Celkové porušení masívu

diskontinuitami všech druhů (pukliny, vrstevnatost, břidličnatost, zlomy) významně ovlivňuje jeho celkové fyzikálně - mechanické parametry, a tím i podmínky zakládání staveb, ražbu štol a tunelů (např. nebezpečí sesuvů, závalů). Proto je důležitým úkolem inženýrskogeologického průzkumu zjistit četnost (hustotu) a charakter diskontinuit a jejich prostorovou orientaci (obr. 28). Ta se zjišťuje pomocí geologického kompasu, kterým je možné změřit jak směr sklonu, tak i úhel sklonu měřené diskontinuity.