bezpečnost práce

§ 194

Zpřístupňování uzavřeného požářiště

(1) Zpřístupnit důlní díla uzavřená z důvodu důlního požáru
je možné jen tehdy, je-li prokázáno, že požár byl uhašen a nehrozí
zjevné nebezpečí jeho obnovení.

(2) Výdušné větry ze zpřístupňovaného požářiště musí být
odváděny do celkového výdušného větrního proudu tak, aby
neprocházely obsazenými pracovišti.

(3) Po obnovení průchodního větrání, případně separátního
větrání ve zpřístupňovaném požářišti musí být ve výdušných větrech
z těchto důlních děl zjišťována v intervalech určených organizací
koncentrace kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého, metanu,
vodíku a případně vyšších uhlovodíků. Zjistí-li se příznaky
obnovení důlního požáru, musí být požářiště znovu uzavřeno.

(4) Za zpřístupňování požářiště se nepovažuje vstup báňských
záchranářů do uzavřených důlních děl zejména za účelem průzkumu,
odběru vzorků vzdušin pro technický rozbor a měření teplot.

(5) Ukončení prací na zpřístupnění požářiště musí být
ohlášeno obvodnímu báňskému úřadu.


ČÁST SEDMÁ
Odvodňování dolů

Díl první
Ochrana proti přítokům
a průvalům vod

§ 195

Rozdělení dolů z hlediska ohrožení přítoky
a průvaly vod

(1) Doly se z hlediska ohrožení náhlými velkými přítoky vod,
průvaly vod a bahnin, případně vod s plyny nebo zvodněnými
horninami (dále jen "průvaly vod") dělí na 2 kategorie:
a) doly bez nebezpečí průvalů vod,
b) doly s nebezpečím průvalů vod.

(2) Důl s nebezpečím průvalů vod je důl, ve kterém byly
zjištěny zvodněné horniny nebo horniny náchylné k vytvoření
kaveren nebo ve kterém byla zjištěna stará důlní díla, jež nelze
spolehlivě odvodnit, nebo důl, u kterého morfologie povrchu
vytváří předpoklad ke vzniku nebezpečné povodňové vlny ohrožující
podzemí dolu (při nadměrných srážkách apod.). Dolem s nebezpečím
průvalů vod je také důl, ve kterém již k průvalu vod došlo nebo
který se nachází ve stejných nebo obdobných podmínkách jako
sousední důl, ve kterém k průvalu vod došlo.

(3) Důl nebo jeho část do kategorie s nebezpečím průvalů vod
zařadí obvodní báňský úřad. Při změně podmínek může obvodní báňský
úřad na žádost organizace zařazení zrušit.

(4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu
nebo jeho části do kategorie dolů s nebezpečím průvalů vod, je
organizace povinna bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu.

§ 196

Ověřování hydrogeologických a plynových poměrů

(1) K zajištění bezpečnosti práce a provozu před průvaly vod
musí být před zahájením vedení důlních děl příslušná část území v
potřebném rozsahu prozkoumána.

(2) Průzkumnými pracemi musí být ověřeny hydrogeologické a
plynové poměry. Při zjištění zvodněných nebo plynonosných
horizontů musí být co nejúplněji ověřeny jejich
fyzikálně-mechanické a hydraulické parametry a sledován chemismus
vod a plynů v rozsahu potřebném pro navržení vhodných
bezpečnostních opatření a určení účinného způsobu jejich včasného
odvodnění, případně odplynění. Výsledky průzkumných prací musí
poskytovat potřebné údaje pro zařazení dolu podle § 195 odst. 1.

(3) U vrtů delších než 150 metrů vrtaných pro ověření
zvodněných nebo plynonosných horizontů musí být změřena jejich
odchylka od projektované osy.

(4) Průzkumné práce musí být dokumentovány a vyhodnocovány
z hlediska získání co nejúplnějších údajů o hydrogeologických
a plynových poměrech. Podrobně musí být dokumentován i způsob
likvidace průzkumných důlních děl a vrtů.

Kontrola hrází

§ 191

Kontrola hrází

(1) Hráze, kterými je uzavřeno požářiště, musí být
kontrolovány. Vedoucí likvidace havárie je povinen určit lhůty
kontrol hrází.

(2) Vedoucí likvidace havárie je také povinen určit místa,
lhůty a způsob odebírání vzorků vzdušin z uzavřeného požářiště a
požadavky na technický rozbor vzorků vzdušin.

(3) Kontroly hrází podle odstavce 1 musí být prováděny až do
doby, kdy je technickými rozbory vzorků vzdušin z požářiště
prokázáno, že důlní požár je uhašen. Další kontroly hrází musí být
prováděny určeným pracovníkem nejméně jednou za 14 dnů.

(4) Ke hrázím musí být zajištěn bezpečný přístup a nesmí být
před nimi skladován žádný materiál.

§ 192

Práce v okolí uzavřeného požářiště

(1) Práce v okolí uzavřeného požářiště se mohou provádět jen
tehdy, pokud neohrozí těsnost jeho uzavření.

(2) Vedení důlních děl pod požářištěm s neuhašeným důlním
požárem, hořícím odvalem (výsypkou) nebo uhelnou slojí v lomu je
dovoleno tehdy, nehrozí-li nebezpečí, že by do důlních děl mohly
propadnout hořící hmoty nebo proniknout požární zplodiny.


Díl čtvrtý
Zpřístupňování uzavřených
požářišť

§ 193

Plán zpřístupňování uzavřeného požářiště

(1) Pro bezpečný postup prací při zpřístupňování uzavřeného
požářiště je organizace povinna vypracovat plán, který musí být
odsouhlasen revírní báňskou záchrannou stanicí. Zahájení těchto
prací povoluje obvodní báňský úřad.39)

(2) Plán musí řešit zejména způsob ovětrávání požářiště z
hlediska nebezpečí obnovy důlního požáru a vliv zapojení
zpřístupňovaných důlních děl na celkové větrání dolu nebo větrní
oblasti a určit potřebná bezpečnostní opatření i s ohledem na
účinky důlních větrů odváděných ze zpřístupňovaného požářiště.

39) § 10 odst. 1 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.

Bezpečnost práce v dolech

§ 188

Záznamní knihy

(1) V knize hrází musí být evidovány přípravné protipožární a
ostatní hráze a hrázové dveře. Evidence musí obsahovat zejména
údaje o poloze, druhu a tloušťce hrází a vestavěných zařízení
(potrubí, poklopy apod.).

(2) Do knihy důlních požárů musí být zaznamenány údaje o
důlních požárech a způsobu jejich likvidace a přiloženy příslušné
části kopie základní důlní mapy, profily, řezy apod.


Díl třetí
Zdolávání důlních požárů

§ 189

Zásady zdolávání důlních požárů

(1) Ihned po zjištění důlního požáru musí být odvoláni
pracovníci z důlních děl ohrožených důlním požárem nebo jeho
zplodinami. Při tom se musí zvážit nebezpečí zvratu důlních větrů
a případného výbuchu. Hrozí-li nebezpečí výbuchu, musí být
odvoláni všichni pracovníci, kteří by mohli být výbuchem ohroženi,
a to ze všech důlních děl v rozsahu nejméně samostatného větrního
oddělení. Do ohrožených důlních děl musí být zamezen přístup
nepovolaným osobám. Vstup pracovníků do těchto důlních děl může
být povolen, jakmile pominulo nebezpečí.

(2) Současně s plněním povinností podle odstavce 1 musí být
neprodleně zahájeny přípravy ke zdolávání důlního požáru. Ve
zdolávání se musí pokračovat tak, aby požár byl co nejdříve
uhašen.

(3) Pokud je to možné, musí být důlní požár zdoláván přímým
zásahem.

(4) Nepřístupný důlní požár v závalu je možné zdolávat i
účinným tlumením za předpokladu, že nehrozí zřejmé nebezpečí
výbuchu nebo pronikání nebezpečných koncentrací požárních zplodin
na pracoviště. Za tlumení se považuje zejména zvětšování závalu co
nejrychlejším a nepřetržitým postupem porubu, inertizace
vyrubaného prostoru nebo zakládání vyrubaného prostoru vhodnou
základkou.

(5) Ke zdolávání důlního požáru prostorovým uzavřením se musí
přistoupit tehdy, není-li jej možno zdolat přímým zásahem nebo
není-li účinně tlumen.

(6) Tam, kde je tlumen nepřístupný důlní požár, musí být
určen způsob střežení porubu a přípravná opatření pro rychlé
uzavření ohroženého prostoru (přípravné protipožární hráze,
záseky, množství a místo uskladnění potřebného materiálu apod.).

(7) Při zdolávání důlního požáru přímým zásahem nebo při jeho
účinném tlumení musí být současně prováděna opatření k
prostorovému uzavření požáru.

(8) Při všech způsobech zdolávání důlních požárů i při
pracech na zabránění nepříznivých účinků důlních požárů musí být
pravidelně kontrolováno složení důlního ovzduší v místech
rozhodujících pro posouzení nebezpečí výbuchu a zajištění ochrany
života a zdraví pracovníků. Interval a způsoby kontroly složení
důlního ovzduší určí vedoucí likvidace havárie, pokud dále není
stanoveno jinak. Při kontrolách musí být zjišťována koncentrace
kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého, metanu, vodíku
a případně vyšších uhlovodíků. Kontroly složení důlního ovzduší
musí být provedeny co nejrychleji a jejich výsledek neprodleně
sdělen vedoucímu likvidace havárie. Na plynujících a uhelných
dolech musí být výbušnost důlního ovzduší zjišťována explozimetry
nebo vyhodnocením rozboru složení důlního ovzduší zjištěného
chromatograficky.

§ 190

Prostorové uzavírání důlního požáru

(1) Způsob prostorového uzavírání důlního požáru musí
odpovídat místním podmínkám a zajišťovat jeho nejrychlejší a
nejbezpečnější zdolání.

(2) Důlní požár musí být prostorově uzavřen v souladu se
zásahovým řádem 38) vydaným revírní báňskou záchrannou stanicí.

(3) Zásady prostorového uzavírání důlních požárů musí být
zohledněny v havarijním plánu.

(4) Pokud při důlním požáru není současně uzavírána vtažná i
výdušná strana požářiště výbuchuvzdorně, musí být na plynujícím a
uhelném dole požářiště současně s uzavíráním inertizováno a
záchranáři musí být chráněni proti možnému šlehu plamene výbuchu
(protišlehovými obleky, mlhovými proudnicemi apod.).

(5) Hráze uzavírající požářiště musí být těsné a musí být
vybudovány na všech přístupech k požářišti. Místo pro hráz musí
být určeno tak, aby případně porušenou nebo netěsnou hráz bylo
možno nahradit novou a aby bylo možno zřídit propust pro vstup do
uzavřeného prostoru.

(6) Požářiště, ve kterém je nebezpečí nahromadění výbušných
plynů, musí být definitivně uzavřeno výbuchuvzdornými hrázemi. Po
přerušení větrání požářiště je vedoucí likvidace havárie povinen
zvážit nebezpečí možného výbuchu a určit dobu, na kterou musí být
odvoláni báňští záchranáři a ostatní pracovníci z míst ohrožených
výbuchem, a to nejméně v rozsahu příslušného samostatného větrního
oddělení.

(7) U hrází požářiště musí být zajištěna možnost odebírání
vzorků vzdušin z prostoru pokud možno co nejblíže k ohnisku
požáru, měření tlaku ovzduší za hrázemi a pokud možno i měření
teplot v místech co nejblíže k ohnisku požáru.

(8) Hráze požářiště musí být očíslovány. Pod stejnými čísly
musí být vyznačeny v příslušných mapách a ostatní evidenci.

Bezpečnost práce v dolech

§ 187

Samovznícení

(1) Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení
a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání
slojí musí být ověřena jejich náchylnost k samovznícení. Podle
výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné
kategorie.

(2) Ve sloji náchylné k samovznícení musí být
a) zabraňováno průtahům důlních větrů přes vyrubané prostory,
stařiny a pilíře mezi důlními díly utěsňováním závalu, zejména
v místě výchozí prorážky při dobývání stěnováním, v porubních
chodbách v návaznosti na postup porubu, v místě ukončení
porubu, a to i s ohledem na časové a prostorové vedení důlních
děl,
b) neprodleně uzavírány vydobyté prostory a důlní díla do nich
ústící,
c) stanovena a realizována opatření k rozdělení větrních spádů, na
základě analýzy tlakového snímku ve větrní rozvaze,
d) určen minimální postup porubu s ohledem na předpokládanou
inkubační dobu a stanovena opatření pro případ zastavení nebo
zpomalení postupu porubu,
e) vytvářeny podmínky pro omezení akumulace tepla,
f) neprodleně vyplňovány volné prostory za výztuží v důlních
dílech (§ 44 odst. 2).

(3) Při dobývání sloje náchylné k samovznícení je organizace
povinna vhodnými technickými prostředky, zejména injektáží,
oplavováním stařin, budováním záplavových manžet nebo inertizací,
předcházet vzniku endogenních požárů.

(4) V technologickém postupu musí být určena hranice vývinu
kysličníku uhelnatého v l/min., pod kterou lze porub provozovat
v běžném režimu.

(5) Pro dobývání sloje náchylné k samovznícení musí být
volena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby
ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší.

(6) Sloj náchylnou k samovznícení je možné dobývat do pole
jen při dobývání na plnou základku, nebo pokud v nadloží do
pětinásobku mocnosti sloje není nečistě vyrubaná nebo nevyrubaná
sloj.

(7) Při dobývání do pole musí být na styku porubu nebo
dobývky s vtažným a výdušným důlním dílem zřizovány základkové
pásy nebo žebra zamezující průtahu důlních větrů vyrubanými
prostory.

(8) Na dole s výskytem sloje náchylné k samovznícení musí být
vytvořeny podmínky pro použití inertizace důlního ovzduší při
zdolávání důlního požáru.

(9) Pro včasné zjištění procesu samovznícení musí organizace
vyhodnocovat vývin kysličníku uhelnatého.

(10) V důlním díle vedeném ve sloji náchylné k samovznícení
určí opatření k předcházení samovznícení závodní dolu
v technologickém postupu.

Bezpečnost práce v dolech

§ 184a


Požadavky na sklady plynů, hořlavých kapalin
a tuhých maziv

(1) Sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv může být budován
jen podle projektu. Podlaha musí být nepropustná a chemicky odolná
proti skladovanému médiu, vyspádovaná k havarijní jímce, jejíž
objem odpovídá objemu největší nádrže, popřípadě celému objemu
propojených nádrží a která je zakryta roštem.

(2) Pod vypouštěcími ventily nádrží musí být žlab nebo jiné
záchytné zařízení.

(3) Osvětlení skladu lze zajistit jen pevnými svítidly v
nevýbušném provedení se zřetelně označeným vypínačem umístěným
před skladem na vtažné straně.

(4) Větrní proud ovětrávající sklad nelze použít k ovětrávání
pracovišť, kde se razí nebo dobývá.

(5) Pro přepravu a manipulaci lze použít jen nádrže a obaly z
těsného, pevného a nehořlavého materiálu označené výrazným nápisem
o druhu, stupni hořlavosti a množství kapaliny nebo tuhého maziva.
Mohou být používány jen pro vyznačený druh látky.

(6) Každý druh používané kapaliny a tuhého maziva se skladuje
v obalech odděleně při dodržení manipulační mezery nejméně 0,6 m.

(7) Nádrže, obaly, podstavce a ostatní zařízení skladu musí
být z nehořlavého materiálu a uzemněny proti nežádoucím účinkům
elektrické energie; to neplatí pro kolejové podvozky umístěné na
kolejích.

(8) Větrací otvory v provozovnách skladů se opatřují těsně
uzavíratelnými klapkami ovládanými automaticky nebo z vnější
strany. Požární ochrana se zajišťuje nejméně čtyřmi kusy
vzduchopěnových nebo obdobných ručních hasicích přístrojů, 150 kg
písku nebo hasicího prášku umístěného v bedně a lopatou.

(9) Ve skladu, popřípadě na vstupních dveřích do něj je
nezbytné umístit
a) seznam osob oprávněných manipulovat s látkami ve skladu,
b) provozní řád skladu,
c) výstražné tabulky se zákazem vstupu nepovolaných osob a se
zákazem práce s otevřeným ohněm,
d) evidenční knihu o příjmu a výdeji skladovaných látek,
e) dostatečný počet nádob na přenášení hořlavých kapalin.

§ 185

Plastické hmoty a hydraulické obvody

(1) Plastické hmoty, dopravníkové pásy a řemeny včetně
klínových řemenů nesmějí zvyšovat nebezpečí vzniku požáru a
podporovat jeho šíření. Před použitím musí být schváleny z požárně
technického hlediska zkušebnou určenou Českým báňským úřadem.

(2) Hydraulické obvody musí být těsné. Jejich provedení musí
být takové, aby případným únikem náplně nemohlo dojít ke vzniku a
šíření požáru nebo výbuchu. Pokud se v hydraulickém obvodu použije
hořlavá kapalina, je organizace povinna určit opatření k zajištění
požární bezpečnosti a bezpečnosti pracovníků.

§ 186

Přípravné protipožární hráze
v plynujících a uhelných dolech

(1) Přípravné protipožární hráze v plynujícím a uhelném dole
musí být postaveny
a) na vtažné a výdušné straně samostatného větrního oddělení,
jakož i v jiných přístupech do něho,
b) pro uzavření jednotlivých částí samostatného větrního oddělení
při dobývání slojí náchylných k samovznícení nebo při zvýšeném
nebezpečí vzniku a šíření důlního požáru,
c) pro uzavření požářišť v širším okruhu (pro oblast dvou a více
samostatných větrních oddělení),
d) v důlním díle ústícím do jámy nebo jiného úvodního důlního
díla.

(2) Přípravné protipožární hráze musí umožnit těsné uzavření
požářiště. Hrozí-li při uzavření hrází nebo po něm nebezpečí
výbuchu, musí být hráze výbuchuvzdorné.

(3) Místa pro stavbu hrází, typ hráze a její vybavení, způsob
stavby a zásobu materiálu pro dokončení hrází určí organizace.
Místo pro přípravnou protipožární hráz musí být určeno tak, aby
byla možnost nahradit porušenou nebo netěsnou hráz novou hrází,
jakož i zřídit propust pro vstup do uzavřeného prostoru.

(4) Od stavby přípravné protipožární hráze se může upustit
pouze tam, kde by byla ohrožena rychlým a výrazným poškozením
vlivem horských tlaků, a to jen se souhlasem závodního dolu
a revírní báňské záchranné stanice. Závodní dolu je povinen určit
způsob rychlého uzavření takového místa a vhodná bezpečnostní
opatření. V žádném případě se však nesmí upustit od stavby
přípravné protipožární hráze v důlním díle ústícím do jámy nebo
jiného úvodního důlního díla.

(5) K místům stavby přípravných protipožárních hrází musí být
zajištěna doprava hmot.

(6) Přípravné protipožární hráze je povinen zkontrolovat
určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

(7) Poškozené hráze musí být bezodkladně opraveny.

Bezpečnost práce v dolech

§ 184

Skladování plynů, hořlavých kapalin
a tuhých maziv a manipulace s nimi

(1) V podzemí mohou být kromě motorové nafty skladovány 37)
jen hořlavé kapaliny a tuhá maziva s bodem vzplanutí vyšším než 55
stupňů Celsia.

(2) Manipulovat s plyny, hořlavými kapalinami a tuhými mazivy
mohou jen určení pracovníci, kteří byli poučeni o správném a
bezpečném zacházení s uvedenými látkami.

(3) Plyny, hořlavé kapaliny a tuhá maziva mohou být
dopravovány a přechovávány v místě spotřeby jen v obalech
vyhovujících požadavkům zvláštních předpisů, 37) a to jen v
celkovém množství odpovídající spotřebě jedné směny. Kovové
tlakové nádoby k dopravě plynů nesmějí zůstat bez dozoru, není-li
vhodným způsobem zabráněno jejich zneužití.

(4) Přelévat nebo přečerpávat hořlavé kapaliny lze jen na
místech a za podmínek určených organizací. Při tom musí být
dodrženy bezpečnostní, hygienické a protipožární požadavky.

(5) Nádrže a obaly hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být
s výjimkou nalévání, přelévání nebo odběru hmot trvale uzavřeny,
a to i když jsou prázdné. Zátky musí směřovat nahoru. Při přepravě
musí být nádrže a obaly řádně upevněny a do vzdálenosti 20 m od
dopravní cesty se nesmí provádět práce s otevřeným ohněm.

(6) Hořlavá kapalina se nesmí vyčerpávat z uzavřené nádoby
přetlakem stlačeného vzduchu ani plynu ani nalévat z přepravní
nádoby do nádrže bez použití nálevky.

(7) Místa s náhodně rozlitou nebo uniklou hořlavou kapalinou
nebo znečištěná mazivy musí být ihned vyčištěna. Pro likvidaci
rozlitých hořlavých kapalin musí být na určených místech pohotově
zásoba absorpční látky.

(8) Použité čisticí hmoty musí být uzavírány do nehořlavých
nepropustných nádob a nejméně jednou za týden vynášeny z podzemí.

(9) Důlní vozy a vozíky, ve kterých se přepravují nádoby s
plyny nebo hořlavými kapalinami, musí být označeny a v soupravě
zařazeny vždy na jejím konci; do dopravní nádoby nebo na
podstavník musí být naráženy ručně.

(10) Je-li doprava hořlavých kapalin do dolu nebo na místo
skladování či spotřeby zajišťována potrubím, je organizace povinna
pro tento způsob dopravy vydat provozní dokumentaci řešící mimo
jiné požární ochranu a ochranu proti úniku hořlavých kapalin.

(11) O příjmu a výdeji plynů, hořlavých kapalin a tuhých
maziv musí být ve skladu vedena evidence.

(12) Zásobník hořlavých kapalin, který je součástí nebo
příslušenstvím stacionárního strojního zařízení, musí být chráněn
proti pádu horniny nebo jinému mechanickému poškození. Musí mít
havarijní jímku, která je schopna pojmout největší používanou
náplň zásobníku zvětšenou o 15 %.

(13) Kontroly a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku je
možné provádět až po ověření, že koncentrace hořlavých plynů je
pod 50 % spodní meze jejich výbušnosti a je zajištěno, že tato
koncentrace nebude během práce překročena. Při práci je nutno
používat dýchací přístroje.

(14) Opravy nádrží nebo zařízení, při nichž by mohlo dojít ke
vznícení nebo výbuchu hořlavých plynů, se nemohou provádět v
podzemí.

37) Např. ON 44 6670 Sklady na hořlavé kapaliny a tuhá maziva v
podzemí hlubinných dolů, ON 44 2608 Prostorová důlní díla.
Důlní remízy vzduchových a dieselových lokomotiv, ČSN 07 8305
Kovové tlakové nádoby k dopravě plynu. Technická pravidla.

Bezpečnost práce v dolech

§ 179

Uzavírací zařízení sacího hrdla
hlavního ventilátoru

(1) Uzavírací zařízení sacího hrdla hlavního ventilátoru musí
být udržováno v takovém stavu, aby se dalo rychle a těsně uzavřít.

(2) Uzavírací zařízení je povinen zkontrolovat určený
pracovník nejméně jednou za půl roku.

§ 180

Kouřové dveře

(1) U hlavního vtažného důlního díla ústícího na povrch,
je-li kromě průvodnic hořlavě vyztuženo nebo vystrojeno, musí být
ve všech důlních dílech, která do něho vyúsťují, postaveny kouřové
dveře umístěné co nejblíže k tomuto důlnímu dílu.

(2) Kouřové dveře se musí dát po uzavření snadno otevřít z
obou stran. V dosahu kouřových dveří nesmějí být žádné překážky,
které by bránily jejich rychlému uzavření.

(3) V blízkosti kouřových dveří musí být uloženo dostatečné
množství ihned použitelného nehořlavého materiálu pro jejich
utěsnění.

(4) Kouřové dveře a těsnící materiál je povinen zkontrolovat
určený pracovník nejméně jednou za půl roku.

§ 181

Požadavky na nehořlavou výztuž

(1) Pokud je stanoveno použití nehořlavé výztuže, musí být z
nehořlavého materiálu všechny prvky výztuže, kromě rozpěr a vložek
poddajné tvárnicové výztuže.

(2) Volné prostory za výztuží v místech, kde je stanoveno
použití nehořlavé výztuže, musí být vyplňovány nehořlavým
materiálem nebo uhlím, které není náchylné k samovznícení nebo
uhlím v obalech omezujících přístup vzduchu. Uhlím nelze vyplňovat
volné prostory za výztuží úvodních důlních děl.

(3) Dřevěné vložky poddajné tvárnicové výztuže musí být
napuštěny tak, aby nebyly snadno vznětlivé a nesmějí v budované
výztuži tvořit souvislé pásy. Mezery mezi sousedícími vložkami
musí být nejméně 0,3 metrů.

§ 182

Místa s nehořlavou výztuží

(1) Kromě důlních děl uvedených v § 168 odst. 6, § 175, 176,
178 a § 224 odst. 10 musí být nehořlavou výztuží vyztužena důlní
díla
a) v uhelném dole v celé délce, pokud jsou jimi vedeny vtažné
větry úpadně, v hnědouhelném a lignitovém dole jen důlní díla
delší 75 metrů,
b) v uhelném dole v celé délce, pokud jsou jimi vedeny výdušné
větry úpadně a je v nich uhlí dopravováno pásovými dopravníky,
v hnědouhelném a lignitovém dole jen důlní díla delší 75 metrů,
c) 50 metrů od místa, kde se větrní proud spojuje nebo rozděluje
do dvou nebo více samostatných větrních oddělení,
d) 10 metrů od přípravných protipožárních hrází na obě strany,
kromě přípravných protipožárních hrází na porubní základně při
komorovém dobývání,
e) 5 metrů od okraje pohonu, případně vratného válce pásového a
hřeblového dopravníku, které zůstávají bez přeložení na místě
déle než 2 měsíce, kromě pohonů na porubní základně při
komorovém dobývání.

(2) Důlní díla s dopravou pásovými dopravníky, kromě důlních
děl uvedených v odstavci 1 písm. b), musí mít
a) nehořlavou výztuž nebo
b) z nehořlavé výztuže vytvořeny požárně bezpečné zóny dlouhé 75
metrů a vzdálené od sebe nejvíce 200 metrů, přičemž první zóna
musí být na začátku tohoto důlního díla, nebo
c) závodním dolu určena taková opatření, která zamezí šíření
požáru hořením výztuže v těchto důlních dílech.

(3) Podzemní provozovny a všechny přístupy k nim do
vzdálenosti 10 metrů musí mít nehořlavou výztuž.

(4) Nehořlavá výztuž nemusí být v potrubních (těžebních)
základnách (§ 164 odst. 7) a v těch důlních dílech a v podzemních
provozovnách, které je možno podle § 44 odst. 3 ponechat bez
výztuže.

§ 183

Dopravníky

(1) Dopravníky musí být kladeny a provozovány tak, aby nebyly
příčinou vzniku požáru třením.

(2) Podkladní konstrukce pásového dopravníku musí být z
nehořlavého materiálu.

(3) Používané dopravníky musí být prohlédnuty v každé
polovině směny, po zastavení pásového dopravníku na konci směny a
po ukončení dopravy ve směně. Při prohlídce musí být ověřeno, zda
nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Výsledek prohlídky s uvedením
prohlédnutých dopravníků musí být ohlášen do dispečinku nebo na
jiné určené místo.

(4) Pásové dopravníky, které nejsou vybaveny zařízením pro
signalizaci zvýšené teploty pohonu a vratné a výsypné stanice musí
být po zastavení dopravníku na konci směny a po ukončení dopravy
ve směně po dobu 2 hodin střeženy.

(5) Přesypy pásových dopravníků musí být zhotoveny z
nehořlavého materiálu. Přechody přes pásové dopravníky musí být
zhotoveny tak, aby nebyly příčinou vzniku požáru třením.