ČÁST ŠESTÁ
Požární ochrana

Díl první
Všeobecná ustanovení o požární
ochraně

§ 166

Základní ustanovení o požární ochraně

Na úseku požární ochrany je organizace povinna plnit
povinnosti stanovené touto vyhláškou a zvláštními předpisy. 35)

35) Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.
Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č.
37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
České národní rady o požární ochraně.

§ 167

Místa se zvýšeným požárním nebezpečím

(1) Všechna místa v podzemí, jakož i budovy jam, štol
a úpadnic, degazační stanice, budovy hlavních ventilátorů a těžní
věže se pro účely této vyhlášky pokládají za místa se zvýšeným
požárním nebezpečím. Na plynujících a uhelných dolech se za tato
místa pokládají také prostory do 20 metrů od difuzoru hlavního
ventilátoru a od důlního díla ústícího na povrch.

(2) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím je zakázáno
kouřit a nosit do těchto míst kuřácké potřeby a jiné předměty,
které mohou způsobit požár. Organizace je povinna kontrolovat
dodržování tohoto zákazu. U povrchových objektů uvedených
v odstavci 1 musí být tento zákaz vyznačen tabulkami.

(3) Z míst se zvýšeným požárním nebezpečím musí být
pravidelně odstraňovány nepotřebné hořlavé látky.


Díl druhý
Opatření proti vzniku důlních
požárů

§ 168

Použití otevřeného ohně v místech
se zvýšeným požárním nebezpečím

(1) K použití otevřeného ohně v místech se zvýšeným požárním
nebezpečím je dovoleno jen v nezbytně nutných případech a jen tam,
kde nebezpečí požáru nebo výbuchu nehrozí, a to na písemný příkaz
organizace. Vzor písemného příkazu vydá ústřední orgán, do jehož
působnosti organizace patří.

(2) V písemném příkazu podle odstavce 1 musí být určeno
pracoviště, místo, druh a rozsah prací, přístroje a zařízení, s
nimiž se bude pracovat, a doba jejich použití a bezpečnostní
opatření, zejména odstranění hořlavých látek nebo jejich ochrana
před vznícením, kontrola složení ovzduší, pohotovost hasicích
prostředků a provádění kontrol na ohrožených místech při práci i
po jejím skončení. Musí v něm být jmenovitě určen pracovník
vykonávající stálý dozor, pracovník obsluhující určené zařízení a
pracovník dozírající na pracoviště a jeho okolí v pracovních
přestávkách a po skončení prací s otevřeným ohněm. Vydané příkazy
musí být evidovány.

(3) Před zahájením prací s otevřeným ohněm je pracovník
určený k vykonávání stálého dozoru povinen zkontrolovat splnění
bezpečnostních opatření určených v písemném příkazu pro použití
otevřeného ohně.

(4) V dole lze použít jen soupravu pro sváření plamenem
a řezání kyslíkem vybavenou hadicovou pojistkou35a) umístěnou ve
vzdálenosti nejdále 1 m od rukojeti hořáku, pokud není obdobným
pojistným zařízením vybavena přímo rukojeť hořáku.

(5) V pracovních přestávkách je povinen dozírat na pracoviště
a jeho okolí nejméně jeden určený a poučený pracovník. Po skončení
práce je tento pracovník povinen prohlídkou pracoviště a jeho
okolí se přesvědčit o tom, že nikde nehrozí nebezpečí vzniku
požáru. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po skončení práce s
otevřeným ohněm je povinen určený pracovník provádět po dobu
nejméně 8 hodin, a to nepřetržitě nebo v intervalech ne delších
než jedna hodina. Způsob, případně i intervaly prohlídek určí
podle míry nebezpečí závodní dolu nebo jím pověřený pracovník. Do
poslední opakované prohlídky musí na místě použití otevřeného ohně
zůstat určené hasicí prostředky. Výsledky prohlídek musí být
zaznamenávány do písemného příkazu nebo hlášeny do dispečinku nebo
na jiné určené místo.

(6) Použití otevřeného ohně může být dovoleno jen v místech,
kde za obvyklých podmínek ve větrání koncentrace metanu při práci
s otevřeným ohněm nepřekročí 0,5 %.

(7) Pro podzemní provozovny zvlášť vybudované pro používání
otevřeného ohně může organizace vydat trvalý příkaz k používání
otevřeného ohně. Provozovny musí být vybaveny podle zvláštních
předpisů, 10) vždy však musí být splněn požadavek nehořlavé
výztuže a kontinuální kontroly koncentrace kysličníku uhelnatého
ve výdušném větrním proudu z provozovny, na plynujících dolech i
koncentrace metanu ve vtažných větrech přiváděných do provozovny.
Výdušný větrní proud z této provozovny nesmí být použit k
ovětrávání porubu, dobývky ani raženého důlního díla.

10) ČSN 05 0610 Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování
plamenem a řezání kyslíkem.
ČSN 05 0630 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým
obloukem.
ČSN 05 0650 Bezpečnostní předpisy pro svařování elektrickým
obloukem.
35a) ČSN EN 730 Zařízení pro plamenové svařování. Zařízení
používaná při svařování, řezání a příbuzných procesech.
Bezpečnostní zařízení pro hořlavé plyny a kyslík nebo
stlačený vzduch. Všeobecná specifikace, požadavky
a zkoušení.

§ 169

Věcné prostředky požární ochrany

(1) V dole mohou být rozmisťována jen hasicí zařízení a
hasicí přístroje, 29) které neohrožují zdraví a bezpečnost
pracovníků.

(2) Věcné prostředky požární ochrany (požární signalizace,
hasicí zařízení, hasicí přístroje apod.) musí být stále v
pohotovosti a nejméně jednou za půl roku kontrolovány. Nesmějí se
používat k jiným účelům než ke zdolávání požáru a k nácviku této
činnosti. Použité prostředky musí být bezodkladně připraveny
k novému použití nebo vyměněny. Důlní požární vodovod může být
používán i pro přívod technologické vody a pro účely ochrany dolu
proti výbuchu uhelného prachu.

(3) Hasicí zařízení a hasicí přístroje musí být zajištěny
proti zamrznutí.

29) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 68/1988 Sb., o vybraných
důlních zařízeních.

§ 170

Rozmístění a pohotovost hasicích
prostředků

(1) V provozovnách nebo před vstupy do nich, u každého
stacionárního strojního zařízení kromě zařízení se vzduchovým
pohonem a v jiných místech s nebezpečím vzniku požáru musí být
umístěny vhodné hasicí prostředky. V místech větraných průchodním
větrním proudem musí být hasicí prostředky umístěny na vtažné
straně.

(2) V důlních dílech s pásovými dopravníky musí být hasicí
prostředky rozmístěny každých 50 metrů. Pokud je použit písek nebo
kamenný prach, musí být v přenosných obalech v množství nejméně 30
kg na jednom stanovišti.

(3) Na jednom stanovišti může být uložen pouze jeden druh
hasicích přístrojů. Pokud se má použít více druhů hasicích
přístrojů, musí být uloženy odděleně ve vzdálenosti nejméně 5
metrů od sebe.

(4) Hasicí přístroj musí být zaplombován a musí mít typové
označení s návodem k použití a záznam o kontrole.

§ 171

Požární sklady

(1) Na povrchu dolu, ve kterém se provádí hornická činnost,
musí být pro úschovu potřebné zásoby hasicích prostředků včetně
požární výzbroje apod. povrchový požární sklad 36) pro použití
těchto prostředků v podzemí.

(2) Pro úschovu potřebné zásoby hasicích prostředků včetně
požární výzbroje apod. musí být v dole, ve kterém se provádí
hornická činnost, podzemní požární sklady. Jejich umístění,
provedení, vybavení a způsob skladování určí závodní dolu.

36) ON 44 6478 Závodní požární skladiště. Technické požadavky.

§ 172

Důlní požární vodovod

(1) V uhelném dole musí být zřízen důlní požární vodovod
podle zvláštního předpisu. 32) Důlní požární vodovod musí být
rozveden ve všech používaných důlních dílech a skladech výbušnin s
výjimkou jam a komínů bez lezního oddělení, vrtů, porubů, dobývek
a provozoven.

(2) V ostatních dolech s těžební činností musí být zajištěna
možnost odběru vody v množství nejméně 400 l.min-1 při
hydraulickém přetlaku za průtoku 0,25 MPa v nárazištích
jednotlivých pater, u ústí jam, štol a úpadnic, ve skladech
výbušnin a dále na místech určených organizací po dohodě s revírní
báňskou záchrannou stanicí.

(3) Důlní požární vodovod musí být kromě opravy trvale pod
potřebným tlakem vody.

(4) Důlní požární vodovod musí být pohotově propojitelný s
výtlačným potrubím hlavní čerpací stanice.

32) ON 44 9104 Důlní požární vodovody. Všeobecná ustanovení.

§ 173

Kontroly a opravy důlního požárního vodovodu

(1) V každé směně musí být provedena kontrola, zda důlní
požární vodovod je pod tlakem.

(2) Stav potrubí důlního požárního vodovodu včetně hydrantů
je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

(3) Objemový průtok vody a hydraulický přetlak za průtoku
vody musí být měřen nejméně jednou za půl roku. Měření musí být
prováděno v každém samostatném větrním oddělení i ve spojeném
větrním proudu, a to v nejnepříznivějším místě důlního požárního
vodovodu z hlediska hydraulických odporů.

(4) Při opravě důlního požárního vodovodu je ten, kdo má
opravu provést, povinen ohlásit začátek, předpokládanou dobu
trvání a ukončení práce do dispečinku nebo na jiné určené místo.
Hlášení musí být zaznamenáno.