Abernathyit

Tvoří drobné až 3 mm velké, tlustě tabulkovité nebo tence tabulkovité krystaly s převládajícími tvary {001} a {110}, případně tvoří šupinkaté agregáty.
Tvrdost 2-3, hustota 3,572 (vypočtená), je křehký, lom má lasturnatý, štěpnost dokonalá podle {001}, křehký. V krátkovlnném i dlouhovlnném UV záření slabě žlutozelená fluorescence.Barva žlutá, vryp světle žlutý, lesk skelný, průhledný.

Fluorrichterit

Tvoří drobná zrna o velikosti 0,1-2 mm, v karbonatitech až 10 cm velké krystaly, které jsou sloupcovité s dobře vyvinutými hranolovými plochami.
Tvrdost= 5-6, hustota 2,974-3,174, štěpnost dokonalá
Světle zelený a modravý, v tenkých vrstvách průhledný, lesk skelný, vryp bílý
meno-Višněvský alkalický masiv (Ural) jako horninotvorný minerál

etážový kamenolom na žulu

Čtyř etážový kamenolom na žulu s opravdu monstrózními rozměry. Kamenolom je relativně schovaný na vršku kopce nedaleko od železniční zastávky v Liticích. Relativně myslím, protože jeho velikost kterou panuje se projeví až při vstupu do něj. Specifický minerál,který se tu dá nejčastěji nalézt je Laumontit a kalcit v kalcitové žíle, které jsou na tomto místě velmi rozšířené, ty kalcitové žíly. Ale jen pro představu se z jedné strany v první etáži jde na druhou ....hodně .....hodně .....dlouho a šlo by se ještě déle kdybych došel až na konec, ale byl jsem jen v půlce a pak jsem se vrátil abych neztrácel čas, protože do druhé etáže se jde ze vchodu, tedy přesněji ještě před vchodem do 1. etáže. Tady se prostě slovo 1.,2... patro nedá použít kvůli tomu jak je celý lom vyzdvižen vysoko, když už sem u těch slov, tak slovo vyzdvižen ještě v článku padne v jiné souvislosti....

ložiska sirníků

Povrchová ložiska sirníků jsou snadno oxidovatelná a hydratovatelná a dochází zde k tak zvanému supergennímu zvětrávání. Část ložiska poblíž zemského povrchu je označována jako supergenní zóna. Supergenní zóna se dělí na dvě části a to část oxidační, která sahá až až k hladině podzemní vody a část cementační, trvale zvodněnou, jejiž horní část se kryje s hladinou podzemní vody. Vlivem pronikající vody a zejména vody obohacené o vzdužný kyslík a oxid uhličitý vznikají ze sirníků velmi snadno sírany. Rozpuštěné sírany pronikají do hlubších partiií v okolí ložiska a jejich působením dochází v okolních horninách ke vzniku sekundárních minerálů (uličitany atd.) a v hlubších partiích ložiska ke vzniku sekundárních sirníků.