galenit

Galenit, leçtŘnec olovŘně -.-.- P‚ b‚ eS

Vlastnosti: Na mno-
ha svŘtověch nale-
ziçtˇch galenitu se
st le znovu a znovu
nach zejˇ velk‚ krys-
taly, vŘtçinou narost-
l‚, ve tvaru t‚mŘý
dokonalěch krychlˇ,
osmistŘn…, kosoźtvereźněch dvan ctistŘn…
nebo jejich kombinacˇ. Typick‚ jsou tak‚ nej-
r…znŘjçˇ deformace, plochy běvajˇ zkroucen‚
a znetvoýen‚, hrany a rohy zaoblen‚, tak§e
krystaly vypadajˇ jako by byly nataven‚. NŘ-
kdy p…sobˇ jako dŘrovitŘ rozleptan‚ nebo
jsou kostrovit‚. Existujˇ dvojźatn‚ srostlice
podle osmistŘnu. Galenit m  olovŘnŘ çedou
barvu s odstˇnem do źervena, krystalov‚ plo-
chy a velk‚ kusy majˇ vŘtçinou matně n -
dech. Hustota pýibli§nŘ 7 z nŘj źinˇ velmi tا-
kě nerost; dalçˇm typickěm znakem je velmi
dobr  çtŘpnost podle ploch krychle. V galeni-
tu m…§e bět a§ 1% pýˇmŘsi stýˇbra, vŘtçinou
v podobŘ velmi jemněch zrnˇźek stýˇbronos-
něch rud, jako jsou proustit a pyrargyrit, rudy
ze skupiny tetraedritu, polybazit; pro tyto pýˇ-
mŘsi stýˇbronosněch rud se galenit, kterě se
vyskytuje ve velk‚m mno§stvˇ po cel‚m svŘ-
tŘ, tاˇ jako vyhled van  stýˇbrn  ruda. Dˇky
prorostlicˇm sfaleritu, bournonitu a rud ze
skupiny tetraedritu obsahuje galenit źasto ta-
k‚ znaźn‚ mno§stvˇ zinku, §eleza, mŘdi, anti-
monu a bismutu.

le§ˇ v Sauerlandu (Ramsbeck, ploch‚ tabulko-
vit‚ dvojźatn‚ krystaly, u Aachen (Alten-
berg), v PorŁýˇ (d…l Christian Levin v Essenu),
v pohoýˇ Eifel (Bleialf), d le v Pýˇbrami, v pol-
sk‚m Slezsku, v srbsk‚ Trepźe; ji§nˇ ćpanŘl-
sko, Kavkaz, üecko (Laurion). PýemŘnŘně ga-
lenit se nach zˇ v Rammelsbergu v Harzu
v SRN a v obrovskěch mno§stvˇch na Broken
Hillu v Nov‚m Ji§nˇm Walesu v Austr lii.
Věznam a vyu§itˇ: Ji§ Plinius Starçˇ (1. stol. po
Kr.) pou§ˇval pojem galena (= olovŘn  ruda).
Galenit je zdaleka nejd…le§itŘjçˇ a nejhojnŘjçˇ
olovŘn  ruda. Jeho celosvŘtov‚ rozçˇýenˇ z nŘj
źinˇ z roveĺ d…le§itou stýˇbrnou rudu. Hlavnˇ-
mi producenty jsou Rusko (625,0), USA
(537,5), Austr lie (433,7), Kanada (284,1 );
(1977, źˇsla jsou v 1000 tun ch olova). SvŘ-
tov  tاba olova źinila v roce 1982 3414 mi-
lion… tun; hospod ýsky vyu§iteln‚ z soby olo-
va se odhadujˇ na vˇc ne§ 170 milion… tun,
pýiźem§ se asi dvŘ týetiny nach zejˇ ve vyspŘ-
lěch z padnˇch zemˇch, asi jedna çestina v ze-
mˇch běval‚ho věchodnˇho bloku a zbytek
v rozvojověch zemˇch. Nejvˇce olova se spo-
týebuje pýi věrobŘ akumul torŁ; d le se olovo
vyu§ˇv  pýi věrobŘ olovŘněch desek, kabel…
a rour, munice, barev (bŘloba olovnat , suýˇk),
jako antideton tor v benzˇnu a pýi věrobŘ olov-
nat‚ho skla (brouçen‚ sklo.)

Vznik a věskyt: Hlavnˇ naleziçtŘ jsou hydroter-
m lnˇho p…vodu, jsou v z na na hlubinn‚ hor-
niny, m‚nŘ źasto na vělevn‚; na §il ch ve sta-
rěch jaderněch pohoýˇch. Nejzn mŘjçˇ lo§iska
se nach zejˇ v dnes ji§ zavýeněch d…lnˇch revˇ-
rech v hornˇm Harzu (Clausthal-Zellerfeld,
Bad Grund) a v Kruçněch hor ch (Freiberg);
nŘkter‚ z mnoha dalçˇch nŘmeckěch naleziçś.