Mezi základní rysy vnitřní stavby horninového masívu patří stupeň anizotropie a homogenity.
Anizotropie vyjadřuje chování některých pevných látek majících různé vlastnosti v různých směrech. Může být nejrůznějšího typu (tvarová, hustotní, magnetická, přednostní orientace zrn).
Homogenita je tím vyšší, čím menší je dílčí okrsek, který je možné ve studovaném úseku zaměňovat.
Pro masívy vyvřelých hornin je typická vnitřní stavba s vyšším stupněm izotropie, pro masívy hornin usazených a přeměněných naopak vnitřní stavba s vyšším stupněm anizotropie (plošně paralelní textury). Masívy sedimentů se vyznačují vrstevnatostí, masívy metamorfitů zase foliací.