2) Státní organizace, které provádějí vyhledávání a průzkum výhradních ložisek, jakož i státní organizace, kterým byl stanoven dobývací prostor, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správci těchto výhradních ložisek podle § 9. V ostatních případech stanoví správce výhradního ložiska příslušný ústřední orgán, a to nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

c) vypouštět důlní vodu, kterou nepotřebuje pro vlastní činnost, do povrchových, popřípadě do podzemních vod a odvádět ji, pokud je to třeba, i přes cizí pozemky způsobem a za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem a orgánem ochrany veřejného zdraví.

(3) Při použití důlních vod podle odstavce 2 písm. a) a b) je organizace povinna pečovat o důlní vody a hospodárně je využívat. Použití důlních vod k jiným účelům upravují zvláštní předpisy. 21)

(4) K vypouštění jiných vod do důlních vod je třeba povolení vodohospodářského orgánu vydaného po dohodě s obvodním báňským úřadem.

§ 40
Důlní vody

(1) Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.

(2) Organizace je při hornické činnosti 1) oprávněna
a) bezúplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu,

b) bezúplatně užívat na základě povolení vodohospodářského orgánu důlní vodu jako náhradní zdroj pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou vody vyvolanou činností organizace,

(2) Organizace jsou oprávněny reprodukovat a rozmnožovat mapy, které potřebují k výkonu hornické činnosti.

(3) Podrobnosti o důlně měřické dokumentaci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem. Podrobnosti o geologické dokumentaci stanoví ministerstvo hospodářství České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem obecně závazným právním předpisem.

ČÁST DESÁTÁ

Společná ustanovení

§ 38
Bezpečnost provozu

Při hornické činnosti 12) jsou organizace a orgány povinny zajišťovat bezpečnost provozu včetně havarijní prevence a plnění úkolů báňské záchranné služby, bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy ohrožující zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci a učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření. 15)

§ 39
Důlně měřická a geologická dokumentace

(1) Při hornické činnosti je organizace povinna vést, včas doplňovat a uchovávat důlně měřickou a geologickou dokumentaci. 12)

(2) Vytváření rezerv podle odstavce 1 a podle § 31 odst. 6 podléhá schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje též čerpání z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Obvodní báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyžádá vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky.

(3) Žádost organizace o čerpání z rezervy podle odstavce 1 musí být doložena výčtem důlních škod, odhadem nákladů na jejich odstranění a časovým průběhem vynakládání prostředků na odstranění důlních škod. Náklady na nezbytné znalecké posudky nese organizace.

§ 37a

Vytváření finančních rezerv

(1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu podle jejich vzniku, popřípadě v předstihu před jejich vznikem (§ 37 odst. 4).Tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 14b)

(6) Účastníci se mohou dohodnout i na jiném způsobu náhrady důlních škod, pokud taková dohoda nebude odporovat ustanovením tohoto zákona nebo obecným předpisům o náhradě škody.

(7) Organizace neposkytne náhradu za poškození nebo zničení staveb a zařízení postavených v chráněném ložiskovém území nebo v dobývacím prostoru bez stavebního povolení, popřípadě bez dodržení podmínek stanovených ve stavebním povolení z hlediska ochrany proti možným vlivům činností uvedených v § 36.