Paragrafy

Díl třetí
Měření, záznamy a dokumentace

§ 212

Sledování hydrogeologických a plynových
poměrů

(1) Organizace je povinna sledovat, dokumentovat a
vyhodnocovat hydrogeologické a plynové poměry ložiska.

(2) Organizace je také povinna zjistit a sledovat
hydrogeologické a plynové poměry podél hranic dobývacího prostoru
a do map zakreslit zejména zatopená povrchová a podzemní důlní
díla sousedních dolů včetně vrtů a tektonických poruch, jestliže
by mohly ohrozit bezpečnost práce a provozu.

(3) Zjištěné skutečnosti, které by mohly ohrozit bezpečnost
práce nebo provozu sousedního dolu, je organizace povinna
bezodkladně ohlásit odpovědnému pracovníkovi sousedního dolu.

§ 213

Měření přítoků a rozbory důlních vod

(1) Celkové přítoky a jednotlivé dílčí přítoky důlních vod
musí být měřeny nejméně jednou za půl roku. Jedno z těchto měření
musí být provedeno v době největších ročních přítoků. Výsledky
měření musí být zaznamenány s udáním místa měření a zdrojů
přítoků, vyhodnoceny a porovnány s průměrným denním přítokem
a množstvím vyčerpané důlní vody.

(2) Z celkových přítoků a významnějších dílčích přítoků
důlních vod a z vody v jámě s těžním zařízením musí být jednou za
rok odebrány vzorky a podrobeny chemickému, případně i
radiometrickému rozboru.

(3) V odvodňovacích a odplyňovacích vrtech musí být měřen
přítok a tlak vody, případně plynu v určených lhůtách.

(4) Výsledky měření a rozborů podle odstavců 1 až 3 musí být
zaznamenány v knize odvodňování.

§ 214

Vedení dokumentace

(1) Organizace je povinna v základní důlní mapě uvést také
místa průvalů vod, zdrojů nebezpečí podle § 199 odst. 1, místa,
kde hrozí nebezpečí prosakování povrchových vod, celíky, ochranné
pilíře a všechny objekty k ochraně proti průvalům vod.

(2) Vrty, a to i havarované, kterými byly dosaženy zvodněné
nebo plynonosné horizonty a které se nepodařilo spolehlivě
izolovat od ložiska nebo důlních děl, musí být v základní důlní
mapě výrazně vyznačeny.

(3) O všech povrchových a podzemních důlních dílech včetně
vrtů, v nichž by se po jejich opuštění mohla nahromadit voda nebo
o nichž bylo rozhodnuto, že budou zatopena, musí být vedena
podrobná dokumentace.

(4) Součástí knihy odvodňování musí být schéma
a) potrubí se všemi armaturami,
b) připojení čerpadel s uvedením jejich technických parametrů,
c) elektrického zapojení čerpadel a čerpací stanice,
d) žumpovních chodeb a odkalovacích jímek s uvedením jejich
užitkového objemu.

(5) Na dole s nebezpečím průvalů vod musí být v knize
odvodňování uveden seznam důlních děl určených k zatopení při
případném průvalu vod s údaji jejich užitkového objemu.

Paragrafy

§ 209

Žumpovní chodby

(1) Žumpovní chodby hlavní čerpací stanice musí být
vybudovány tak, aby je bylo možno čistit během normálního přítoku
důlních vod bez ohrožení bezpečnosti práce a provozu. Do
žumpovních chodeb musí být zřízen přístup tak, aby pracovníci
mohli při průvalu vod včas ustoupit do bezpečí ze všech jejich
částí.

(2) V dole bez nebezpečí průvalů vod se musí užitkový objem
žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice rovnat průměrnému přítoku
za 32 hodiny. V odůvodněných případech může závodní dolu povolit
snížení užitkového objemu žumpovních chodeb až o 50 %.

(3) V dole s nebezpečím průvalů vod musí být užitkový objem
žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice určen podle míry
nebezpečí průvalů vod, nesmí však být menší než průměrný přítok
za 32 hodiny. Užitkový objem žumpovních chodeb hlavní čerpací
stanice i její přečerpávací části schvaluje závodní dolu.

(4) Důlní vody musí být čerpány tak, aby byla vždy nejméně
polovina užitkového objemu žumpovních chodeb hlavní čerpací
stanice prázdná. V případě, že jímací prostor není rozdělen na 2
poloviny, musí být nejvyšší povolená míra jeho zaplnění viditelným
způsobem vyznačena.

(5) Před vtokem do žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice
musí být odkalovací jímka s možností jejího čištění za provozu
čerpací stanice a trvalého přítoku důlních vod.

(6) Objem žumpovních chodeb pomocných a dočasných čerpacích
stanic určí organizace.

§ 210

Výtlačná potrubí hlavní čerpací stanice

(1) Výtlačná potrubí hlavní čerpací stanice musí být nejméně
2 a každé z nich dimenzováno tak, aby umožnilo vyčerpání
průměrného denního přítoku důlních vod nejdéle za 12 hodin.

(2) Výtlačná potrubí musí být upravena tak, aby na každé z
nich se dala připojit všechna čerpadla.

(3) Výtlačná potrubí musí být chráněna proti zamrznutí.

§ 211

Provoz a údržba čerpacích zařízení

(1) Provoz a údržbu čerpacího zařízení včetně rozsahu a
četnosti jeho kontrol určí provozní řád, který musí obsahovat
a) schéma připojení jednotlivých čerpadel na výtlačná potrubí
včetně ovládacích prvků,
b) schéma elektrického zapojení čerpací stanice a připojení na
rozvodnu,
c) schéma elektrického zapojení jednotlivých čerpadel a schéma
signalizace provozu čerpací stanice,
d) mazací plán,
e) návod pro obsluhu a údržbu čerpacího zařízení, zejména postup
při uvádění čerpadel do chodu a při jejich zastavení a rozsah a
lhůty provádění údržby,
f) u čerpací stanice s automatickým provozem popis funkcí
automatického ovládání a popis ručního ovládání provozu
čerpadel,
g) povinnosti obsluhy čerpací stanice při vzniku havárie v čerpací
stanici a při potřebě zvýšení dodávky vody do důlního požárního
vodovodu,
h) případné další požadavky, které vyžaduje provoz a údržba
čerpacího zařízení.

Provozní řád musí být vyvěšen v čerpací stanici.

(2) O době provozu jednotlivých čerpadel musí být vedeny
záznamy. V čerpací stanici s automatickým provozem musí být vedeny
denní záznamy v období výrazně zvýšených přítoků důlních vod,
jinak postačí záznamy měsíční.

(3) Zařízení čerpací stanice je povinen prohlédnout určený
pracovník nejméně jednou denně.

(4) Čerpací zařízení musí být zkontrolováno jednou za rok.
Při tom musí být ověřen zejména výkon čerpací stanice a
jednotlivých čerpadel, stav výtlačného potrubí včetně jeho
upevnění a stav usazenin v žumpovních chodbách. Výsledky kontrol
musí být zaznamenány v knize odvodňování.

Bezpečnost práce

§ 201

Zmáhání důlních děl po průvalu vod

(1) Pro zmáhání důlních děl po průvalu vod vypracuje
organizace postup zmáhacích prací, který schválí závodní dolu nebo
jím pověřený pracovník.

(2) Se zmáháním důlních děl zaplněných horninami po průvalu
vod může být započato teprve tehdy, když je zabezpečen odtok vody,
větrání a záchranná cesta, zdroj průvalu vod dostatečně odvodněn,
případně jsou provedena potřebná bezpečnostní opatření proti
dalšímu průvalu vod.

(3) Zahájení zmáhacích prací povoluje obvodní báňský úřad.39)

39) § 10 odst. 1 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.

§ 202

Protiprůvalové hráze a jiné objekty

(1) Rozmístění a provedení protiprůvalových hrází 40)
a jiných objektů k ochraně proti průvalům vod určí projekt.

(2) Protiprůvalová hráz musí odolat předpokládanému tlaku
vody, zvodněné horniny nebo plynu.

(3) Protiprůvalové hráze a jiné objekty k ochraně proti
průvalům vod musí být udržovány v řádném stavu a kontrolovány
nejméně jednou za měsíc. U uzavřených hrází musí být měřeny
průsaky vody hrází a okolní horninou a tlak vody za hrází.
Výsledky kontrol musí být zaznamenány v knize odvodňování.

40) ČSN 44 6410 Plná vodní hráz. Všeobecné zásady.

§ 203

Zabezpečení vrtů

(1) Vrt musí být proveden a při opuštění likvidován tak, aby
bylo zamezeno nežádoucímu propojení zvodněných nebo plynonosných
horizontů a zabráněno průvalu vod nebo výronu plynů do důlních
děl.

(2) Vrt, z něhož lze očekávat průval vody, musí mít bezpečně
zajištěné ústí a zařízení pro okamžité uzavření ústí vrtu. Ústí
vrtu musí být zabezpečeno proti vnějšímu poškození.

(3) Pro případ nebezpečí přítoku vod nebo úniku plynů z vrtu
v dole musí být zajištěno odvádění vody, případně i plynů z vrtu a
zabráněno nahromadění vody nebo plynů v důlním díle. Po splnění
účelu vrtu je nutno vrt zlikvidovat.

§ 204

Zatopení dolu

Zatopení dolu nebo jeho části povoluje obvodní báňský
úřad.41)

41) § 10 odst. 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.


Díl druhý
Čerpání důlních vod

§ 205

Čerpací zařízení

(1) Důl, ze kterého nelze odvádět důlní vody samospádem,
musí mít trvale provozuschopné čerpací zařízení sestávající
z hlavní, případně dočasných nebo pomocných čerpacích stanic,
příslušných potrubí a armatur a žumpovních chodeb.

(2) Výpočet výkonu a kapacity čerpacího zařízení musí
vycházet z hydrogeologických poměrů. U dolu v provozu se musí
vycházet z průměrného denního přítoku důlních vod za dobu nejméně
5 let. U dolu s velkými výkyvy přítoků musí být použita hodnota
průměrného denního přítoku z nejnepříznivějšího období.

(3) Čerpací zařízení musí být vybudováno a provozováno tak,
aby bylo zabráněno ohrožení osob a provozu působením důlních vod,
a to i škodlivinami v nich obsaženými.

(4) Čerpání a odvádění důlních vod na povrch tlakově
izolovaným systémem podzemních odvodňovacích vrtů a potrubí
nezávislým na hlavní čerpací stanici musí odpovídat zvláštnímu
projektu schválenému organizací.

§ 206

Hlavní čerpací stanice

(1) Důl bez nebezpečí průvalů vod musí mít hlavní čerpací
stanici s takovým výkonem, aby průměrný denní přítok důlních vod
byl vyčerpán nejpozději za 16 hodin. Kromě toho musí být v
pohotovosti nejméně padesátiprocentní záloha ve výkonu, nejméně
však jedno záložní čerpadlo o výkonu největšího používaného
čerpadla.

(2) Důl s nebezpečím průvalů vod musí mít pohotovostní výkon
hlavní čerpací stanice schválený závodním dolu, přičemž musí být
dodrženy alespoň požadavky odstavce 1.

(3) Hlavní čerpací stanice může být uspořádána jako
přečerpávací s dalšími částmi stanice na vyšších patrech nebo
úrovních. Vybavení a výkon přečerpávací části čerpací stanice musí
splňovat požadavky na hlavní čerpací stanici.

(4) V odůvodněných případech může být pro důl zřízeno více
hlavních čerpacích stanic.

(5) Přívod elektrické energie pro hlavní čerpací stanici musí
být zajištěn dvěma přívodními vedeními, z nichž každé musí
zajišťovat provoz všech čerpadel včetně záložních.27)

(6) Čerpadla, jejich motory a rozvodná zařízení musí být
umístěna tak, aby je předpokládaná nejvyšší hladina vody 42)
nevyřadila z provozu.

(7) Čerpadlo musí mít na výtlačné straně uzavírací armaturu,
kterou se dá odpojit od výtlačného potrubí.

(8) Při hloubení a prohlubování jam, při otvírce nového
patra, případně při zajišťování nebo likvidaci dolu (jámy) může
mít důl místo hlavní čerpací stanice dočasnou čerpací stanici.
Podmínky pro její zřízení, vybavení a provoz musí být řešeny v
projektu.

27) ON 34 1611 Napájecí systémy důlních elektrických sítí a
spotřebičů.
42) ON 44 2252 Důlní čerpací stanice.

§ 207

Pomocné čerpací stanice

(1) Pomocná čerpací stanice musí mít výkon, který zajišťuje
odčerpání důlní vody z příslušné části dolu.

(2) Pro čerpadla a jejich motory platí § 206 odst. 6.

§ 208

Automatický provoz hlavní čerpací stanice

Automatický provoz hlavní čerpací stanice je dovolen, pokud
její zařízení splňuje požadavky § 219 a pokud
a) čerpadla jsou vybavena zařízením pro automatické spouštění a
zastavení v určených mezích výšky vodní hladiny,
b) v případě poruchy čerpadla bude automaticky zavodněno a
spuštěno čerpadlo záložní,
c) chod čerpadel, poruchy a mimořádné stavy na čerpacím zařízení
jsou určeným způsobem signalizovány do dispečinku nebo na jiné
určené místo,
d) doba provozu čerpadel je automaticky sledována.

bezpečnost práce

§ 197

Ochrana proti náhlému přítoku povrchových vod

(1) Ústí důlních děl na povrch a ústí vrtů s povrchu musí být
zajištěna proti náhlému vniknutí povrchové vody do důlních děl.

(2) Povrchové toky, vodní nádrže a stálé výtoky vod v
blízkosti výchozu ložiska v dosahu důlní činnosti nebo příslušném
spádovém území musí být sledovány, kontrolovány a zakresleny v
základní důlní mapě jako možný zdroj nebezpečného přítoku vody.
Výsledky kontrol musí být zaznamenány v knize odvodňování.

(3) Pod povrchovými toky nebo vodními nádržemi musí být určen
ochranný pilíř, pokud není zajištěna bezpečnost práce a provozu
jiným způsobem. Důlní díla v něm mohou být vedena výjimečně se
souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka za
předpokladu, že tato důlní díla nenaruší povrchové toky nebo vodní
nádrže a neohrozí bezpečnost práce a provozu.

§ 198

Orientační bezpečnostní celík a ochranný celík

(1) Pro ochranu před průvaly vod ze zvodněných nebo
plynonosných horizontů nebo zatopených důlních děl musí být určen
orientační bezpečnostní celík nebo ochranný celík. Celík musí mít
takovou mocnost, vlastnosti a prostorovou polohu, aby z hlediska
uvedeného nebezpečí zajišťoval bezpečnost práce a provozu.

(2) Orientační bezpečnostní celík se stanoví pro nedostatečně
prozkoumané zvodněné nebo plynonosné horizonty a pro ta zatopená
důlní díla, jejichž poloha není přesně známa. V orientačním
bezpečnostním celíku je dobývání zakázáno.

(3) Ochranný celík se určí pro dobře prozkoumané zvodněné
nebo plynonosné horizonty a pro známá zatopená důlní díla.
V ochranném celíku je vedení důlních děl zakázáno.

§ 199

Bezpečnostní opatření pro důlní díla

(1) Pro bezpečné vedení důlních děl ve zvodněných nebo
plynonosných horizontech a jejich okolí, v blízkosti tektonických
poruch a kaveren, zatopených důlních děl, povrchových toků a
vodních nádrží, vrtů zaplněných vodou nebo hydraulicky spojených
se zvodněnými nebo plynonosnými horizonty a podobných zdrojů
nebezpečí je nutno učinit potřebná bezpečnostní opatření.

(2) Bezpečnostní opatření podle odstavce 1 včetně záchranných
cest musí být na dole s nebezpečím průvalu vod řešena projektem
schváleným závodním dolu. Projekt musí řešit způsob a postup
odvodňování včetně čerpání důlních vod a určit kritéria pro
posouzení odvodněné nebo odplyněné oblasti a dále určit
bezpečnostní opatření pro přibližování k zatopeným důlním dílům,
zvodněným horizontům, vodotečím a nádržím vod, pokud je nebylo
možné odvodnit.

(3) Pro ochranu před průvaly vod z vrtů musí být určeno
bezpečnostní pásmo. Pro vedení důlních děl v bezpečnostním pásmu
musí být určena potřebná bezpečnostní opatření.

(4) Bezpečnostní opatření podle odstavců 2 a 3 musí být
zahrnuta do technologických postupů.

§ 200

Přibližování k místům nebezpečným průvaly vod

(1) Zjistí-li se při předvrtávání nebo jiným způsobem zdroje
nebo místa s nebezpečím průvalu vod, je nutno další práce zastavit
až do ověření, že určená bezpečnostní opatření odpovídají
zjištěným poměrům a zajišťují bezpečnost práce a provozu.

(2) Přiblíží-li se pracoviště k místu s nebezpečím průvalu
vod na vzdálenost určenou technologickým postupem, musí být pro
další vedení důlních děl určen stálý dozor.

(3) Objeví-li se v důlním díle příznaky průvalu vod, musí být
práce zastavena, důlní dílo podle možnosti zajištěno a pracovníci
z tohoto a dalších důlních děl, kterým hrozí nebezpečí, ihned
odvoláni.

(4) V části dolu s nebezpečím průvalu vod musí být zřízeno
vhodné návěštní zařízení, kterým budou pracovníci v ohrožené části
dolu upozorněni na nebezpečí průvalu vod a jeho příznaky. Funkce
tohoto zařízení musí být ověřována nejméně jednou za měsíc.

bezpečnost práce

§ 194

Zpřístupňování uzavřeného požářiště

(1) Zpřístupnit důlní díla uzavřená z důvodu důlního požáru
je možné jen tehdy, je-li prokázáno, že požár byl uhašen a nehrozí
zjevné nebezpečí jeho obnovení.

(2) Výdušné větry ze zpřístupňovaného požářiště musí být
odváděny do celkového výdušného větrního proudu tak, aby
neprocházely obsazenými pracovišti.

(3) Po obnovení průchodního větrání, případně separátního
větrání ve zpřístupňovaném požářišti musí být ve výdušných větrech
z těchto důlních děl zjišťována v intervalech určených organizací
koncentrace kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého, metanu,
vodíku a případně vyšších uhlovodíků. Zjistí-li se příznaky
obnovení důlního požáru, musí být požářiště znovu uzavřeno.

(4) Za zpřístupňování požářiště se nepovažuje vstup báňských
záchranářů do uzavřených důlních děl zejména za účelem průzkumu,
odběru vzorků vzdušin pro technický rozbor a měření teplot.

(5) Ukončení prací na zpřístupnění požářiště musí být
ohlášeno obvodnímu báňskému úřadu.


ČÁST SEDMÁ
Odvodňování dolů

Díl první
Ochrana proti přítokům
a průvalům vod

§ 195

Rozdělení dolů z hlediska ohrožení přítoky
a průvaly vod

(1) Doly se z hlediska ohrožení náhlými velkými přítoky vod,
průvaly vod a bahnin, případně vod s plyny nebo zvodněnými
horninami (dále jen "průvaly vod") dělí na 2 kategorie:
a) doly bez nebezpečí průvalů vod,
b) doly s nebezpečím průvalů vod.

(2) Důl s nebezpečím průvalů vod je důl, ve kterém byly
zjištěny zvodněné horniny nebo horniny náchylné k vytvoření
kaveren nebo ve kterém byla zjištěna stará důlní díla, jež nelze
spolehlivě odvodnit, nebo důl, u kterého morfologie povrchu
vytváří předpoklad ke vzniku nebezpečné povodňové vlny ohrožující
podzemí dolu (při nadměrných srážkách apod.). Dolem s nebezpečím
průvalů vod je také důl, ve kterém již k průvalu vod došlo nebo
který se nachází ve stejných nebo obdobných podmínkách jako
sousední důl, ve kterém k průvalu vod došlo.

(3) Důl nebo jeho část do kategorie s nebezpečím průvalů vod
zařadí obvodní báňský úřad. Při změně podmínek může obvodní báňský
úřad na žádost organizace zařazení zrušit.

(4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu
nebo jeho části do kategorie dolů s nebezpečím průvalů vod, je
organizace povinna bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu.

§ 196

Ověřování hydrogeologických a plynových poměrů

(1) K zajištění bezpečnosti práce a provozu před průvaly vod
musí být před zahájením vedení důlních děl příslušná část území v
potřebném rozsahu prozkoumána.

(2) Průzkumnými pracemi musí být ověřeny hydrogeologické a
plynové poměry. Při zjištění zvodněných nebo plynonosných
horizontů musí být co nejúplněji ověřeny jejich
fyzikálně-mechanické a hydraulické parametry a sledován chemismus
vod a plynů v rozsahu potřebném pro navržení vhodných
bezpečnostních opatření a určení účinného způsobu jejich včasného
odvodnění, případně odplynění. Výsledky průzkumných prací musí
poskytovat potřebné údaje pro zařazení dolu podle § 195 odst. 1.

(3) U vrtů delších než 150 metrů vrtaných pro ověření
zvodněných nebo plynonosných horizontů musí být změřena jejich
odchylka od projektované osy.

(4) Průzkumné práce musí být dokumentovány a vyhodnocovány
z hlediska získání co nejúplnějších údajů o hydrogeologických
a plynových poměrech. Podrobně musí být dokumentován i způsob
likvidace průzkumných důlních děl a vrtů.