Ordovik

– tvoří převážnou část skalního podkladu Prahy. Mocná souvrství jílovitých břidlic se střídají s polohami písčitými, které jsou vyvinuty jako křemité pískovce a křemence. Je to poměrně pevné souvrství, které odolává sedimentaci a proto vytváří vyvýšeniny.
Svrchní ordovik – začíná vrstvami vinickými, jež jsou vyvinuty jako měkké, černošedé slídnaté břidlice a jsou náchylné k hlubokému zvětrávání. Jsou málo odolné proti denudaci. Téměř nikde nevystupují na povrch. Vrstvy záhořanské jsou pevné, převládají písčité břidlice, střídající se s pískovci a křemenci. Nejmladším souvrstvím jsou pelitické břidlice královédvorské s polohami pevných křemenů kosovských. Ordovické horniny byly při horotvorných pochodech zvrásněny a porušeny podélnými i příčnými zlomy. Dále se projevuje hluboké zvětrání. Podzemní vody, zejména puklinové mají vysoký obsah síranů.