V SEDIMENTÁRNÍCH (USAZENÝCH) HORNINÁCH:

SILIKÁTY:
JÍLOVÉ MINERÁLY: Illit, Kaolinit, Montmorillonit, Glaukonit
dále slídy (muskovit), živce, těžké minerály
OXIDY: křemen (klastický, chalcedon, opál),hematit,limonit
KARBONÁTY: Kalcit (aragonit) CaCO3 Dolomit: CaMg(CO3)2
SULFÁTY: Anhydrit: CaSO4 Sádrovec: CaSO4.2H2O
V METAMORFOVANÝCH (PŘEMĚNĚNÝCH) HORNINÁCH:
SILIKÁTY:
živce, pyroxeny, amfiboly, slídy (biotit i muskovit- sericit), Serpentin, Mastek, andaluzit, silimanit, disten, cordierit, granáty
OXIDY: křemen, hematit,
KARBONÁTY:kalcit, méně dolomit
SULFIDY: pyrit

ZÁSTUPCI ŽIVCŮ

(FOIDY)
Leucit: KAlSi2O6 , Nefelín: NaAlSiO4, Sodalit:

TURMALIN (hlavně černá odrůda skoryl)

SILIKÁTY TMAVÉ:

PYROXENY: Augit,

AMFIBOLY: Obecný amfibol, Čedičový amfibol,

SLÍDY: Biotit (slída tmavá), Muskovit (slída světlá), Chlorit

GRANÁTY: pyrop (český granát), almandin,

DALŠÍ DŮLEŽITÉ SILIKÁTY: Olivín:
OXIDY: Křemen: SiO2 Magnetit: Fe3O4 Hematit (krevel): Fe2O3 Limonit (hnědel): Fe2O3.nH2O

SULFIDY: Pyrit (markazit): FeS2

HLAVNÍ HORNINOTVORNÉ MINERÁLY:

V MAGMATICKÝCH (VYVŘELÝCH) HORNINÁCH:
jsou zejména silikáty (křemičitany) a křemen (oxid).

SILIKÁTY SVĚTLÉ:
ŽIVCE
Draselné: Ortoklas a mikroklin: KAlSi3O8 , Sanidin: (K,Na)AlSi3O8
Sodnovápenaté: (plagioklasy) souvislá řada směsí složky albitové Ab (NaAlSi3O8) a anortitové An (CaAl2Si2O8) podle procentuál. zastoupení An složky:
An00 - An10 albit (alkalický, 0-10 % An)
An10-An30 oligoklas (kyselý, 10-30 % An)
An30-An50 andezin (neutrální, 30-50 % An)
An50-An70 labradorit (bazický, 50-70 % An)
An70-An90 bytownit (bazický, 70-90 % An)
An90-An100 anortit bazický, 90-100 % An)

Minerály

kryštalizujú v určitých geometrických tvaroch, ktoré rozdeľujeme podľa symetrie do šiestich hlavných kryštalografických sústav. Aj keď sa môžu v rámci jednotlivých sústav vyskytovať rozličné tvary, každý tvar jednej sústavy musí mať zachované vždy tie prvky symetrie, ktoré charakterizujú príslušnú sústavu. Príslušnosť minerálu do kryštalografickej sústavy možno určiť podľa jeho vzhľadu.Kryštalografické sústavy: - Kocková? Štvorcová ? Jednoklonná ? Trojklonná ? Šesťuholníková/Trojuholníková ? Kosoštvorcová Celá skupina minerálov vrátane granátov, sľudy a disténu vzniká v premenených horninách. Teplota a tlak môžu zmeniť chemizmus hornín do tej miery, že z nich vzniknú nové minerály, ďalšie prvky sa tam môžu dostať aj z chemicky aktívnych roztokov prenikajúcich cez pôvodnú horninu.

Fíkovník

14.6.-23.6.
12.12.-21.12. Něžný a líný
Originální, pružný a nezávislý je člověk narozený ve znamení Fíkovníku. Šíří kolem sebe nakažlivou vůni bezstarostnosti. Jeho smysl pro humor a vrozená intuice ho činí člověkem oblíbeným a v mezilidských vztazích šikovným. Je hravý a dokáže se těšit z maličkostí všedního dne. Miluje děti a zvířata a oni milují jeho. S osudem si pohrává, ale mívá štěstí, z nepříjemných životních situací ho vyvedou jeho inteligence a prozíravost. Obtížné překážky neřeší, neboť je dost líný. Někdy působí dojmem povrchního člověka, ale opak je pravdou! Vše, co chce, také uskuteční. Miluje rodinný život, jeho vřelost a kamarádství z něho dělají jednoho z nejzábavnějších partnerů i rodičů, se kterými druhé baví svět.

Špecificky

ťažšie minerály (Fe-Mg kremičitany typu olivínu a augitu) vznikajú pri najvyšších teplotách, kým ľahšie minerály (napr. živce a kremeň) vznikajú až v neskorších štádiách chladnutia. Minerály vznikajúce v roztavenej hornine rastú zvyčajne bez obmedzenia, a tak môžu nadobudnúť dokonalý kryštálový tvar.MinerályMinerály sú voľné, nezlúčené prvky alebo zlúčeniny prvkov. Ich zloženie možno vyjadriť chemickým vzorcom. Fluorit má vzorec CaF2.

Minerálne žily

Sú to plošné doskovité telesá prenikajúce zväčša do existujúcich horninových štruktúr. Pôvodne to mohli byť zlomy, v ktorých sa horniny porušili následkom vzájomného pohybu jednotlivých horninových más, alebo trhliny, ktoré vznikli bez pohybov hornín. Minerály môžu vypĺňať tieto žily úplne, alebo kryštalizujú iba okolo rozdrvených častí (brekcie).Vyvreté horninyMinerály sa tvoria vo vyvretých horninách počas tuhnutia roztavenej magmy.

Vznik minerálov

Zemská kôra sa skladá z hornín, ktoré predstavujú zhluky minerálov. Najkrajšie vzorky minerálov sa vyskytujú zvyčajne na hydrotermálnych žilách. Sú to trhliny zemskej kôry, v ktorých prúdia veľmi horúce roztoky. Minerály sa tvoria z prvkov, ktoré obsahujú tieto roztoky. Okrem toho sa vyskytujú vo vyvretých horninách ktoré kryštalizujú priamo buď z chladnúcej magmy (z roztavených hornín pod zemským povrchom), alebo z lávy (z roztavených hornín vyvrhnutých na zemský povrch). Mnohé minerály vznikajú aj v premenených horninách a to pri opätovnej kryštalizácii starších hornín. Pri niektorých usadených horninách, ako sú napr. vápence, soľné minerály často kryštalizujú z pomerne chladných roztokov v nie veľkých hĺbkach pod povrchom Zeme.

Horniny

Majú svoju charakteristickú atómovú štruktúru a chemické zloženie, ktoré sa mení iba v rámci určitých hraníc. Všetky kryštály kremeňa, či už kryštalizovali v pieskovci alebo v sopečnej láve, majú rovnaké chemické a fyzikálne vlastnosti.Čo je to hornina?Horniny tvoria základnú zložku našej planéty. Podľa vzniku sa rozdeľujú do troch veľkých skupín, a to na vyvreté, premenené a usadené horniny. Horniny predstavujú zhluky rozličných zŕn minerálov, ktoré sú spojené tavením, stmelením alebo vzájomnou väzbou.

Při návrhu

zastavovacího plánu se vyhýbáme pozemkům s nevhodnými geologickými a základovými podmínkami, jsou to zejména:
zaplavované územní nivy, lužiny, rašeliniště
území ohrožená sesuvy a svahovými pohyby
pozemky na strmých svazích a území na nichž bude horský skalní podklad vycházející na povrch
území poddolované, okraje starých lomů a místa s pokročilými krasovými jevy
v oblastech ohrožených zemětřesením (území podél mladých tektonických linií)

Geologické úkoly při plánování a výstavbě sídlišť

Výstavbu nového sídliště i jiného objektu je nutné řešit podle směrného územního plánu nebo zastavovacího plánu jako součást krajiny (sídliště nemá mít povahu nadřazené jednotky, jež se mají poměry v krajině pořizovat). Pro zastavění je nutno vybírat plochy tvořené např. chudými písčitými a štěrkovými půdami, které zpravidla poskytují příznivé podmínky a přitom jsou zemědělsky méně cenné.

rozbor vodohospodářský

– má vedle dat hydrologických a hydrogeologických obsahuje údaje o propustnosti půdních vrstev, ploše lesních porostů, údaje pro akumulaci srážkové i podzemní vody.
rozbor agropedologický – výsledky výzkumu se vyjadřují v pedologických mapách (přihlíží se ke genezi a typu, fyzikálním, chemickým a biologickým vlastnostem půdy).
rozbor klimatologický – má vymezit plochy vhodné a méně vhodné pro osídlení, rekreaci a rozmístění průmyslu a ostatní investiční výstavby.
Vedle těchto rozborů je třeba ještě dalších plánů – otázky společenské, hospodářské, dopravní, biologické, chráněná území atd.

Podklady územního plánování

Zpracování územního plánu předpokládá dokonalou znalost plánovaného prostředí. K základním průzkumům přírodního prostředí náleží tyto podklady:
podklady geografické – studium map, prohlídka terénu, morfologické tvary, členitost, rozložení stávajícího zastavění, vodních ploch a toků, zalesněných pozemků, dopravních linií,…
podklady geologické – hlavní předlohou je inženýrsko-geologická mapa, která poskytuje přehled o složení a vlastnostech hornin, hloubce podzemní vody, ložiscích nerostných surovin. Archivní materiály v geofondu v Praze a Bratislavě.

Druhy územních plánů:

územní plány širších zájmových oblastí (rajónů) – návrh základních směrnic pro uspořádání zájmových území tak, aby byly využity a rozvinuty všechny možnosti. Plán bývá dlouhodobý.
směrné plány sídlišť s příslušným zájmovým územím – vymezení zájmového území města a řešení vzájemných vztahů mezi sídlištěm a přírodními podmínkami širšího zájmového území. Vymezení jednotlivých ploch – dopravní obvody, asanace, chráněné objekty, vybavenost vodovodní zdroje, energie, …, pořadí výstavby.
podrobné zastavovací plány obcí a měst – se pořizují podle zásad schválených územních plánů vyšších stupňů. Stanoví se v nich druh, způsob, rozsah výstavby, využití pozemků po stránce stavební.

30)

Úkoly geologického průzkumu při územním plánování a ochraně životního prostředí

Úkolem územního plánování v dnešním pojetí je pokud možno optimálně využít daného území i jeho přírodních zdrojů se zřetelem k přírodním podmínkám krajiny a s ohledem na ochranu životního prostředí. Účelné rozdělení území na plochy určené pro zemědělské a lesní hospodářství, pro těžbu nerostných surovin, pro sídlištní a průmyslové zastavění s potřebnou sítí technických zařízení, na chráněné území a plochy určené k zotavení pracujících vyžaduje především rozsáhlé znalosti geologických a přírodních poměrů v nejširším slova smyslu. Je nutné uvážit i vlastní činnost člověka a její důsledky pro přírodní prostředí.

Eolické uloženiny

– se vyskytují podél širokých údolí větších řek, kde vítr vyvál jemné písky z říčních sedimentů, nebo podél mořského nebo jezerního prostředí. Lze je obvykle použít jen jako jednu z frakcí pro přípravu betonové směsi.
Písčité zvětraliny – některé horniny zvětrávající na písek (žuly, pískovce, arkózy) poskytují také materiál použitelný na zřizování propustných vrstev pod silnicí. Do betonu se nehodí. Jejich ložiska mají nepravidelnou mocnost.

Mladší terasy

větších vodních toků mívají zpravidla čistší a dobře vytříděný pevný materiál. Ve středoevropských poměrech jsou písčité štěrky zakryty mírnými hlínami. Písky a štěrky v údolí nivě jsou obvykle zvodnělé. Podhorské naplavené dejekční kužele mohou obsahovat použitelné písky a štěrky na úpatí svahů. V některých oblastech jsou důležitým zdrojem písku a štěrku morény horských a kontinentálních ledovců (nutné třídění).

Ložiska písku a štěrku.

Podzemní lomy – příliš velká mocnost skrývky vede někdy k založení podzemních lomů, v nichž se těží kámen po hornicku ve štolách a podzemních prostorách (u nás se vyskytují jen zřídka.. Velké podzemní lomy na stavební kámen známe ze starého Říma a Paříže. Při zakládání lomu je třeba pamatovat na bezpečnost okolí lomu a statiku lomových stěn.

Písek a štěrk – se používají pro výrobu malty a betonu, při stavbách silnic a železnic, k úpravě propustného podloží plání, při zakládání budov k zřizování polštáře.
Hlavní zásoby štěrku a písku poskytují terasové uloženiny našich řek. Jsou zpravidla uložené ve vodorovných vrstvách, jsou částečně vytříděné, zaoblené. Ve starších terasách (třetihorních, pleistocenních) bývají pak znečištěny hlinitými a jílovitými částicemi a valouny některých hornin.

Stěnové lomy

– jsou zpravidla provozně nejvýhodnější. Základnu lomu volíme nad dnem údolí. Pozor na geologické poměry – směr dobývání. Přihlížet ke směru a sklonu vrstev. Při zakládání lomů v čediči je třeba pamatovat na proměnlivý úklon stropů. Je třeba i zvážit polohu svahů ke světovým stranám (pro lomy na stavební kámen i pro výrobu dlažebních kostek jsou výhodnější severní svahy).
Jámové lomy – se zakládají na starých náhorních rovinách na nichž jsou i pevné horniny porušeny do značné hloubky. Čím hlouběji, tím je hornina zdravější a láme se ve velkých lavicích (žula). Jámové lomy jsou za těchto podmínek výhodné a dosahují hloubky přes 50 m. V některých případech se zřizují jámové lomy, aby se nemusela odstraňovat mohutná skrývka oddělující hledanou horninu od údolí. Ze dna jámového lomu se pak razí štola do údolí, kterou se dopravuje kámen a odvádí voda.

Hlavní zásady při zakládání lomů se zřetelem k účelu a geologickým poměrům

Lomy se zakládají pro získání stavebního kamene, pro kamenické práce, pro výrobu dlažebních kostek, silničního s železničního štěrku, pro účely průmyslové. Každý z těchto oborů klade jiné požadavky na povahu horniny a jiné požadavky na způsob těžby. V kopcovitém území na svazích se zakládají lomy stěnové, v rovinatém území lomy zahloubené, jámové. Vyjímečně se kámen těží po hornicku v lomech podzemních.

Vyšetřit úložné a hydrogeologické poměry ložiska,

podle jehož tvaru a mocnosti se odhadne určitá zásoba.
Posoudit geografickou polohu ložiska nebo lomu vzhledem k dopravní síti a k místu potřeby.
Podrobný technicko-geologický průzkum:
Podrobné situační a výškové zaměření okolí ložiska.
Geologické mapování území do nových plánů a vyšetření hydrogeologických poměrů.
Sondování nebo pokusné odlámání kamene.
Odběr vzorků a jejich technologický výzkum.
Zpracování výsledků podrobného průzkumu, výpočet zásob, vypracování návrhu na způsob dobývání a plán těžby.

Etapy geologického průzkumu ložisek nerostných surovin

Podle směrnice komise pro klasifikaci zásob nerostných surovin zatřiďují se zásoby do čtyř kategorií (C2, C1, B, A) podle toho jak důkladně byly rozpoznány.
Předběžný průzkum ložiska:
Opatřit předběžné informace o staveb hmotách v okolí, prostudovat geologické mapy a zprávy (Geofond, soupis lomů ČR)
Na základě místní prohlídky a petrografického vyšetření vzorků posoudit jakost horniny a její použití k danému účelu.

Geologické

přípravné práce mají v podstatě za úkol buď posoudit otevřené lomy a známé výskyty nebo vyhledat nová ložiska k založení nových lomů.
Etapy geologického průzkumu ložisek:
vyhledávání ložisek nerostných surovin
předběžný geologický průzkum ložiska
podrobný průzkum ložiska
provozní průzkum pro těžbu
Jednotlivé etapy na sebe mají účelně a hospodárně navazovat.

Spraše

– jsou jako základová půda velmi problematické povahy. Příznivější vlastnosti mají spraše naváté z neogenních jílů (v Černých Polích – Brno). Bezpečné jsou sprašové hlíny na Ostravsku. Účelné je sbírat regionální zkušenosti.
Holocénní náplavy – v údolních nivách jsou zpravidla velmi stlačitelné a v důsledku chaotického ukládání velmi pestré. Jak se stěhovali říční ramena, setkáváme se ze sedimenty od štěrkových až po jílovité a organické bahnité zeminy. Staré domy a průmyslové objekty založené na nich plošně jsou zpravidla popraskané. Poněvadž v nich vysoko stojí voda, je vhodné zakládat na pilotách.