Antimonit

-.- stibnit -.-.- Sb2S3.-.-.-

kov -.-.-

Vlastnosti: Jako pa§e siln‚ krystaly antimoni-
tu byly prě v Japonsku pou§ˇv ny ke stavbŘ
zahradnˇho oplocenˇ. Krystaly jsou v§dy sloup-
covit‚, pod‚lnŘ rěhovan‚, zź sti se çpiźatěmi,
zź sti s tupěmi koncověmi plochami; na r…z-
něch naleziçtˇch se vyskytujˇ r…zn‚ tvary. Hoj-
noploch‚ krystaly jsou prot hl‚ podle osy
a proto jsou hrotit‚, jehlicovit‚ a źasto me-
chanicky rozl man‚, tak jak to zn me u s d-
rovce. SoubاnŘ s osou c jsou krystaly silnŘ
rěhovan‚; antimonit se objevuje v podobŘ ra-
di lnˇch shluk…, propleteněch agreg t… jehli-
covitěch krystal…, jako paprsźit‚ trsy, sameto-
vŘ źern‚ koule, nŘkdy je vlasovitŘ plstnatě,
nejźastŘji ovçem pýece jen tvoýˇ kusovou a§
celistvou masu. V jednom smŘru je çtŘpnost
antimonitu dokonal , ve dvou dalçˇch smŘ-
rech nedokonal ; dˇky kluzněm ploch m
v krystalov‚ mýˇ§ce lze pozorovat źasto hrub‚
vodorovn‚ pruhov nˇ a zohěb nˇ do jemněch
vln; tenk‚ krystaly lze snadno rukou ohnout.
Pou§ijeme-li k tomu krystaly s co nejhladçˇmi
koncověmi plochami, pokryjˇ se tyto plochy
jemněmi prou§ky soubاněmi s osou b krys-
talu, i kdy§ vlastnˇ ohyb koncov‚ plochy v…bec
nenaruçˇ. Barva: olovŘnŘ çed , jemn  vl kna
a trsy mohou bět i matn‚ a źern‚; vyskytuje-li
se vedle galenitu, jevˇ se modravŘ zeleně. sil-
ně kovově lesk je źasto pýekryt naźernalěmi
a pestrěmi n bŘhověmi barvami; hustota:
4,6-4,7.
Vznik a věskyC Antimonit vznik  hlavnŘ na
nˇzkoteplotnˇch hydroterm lnˇch §il ch spo-
leźnŘ s realgarem, auripigmentem, galenitem,
barytem, cinabaritem, pyritem sfaleritem,
kalcitem a zlatem. NaleziçtŘ: Wolfsberg, Harz;
d…l Caspari u Arnsbergu, Vestf lsko. Brçuns-
dorf, Kruçn‚ hory; Goldkronach, Fichtelgebir-
ge Schleiz, Durynsko/SRN; u n s Mileçov
v ¬ech ch, d le Nikitovka v ji§nˇm Rusku.
Hospod ýsky d…le§it  lo§iska se nach zejˇ
běval‚ Jugosl vii, v Rumunsku, v Al§ˇrsku, "
na Borneu, v JAR, v Bolˇvii, v Mexiku a v ¬ˇnŘ.
NejvŘtçˇ a nejdelçˇ krystaly, kter‚ kdy byly na-
lezeny, poch zejˇ z Japonska (d…l Içinokava
na ostrovŘ ćikokuţ. Krystaly o velikosti a§ jed-
noho metru byly nalezeny v běval‚ Jugosl vii
Stolica, Lesnicaţ. Antimonit zvŘtr v  źasto
na §lutě kermezit, vz cnŘji na valentinit, kterě
tvoýˇ bˇl‚ krystaly s diamantověm leskem.
Věznam a vyu§itˇ: Antimonit je nejd‚le zn m 
antimonov  ruda. Plinius Starçˇ mu dal jm‚no
stibium, z nŘho§ je odvozena chemick  znaź-
ka Sb. Staýˇ Egypśan‚, üekov‚ a üˇman‚ pou-
§ˇvali tento miner l na pýˇpravu mastˇ, lˇźidel,
barev na ýasy a oźnˇch stˇn…. Antimonit byl ţ,
velmi vyhled vaněm materi lem alchymist…,
kteýˇ jej pou§ˇvali k źiçtŘnˇ zlata nebo k věrobŘ '
"antimonov‚ho skla", kter‚ slou§ilo jako projˇ-
madlo nebo d vidlo. Antimonium znamen 
v ýeźtinŘ kvŘt nebo odkvŘt.
Dnes pýedstavuje antimonit nejd…le§itŘjçˇ an-,.
timonovou rudu. Hlavnˇmi producenty byly:
v roce 1980 Bolˇvie ( 15465 tun) Jihoafrick  re-'
publika (13941 tun), ¬ˇnsk  lidov  republika
(10000 tun); svŘtov  produkce źinila celkem
68573 tun. Antimon se pou§ˇv  k věrobŘ sli-
tin, k impregnaci l tek a k jejich ochranŘ pro-
ti vznˇcenˇ, jako plnivo a barvivo do kauźukuţ
slouźeniny antimonu se vyu§ˇvajˇ v barvˇýstvˇ
a ve věrobŘ keramiky ke zvyçov nˇ tepeln‚
odolnosti barev; d le jsou nezbytn‚ pro věro-
bu farmaceutickěch prepar t….