tag:blogger.com,1999:blog-172358622011-11-11T01:13:21.541-08:00jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.comBlogger4921100tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-80503016743744078502011-03-08T08:35:00.000-08:002011-03-08T08:36:32.841-08:00Díl třetí <br /> Měření, záznamy a dokumentace <br /> <br /> § 212 <br /> <br /> Sledování hydrogeologických a plynových <br /> poměrů <br /> <br /> (1) Organizace je povinna sledovat, dokumentovat a <br />vyhodnocovat hydrogeologické a plynové poměry ložiska. <br /> <br /> (2) Organizace je také povinna zjistit a sledovat <br />hydrogeologické a plynové poměry podél hranic dobývacího prostoru <br />a do map zakreslit zejména zatopená povrchová a podzemní důlní <br />díla sousedních dolů včetně vrtů a tektonických poruch, jestliže <br />by mohly ohrozit bezpečnost práce a provozu. <br /> <br /> (3) Zjištěné skutečnosti, které by mohly ohrozit bezpečnost <br />práce nebo provozu sousedního dolu, je organizace povinna <br />bezodkladně ohlásit odpovědnému pracovníkovi sousedního dolu. <br /> <br /> § 213 <br /> <br /> Měření přítoků a rozbory důlních vod <br /> <br /> (1) Celkové přítoky a jednotlivé dílčí přítoky důlních vod <br />musí být měřeny nejméně jednou za půl roku. Jedno z těchto měření <br />musí být provedeno v době největších ročních přítoků. Výsledky <br />měření musí být zaznamenány s udáním místa měření a zdrojů <br />přítoků, vyhodnoceny a porovnány s průměrným denním přítokem <br />a množstvím vyčerpané důlní vody. <br /> <br /> (2) Z celkových přítoků a významnějších dílčích přítoků <br />důlních vod a z vody v jámě s těžním zařízením musí být jednou za <br />rok odebrány vzorky a podrobeny chemickému, případně i <br />radiometrickému rozboru. <br /> <br /> (3) V odvodňovacích a odplyňovacích vrtech musí být měřen <br />přítok a tlak vody, případně plynu v určených lhůtách. <br /> <br /> (4) Výsledky měření a rozborů podle odstavců 1 až 3 musí být <br />zaznamenány v knize odvodňování. <br /> <br /> § 214 <br /> <br /> Vedení dokumentace <br /> <br /> (1) Organizace je povinna v základní důlní mapě uvést také <br />místa průvalů vod, zdrojů nebezpečí podle § 199 odst. 1, místa, <br />kde hrozí nebezpečí prosakování povrchových vod, celíky, ochranné <br />pilíře a všechny objekty k ochraně proti průvalům vod. <br /> <br /> (2) Vrty, a to i havarované, kterými byly dosaženy zvodněné <br />nebo plynonosné horizonty a které se nepodařilo spolehlivě <br />izolovat od ložiska nebo důlních děl, musí být v základní důlní <br />mapě výrazně vyznačeny. <br /> <br /> (3) O všech povrchových a podzemních důlních dílech včetně <br />vrtů, v nichž by se po jejich opuštění mohla nahromadit voda nebo <br />o nichž bylo rozhodnuto, že budou zatopena, musí být vedena <br />podrobná dokumentace. <br /> <br /> (4) Součástí knihy odvodňování musí být schéma <br />a) potrubí se všemi armaturami, <br />b) připojení čerpadel s uvedením jejich technických parametrů, <br />c) elektrického zapojení čerpadel a čerpací stanice, <br />d) žumpovních chodeb a odkalovacích jímek s uvedením jejich <br /> užitkového objemu. <br /> <br /> (5) Na dole s nebezpečím průvalů vod musí být v knize <br />odvodňování uveden seznam důlních děl určených k zatopení při <br />případném průvalu vod s údaji jejich užitkového objemu.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8050301674374407850?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-55375131953401091112011-02-09T06:32:00.000-08:002011-02-09T06:33:32.181-08:00§ 209 <br /> <br /> Žumpovní chodby <br /> <br /> (1) Žumpovní chodby hlavní čerpací stanice musí být <br />vybudovány tak, aby je bylo možno čistit během normálního přítoku <br />důlních vod bez ohrožení bezpečnosti práce a provozu. Do <br />žumpovních chodeb musí být zřízen přístup tak, aby pracovníci <br />mohli při průvalu vod včas ustoupit do bezpečí ze všech jejich <br />částí. <br /> <br /> (2) V dole bez nebezpečí průvalů vod se musí užitkový objem <br />žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice rovnat průměrnému přítoku <br />za 32 hodiny. V odůvodněných případech může závodní dolu povolit <br />snížení užitkového objemu žumpovních chodeb až o 50 %. <br /> <br /> (3) V dole s nebezpečím průvalů vod musí být užitkový objem <br />žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice určen podle míry <br />nebezpečí průvalů vod, nesmí však být menší než průměrný přítok <br />za 32 hodiny. Užitkový objem žumpovních chodeb hlavní čerpací <br />stanice i její přečerpávací části schvaluje závodní dolu. <br /> <br /> (4) Důlní vody musí být čerpány tak, aby byla vždy nejméně <br />polovina užitkového objemu žumpovních chodeb hlavní čerpací <br />stanice prázdná. V případě, že jímací prostor není rozdělen na 2 <br />poloviny, musí být nejvyšší povolená míra jeho zaplnění viditelným <br />způsobem vyznačena. <br /> <br /> (5) Před vtokem do žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice <br />musí být odkalovací jímka s možností jejího čištění za provozu <br />čerpací stanice a trvalého přítoku důlních vod. <br /> <br /> (6) Objem žumpovních chodeb pomocných a dočasných čerpacích <br />stanic určí organizace. <br /> <br /> § 210 <br /> <br /> Výtlačná potrubí hlavní čerpací stanice <br /> <br /> (1) Výtlačná potrubí hlavní čerpací stanice musí být nejméně <br />2 a každé z nich dimenzováno tak, aby umožnilo vyčerpání <br />průměrného denního přítoku důlních vod nejdéle za 12 hodin. <br /> <br /> (2) Výtlačná potrubí musí být upravena tak, aby na každé z <br />nich se dala připojit všechna čerpadla. <br /> <br /> (3) Výtlačná potrubí musí být chráněna proti zamrznutí. <br /> <br /> § 211 <br /> <br /> Provoz a údržba čerpacích zařízení <br /> <br /> (1) Provoz a údržbu čerpacího zařízení včetně rozsahu a <br />četnosti jeho kontrol určí provozní řád, který musí obsahovat <br />a) schéma připojení jednotlivých čerpadel na výtlačná potrubí <br /> včetně ovládacích prvků, <br />b) schéma elektrického zapojení čerpací stanice a připojení na <br /> rozvodnu, <br />c) schéma elektrického zapojení jednotlivých čerpadel a schéma <br /> signalizace provozu čerpací stanice, <br />d) mazací plán, <br />e) návod pro obsluhu a údržbu čerpacího zařízení, zejména postup <br /> při uvádění čerpadel do chodu a při jejich zastavení a rozsah a <br /> lhůty provádění údržby, <br />f) u čerpací stanice s automatickým provozem popis funkcí <br /> automatického ovládání a popis ručního ovládání provozu <br /> čerpadel, <br />g) povinnosti obsluhy čerpací stanice při vzniku havárie v čerpací <br /> stanici a při potřebě zvýšení dodávky vody do důlního požárního <br /> vodovodu, <br />h) případné další požadavky, které vyžaduje provoz a údržba <br /> čerpacího zařízení. <br /> <br />Provozní řád musí být vyvěšen v čerpací stanici. <br /> <br /> (2) O době provozu jednotlivých čerpadel musí být vedeny <br />záznamy. V čerpací stanici s automatickým provozem musí být vedeny <br />denní záznamy v období výrazně zvýšených přítoků důlních vod, <br />jinak postačí záznamy měsíční. <br /> <br /> (3) Zařízení čerpací stanice je povinen prohlédnout určený <br />pracovník nejméně jednou denně. <br /> <br /> (4) Čerpací zařízení musí být zkontrolováno jednou za rok. <br />Při tom musí být ověřen zejména výkon čerpací stanice a <br />jednotlivých čerpadel, stav výtlačného potrubí včetně jeho <br />upevnění a stav usazenin v žumpovních chodbách. Výsledky kontrol <br />musí být zaznamenány v knize odvodňování.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5537513195340109111?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-44154775341758266882010-06-15T03:00:00.000-07:002010-06-15T03:02:36.032-07:00§ 201 <br /> <br /> Zmáhání důlních děl po průvalu vod <br /> <br /> (1) Pro zmáhání důlních děl po průvalu vod vypracuje <br />organizace postup zmáhacích prací, který schválí závodní dolu nebo <br />jím pověřený pracovník. <br /> <br /> (2) Se zmáháním důlních děl zaplněných horninami po průvalu <br />vod může být započato teprve tehdy, když je zabezpečen odtok vody, <br />větrání a záchranná cesta, zdroj průvalu vod dostatečně odvodněn, <br />případně jsou provedena potřebná bezpečnostní opatření proti <br />dalšímu průvalu vod. <br /> <br /> (3) Zahájení zmáhacích prací povoluje obvodní báňský úřad.39) <br /><br />39) § 10 odst. 1 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb. <br /> <br /> § 202 <br /> <br /> Protiprůvalové hráze a jiné objekty <br /> <br /> (1) Rozmístění a provedení protiprůvalových hrází 40) <br />a jiných objektů k ochraně proti průvalům vod určí projekt. <br /> <br /> (2) Protiprůvalová hráz musí odolat předpokládanému tlaku <br />vody, zvodněné horniny nebo plynu. <br /> <br /> (3) Protiprůvalové hráze a jiné objekty k ochraně proti <br />průvalům vod musí být udržovány v řádném stavu a kontrolovány <br />nejméně jednou za měsíc. U uzavřených hrází musí být měřeny <br />průsaky vody hrází a okolní horninou a tlak vody za hrází. <br />Výsledky kontrol musí být zaznamenány v knize odvodňování. <br /><br />40) ČSN 44 6410 Plná vodní hráz. Všeobecné zásady. <br /> <br /> § 203 <br /> <br /> Zabezpečení vrtů <br /> <br /> (1) Vrt musí být proveden a při opuštění likvidován tak, aby <br />bylo zamezeno nežádoucímu propojení zvodněných nebo plynonosných <br />horizontů a zabráněno průvalu vod nebo výronu plynů do důlních <br />děl. <br /> <br /> (2) Vrt, z něhož lze očekávat průval vody, musí mít bezpečně <br />zajištěné ústí a zařízení pro okamžité uzavření ústí vrtu. Ústí <br />vrtu musí být zabezpečeno proti vnějšímu poškození. <br /> <br /> (3) Pro případ nebezpečí přítoku vod nebo úniku plynů z vrtu <br />v dole musí být zajištěno odvádění vody, případně i plynů z vrtu a <br />zabráněno nahromadění vody nebo plynů v důlním díle. Po splnění <br />účelu vrtu je nutno vrt zlikvidovat. <br /> <br /> § 204 <br /> <br /> Zatopení dolu <br /> <br /> Zatopení dolu nebo jeho části povoluje obvodní báňský <br />úřad.41) <br /><br />41) § 10 odst. 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb. <br /> <br /> <br /> Díl druhý <br /> Čerpání důlních vod <br /> <br /> § 205 <br /> <br /> Čerpací zařízení <br /> <br /> (1) Důl, ze kterého nelze odvádět důlní vody samospádem, <br />musí mít trvale provozuschopné čerpací zařízení sestávající <br />z hlavní, případně dočasných nebo pomocných čerpacích stanic, <br />příslušných potrubí a armatur a žumpovních chodeb. <br /> <br /> (2) Výpočet výkonu a kapacity čerpacího zařízení musí <br />vycházet z hydrogeologických poměrů. U dolu v provozu se musí <br />vycházet z průměrného denního přítoku důlních vod za dobu nejméně <br />5 let. U dolu s velkými výkyvy přítoků musí být použita hodnota <br />průměrného denního přítoku z nejnepříznivějšího období. <br /> <br /> (3) Čerpací zařízení musí být vybudováno a provozováno tak, <br />aby bylo zabráněno ohrožení osob a provozu působením důlních vod, <br />a to i škodlivinami v nich obsaženými. <br /> <br /> (4) Čerpání a odvádění důlních vod na povrch tlakově <br />izolovaným systémem podzemních odvodňovacích vrtů a potrubí <br />nezávislým na hlavní čerpací stanici musí odpovídat zvláštnímu <br />projektu schválenému organizací. <br /> <br /> § 206 <br /> <br /> Hlavní čerpací stanice <br /> <br /> (1) Důl bez nebezpečí průvalů vod musí mít hlavní čerpací <br />stanici s takovým výkonem, aby průměrný denní přítok důlních vod <br />byl vyčerpán nejpozději za 16 hodin. Kromě toho musí být v <br />pohotovosti nejméně padesátiprocentní záloha ve výkonu, nejméně <br />však jedno záložní čerpadlo o výkonu největšího používaného <br />čerpadla. <br /> <br /> (2) Důl s nebezpečím průvalů vod musí mít pohotovostní výkon <br />hlavní čerpací stanice schválený závodním dolu, přičemž musí být <br />dodrženy alespoň požadavky odstavce 1. <br /> <br /> (3) Hlavní čerpací stanice může být uspořádána jako <br />přečerpávací s dalšími částmi stanice na vyšších patrech nebo <br />úrovních. Vybavení a výkon přečerpávací části čerpací stanice musí <br />splňovat požadavky na hlavní čerpací stanici. <br /> <br /> (4) V odůvodněných případech může být pro důl zřízeno více <br />hlavních čerpacích stanic. <br /> <br /> (5) Přívod elektrické energie pro hlavní čerpací stanici musí <br />být zajištěn dvěma přívodními vedeními, z nichž každé musí <br />zajišťovat provoz všech čerpadel včetně záložních.27) <br /> <br /> (6) Čerpadla, jejich motory a rozvodná zařízení musí být <br />umístěna tak, aby je předpokládaná nejvyšší hladina vody 42) <br />nevyřadila z provozu. <br /> <br /> (7) Čerpadlo musí mít na výtlačné straně uzavírací armaturu, <br />kterou se dá odpojit od výtlačného potrubí. <br /> <br /> (8) Při hloubení a prohlubování jam, při otvírce nového <br />patra, případně při zajišťování nebo likvidaci dolu (jámy) může <br />mít důl místo hlavní čerpací stanice dočasnou čerpací stanici. <br />Podmínky pro její zřízení, vybavení a provoz musí být řešeny v <br />projektu. <br /><br />27) ON 34 1611 Napájecí systémy důlních elektrických sítí a <br /> spotřebičů. <br />42) ON 44 2252 Důlní čerpací stanice. <br /> <br /> § 207 <br /> <br /> Pomocné čerpací stanice <br /> <br /> (1) Pomocná čerpací stanice musí mít výkon, který zajišťuje <br />odčerpání důlní vody z příslušné části dolu. <br /> <br /> (2) Pro čerpadla a jejich motory platí § 206 odst. 6. <br /> <br /> § 208 <br /> <br /> Automatický provoz hlavní čerpací stanice <br /> <br /> Automatický provoz hlavní čerpací stanice je dovolen, pokud <br />její zařízení splňuje požadavky § 219 a pokud <br />a) čerpadla jsou vybavena zařízením pro automatické spouštění a <br /> zastavení v určených mezích výšky vodní hladiny, <br />b) v případě poruchy čerpadla bude automaticky zavodněno a <br /> spuštěno čerpadlo záložní, <br />c) chod čerpadel, poruchy a mimořádné stavy na čerpacím zařízení <br /> jsou určeným způsobem signalizovány do dispečinku nebo na jiné <br /> určené místo, <br />d) doba provozu čerpadel je automaticky sledována.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-4415477534175826688?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-26099165212992569752010-06-07T02:00:00.000-07:002010-06-07T02:02:18.988-07:00§ 197 <br /> <br /> Ochrana proti náhlému přítoku povrchových vod <br /> <br /> (1) Ústí důlních děl na povrch a ústí vrtů s povrchu musí být <br />zajištěna proti náhlému vniknutí povrchové vody do důlních děl. <br /> <br /> (2) Povrchové toky, vodní nádrže a stálé výtoky vod v <br />blízkosti výchozu ložiska v dosahu důlní činnosti nebo příslušném <br />spádovém území musí být sledovány, kontrolovány a zakresleny v <br />základní důlní mapě jako možný zdroj nebezpečného přítoku vody. <br />Výsledky kontrol musí být zaznamenány v knize odvodňování. <br /> <br /> (3) Pod povrchovými toky nebo vodními nádržemi musí být určen <br />ochranný pilíř, pokud není zajištěna bezpečnost práce a provozu <br />jiným způsobem. Důlní díla v něm mohou být vedena výjimečně se <br />souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka za <br />předpokladu, že tato důlní díla nenaruší povrchové toky nebo vodní <br />nádrže a neohrozí bezpečnost práce a provozu. <br /> <br /> § 198 <br /> <br /> Orientační bezpečnostní celík a ochranný celík <br /> <br /> (1) Pro ochranu před průvaly vod ze zvodněných nebo <br />plynonosných horizontů nebo zatopených důlních děl musí být určen <br />orientační bezpečnostní celík nebo ochranný celík. Celík musí mít <br />takovou mocnost, vlastnosti a prostorovou polohu, aby z hlediska <br />uvedeného nebezpečí zajišťoval bezpečnost práce a provozu. <br /> <br /> (2) Orientační bezpečnostní celík se stanoví pro nedostatečně <br />prozkoumané zvodněné nebo plynonosné horizonty a pro ta zatopená <br />důlní díla, jejichž poloha není přesně známa. V orientačním <br />bezpečnostním celíku je dobývání zakázáno. <br /> <br /> (3) Ochranný celík se určí pro dobře prozkoumané zvodněné <br />nebo plynonosné horizonty a pro známá zatopená důlní díla. <br />V ochranném celíku je vedení důlních děl zakázáno. <br /> <br /> § 199 <br /> <br /> Bezpečnostní opatření pro důlní díla <br /> <br /> (1) Pro bezpečné vedení důlních děl ve zvodněných nebo <br />plynonosných horizontech a jejich okolí, v blízkosti tektonických <br />poruch a kaveren, zatopených důlních děl, povrchových toků a <br />vodních nádrží, vrtů zaplněných vodou nebo hydraulicky spojených <br />se zvodněnými nebo plynonosnými horizonty a podobných zdrojů <br />nebezpečí je nutno učinit potřebná bezpečnostní opatření. <br /> <br /> (2) Bezpečnostní opatření podle odstavce 1 včetně záchranných <br />cest musí být na dole s nebezpečím průvalu vod řešena projektem <br />schváleným závodním dolu. Projekt musí řešit způsob a postup <br />odvodňování včetně čerpání důlních vod a určit kritéria pro <br />posouzení odvodněné nebo odplyněné oblasti a dále určit <br />bezpečnostní opatření pro přibližování k zatopeným důlním dílům, <br />zvodněným horizontům, vodotečím a nádržím vod, pokud je nebylo <br />možné odvodnit. <br /> <br /> (3) Pro ochranu před průvaly vod z vrtů musí být určeno <br />bezpečnostní pásmo. Pro vedení důlních děl v bezpečnostním pásmu <br />musí být určena potřebná bezpečnostní opatření. <br /> <br /> (4) Bezpečnostní opatření podle odstavců 2 a 3 musí být <br />zahrnuta do technologických postupů. <br /> <br /> § 200 <br /> <br /> Přibližování k místům nebezpečným průvaly vod <br /> <br /> (1) Zjistí-li se při předvrtávání nebo jiným způsobem zdroje <br />nebo místa s nebezpečím průvalu vod, je nutno další práce zastavit <br />až do ověření, že určená bezpečnostní opatření odpovídají <br />zjištěným poměrům a zajišťují bezpečnost práce a provozu. <br /> <br /> (2) Přiblíží-li se pracoviště k místu s nebezpečím průvalu <br />vod na vzdálenost určenou technologickým postupem, musí být pro <br />další vedení důlních děl určen stálý dozor. <br /> <br /> (3) Objeví-li se v důlním díle příznaky průvalu vod, musí být <br />práce zastavena, důlní dílo podle možnosti zajištěno a pracovníci <br />z tohoto a dalších důlních děl, kterým hrozí nebezpečí, ihned <br />odvoláni. <br /> <br /> (4) V části dolu s nebezpečím průvalu vod musí být zřízeno <br />vhodné návěštní zařízení, kterým budou pracovníci v ohrožené části <br />dolu upozorněni na nebezpečí průvalu vod a jeho příznaky. Funkce <br />tohoto zařízení musí být ověřována nejméně jednou za měsíc.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-2609916521299256975?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-20159799344617379752010-05-25T02:36:00.000-07:002010-05-25T02:37:08.544-07:00§ 194 <br /> <br /> Zpřístupňování uzavřeného požářiště <br /> <br /> (1) Zpřístupnit důlní díla uzavřená z důvodu důlního požáru <br />je možné jen tehdy, je-li prokázáno, že požár byl uhašen a nehrozí <br />zjevné nebezpečí jeho obnovení. <br /> <br /> (2) Výdušné větry ze zpřístupňovaného požářiště musí být <br />odváděny do celkového výdušného větrního proudu tak, aby <br />neprocházely obsazenými pracovišti. <br /> <br /> (3) Po obnovení průchodního větrání, případně separátního <br />větrání ve zpřístupňovaném požářišti musí být ve výdušných větrech <br />z těchto důlních děl zjišťována v intervalech určených organizací <br />koncentrace kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého, metanu, <br />vodíku a případně vyšších uhlovodíků. Zjistí-li se příznaky <br />obnovení důlního požáru, musí být požářiště znovu uzavřeno. <br /> <br /> (4) Za zpřístupňování požářiště se nepovažuje vstup báňských <br />záchranářů do uzavřených důlních děl zejména za účelem průzkumu, <br />odběru vzorků vzdušin pro technický rozbor a měření teplot. <br /> <br /> (5) Ukončení prací na zpřístupnění požářiště musí být <br />ohlášeno obvodnímu báňskému úřadu. <br /> <br /> <br /> ČÁST SEDMÁ <br /> Odvodňování dolů <br /> <br /> Díl první <br /> Ochrana proti přítokům <br /> a průvalům vod <br /> <br /> § 195 <br /> <br /> Rozdělení dolů z hlediska ohrožení přítoky <br /> a průvaly vod <br /> <br /> (1) Doly se z hlediska ohrožení náhlými velkými přítoky vod, <br />průvaly vod a bahnin, případně vod s plyny nebo zvodněnými <br />horninami (dále jen "průvaly vod") dělí na 2 kategorie: <br />a) doly bez nebezpečí průvalů vod, <br />b) doly s nebezpečím průvalů vod. <br /> <br /> (2) Důl s nebezpečím průvalů vod je důl, ve kterém byly <br />zjištěny zvodněné horniny nebo horniny náchylné k vytvoření <br />kaveren nebo ve kterém byla zjištěna stará důlní díla, jež nelze <br />spolehlivě odvodnit, nebo důl, u kterého morfologie povrchu <br />vytváří předpoklad ke vzniku nebezpečné povodňové vlny ohrožující <br />podzemí dolu (při nadměrných srážkách apod.). Dolem s nebezpečím <br />průvalů vod je také důl, ve kterém již k průvalu vod došlo nebo <br />který se nachází ve stejných nebo obdobných podmínkách jako <br />sousední důl, ve kterém k průvalu vod došlo. <br /> <br /> (3) Důl nebo jeho část do kategorie s nebezpečím průvalů vod <br />zařadí obvodní báňský úřad. Při změně podmínek může obvodní báňský <br />úřad na žádost organizace zařazení zrušit. <br /> <br /> (4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu <br />nebo jeho části do kategorie dolů s nebezpečím průvalů vod, je <br />organizace povinna bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu. <br /> <br /> § 196 <br /> <br /> Ověřování hydrogeologických a plynových poměrů <br /> <br /> (1) K zajištění bezpečnosti práce a provozu před průvaly vod <br />musí být před zahájením vedení důlních děl příslušná část území v <br />potřebném rozsahu prozkoumána. <br /> <br /> (2) Průzkumnými pracemi musí být ověřeny hydrogeologické a <br />plynové poměry. Při zjištění zvodněných nebo plynonosných <br />horizontů musí být co nejúplněji ověřeny jejich <br />fyzikálně-mechanické a hydraulické parametry a sledován chemismus <br />vod a plynů v rozsahu potřebném pro navržení vhodných <br />bezpečnostních opatření a určení účinného způsobu jejich včasného <br />odvodnění, případně odplynění. Výsledky průzkumných prací musí <br />poskytovat potřebné údaje pro zařazení dolu podle § 195 odst. 1. <br /> <br /> (3) U vrtů delších než 150 metrů vrtaných pro ověření <br />zvodněných nebo plynonosných horizontů musí být změřena jejich <br />odchylka od projektované osy. <br /> <br /> (4) Průzkumné práce musí být dokumentovány a vyhodnocovány <br />z hlediska získání co nejúplnějších údajů o hydrogeologických <br />a plynových poměrech. Podrobně musí být dokumentován i způsob <br />likvidace průzkumných důlních děl a vrtů.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-2015979934461737975?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-78292727041535914182010-05-19T06:32:00.000-07:002010-05-19T06:33:46.034-07:00§ 191 <br /> <br /> Kontrola hrází <br /> <br /> (1) Hráze, kterými je uzavřeno požářiště, musí být <br />kontrolovány. Vedoucí likvidace havárie je povinen určit lhůty <br />kontrol hrází. <br /> <br /> (2) Vedoucí likvidace havárie je také povinen určit místa, <br />lhůty a způsob odebírání vzorků vzdušin z uzavřeného požářiště a <br />požadavky na technický rozbor vzorků vzdušin. <br /> <br /> (3) Kontroly hrází podle odstavce 1 musí být prováděny až do <br />doby, kdy je technickými rozbory vzorků vzdušin z požářiště <br />prokázáno, že důlní požár je uhašen. Další kontroly hrází musí být <br />prováděny určeným pracovníkem nejméně jednou za 14 dnů. <br /> <br /> (4) Ke hrázím musí být zajištěn bezpečný přístup a nesmí být <br />před nimi skladován žádný materiál. <br /> <br /> § 192 <br /> <br /> Práce v okolí uzavřeného požářiště <br /> <br /> (1) Práce v okolí uzavřeného požářiště se mohou provádět jen <br />tehdy, pokud neohrozí těsnost jeho uzavření. <br /> <br /> (2) Vedení důlních děl pod požářištěm s neuhašeným důlním <br />požárem, hořícím odvalem (výsypkou) nebo uhelnou slojí v lomu je <br />dovoleno tehdy, nehrozí-li nebezpečí, že by do důlních děl mohly <br />propadnout hořící hmoty nebo proniknout požární zplodiny. <br /> <br /> <br /> Díl čtvrtý <br /> Zpřístupňování uzavřených <br /> požářišť <br /> <br /> § 193 <br /> <br /> Plán zpřístupňování uzavřeného požářiště <br /> <br /> (1) Pro bezpečný postup prací při zpřístupňování uzavřeného <br />požářiště je organizace povinna vypracovat plán, který musí být <br />odsouhlasen revírní báňskou záchrannou stanicí. Zahájení těchto <br />prací povoluje obvodní báňský úřad.39) <br /> <br /> (2) Plán musí řešit zejména způsob ovětrávání požářiště z <br />hlediska nebezpečí obnovy důlního požáru a vliv zapojení <br />zpřístupňovaných důlních děl na celkové větrání dolu nebo větrní <br />oblasti a určit potřebná bezpečnostní opatření i s ohledem na <br />účinky důlních větrů odváděných ze zpřístupňovaného požářiště. <br /><br />39) § 10 odst. 1 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-7829272704153591418?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-61467890805841586082010-05-11T07:28:00.000-07:002010-05-11T07:29:37.809-07:00§ 188 <br /> <br /> Záznamní knihy <br /> <br /> (1) V knize hrází musí být evidovány přípravné protipožární a <br />ostatní hráze a hrázové dveře. Evidence musí obsahovat zejména <br />údaje o poloze, druhu a tloušťce hrází a vestavěných zařízení <br />(potrubí, poklopy apod.). <br /> <br /> (2) Do knihy důlních požárů musí být zaznamenány údaje o <br />důlních požárech a způsobu jejich likvidace a přiloženy příslušné <br />části kopie základní důlní mapy, profily, řezy apod. <br /> <br /> <br /> Díl třetí <br /> Zdolávání důlních požárů <br /> <br /> § 189 <br /> <br /> Zásady zdolávání důlních požárů <br /> <br /> (1) Ihned po zjištění důlního požáru musí být odvoláni <br />pracovníci z důlních děl ohrožených důlním požárem nebo jeho <br />zplodinami. Při tom se musí zvážit nebezpečí zvratu důlních větrů <br />a případného výbuchu. Hrozí-li nebezpečí výbuchu, musí být <br />odvoláni všichni pracovníci, kteří by mohli být výbuchem ohroženi, <br />a to ze všech důlních děl v rozsahu nejméně samostatného větrního <br />oddělení. Do ohrožených důlních děl musí být zamezen přístup <br />nepovolaným osobám. Vstup pracovníků do těchto důlních děl může <br />být povolen, jakmile pominulo nebezpečí. <br /> <br /> (2) Současně s plněním povinností podle odstavce 1 musí být <br />neprodleně zahájeny přípravy ke zdolávání důlního požáru. Ve <br />zdolávání se musí pokračovat tak, aby požár byl co nejdříve <br />uhašen. <br /> <br /> (3) Pokud je to možné, musí být důlní požár zdoláván přímým <br />zásahem. <br /> <br /> (4) Nepřístupný důlní požár v závalu je možné zdolávat i <br />účinným tlumením za předpokladu, že nehrozí zřejmé nebezpečí <br />výbuchu nebo pronikání nebezpečných koncentrací požárních zplodin <br />na pracoviště. Za tlumení se považuje zejména zvětšování závalu co <br />nejrychlejším a nepřetržitým postupem porubu, inertizace <br />vyrubaného prostoru nebo zakládání vyrubaného prostoru vhodnou <br />základkou. <br /> <br /> (5) Ke zdolávání důlního požáru prostorovým uzavřením se musí <br />přistoupit tehdy, není-li jej možno zdolat přímým zásahem nebo <br />není-li účinně tlumen. <br /> <br /> (6) Tam, kde je tlumen nepřístupný důlní požár, musí být <br />určen způsob střežení porubu a přípravná opatření pro rychlé <br />uzavření ohroženého prostoru (přípravné protipožární hráze, <br />záseky, množství a místo uskladnění potřebného materiálu apod.). <br /> <br /> (7) Při zdolávání důlního požáru přímým zásahem nebo při jeho <br />účinném tlumení musí být současně prováděna opatření k <br />prostorovému uzavření požáru. <br /> <br /> (8) Při všech způsobech zdolávání důlních požárů i při <br />pracech na zabránění nepříznivých účinků důlních požárů musí být <br />pravidelně kontrolováno složení důlního ovzduší v místech <br />rozhodujících pro posouzení nebezpečí výbuchu a zajištění ochrany <br />života a zdraví pracovníků. Interval a způsoby kontroly složení <br />důlního ovzduší určí vedoucí likvidace havárie, pokud dále není <br />stanoveno jinak. Při kontrolách musí být zjišťována koncentrace <br />kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého, metanu, vodíku <br />a případně vyšších uhlovodíků. Kontroly složení důlního ovzduší <br />musí být provedeny co nejrychleji a jejich výsledek neprodleně <br />sdělen vedoucímu likvidace havárie. Na plynujících a uhelných <br />dolech musí být výbušnost důlního ovzduší zjišťována explozimetry <br />nebo vyhodnocením rozboru složení důlního ovzduší zjištěného <br />chromatograficky. <br /> <br /> § 190 <br /> <br /> Prostorové uzavírání důlního požáru <br /> <br /> (1) Způsob prostorového uzavírání důlního požáru musí <br />odpovídat místním podmínkám a zajišťovat jeho nejrychlejší a <br />nejbezpečnější zdolání. <br /> <br /> (2) Důlní požár musí být prostorově uzavřen v souladu se <br />zásahovým řádem 38) vydaným revírní báňskou záchrannou stanicí. <br /> <br /> (3) Zásady prostorového uzavírání důlních požárů musí být <br />zohledněny v havarijním plánu. <br /> <br /> (4) Pokud při důlním požáru není současně uzavírána vtažná i <br />výdušná strana požářiště výbuchuvzdorně, musí být na plynujícím a <br />uhelném dole požářiště současně s uzavíráním inertizováno a <br />záchranáři musí být chráněni proti možnému šlehu plamene výbuchu <br />(protišlehovými obleky, mlhovými proudnicemi apod.). <br /> <br /> (5) Hráze uzavírající požářiště musí být těsné a musí být <br />vybudovány na všech přístupech k požářišti. Místo pro hráz musí <br />být určeno tak, aby případně porušenou nebo netěsnou hráz bylo <br />možno nahradit novou a aby bylo možno zřídit propust pro vstup do <br />uzavřeného prostoru. <br /> <br /> (6) Požářiště, ve kterém je nebezpečí nahromadění výbušných <br />plynů, musí být definitivně uzavřeno výbuchuvzdornými hrázemi. Po <br />přerušení větrání požářiště je vedoucí likvidace havárie povinen <br />zvážit nebezpečí možného výbuchu a určit dobu, na kterou musí být <br />odvoláni báňští záchranáři a ostatní pracovníci z míst ohrožených <br />výbuchem, a to nejméně v rozsahu příslušného samostatného větrního <br />oddělení. <br /> <br /> (7) U hrází požářiště musí být zajištěna možnost odebírání <br />vzorků vzdušin z prostoru pokud možno co nejblíže k ohnisku <br />požáru, měření tlaku ovzduší za hrázemi a pokud možno i měření <br />teplot v místech co nejblíže k ohnisku požáru. <br /> <br /> (8) Hráze požářiště musí být očíslovány. Pod stejnými čísly <br />musí být vyznačeny v příslušných mapách a ostatní evidenci.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6146789080584158608?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-80664547864405093962010-05-10T01:54:00.000-07:002010-05-10T01:55:47.733-07:00§ 187 <br /> <br /> Samovznícení <br /> <br /> (1) Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení <br />a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání <br />slojí musí být ověřena jejich náchylnost k samovznícení. Podle <br />výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné <br />kategorie. <br /> <br /> (2) Ve sloji náchylné k samovznícení musí být <br />a) zabraňováno průtahům důlních větrů přes vyrubané prostory, <br /> stařiny a pilíře mezi důlními díly utěsňováním závalu, zejména <br /> v místě výchozí prorážky při dobývání stěnováním, v porubních <br /> chodbách v návaznosti na postup porubu, v místě ukončení <br /> porubu, a to i s ohledem na časové a prostorové vedení důlních <br /> děl, <br />b) neprodleně uzavírány vydobyté prostory a důlní díla do nich <br /> ústící, <br />c) stanovena a realizována opatření k rozdělení větrních spádů, na <br /> základě analýzy tlakového snímku ve větrní rozvaze, <br />d) určen minimální postup porubu s ohledem na předpokládanou <br /> inkubační dobu a stanovena opatření pro případ zastavení nebo <br /> zpomalení postupu porubu, <br />e) vytvářeny podmínky pro omezení akumulace tepla, <br />f) neprodleně vyplňovány volné prostory za výztuží v důlních <br /> dílech (§ 44 odst. 2). <br /> <br /> (3) Při dobývání sloje náchylné k samovznícení je organizace <br />povinna vhodnými technickými prostředky, zejména injektáží, <br />oplavováním stařin, budováním záplavových manžet nebo inertizací, <br />předcházet vzniku endogenních požárů. <br /> <br /> (4) V technologickém postupu musí být určena hranice vývinu <br />kysličníku uhelnatého v l/min., pod kterou lze porub provozovat <br />v běžném režimu. <br /> <br /> (5) Pro dobývání sloje náchylné k samovznícení musí být <br />volena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby <br />ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší. <br /> <br /> (6) Sloj náchylnou k samovznícení je možné dobývat do pole <br />jen při dobývání na plnou základku, nebo pokud v nadloží do <br />pětinásobku mocnosti sloje není nečistě vyrubaná nebo nevyrubaná <br />sloj. <br /> <br /> (7) Při dobývání do pole musí být na styku porubu nebo <br />dobývky s vtažným a výdušným důlním dílem zřizovány základkové <br />pásy nebo žebra zamezující průtahu důlních větrů vyrubanými <br />prostory. <br /> <br /> (8) Na dole s výskytem sloje náchylné k samovznícení musí být <br />vytvořeny podmínky pro použití inertizace důlního ovzduší při <br />zdolávání důlního požáru. <br /> <br /> (9) Pro včasné zjištění procesu samovznícení musí organizace <br />vyhodnocovat vývin kysličníku uhelnatého. <br /> <br /> (10) V důlním díle vedeném ve sloji náchylné k samovznícení <br />určí opatření k předcházení samovznícení závodní dolu <br />v technologickém postupu.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8066454786440509396?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-75601850145148537652010-05-07T07:22:00.000-07:002010-05-07T07:28:00.188-07:00§ 184a <br /> <br /> <br /> Požadavky na sklady plynů, hořlavých kapalin <br /> a tuhých maziv <br /> <br /> (1) Sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv může být budován <br />jen podle projektu. Podlaha musí být nepropustná a chemicky odolná <br />proti skladovanému médiu, vyspádovaná k havarijní jímce, jejíž <br />objem odpovídá objemu největší nádrže, popřípadě celému objemu <br />propojených nádrží a která je zakryta roštem. <br /> <br /> (2) Pod vypouštěcími ventily nádrží musí být žlab nebo jiné <br />záchytné zařízení. <br /> <br /> (3) Osvětlení skladu lze zajistit jen pevnými svítidly v <br />nevýbušném provedení se zřetelně označeným vypínačem umístěným <br />před skladem na vtažné straně. <br /> <br /> (4) Větrní proud ovětrávající sklad nelze použít k ovětrávání <br />pracovišť, kde se razí nebo dobývá. <br /> <br /> (5) Pro přepravu a manipulaci lze použít jen nádrže a obaly z <br />těsného, pevného a nehořlavého materiálu označené výrazným nápisem <br />o druhu, stupni hořlavosti a množství kapaliny nebo tuhého maziva. <br />Mohou být používány jen pro vyznačený druh látky. <br /> <br /> (6) Každý druh používané kapaliny a tuhého maziva se skladuje <br />v obalech odděleně při dodržení manipulační mezery nejméně 0,6 m. <br /> <br /> (7) Nádrže, obaly, podstavce a ostatní zařízení skladu musí <br />být z nehořlavého materiálu a uzemněny proti nežádoucím účinkům <br />elektrické energie; to neplatí pro kolejové podvozky umístěné na <br />kolejích. <br /> <br /> (8) Větrací otvory v provozovnách skladů se opatřují těsně <br />uzavíratelnými klapkami ovládanými automaticky nebo z vnější <br />strany. Požární ochrana se zajišťuje nejméně čtyřmi kusy <br />vzduchopěnových nebo obdobných ručních hasicích přístrojů, 150 kg <br />písku nebo hasicího prášku umístěného v bedně a lopatou. <br /> <br /> (9) Ve skladu, popřípadě na vstupních dveřích do něj je <br />nezbytné umístit <br />a) seznam osob oprávněných manipulovat s látkami ve skladu, <br />b) provozní řád skladu, <br />c) výstražné tabulky se zákazem vstupu nepovolaných osob a se <br /> zákazem práce s otevřeným ohněm, <br />d) evidenční knihu o příjmu a výdeji skladovaných látek, <br />e) dostatečný počet nádob na přenášení hořlavých kapalin. <br /> <br /> § 185 <br /> <br /> Plastické hmoty a hydraulické obvody <br /> <br /> (1) Plastické hmoty, dopravníkové pásy a řemeny včetně <br />klínových řemenů nesmějí zvyšovat nebezpečí vzniku požáru a <br />podporovat jeho šíření. Před použitím musí být schváleny z požárně <br />technického hlediska zkušebnou určenou Českým báňským úřadem. <br /> <br /> (2) Hydraulické obvody musí být těsné. Jejich provedení musí <br />být takové, aby případným únikem náplně nemohlo dojít ke vzniku a <br />šíření požáru nebo výbuchu. Pokud se v hydraulickém obvodu použije <br />hořlavá kapalina, je organizace povinna určit opatření k zajištění <br />požární bezpečnosti a bezpečnosti pracovníků. <br /> <br /> § 186 <br /> <br /> Přípravné protipožární hráze <br /> v plynujících a uhelných dolech <br /> <br /> (1) Přípravné protipožární hráze v plynujícím a uhelném dole <br />musí být postaveny <br />a) na vtažné a výdušné straně samostatného větrního oddělení, <br /> jakož i v jiných přístupech do něho, <br />b) pro uzavření jednotlivých částí samostatného větrního oddělení <br /> při dobývání slojí náchylných k samovznícení nebo při zvýšeném <br /> nebezpečí vzniku a šíření důlního požáru, <br />c) pro uzavření požářišť v širším okruhu (pro oblast dvou a více <br /> samostatných větrních oddělení), <br />d) v důlním díle ústícím do jámy nebo jiného úvodního důlního <br /> díla. <br /> <br /> (2) Přípravné protipožární hráze musí umožnit těsné uzavření <br />požářiště. Hrozí-li při uzavření hrází nebo po něm nebezpečí <br />výbuchu, musí být hráze výbuchuvzdorné. <br /> <br /> (3) Místa pro stavbu hrází, typ hráze a její vybavení, způsob <br />stavby a zásobu materiálu pro dokončení hrází určí organizace. <br />Místo pro přípravnou protipožární hráz musí být určeno tak, aby <br />byla možnost nahradit porušenou nebo netěsnou hráz novou hrází, <br />jakož i zřídit propust pro vstup do uzavřeného prostoru. <br /> <br /> (4) Od stavby přípravné protipožární hráze se může upustit <br />pouze tam, kde by byla ohrožena rychlým a výrazným poškozením <br />vlivem horských tlaků, a to jen se souhlasem závodního dolu <br />a revírní báňské záchranné stanice. Závodní dolu je povinen určit <br />způsob rychlého uzavření takového místa a vhodná bezpečnostní <br />opatření. V žádném případě se však nesmí upustit od stavby <br />přípravné protipožární hráze v důlním díle ústícím do jámy nebo <br />jiného úvodního důlního díla. <br /> <br /> (5) K místům stavby přípravných protipožárních hrází musí být <br />zajištěna doprava hmot. <br /> <br /> (6) Přípravné protipožární hráze je povinen zkontrolovat <br />určený pracovník nejméně jednou za měsíc. <br /> <br /> (7) Poškozené hráze musí být bezodkladně opraveny.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-7560185014514853765?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-75924444204706078312010-05-06T01:03:00.000-07:002010-05-06T01:05:52.881-07:00§ 184 <br /> <br /> Skladování plynů, hořlavých kapalin <br /> a tuhých maziv a manipulace s nimi <br /> <br /> (1) V podzemí mohou být kromě motorové nafty skladovány 37) <br />jen hořlavé kapaliny a tuhá maziva s bodem vzplanutí vyšším než 55 <br />stupňů Celsia. <br /> <br /> (2) Manipulovat s plyny, hořlavými kapalinami a tuhými mazivy <br />mohou jen určení pracovníci, kteří byli poučeni o správném a <br />bezpečném zacházení s uvedenými látkami. <br /> <br /> (3) Plyny, hořlavé kapaliny a tuhá maziva mohou být <br />dopravovány a přechovávány v místě spotřeby jen v obalech <br />vyhovujících požadavkům zvláštních předpisů, 37) a to jen v <br />celkovém množství odpovídající spotřebě jedné směny. Kovové <br />tlakové nádoby k dopravě plynů nesmějí zůstat bez dozoru, není-li <br />vhodným způsobem zabráněno jejich zneužití. <br /> <br /> (4) Přelévat nebo přečerpávat hořlavé kapaliny lze jen na <br />místech a za podmínek určených organizací. Při tom musí být <br />dodrženy bezpečnostní, hygienické a protipožární požadavky. <br /> <br /> (5) Nádrže a obaly hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být <br />s výjimkou nalévání, přelévání nebo odběru hmot trvale uzavřeny, <br />a to i když jsou prázdné. Zátky musí směřovat nahoru. Při přepravě <br />musí být nádrže a obaly řádně upevněny a do vzdálenosti 20 m od <br />dopravní cesty se nesmí provádět práce s otevřeným ohněm. <br /> <br /> (6) Hořlavá kapalina se nesmí vyčerpávat z uzavřené nádoby <br />přetlakem stlačeného vzduchu ani plynu ani nalévat z přepravní <br />nádoby do nádrže bez použití nálevky. <br /> <br /> (7) Místa s náhodně rozlitou nebo uniklou hořlavou kapalinou <br />nebo znečištěná mazivy musí být ihned vyčištěna. Pro likvidaci <br />rozlitých hořlavých kapalin musí být na určených místech pohotově <br />zásoba absorpční látky. <br /> <br /> (8) Použité čisticí hmoty musí být uzavírány do nehořlavých <br />nepropustných nádob a nejméně jednou za týden vynášeny z podzemí. <br /> <br /> (9) Důlní vozy a vozíky, ve kterých se přepravují nádoby s <br />plyny nebo hořlavými kapalinami, musí být označeny a v soupravě <br />zařazeny vždy na jejím konci; do dopravní nádoby nebo na <br />podstavník musí být naráženy ručně. <br /> <br /> (10) Je-li doprava hořlavých kapalin do dolu nebo na místo <br />skladování či spotřeby zajišťována potrubím, je organizace povinna <br />pro tento způsob dopravy vydat provozní dokumentaci řešící mimo <br />jiné požární ochranu a ochranu proti úniku hořlavých kapalin. <br /> <br /> (11) O příjmu a výdeji plynů, hořlavých kapalin a tuhých <br />maziv musí být ve skladu vedena evidence. <br /> <br /> (12) Zásobník hořlavých kapalin, který je součástí nebo <br />příslušenstvím stacionárního strojního zařízení, musí být chráněn <br />proti pádu horniny nebo jinému mechanickému poškození. Musí mít <br />havarijní jímku, která je schopna pojmout největší používanou <br />náplň zásobníku zvětšenou o 15 %. <br /> <br /> (13) Kontroly a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku je <br />možné provádět až po ověření, že koncentrace hořlavých plynů je <br />pod 50 % spodní meze jejich výbušnosti a je zajištěno, že tato <br />koncentrace nebude během práce překročena. Při práci je nutno <br />používat dýchací přístroje. <br /> <br /> (14) Opravy nádrží nebo zařízení, při nichž by mohlo dojít ke <br />vznícení nebo výbuchu hořlavých plynů, se nemohou provádět v <br />podzemí. <br /> <br />37) Např. ON 44 6670 Sklady na hořlavé kapaliny a tuhá maziva v <br /> podzemí hlubinných dolů, ON 44 2608 Prostorová důlní díla. <br /> Důlní remízy vzduchových a dieselových lokomotiv, ČSN 07 8305 <br /> Kovové tlakové nádoby k dopravě plynu. Technická pravidla.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-7592444420470607831?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-67219942729497739342010-05-05T00:28:00.000-07:002010-05-05T00:31:45.110-07:00§ 179 <br /> <br /> Uzavírací zařízení sacího hrdla <br /> hlavního ventilátoru <br /> <br /> (1) Uzavírací zařízení sacího hrdla hlavního ventilátoru musí <br />být udržováno v takovém stavu, aby se dalo rychle a těsně uzavřít. <br /> <br /> (2) Uzavírací zařízení je povinen zkontrolovat určený <br />pracovník nejméně jednou za půl roku. <br /> <br /> § 180 <br /> <br /> Kouřové dveře <br /> <br /> (1) U hlavního vtažného důlního díla ústícího na povrch, <br />je-li kromě průvodnic hořlavě vyztuženo nebo vystrojeno, musí být <br />ve všech důlních dílech, která do něho vyúsťují, postaveny kouřové <br />dveře umístěné co nejblíže k tomuto důlnímu dílu. <br /> <br /> (2) Kouřové dveře se musí dát po uzavření snadno otevřít z <br />obou stran. V dosahu kouřových dveří nesmějí být žádné překážky, <br />které by bránily jejich rychlému uzavření. <br /> <br /> (3) V blízkosti kouřových dveří musí být uloženo dostatečné <br />množství ihned použitelného nehořlavého materiálu pro jejich <br />utěsnění. <br /> <br /> (4) Kouřové dveře a těsnící materiál je povinen zkontrolovat <br />určený pracovník nejméně jednou za půl roku. <br /> <br /> § 181 <br /> <br /> Požadavky na nehořlavou výztuž <br /> <br /> (1) Pokud je stanoveno použití nehořlavé výztuže, musí být z <br />nehořlavého materiálu všechny prvky výztuže, kromě rozpěr a vložek <br />poddajné tvárnicové výztuže. <br /> <br /> (2) Volné prostory za výztuží v místech, kde je stanoveno <br />použití nehořlavé výztuže, musí být vyplňovány nehořlavým <br />materiálem nebo uhlím, které není náchylné k samovznícení nebo <br />uhlím v obalech omezujících přístup vzduchu. Uhlím nelze vyplňovat <br />volné prostory za výztuží úvodních důlních děl. <br /> <br /> (3) Dřevěné vložky poddajné tvárnicové výztuže musí být <br />napuštěny tak, aby nebyly snadno vznětlivé a nesmějí v budované <br />výztuži tvořit souvislé pásy. Mezery mezi sousedícími vložkami <br />musí být nejméně 0,3 metrů. <br /> <br /> § 182 <br /> <br /> Místa s nehořlavou výztuží <br /> <br /> (1) Kromě důlních děl uvedených v § 168 odst. 6, § 175, 176, <br />178 a § 224 odst. 10 musí být nehořlavou výztuží vyztužena důlní <br />díla <br />a) v uhelném dole v celé délce, pokud jsou jimi vedeny vtažné <br /> větry úpadně, v hnědouhelném a lignitovém dole jen důlní díla <br /> delší 75 metrů, <br />b) v uhelném dole v celé délce, pokud jsou jimi vedeny výdušné <br /> větry úpadně a je v nich uhlí dopravováno pásovými dopravníky, <br /> v hnědouhelném a lignitovém dole jen důlní díla delší 75 metrů, <br />c) 50 metrů od místa, kde se větrní proud spojuje nebo rozděluje <br /> do dvou nebo více samostatných větrních oddělení, <br />d) 10 metrů od přípravných protipožárních hrází na obě strany, <br /> kromě přípravných protipožárních hrází na porubní základně při <br /> komorovém dobývání, <br />e) 5 metrů od okraje pohonu, případně vratného válce pásového a <br /> hřeblového dopravníku, které zůstávají bez přeložení na místě <br /> déle než 2 měsíce, kromě pohonů na porubní základně při <br /> komorovém dobývání. <br /> <br /> (2) Důlní díla s dopravou pásovými dopravníky, kromě důlních <br />děl uvedených v odstavci 1 písm. b), musí mít <br />a) nehořlavou výztuž nebo <br />b) z nehořlavé výztuže vytvořeny požárně bezpečné zóny dlouhé 75 <br /> metrů a vzdálené od sebe nejvíce 200 metrů, přičemž první zóna <br /> musí být na začátku tohoto důlního díla, nebo <br />c) závodním dolu určena taková opatření, která zamezí šíření <br /> požáru hořením výztuže v těchto důlních dílech. <br /> <br /> (3) Podzemní provozovny a všechny přístupy k nim do <br />vzdálenosti 10 metrů musí mít nehořlavou výztuž. <br /> <br /> (4) Nehořlavá výztuž nemusí být v potrubních (těžebních) <br />základnách (§ 164 odst. 7) a v těch důlních dílech a v podzemních <br />provozovnách, které je možno podle § 44 odst. 3 ponechat bez <br />výztuže. <br /> <br /> § 183 <br /> <br /> Dopravníky <br /> <br /> (1) Dopravníky musí být kladeny a provozovány tak, aby nebyly <br />příčinou vzniku požáru třením. <br /> <br /> (2) Podkladní konstrukce pásového dopravníku musí být z <br />nehořlavého materiálu. <br /> <br /> (3) Používané dopravníky musí být prohlédnuty v každé <br />polovině směny, po zastavení pásového dopravníku na konci směny a <br />po ukončení dopravy ve směně. Při prohlídce musí být ověřeno, zda <br />nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Výsledek prohlídky s uvedením <br />prohlédnutých dopravníků musí být ohlášen do dispečinku nebo na <br />jiné určené místo. <br /> <br /> (4) Pásové dopravníky, které nejsou vybaveny zařízením pro <br />signalizaci zvýšené teploty pohonu a vratné a výsypné stanice musí <br />být po zastavení dopravníku na konci směny a po ukončení dopravy <br />ve směně po dobu 2 hodin střeženy. <br /> <br /> (5) Přesypy pásových dopravníků musí být zhotoveny z <br />nehořlavého materiálu. Přechody přes pásové dopravníky musí být <br />zhotoveny tak, aby nebyly příčinou vzniku požáru třením.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6721994272949773934?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-87378931610061301142010-04-30T03:54:00.000-07:002010-04-30T03:55:07.324-07:00Galenit, leçtŘnec olovŘně -.-.- P‚ b‚ eS<br /><br /> Vlastnosti: Na mno-<br /> ha svŘtověch nale-<br /> ziçtˇch galenitu se<br /> st le znovu a znovu<br /> nach zejˇ velk‚ krys-<br /> taly, vŘtçinou narost-<br /> l‚, ve tvaru t‚mŘý<br /> dokonalěch krychlˇ,<br />osmistŘn…, kosoźtvereźněch dvan ctistŘn…<br />nebo jejich kombinacˇ. Typick‚ jsou tak‚ nej-<br />r…znŘjçˇ deformace, plochy běvajˇ zkroucen‚<br />a znetvoýen‚, hrany a rohy zaoblen‚, tak§e<br />krystaly vypadajˇ jako by byly nataven‚. NŘ-<br />kdy p…sobˇ jako dŘrovitŘ rozleptan‚ nebo<br />jsou kostrovit‚. Existujˇ dvojźatn‚ srostlice<br />podle osmistŘnu. Galenit m  olovŘnŘ çedou<br />barvu s odstˇnem do źervena, krystalov‚ plo-<br />chy a velk‚ kusy majˇ vŘtçinou matně n -<br />dech. Hustota pýibli§nŘ 7 z nŘj źinˇ velmi tا-<br />kě nerost; dalçˇm typickěm znakem je velmi<br />dobr  çtŘpnost podle ploch krychle. V galeni-<br />tu m…§e bět a§ 1% pýˇmŘsi stýˇbra, vŘtçinou<br />v podobŘ velmi jemněch zrnˇźek stýˇbronos-<br />něch rud, jako jsou proustit a pyrargyrit, rudy<br />ze skupiny tetraedritu, polybazit; pro tyto pýˇ-<br />mŘsi stýˇbronosněch rud se galenit, kterě se<br />vyskytuje ve velk‚m mno§stvˇ po cel‚m svŘ-<br />tŘ, tاˇ jako vyhled van  stýˇbrn  ruda. Dˇky<br />prorostlicˇm sfaleritu, bournonitu a rud ze<br />skupiny tetraedritu obsahuje galenit źasto ta-<br />k‚ znaźn‚ mno§stvˇ zinku, §eleza, mŘdi, anti-<br />monu a bismutu.<br /><br />le§ˇ v Sauerlandu (Ramsbeck, ploch‚ tabulko-<br />vit‚ dvojźatn‚ krystaly, u Aachen (Alten-<br />berg), v PorŁýˇ (d…l Christian Levin v Essenu),<br />v pohoýˇ Eifel (Bleialf), d le v Pýˇbrami, v pol-<br />sk‚m Slezsku, v srbsk‚ Trepźe; ji§nˇ ćpanŘl-<br />sko, Kavkaz, üecko (Laurion). PýemŘnŘně ga-<br />lenit se nach zˇ v Rammelsbergu v Harzu<br />v SRN a v obrovskěch mno§stvˇch na Broken<br />Hillu v Nov‚m Ji§nˇm Walesu v Austr lii.<br />Věznam a vyu§itˇ: Ji§ Plinius Starçˇ (1. stol. po<br />Kr.) pou§ˇval pojem galena (= olovŘn  ruda).<br />Galenit je zdaleka nejd…le§itŘjçˇ a nejhojnŘjçˇ<br />olovŘn  ruda. Jeho celosvŘtov‚ rozçˇýenˇ z nŘj<br />źinˇ z roveĺ d…le§itou stýˇbrnou rudu. Hlavnˇ-<br />mi producenty jsou Rusko (625,0), USA<br />(537,5), Austr lie (433,7), Kanada (284,1 );<br />(1977, źˇsla jsou v 1000 tun ch olova). SvŘ-<br />tov  tاba olova źinila v roce 1982 3414 mi-<br />lion… tun; hospod ýsky vyu§iteln‚ z soby olo-<br />va se odhadujˇ na vˇc ne§ 170 milion… tun,<br />pýiźem§ se asi dvŘ týetiny nach zejˇ ve vyspŘ-<br />lěch z padnˇch zemˇch, asi jedna çestina v ze-<br />mˇch běval‚ho věchodnˇho bloku a zbytek<br />v rozvojověch zemˇch. Nejvˇce olova se spo-<br />týebuje pýi věrobŘ akumul torŁ; d le se olovo<br />vyu§ˇv  pýi věrobŘ olovŘněch desek, kabel…<br />a rour, munice, barev (bŘloba olovnat , suýˇk),<br />jako antideton tor v benzˇnu a pýi věrobŘ olov-<br />nat‚ho skla (brouçen‚ sklo.)<br /><br />Vznik a věskyt: Hlavnˇ naleziçtŘ jsou hydroter-<br />m lnˇho p…vodu, jsou v z na na hlubinn‚ hor-<br />niny, m‚nŘ źasto na vělevn‚; na §il ch ve sta-<br />rěch jaderněch pohoýˇch. Nejzn mŘjçˇ lo§iska<br />se nach zejˇ v dnes ji§ zavýeněch d…lnˇch revˇ-<br />rech v hornˇm Harzu (Clausthal-Zellerfeld,<br />Bad Grund) a v Kruçněch hor ch (Freiberg);<br />nŘkter‚ z mnoha dalçˇch nŘmeckěch naleziçś.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8737893161006130114?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-77266375025565372882010-04-29T06:49:00.000-07:002010-04-29T06:51:26.308-07:00Vlastnosti: Krystaly<br /> jsou velmi vz cn‚,<br /> covellˇn se vŘtçinou<br /> nal‚z  kusově a jem-<br /> nozrnně, jako k…ra,<br /> povlaky nebo v pr ç-<br /> kovit‚ formŘ; vz cn‚<br /> jsou hrubŘ lupenit‚,<br />jako dlaĺ velk‚ tabulky. Velk‚ krystaly covellˇ-<br />nu poch zejˇ ze Sardinie, stejnŘ dobýe vyvinu-<br />t‚ krystaly byly nalezeny v Butte (Monta-<br />na/USA/. Barva: modroźern , rozetýeně je<br />indigovŘ modrě nebo tmavě; çtŘpnost: doko-<br />nal  podle plochy spodov‚, v tenkěch lˇsteź-<br />cˇch ohebně; hustota: 4,6. Covellˇn je velmi<br />dobrě elektrickě vodiź, jeho elektrickě odpor je<br />jeçtŘ ni§çˇ ne§ odpor chalkozˇnu. Zvl çtŘ pýi<br />vybrouçenˇ lze pozorovat jeho obdivuhodn‚<br />optick‚ vlastnosti: Covellˇn extr‚mnŘ rozkl d <br />svŘtlo (vysok  disperze), a proto se na vzdu-<br />chu jevˇ jako modrě, pýi zkr pŘnˇ vodou pak<br />fialově a pýi zkr pŘnˇ olejem źerveně.<br />Vznik a věskyt Covellˇnu pýedstavuje vŘtçinou<br />produkt pýemŘny jiněch mŘdŘněch rud, zvl ç-<br />tŘ chalkozˇnu, chalkopyritu a bornitu, a proto<br />se t‚mŘý v§dy vyskytuje jen jako tenk‚ vrstvy<br />nebo povlaky. V NŘmecku se hojnŘ nach zˇ<br />v mŘd'nat‚ býidlici u Mansfeldu v Harzu,<br />v Łdolˇ Schapbachtal ve Schwarzwaldu, u Sie-<br />genu v severnˇm Porěnˇ; jako vz cnost se na-<br />ch zˇ na Vesuvu mezi sopeźněmi sublimaźnˇ-<br />mi produkty; na ostrovŘ Vulcano v Liparsk‚m <br />souostrovˇ u Sicˇlie jako ledvinitě a kulovitě<br />tenkě povlak na malěch krystalech sˇry. <br />Věznam a vyu§itˇ: Star‚ n zvy tohoto nerostu<br />vych zely pouze z jeho vnŘjçˇho vzhledu. Teprve<br /> Covelli urźil v roce 1827 krystaly z Vesuvu<br />jako sirnˇk mŘÔĺatě a po nŘm byl pak miner l<br />pojmenov n. Jeliko§ se vyskytuje relativnŘ<br />jen vz cnŘ, nem  jako mŘdŘn  ruda velkě vě-<br />znam. V celistv‚ formŘ se nŘkdy zpracov v <br />jako çperkově k men.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-7726637502556537288?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-59075680351807278732010-04-27T08:41:00.000-07:002010-04-27T08:43:17.571-07:00-.- stibnit -.-.- Sb2S3.-.-.-<br /><br />kov -.-.-<br /><br />Vlastnosti: Jako pa§e siln‚ krystaly antimoni- <br />tu byly prě v Japonsku pou§ˇv ny ke stavbŘ <br />zahradnˇho oplocenˇ. Krystaly jsou v§dy sloup- <br />covit‚, pod‚lnŘ rěhovan‚, zź sti se çpiźatěmi, <br />zź sti s tupěmi koncověmi plochami; na r…z-<br />něch naleziçtˇch se vyskytujˇ r…zn‚ tvary. Hoj-<br />noploch‚ krystaly jsou prot hl‚ podle osy <br />a proto jsou hrotit‚, jehlicovit‚ a źasto me-<br />chanicky rozl man‚, tak jak to zn me u s d-<br />rovce. SoubاnŘ s osou c jsou krystaly silnŘ<br />rěhovan‚; antimonit se objevuje v podobŘ ra-<br />di lnˇch shluk…, propleteněch agreg t… jehli-<br />covitěch krystal…, jako paprsźit‚ trsy, sameto-<br />vŘ źern‚ koule, nŘkdy je vlasovitŘ plstnatě,<br />nejźastŘji ovçem pýece jen tvoýˇ kusovou a§<br />celistvou masu. V jednom smŘru je çtŘpnost<br /> antimonitu dokonal , ve dvou dalçˇch smŘ-<br /> rech nedokonal ; dˇky kluzněm ploch m<br /> v krystalov‚ mýˇ§ce lze pozorovat źasto hrub‚<br /> vodorovn‚ pruhov nˇ a zohěb nˇ do jemněch<br /> vln; tenk‚ krystaly lze snadno rukou ohnout.<br /> Pou§ijeme-li k tomu krystaly s co nejhladçˇmi<br /> koncověmi plochami, pokryjˇ se tyto plochy<br /> jemněmi prou§ky soubاněmi s osou b krys-<br /> talu, i kdy§ vlastnˇ ohyb koncov‚ plochy v…bec<br /> nenaruçˇ. Barva: olovŘnŘ çed , jemn  vl kna<br /> a trsy mohou bět i matn‚ a źern‚; vyskytuje-li<br /> se vedle galenitu, jevˇ se modravŘ zeleně. sil-<br /> ně kovově lesk je źasto pýekryt naźernalěmi<br /> a pestrěmi n bŘhověmi barvami; hustota:<br /> 4,6-4,7.<br /> Vznik a věskyC Antimonit vznik  hlavnŘ na<br /> nˇzkoteplotnˇch hydroterm lnˇch §il ch spo-<br /> leźnŘ s realgarem, auripigmentem, galenitem,<br /> barytem, cinabaritem, pyritem sfaleritem,<br /> kalcitem a zlatem. NaleziçtŘ: Wolfsberg, Harz;<br /> d…l Caspari u Arnsbergu, Vestf lsko. Brçuns-<br /> dorf, Kruçn‚ hory; Goldkronach, Fichtelgebir-<br /> ge Schleiz, Durynsko/SRN; u n s Mileçov<br /> v ¬ech ch, d le Nikitovka v ji§nˇm Rusku.<br /> Hospod ýsky d…le§it  lo§iska se nach zejˇ<br />běval‚ Jugosl vii, v Rumunsku, v Al§ˇrsku, "<br />na Borneu, v JAR, v Bolˇvii, v Mexiku a v ¬ˇnŘ.<br />NejvŘtçˇ a nejdelçˇ krystaly, kter‚ kdy byly na-<br />lezeny, poch zejˇ z Japonska (d…l Içinokava<br />na ostrovŘ ćikokuţ. Krystaly o velikosti a§ jed-<br />noho metru byly nalezeny v běval‚ Jugosl vii<br />Stolica, Lesnicaţ. Antimonit zvŘtr v  źasto<br />na §lutě kermezit, vz cnŘji na valentinit, kterě<br />tvoýˇ bˇl‚ krystaly s diamantověm leskem.<br />Věznam a vyu§itˇ: Antimonit je nejd‚le zn m <br />antimonov  ruda. Plinius Starçˇ mu dal jm‚no<br />stibium, z nŘho§ je odvozena chemick  znaź-<br />ka Sb. Staýˇ Egypśan‚, üekov‚ a üˇman‚ pou-<br />§ˇvali tento miner l na pýˇpravu mastˇ, lˇźidel,<br />barev na ýasy a oźnˇch stˇn…. Antimonit byl ţ,<br />velmi vyhled vaněm materi lem alchymist…,<br />kteýˇ jej pou§ˇvali k źiçtŘnˇ zlata nebo k věrobŘ '<br />"antimonov‚ho skla", kter‚ slou§ilo jako projˇ-<br />madlo nebo d vidlo. Antimonium znamen <br />v ýeźtinŘ kvŘt nebo odkvŘt.<br />Dnes pýedstavuje antimonit nejd…le§itŘjçˇ an-,.<br />timonovou rudu. Hlavnˇmi producenty byly:<br />v roce 1980 Bolˇvie ( 15465 tun) Jihoafrick  re-'<br />publika (13941 tun), ¬ˇnsk  lidov  republika<br />(10000 tun); svŘtov  produkce źinila celkem<br />68573 tun. Antimon se pou§ˇv  k věrobŘ sli-<br />tin, k impregnaci l tek a k jejich ochranŘ pro-<br />ti vznˇcenˇ, jako plnivo a barvivo do kauźukuţ<br />slouźeniny antimonu se vyu§ˇvajˇ v barvˇýstvˇ<br /> a ve věrobŘ keramiky ke zvyçov nˇ tepeln‚<br /> odolnosti barev; d le jsou nezbytn‚ pro věro-<br /> bu farmaceutickěch prepar t….<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5907568035180727873?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-28736731370037641212010-04-19T07:59:00.000-07:002010-04-19T08:00:21.141-07:00§ 174 <br /> <br /> Požární nádrž <br /> <br /> (1) Důlní požární vodovod uhelného dolu musí být napojen na <br />požární nádrž se stálou zásobou vody. V ostatních dolech může být <br />důlní požární vodovod napojen na jiný zdroj vody, který svou <br />vydatností zabezpečí stanovené množství vody. Zásoba vody včetně <br />případného minimálního přítoku nebo operativního doplňování musí <br />být taková, aby odběr vody při vydatnosti uvažované havarijním <br />plánem byl možný nejméně po dobu 8 hodin. Vhodným technickým <br />řešením musí být umožněn odběr vody i při zamrzlé hladině nádrže <br />nebo vodoteče. <br /> <br /> (2) Pro požární nádrž musí být zajištěn stálý a potřebně <br />vydatný zdroj vody. <br /> <br /> § 175 <br /> <br /> Požární zajištění úvodních důlních děl <br /> <br /> (1) Výztuž a výstroj jam, štol a úpadnic ústících na povrch <br />musí být kromě průvodnic nehořlavá. Obdobný požadavek platí i pro <br />vrty a komíny, pokud jsou úvodními důlními díly, a pro slepé jámy <br />a šibíky. <br /> <br /> (2) Výztuž a výstroj nárazišť a vyústění ostatních důlních <br />děl do úvodních důlních děl musí být do vzdálenosti nejméně 10 <br />metrů od místa průniku nehořlavá. <br /> <br /> (3) Výztuž a výstroj úvodních důlních děl a jejich nárazišť <br />musí být nejméně jednou za rok očištěny od hořlavých látek. <br /> <br /> (4) Ústí úvodních důlních děl, nejsou-li uzavřena těsnými <br />povaly, musí být vybavena lehce ovladatelnými ocelovými požárními <br />poklopy nebo dveřmi z nehořlavého materiálu. Tento požadavek se <br />vztahuje i na nouzové průchody a oteplovací kanály. Ostatní otvory <br />do těchto důlních děl (pro potrubí, kabely apod.) musí být <br />nehořlavě utěsněny. Ovládací prvky hlavních uzavíracích ventilů <br />nebo šoupátek na potrubí nesmějí být umístěny pod úrovní požárních <br />poklopů ani za jinými uzávěrami úvodních důlních děl. Na <br />plynujícím dole musí být požární poklopy v takové hloubce, aby po <br />jejich uzavření nedošlo v případě výbuchu k porušení ústí jámy; <br />kromě toho musí být zajištěna i možnost zvýšit jejich odolnost <br />proti výbuchu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na <br />podzemní díla. <br /> <br /> (5) Požární poklopy a dveře musí být udržovány v takovém <br />stavu, aby se daly rychle a těsně uzavřít. <br /> <br /> (6) Požární poklopy a dveře je povinen zkontrolovat určený <br />pracovník nejméně jednou za půl roku. Při tom je povinen také <br />ověřit čas potřebný k jejich uzavření. <br /> <br /> (7) Slepé jámy a šibíky musí vyúsťovat do odbočujících <br />důlních děl tak, aby v těchto důlních dílech bylo možno postavit <br />podle potřeby i 2 uzavírací hráze případně propust. Vzdálenost <br />mezi odbočujícím důlním dílem a překopem nebo jiným důlním dílem v <br />místě uzavírací hráze musí být nejméně 8 metrů. <br /> <br /> § 176 <br /> <br /> Požární zajištění zásobníků uhlí v dole <br /> <br /> (1) Výztuž a výstroj zásobníků uhlí v dole musí být <br />nehořlavá. <br /> <br /> (2) Na zhlaví a u vypouštěcího otvoru zásobníku musí být <br />odbočky důlního požárního vodovodu s hydrantem. <br /> <br /> § 177 <br /> <br /> Požární zajištění objektů na ústích <br /> úvodních důlních děl <br /> <br /> (1) Budovy jam, štol a úpadnic, budovy hlavních ventilátorů a <br />těžní věže musí být z nehořlavého materiálu a musí být chráněny <br />proti účinkům blesku. <br /> <br /> (2) Objekty uvedené v odstavci 1 musí být nehořlavě odděleny <br />od všech přilehlých objektů, které nejsou z nehořlavého materiálu. <br /> <br /> (3) V budovách jam, štol a úpadnic nebo v jejich <br />bezprostřední blízkosti nesmějí být skladovány hořlavé hmoty. Za <br />skladování se nepovažuje uložení takového množství těchto hmot, <br />které bude během nejbližší směny dopraveno do podzemí. <br /> <br /> (4) Sklady hořlavých hmot nesmí být blíže než 60 metrů od <br />ústí vtažného důlního díla. <br /> <br /> (5) Těžní věž musí být nejméně jednou za rok zbavena nánosu <br />mazadel a usazeného hořlavého prachu. <br /> <br /> (6) Důlní požární vodovod musí být vyveden také do strojovny <br />těžního stroje umístěné v těžní věži. Tato část důlního požárního <br />vodovodu nemusí být trvale pod tlakem, pokud je zásobování vodou <br />zajištěno připojením dostatečně výkonného čerpadla v pohotovosti <br />nebo požární cisternou. <br /> <br /> § 178 <br /> <br /> Nouzový průchod do vtažných důlních děl <br /> ústících na povrch <br /> <br /> (1) Pro případ, že vtažné důlní dílo ústící na povrch bude <br />uzavřeno požárními poklopy nebo dveřmi, musí být zřízen nouzový <br />průchod z tohoto důlního díla na povrch, není-li jiné důlní dílo, <br />které by mohlo tuto funkci plnit. <br /> <br /> (2) Nouzový průchod musí do důlního díla ústícího na povrch <br />vyúsťovat tak, aby byl přístupný z místa pod požárními poklopy <br />nebo za požárními dveřmi. Na povrchu musí vyúsťovat do zvláštní <br />budovy z nehořlavého materiálu nebo nejméně 8 metrů od budov z <br />nehořlavého materiálu nebo nejméně 12 metrů od ostatních budov. <br /> <br /> (3) Nouzový průchod musí mít nehořlavou výztuž a musí <br />zajišťovat bezpečný průchod pracovníků a nezbytné větrání dolu. <br />Nezbytné množství důlních větrů určí organizace. <br /> <br /> (4) Použije-li se nouzový průchod k přivádění ohřívaného <br />vzduchu do důlních děl ústících na povrch, musí být učiněna <br />opatření, která zabrání působení nadměrné teploty na pracovníky a <br />jejich popálení o ohřívací zařízení. <br /> <br /> (5) Nouzový průchod je povinen zkontrolovat určený pracovník <br />nejméně jednou za půl roku.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-2873673137003764121?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-8085669412244288592010-03-16T05:37:00.000-07:002010-03-16T05:39:07.316-07:00ČÁST ŠESTÁ <br /> Požární ochrana <br /> <br /> Díl první <br /> Všeobecná ustanovení o požární <br /> ochraně <br /> <br /> § 166 <br /> <br /> Základní ustanovení o požární ochraně <br /> <br /> Na úseku požární ochrany je organizace povinna plnit <br />povinnosti stanovené touto vyhláškou a zvláštními předpisy. 35) <br /><br />35) Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. <br /> Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. <br /> 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona <br /> České národní rady o požární ochraně. <br /> <br /> § 167 <br /> <br /> Místa se zvýšeným požárním nebezpečím <br /> <br /> (1) Všechna místa v podzemí, jakož i budovy jam, štol <br />a úpadnic, degazační stanice, budovy hlavních ventilátorů a těžní <br />věže se pro účely této vyhlášky pokládají za místa se zvýšeným <br />požárním nebezpečím. Na plynujících a uhelných dolech se za tato <br />místa pokládají také prostory do 20 metrů od difuzoru hlavního <br />ventilátoru a od důlního díla ústícího na povrch. <br /> <br /> (2) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím je zakázáno <br />kouřit a nosit do těchto míst kuřácké potřeby a jiné předměty, <br />které mohou způsobit požár. Organizace je povinna kontrolovat <br />dodržování tohoto zákazu. U povrchových objektů uvedených <br />v odstavci 1 musí být tento zákaz vyznačen tabulkami. <br /> <br /> (3) Z míst se zvýšeným požárním nebezpečím musí být <br />pravidelně odstraňovány nepotřebné hořlavé látky. <br /> <br /> <br /> Díl druhý <br /> Opatření proti vzniku důlních <br /> požárů <br /> <br /> § 168 <br /> <br /> Použití otevřeného ohně v místech <br /> se zvýšeným požárním nebezpečím <br /> <br /> (1) K použití otevřeného ohně v místech se zvýšeným požárním <br />nebezpečím je dovoleno jen v nezbytně nutných případech a jen tam, <br />kde nebezpečí požáru nebo výbuchu nehrozí, a to na písemný příkaz <br />organizace. Vzor písemného příkazu vydá ústřední orgán, do jehož <br />působnosti organizace patří. <br /> <br /> (2) V písemném příkazu podle odstavce 1 musí být určeno <br />pracoviště, místo, druh a rozsah prací, přístroje a zařízení, s <br />nimiž se bude pracovat, a doba jejich použití a bezpečnostní <br />opatření, zejména odstranění hořlavých látek nebo jejich ochrana <br />před vznícením, kontrola složení ovzduší, pohotovost hasicích <br />prostředků a provádění kontrol na ohrožených místech při práci i <br />po jejím skončení. Musí v něm být jmenovitě určen pracovník <br />vykonávající stálý dozor, pracovník obsluhující určené zařízení a <br />pracovník dozírající na pracoviště a jeho okolí v pracovních <br />přestávkách a po skončení prací s otevřeným ohněm. Vydané příkazy <br />musí být evidovány. <br /> <br /> (3) Před zahájením prací s otevřeným ohněm je pracovník <br />určený k vykonávání stálého dozoru povinen zkontrolovat splnění <br />bezpečnostních opatření určených v písemném příkazu pro použití <br />otevřeného ohně. <br /> <br /> (4) V dole lze použít jen soupravu pro sváření plamenem <br />a řezání kyslíkem vybavenou hadicovou pojistkou35a) umístěnou ve <br />vzdálenosti nejdále 1 m od rukojeti hořáku, pokud není obdobným <br />pojistným zařízením vybavena přímo rukojeť hořáku. <br /> <br /> (5) V pracovních přestávkách je povinen dozírat na pracoviště <br />a jeho okolí nejméně jeden určený a poučený pracovník. Po skončení <br />práce je tento pracovník povinen prohlídkou pracoviště a jeho <br />okolí se přesvědčit o tom, že nikde nehrozí nebezpečí vzniku <br />požáru. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po skončení práce s <br />otevřeným ohněm je povinen určený pracovník provádět po dobu <br />nejméně 8 hodin, a to nepřetržitě nebo v intervalech ne delších <br />než jedna hodina. Způsob, případně i intervaly prohlídek určí <br />podle míry nebezpečí závodní dolu nebo jím pověřený pracovník. Do <br />poslední opakované prohlídky musí na místě použití otevřeného ohně <br />zůstat určené hasicí prostředky. Výsledky prohlídek musí být <br />zaznamenávány do písemného příkazu nebo hlášeny do dispečinku nebo <br />na jiné určené místo. <br /> <br /> (6) Použití otevřeného ohně může být dovoleno jen v místech, <br />kde za obvyklých podmínek ve větrání koncentrace metanu při práci <br />s otevřeným ohněm nepřekročí 0,5 %. <br /> <br /> (7) Pro podzemní provozovny zvlášť vybudované pro používání <br />otevřeného ohně může organizace vydat trvalý příkaz k používání <br />otevřeného ohně. Provozovny musí být vybaveny podle zvláštních <br />předpisů, 10) vždy však musí být splněn požadavek nehořlavé <br />výztuže a kontinuální kontroly koncentrace kysličníku uhelnatého <br />ve výdušném větrním proudu z provozovny, na plynujících dolech i <br />koncentrace metanu ve vtažných větrech přiváděných do provozovny. <br />Výdušný větrní proud z této provozovny nesmí být použit k <br />ovětrávání porubu, dobývky ani raženého důlního díla. <br /> <br />10) ČSN 05 0610 Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování <br /> plamenem a řezání kyslíkem. <br /> ČSN 05 0630 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým <br /> obloukem. <br /> ČSN 05 0650 Bezpečnostní předpisy pro svařování elektrickým <br /> obloukem. <br />35a) ČSN EN 730 Zařízení pro plamenové svařování. Zařízení <br /> používaná při svařování, řezání a příbuzných procesech. <br /> Bezpečnostní zařízení pro hořlavé plyny a kyslík nebo <br /> stlačený vzduch. Všeobecná specifikace, požadavky <br /> a zkoušení. <br /> <br /> § 169 <br /> <br /> Věcné prostředky požární ochrany <br /> <br /> (1) V dole mohou být rozmisťována jen hasicí zařízení a <br />hasicí přístroje, 29) které neohrožují zdraví a bezpečnost <br />pracovníků. <br /> <br /> (2) Věcné prostředky požární ochrany (požární signalizace, <br />hasicí zařízení, hasicí přístroje apod.) musí být stále v <br />pohotovosti a nejméně jednou za půl roku kontrolovány. Nesmějí se <br />používat k jiným účelům než ke zdolávání požáru a k nácviku této <br />činnosti. Použité prostředky musí být bezodkladně připraveny <br />k novému použití nebo vyměněny. Důlní požární vodovod může být <br />používán i pro přívod technologické vody a pro účely ochrany dolu <br />proti výbuchu uhelného prachu. <br /> <br /> (3) Hasicí zařízení a hasicí přístroje musí být zajištěny <br />proti zamrznutí. <br /> <br />29) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 68/1988 Sb., o vybraných <br /> důlních zařízeních. <br /> <br /> § 170 <br /> <br /> Rozmístění a pohotovost hasicích <br /> prostředků <br /> <br /> (1) V provozovnách nebo před vstupy do nich, u každého <br />stacionárního strojního zařízení kromě zařízení se vzduchovým <br />pohonem a v jiných místech s nebezpečím vzniku požáru musí být <br />umístěny vhodné hasicí prostředky. V místech větraných průchodním <br />větrním proudem musí být hasicí prostředky umístěny na vtažné <br />straně. <br /> <br /> (2) V důlních dílech s pásovými dopravníky musí být hasicí <br />prostředky rozmístěny každých 50 metrů. Pokud je použit písek nebo <br />kamenný prach, musí být v přenosných obalech v množství nejméně 30 <br />kg na jednom stanovišti. <br /> <br /> (3) Na jednom stanovišti může být uložen pouze jeden druh <br />hasicích přístrojů. Pokud se má použít více druhů hasicích <br />přístrojů, musí být uloženy odděleně ve vzdálenosti nejméně 5 <br />metrů od sebe. <br /> <br /> (4) Hasicí přístroj musí být zaplombován a musí mít typové <br />označení s návodem k použití a záznam o kontrole. <br /> <br /> § 171 <br /> <br /> Požární sklady <br /> <br /> (1) Na povrchu dolu, ve kterém se provádí hornická činnost, <br />musí být pro úschovu potřebné zásoby hasicích prostředků včetně <br />požární výzbroje apod. povrchový požární sklad 36) pro použití <br />těchto prostředků v podzemí. <br /> <br /> (2) Pro úschovu potřebné zásoby hasicích prostředků včetně <br />požární výzbroje apod. musí být v dole, ve kterém se provádí <br />hornická činnost, podzemní požární sklady. Jejich umístění, <br />provedení, vybavení a způsob skladování určí závodní dolu. <br /> <br />36) ON 44 6478 Závodní požární skladiště. Technické požadavky. <br /> <br /> § 172 <br /> <br /> Důlní požární vodovod <br /> <br /> (1) V uhelném dole musí být zřízen důlní požární vodovod <br />podle zvláštního předpisu. 32) Důlní požární vodovod musí být <br />rozveden ve všech používaných důlních dílech a skladech výbušnin s <br />výjimkou jam a komínů bez lezního oddělení, vrtů, porubů, dobývek <br />a provozoven. <br /> <br /> (2) V ostatních dolech s těžební činností musí být zajištěna <br />možnost odběru vody v množství nejméně 400 l.min-1 při <br />hydraulickém přetlaku za průtoku 0,25 MPa v nárazištích <br />jednotlivých pater, u ústí jam, štol a úpadnic, ve skladech <br />výbušnin a dále na místech určených organizací po dohodě s revírní <br />báňskou záchrannou stanicí. <br /> <br /> (3) Důlní požární vodovod musí být kromě opravy trvale pod <br />potřebným tlakem vody. <br /> <br /> (4) Důlní požární vodovod musí být pohotově propojitelný s <br />výtlačným potrubím hlavní čerpací stanice. <br /><br />32) ON 44 9104 Důlní požární vodovody. Všeobecná ustanovení. <br /> <br /> § 173 <br /> <br /> Kontroly a opravy důlního požárního vodovodu <br /> <br /> (1) V každé směně musí být provedena kontrola, zda důlní <br />požární vodovod je pod tlakem. <br /> <br /> (2) Stav potrubí důlního požárního vodovodu včetně hydrantů <br />je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za měsíc. <br /> <br /> (3) Objemový průtok vody a hydraulický přetlak za průtoku <br />vody musí být měřen nejméně jednou za půl roku. Měření musí být <br />prováděno v každém samostatném větrním oddělení i ve spojeném <br />větrním proudu, a to v nejnepříznivějším místě důlního požárního <br />vodovodu z hlediska hydraulických odporů. <br /> <br /> (4) Při opravě důlního požárního vodovodu je ten, kdo má <br />opravu provést, povinen ohlásit začátek, předpokládanou dobu <br />trvání a ukončení práce do dispečinku nebo na jiné určené místo. <br />Hlášení musí být zaznamenáno.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-808566941224428859?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-70975678071437997032010-02-02T08:04:00.000-08:002010-02-02T08:06:24.606-08:00§ 150 <br /> <br /> <br /> § 151 <br /> <br /> Podmínky pro použití přístrojů k měření <br /> koncentrace metanu a plynných škodlivin <br /> <br /> (1) Přístroj k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin <br />musí mít označení typu a evidenční číslo. <br /> <br /> (2) Pracovník určený k měření přístrojem musí být vyškolen v <br />jeho používání a přezkoušen. Přezkoušení musí být opakováno každé <br />2 roky. <br /> <br /> (3) Přístroj může být vydán nebo předán jen pracovníkům, <br />kteří byli určeni jím měřit. <br /> <br /> (4) Přístroj musí být před výdejem přezkoušen. Pracovník je <br />povinen přístroj vyzvednout osobně a ověřit jeho funkci. Vadné <br />přístroje se nesmějí vydávat, případně musí být ihned vráceny. <br />Pracovníci jsou povinni přidělené přístroje chránit před <br />poškozením a nesmějí je otevírat. <br /> <br /> (5) Při odevzdávání přístroje je pracovník povinen ohlásit <br />závady, případně poškození přístroje s vysvětlením, jak k <br />poškození došlo. <br /> <br /> (6) O výdeji přístrojů musí být vedena evidence. <br /> <br /> (7) Počet provozuschopných přístrojů musí být nejméně o 10 % <br />větší než je počet pracovníků povinných kontrolovat koncentraci <br />metanu a plynných škodlivin v důlním ovzduší v nejsilněji obsazené <br />směně. <br /> <br /> <br /> ČÁST PÁTÁ <br /> Ochrana dolů proti výbuchu <br /> uhelného prachu <br /> <br /> <br /> Díl první <br /> Všeobecná ustanovení <br /> <br /> § 152 <br /> <br /> Zařazení dolů <br /> <br /> Uhelné doly jsou doly s nebezpečím výbuchu uhelného prachu. <br />Za uhelný prach se z hlediska ochrany dolů proti jeho výbuchu <br />pokládá uhelný prach o velikosti zrna do 1 milimetru. <br /> <br /> § 153 <br /> <br /> Opatření proti vzniku a pronikání uhelného <br /> prachu <br /> <br /> (1) V dole musí být používány vhodné a dostupné technické <br />prostředky a opatření k tomu, aby se co nejvíce omezil vznik <br />uhelného prachu a jeho pronikání do jiných důlních děl. <br /> <br /> (2) Jáma, ve které je skipové zařízení pro dopravu uhlí, se <br />nesmí používat jako vtažná. <br /> <br /> (3) V používaných důlních dílech, kromě vrtů, zásobníků, <br />porubů a dobývek musí být uhelný prach pravidelně odstraňován, a <br />to i když ztratil pro svoji vlhkost schopnost rozvíření. Lhůty pro <br />odstraňování uhelného prachu určí organizace podle intenzity <br />vývinu prachu. <br /> <br /> (4) V důlních dílech používaných k chůzi a dopravě musí být <br />běžně odstraňováno spadlé uhlí. <br /> <br /> <br /> Díl druhý <br /> Zneškodňování uhelného prachu <br /> <br /> § 154 <br /> <br /> Poprašování inertním prachem <br /> <br /> (1) Používaná důlní díla, kromě jam, komínů, vrtů, zásobníků, <br />porubů a dobývek musí být po celém obvodu a v celé délce <br />poprašována inertním prachem, pokud není použito jiného povoleného <br />způsobu zneškodňování. 30) <br /> <br /> (2) Poprašovat se musí tak, aby obsah hořlavých látek ve <br />směsi inertního a uhelného prachu nepřesáhl 20 %. V důlních <br />dílech, kde je ve větrním proudu povolena zvýšená koncentrace <br />metanu nad 1 %, se musí poprašovat tak, aby obsah hořlavých látek <br />ve směsi inertního a uhelného prachu nepřesáhl 15 %. Poprašování <br />musí být ihned obnoveno, jestliže prachová směs podle rozboru <br />vzorku směsi obsahuje větší podíl hořlavých látek než je stanoveno <br />nebo při zjištění, že se na poprášených místech usadila viditelná <br />souvislá vrstva uhelného prachu. <br /> <br /> (3) Pokud poprašováním důlních děl nelze udržet obsah <br />hořlavých látek ve směsi v hodnotách uvedených v odstavci 2, musí <br />být uhelný prach účinně zneškodňován jiným způsobem. Nelze-li ani <br />tak docílit účinného zneškodnění uhelného prachu, musí být <br />vhodnými technickými prostředky zabráněno jeho pronikání do jiných <br />důlních děl. Tyto prostory musí být od ostatních důlních děl <br />izolovány protivýbuchovými uzávěrami. <br /> <br /> (4) Určená místa, která jsou stále a po celé ploše tak vlhká, <br />že se prach na nich usazený nedá rozvířit, a místa bez uhelného <br />prachu nemusí být poprašována. <br /> <br /> (5) Pracovníci jsou povinni při poprašování používat <br />protiprašné respirátory. Poprašováním nesmí být nikdo zdravotně <br />ohrožován. <br /><br />30) ČSN 44 6401 Zneškodňování usazeného uhelného prachu. <br /> <br /> § 155 <br /> <br /> Kontrola poprašování <br /> <br /> (1) Směs inertního a uhelného prachu v důlních dílech musí <br />být pravidelně zkoušena na obsah hořlavých látek tak, aby mohlo <br />být včas obnoveno poprášení. Místa a lhůty pro odběr vzorků <br />prachové směsi určí organizace podle intenzity usazování uhelného <br />prachu. Musí při tom přihlédnout též k umístění elektrických <br />zařízení a k tomu, aby vzorky nebyly ovlivněny vodou použitou při <br />zkrápění apod. Vzorky musí být odebírány nejméně <br />a) v dlouhém důlním díle v okolí porubu nebo dobývky v úseku do 50 <br /> metrů na výdušné straně jeden vzorek měsíčně a v úseku od 50 do <br /> 200 metrů na výdušné straně jeden vzorek za 2 měsíce, <br />b) v místě s výraznějším prašným zdrojem (u přesypu, zásobníku <br /> apod.) v úseku do 50 metrů ve směru proudění důlních větrů <br /> jeden vzorek měsíčně, <br />c) v ostatních dlouhých důlních dílech, kromě míst uvedených v <br /> § 154 odst. 4, každých 300 metrů jeden vzorek za 3 měsíce. <br /> Je-li dlouhé důlní dílo kratší než 300 metrů, musí být i v něm <br /> odebírán jeden vzorek za 3 měsíce. <br /> <br /> (2) Odběry vzorků inertního prachu a směsi inertního a <br />uhelného prachu a jejich rozbory musí být prováděny podle <br />zvláštního předpisu. 31) <br /><br />31) ČSN 44 6405 Odběr a rozbor vzorků inertního prachu a směsí <br /> uhelného a inertního prachu. <br /> <br /> § 156 <br /> <br /> Zásoby inertního prachu <br /> <br /> (1) Organizace je povinna mít zásobu inertního prachu <br />určeného k poprašování a pro prachové protivýbuchové uzávěry <br />nejméně na jeden týden. <br /> <br /> (2) Inertní prach musí být na povrchu uložen v suchých <br />uzavřených prostorech. V dole musí být uložen na vhodných suchých <br />místech v blízkosti míst upotřebení. Místa a množství uloženého <br />inertního prachu určí organizace. <br /> <br /> § 157 <br /> <br /> Vlastnosti inertního prachu <br /> <br /> (1) K poprašování důlních děl a pro stavbu prachových <br />protivýbuchových uzávěr mohou být používány vápencové prachy <br />schválené zkušebnou určenou Českým báňským úřadem, které nesmí <br />obsahovat volný kysličník křemičitý v množství přes 3 % ani jiné <br />fibroplastické nebo toxické látky a které si zachovávají i v dole <br />rozviřitelnost a schopnost se udržet po delší dobu ve vznosu. <br /> <br /> (2) Jiné inertní prachy mohou být používány jen se souhlasem <br />Českého báňského úřadu. <br /> <br /> (3) Organizace je povinna se u každé zásilky přesvědčit, zda <br />dodaný inertní prach odpovídá schválenému druhu. Ke každé zásilce <br />je povinna vyžádat osvědčení výrobce o jakosti prachu. <br /> <br /> § 158 <br /> <br /> Smáčení vodou a jiné způsoby zneškodňování <br /> uhelného prachu <br /> <br /> (1) Zneškodňování uhelného prachu smáčením vodou, případně <br />vodou s přídavkem smáčedla je dovoleno tam, kde tento způsob, <br />zejména z hlediska tepelně vlhkostních podmínek, je účinný. Pro <br />zneškodňování uhelného prachu smáčením lze použít jen vodu z <br />důlního požárního vodovodu. 32) <br /> <br /> (2) Usazený uhelný prach musí být smáčen po celém obvodu a po <br />celé délce používaných důlních děl, kromě jam, komínů, vrtů, <br />zásobníků, porubů a dobývek, a to v takové míře, aby nemohlo dojít <br />k jeho rozvíření. Organizace určí lhůty smáčení uhelného prachu v <br />jednotlivých důlních dílech. <br /> <br /> (3) Při smáčení se musí dbát, aby nebyla smáčena elektrická <br />zařízení. Vhodnými opatřeními musí být zajištěno, aby nedošlo k <br />úrazu elektrickým proudem. <br /> <br /> (4) Zneškodňování uhelného prachu chloridem vápenatým je <br />dovoleno jen v suchých důlních dílech. Při posypávání musí být <br />elektrická zařízení chráněna zakrytím. <br /> <br /> (5) Jiné způsoby zneškodňování uhelného prachu povoluje Český <br />báňský úřad. <br /><br />32) ON 44 9104 Důlní požární vodovody. Všeobecná ustanovení. <br /> <br /> § 159 <br /> <br /> Způsob, kontrola a odpovědnost <br /> za zneškodňování uhelného prachu <br /> <br /> (1) O způsobu zneškodňování uhelného prachu rozhodne závodní <br />dolu po předběžném souhlasu obvodního báňského úřadu. <br /> <br /> (2) Při prohlídkách pracovišť jsou dozorčí orgány a ostatní <br />technici povinni kontrolovat také zneškodňování uhelného prachu. <br /> <br /> (3) Organizace určí pracovníky odpovědné za zneškodňování <br />uhelného prachu a vymezí odpovědnost mezi předáky a pracovníky <br />určené pro zneškodňování uhelného prachu. <br /> <br /> (4) Pracovníkům musí být úseky důlních děl vymezeny tak, aby <br />zneškodňování uhelného prachu mohli provádět ve stanovené míře. <br /> <br /> <br /> Díl třetí <br /> Ochrana proti přenosu výbuchu <br /> uhelného prachu <br /> <br /> § 160 <br /> <br /> Druhy protivýbuchových uzávěr <br /> <br /> Na ochranu proti přenosu výbuchu uhelného prachu v dole se <br />staví protivýbuchové uzávěry prachové nebo vodní. Druh používaných <br />protivýbuchových uzávěr určí organizace. <br /> <br /> § 161 <br /> <br /> <br /> zrušen <br /> <br /> <br /> § 162 <br /> <br /> <br /> zrušen <br /> <br /> <br /> § 163 <br /> <br /> Rozmístění protivýbuchových uzávěr <br /> <br /> (1) Protivýbuchové uzávěry musí být stavěny pro ochranu <br />a) hlavních vtažných a výdušných důlních děl ústících na povrch, <br /> šibíků a zásobníků uhlí včetně jejich příslušenství (náraziště, <br /> ochozy, čerpací stanice apod.) proti ostatním důlním dílům, <br /> pokud nejsou chráněna hrázovými dveřmi. Uzávěry musí být <br /> umístěny ve vzdálenosti 50 až 200 metrů od objektu, který <br /> chrání, <br />b) samostatného větrního oddělení na vtažné a výdušné straně. <br /> Uzávěry musí být umístěny uvnitř samostatného větrního oddělení <br /> tak, aby nebyly vzdáleny více než 50 metrů od jeho začátku i od <br /> jeho konce. Pokud nelze protivýbuchové uzávěry umístit uvnitř <br /> samostatného větrního oddělení, musí být v uvedené vzdálenosti <br /> umístěny na všech přístupových cestách k němu, <br />c) spojů mezi samostatnými větrními odděleními, pokud tyto spoje <br /> nejsou vybaveny hrázovými dveřmi, <br />d) raženého otvírkového, přípravného nebo prostorového důlního <br /> díla. Další uzávěry musí být stavěny i v raženém separátně <br /> větraném důlním díle. <br /> <br /> (2) Uvnitř samostatného větrního oddělení, ve kterém je v <br />provozu porub nebo dobývka nebo raženo důlní dílo, musí být <br />protivýbuchové uzávěry stavěny po celé délce důlních děl, kterými <br />jsou vedeny vtažné a výdušné větry těchto pracovišť. V porubu nebo <br />dobývce nemusí být protivýbuchové uzávěry stavěny. <br /> <br /> (3) Protivýbuchové uzávěry musí být stavěny v důlních dílech, <br />ve kterých se dopravuje uhlí, a to i v případě, kdy jsou v důlním <br />díle postaveny hrázové dveře [odstavec 1 písm. a) a c)]. <br /> <br /> (4) V neplynujícím dole nemusí být pro izolaci otvírkového <br />důlního díla, raženého výhradně v kameni, stavěny protivýbuchové <br />uzávěry. <br /> <br /> (5) Protivýbuchové uzávěry nemusí být stavěny v těch <br />neplynujících uhelných a lignitových dolech, ve kterých je <br />zkušebnou určenou Českým báňským úřadem prokázáno, že uhelný <br />a lignitový prach není nebezpečný výbuchem. Ověření výbušnosti <br />musí být provedeno vždy při nafárání nových slojí a opakováno při <br />takových změnách kvality sloje a místních podmínek, které by mohly <br />negativně ovlivnit výbušnost prachu, nejméně však každé tři roky. <br /> <br /> (6) Protivýbuchové uzávěry se umisťují ve vodorovných <br />a úklonných důlních dílech. <br /> <br /> § 164 <br /> <br /> Vzdálenost pro umístění protivýbuchových uzávěr <br /> <br /> (1) Protivýbuchové uzávěry soustředěné musí být umístěny v <br />přímém úseku důlního díla stejného průřezu. Pokud se důlní dílo <br />rozšiřuje, nesmí být protivýbuchová uzávěra umístěna blíže než 30 <br />metrů od místa rozšíření. <br /> <br /> (2) Vzdálenost mezi okraji protivýbuchových uzávěr <br />soustředěných, stavěných podle požadavků § 163 odst. 1 písm. c) a <br />d) a § 163 odst. 2 a 3, nesmí být větší než 200 metrů. <br /> <br /> (3) Poslední přehrada protivýbuchové uzávěry soustředěné musí <br />být umístěna ve vzdálenosti 50 až 200 metrů od čelby raženého <br />důlního díla nebo ústí porubu nebo dobývky, kromě případů <br />uvedených v odstavci 8. <br /> <br /> (4) Je-li mezi protivýbuchovou uzávěrou soustředěnou a <br />izolovaným objektem kříž, odbočka, vidlice nebo zatáčka, ve které <br />se mění směr o více než 90 stupňů, musí být vzdálenost <br />protivýbuchové uzávěry od kříže, odbočky, vidlice nebo zatáčky co <br />nejmenší, nejvíce však 50 metrů. <br /> <br /> (5) Poslední skupina korýtek protivýbuchové uzávěry dělené <br />musí být od čelby raženého důlního díla vzdálena nejvíce 100 metrů <br />a od ústí porubu nebo dobývky nejvíce 50 metrů. <br /> <br /> (6) Pokud je mezi dvěma skupinami korýtek protivýbuchové <br />uzávěry dělené kříž, odbočka, vidlice nebo zatáčka, ve které se <br />mění směr o více než 90 stupňů, může být v odůvodněných případech <br />vzdálenost mezi těmito skupinami korýtek větší než 30 metrů. Počet <br />korýtek však musí být zvýšen natolik, aby byla dodržena podmínka <br />nejméně 1 litr vody na 1 metr krychlový objemu důlního díla mezi <br />skupinami korýtek. <br /> <br /> (7) Při komorovém dobývání, pilířování a zátinkování je za <br />dobývku považována porubní (těžební) základna, případně při <br />diagonálně vedené porubní frontě skupina základen. Délka základny <br />nebo skupiny základen včetně jejich spojovacích chodeb však nesmí <br />být větší než 300 metrů. Protivýbuchové uzávěry na přístupových <br />chodbách nesmí být vzdáleny více než 50 metrů od křížů těchto <br />chodeb s porubní základnou. Ražba porubních chodeb se ve smyslu <br />tohoto ustanovení považuje za součást dobývání. <br /> <br /> (8) Pokud je vzdálenost mezi dvěma pracovišti při ražení nebo <br />dobývání na společné chodbě větší než 50 metrů, musí být mezi nimi <br />umístěna skupina korýtek o minimálním množství 320 litrů vody. <br />Tato skupina korýtek musí být nahrazena protivýbuchovou uzávěrou, <br />jakmile je vzdálenost mezi pracovišti větší než 150 metrů. <br /> <br /> <br /> § 165 <br /> <br /> Evidence, kontrola a údržba <br /> protivýbuchových uzávěr <br /> <br /> (1) Protivýbuchové uzávěry musí být označeny čísly a <br />vyznačeny v mapě větrání. Musí být vedena jejich evidence s <br />technickými údaji požadovanými v odstavcích 2 a 3. <br /> <br /> (2) Protivýbuchová uzávěra soustředěná musí být označena <br />tabulkou, na které je uvedeno číslo uzávěry, průřez důlního díla v <br />metrech čtverečních, celkové množství inertního prachu nebo vody v <br />uzávěře, počet přehrad nebo korýtek, datum poslední pravidelné <br />kontroly a podpis kontrolujícího. Tabulka musí být umístěna na <br />okraji uzávěry. <br /> <br /> (3) Protivýbuchová uzávěra dělená musí být označena <br />tabulkami, na kterých je uvedeno číslo uzávěry, průřez důlního <br />díla v metrech čtverečních, počet korýtek, případně množství vody <br />v jedné skupině korýtek, datum poslední pravidelné kontroly a <br />podpis kontrolujícího. Tabulky se umísťují na obou koncích <br />uzávěry. V případě, že dělená uzávěra přechází do jiného důlního <br />díla, musí být označena novými tabulkami. Totéž platí i při změně <br />průřezu důlního díla, podle kterého se mění množství vody ve <br />skupině korýtek. <br /> <br /> (4) Protivýbuchové uzávěry musí být udržovány v řádném stavu. <br />U vodních uzávěr musí být umožněno jejich doplňování z důlního <br />požárního vodovodu. Při plnění vodních protivýbuchových uzávěr <br />platí obdobně § 158 odst. 3. <br /> <br /> (5) Při prohlídkách pracovišť jsou dozorčí orgány i ostatní <br />technici povinni kontrolovat také stav protivýbuchových uzávěr, <br />u vodních uzávěr zejména určené množství vody. Kromě toho je <br />organizace povinna určit osoby odpovědné za pravidelnou kontrolu <br />protivýbuchových uzávěr a lhůty provádění těchto kontrol, které <br />však nesmějí být delší než měsíc.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-7097567807143799703?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-56558674541868657312010-01-24T07:11:00.000-08:002010-01-24T07:14:01.925-08:00Podmínky pro použití přístrojů k měření <br /> koncentrace metanu a plynných škodlivin <br /> <br /> (1) Přístroj k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin <br />musí mít označení typu a evidenční číslo. <br /> <br /> (2) Pracovník určený k měření přístrojem musí být vyškolen v <br />jeho používání a přezkoušen. Přezkoušení musí být opakováno každé <br />2 roky. <br /> <br /> (3) Přístroj může být vydán nebo předán jen pracovníkům, <br />kteří byli určeni jím měřit. <br /> <br /> (4) Přístroj musí být před výdejem přezkoušen. Pracovník je <br />povinen přístroj vyzvednout osobně a ověřit jeho funkci. Vadné <br />přístroje se nesmějí vydávat, případně musí být ihned vráceny. <br />Pracovníci jsou povinni přidělené přístroje chránit před <br />poškozením a nesmějí je otevírat. <br /> <br /> (5) Při odevzdávání přístroje je pracovník povinen ohlásit <br />závady, případně poškození přístroje s vysvětlením, jak k <br />poškození došlo. <br /> <br /> (6) O výdeji přístrojů musí být vedena evidence. <br /> <br /> (7) Počet provozuschopných přístrojů musí být nejméně o 10 % <br />větší než je počet pracovníků povinných kontrolovat koncentraci <br />metanu a plynných škodlivin v důlním ovzduší v nejsilněji obsazené <br />směně. <br /> <br /> <br /> <br /> Ochrana dolů proti výbuchu <br /> uhelného prachu <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Zařazení dolů <br /> <br /> Uhelné doly jsou doly s nebezpečím výbuchu uhelného prachu. <br />Za uhelný prach se z hlediska ochrany dolů proti jeho výbuchu <br />pokládá uhelný prach o velikosti zrna do 1 milimetru. <br /> <br /> <br /> <br /> Opatření proti vzniku a pronikání uhelného <br /> prachu <br /> <br /> (1) V dole musí být používány vhodné a dostupné technické <br />prostředky a opatření k tomu, aby se co nejvíce omezil vznik <br />uhelného prachu a jeho pronikání do jiných důlních děl. <br /> <br /> (2) Jáma, ve které je skipové zařízení pro dopravu uhlí, se <br />nesmí používat jako vtažná. <br /> <br /> (3) V používaných důlních dílech, kromě vrtů, zásobníků, <br />porubů a dobývek musí být uhelný prach pravidelně odstraňován, a <br />to i když ztratil pro svoji vlhkost schopnost rozvíření. Lhůty pro <br />odstraňování uhelného prachu určí organizace podle intenzity <br />vývinu prachu. <br /> <br /> (4) V důlních dílech používaných k chůzi a dopravě musí být <br />běžně odstraňováno spadlé uhlí. <br /> <br /> <br /> Zneškodňování uhelného prachu <br /> <br /> <br /> <br /> Poprašování inertním prachem <br /> <br /> (1) Používaná důlní díla, kromě jam, komínů, vrtů, zásobníků, <br />porubů a dobývek musí být po celém obvodu a v celé délce <br />poprašována inertním prachem, pokud není použito jiného povoleného <br />způsobu zneškodňování. 30) <br /> <br /> (2) Poprašovat se musí tak, aby obsah hořlavých látek ve <br />směsi inertního a uhelného prachu nepřesáhl 20 %. V důlních <br />dílech, kde je ve větrním proudu povolena zvýšená koncentrace <br />metanu nad 1 %, se musí poprašovat tak, aby obsah hořlavých látek <br />ve směsi inertního a uhelného prachu nepřesáhl 15 %. Poprašování <br />musí být ihned obnoveno, jestliže prachová směs podle rozboru <br />vzorku směsi obsahuje větší podíl hořlavých látek než je stanoveno <br />nebo při zjištění, že se na poprášených místech usadila viditelná <br />souvislá vrstva uhelného prachu. <br /> <br /> (3) Pokud poprašováním důlních děl nelze udržet obsah <br />hořlavých látek ve směsi v hodnotách uvedených v odstavci 2, musí <br />být uhelný prach účinně zneškodňován jiným způsobem. Nelze-li ani <br />tak docílit účinného zneškodnění uhelného prachu, musí být <br />vhodnými technickými prostředky zabráněno jeho pronikání do jiných <br />důlních děl. Tyto prostory musí být od ostatních důlních děl <br />izolovány protivýbuchovými uzávěrami. <br /> <br /> (4) Určená místa, která jsou stále a po celé ploše tak vlhká, <br />že se prach na nich usazený nedá rozvířit, a místa bez uhelného <br />prachu nemusí být poprašována. <br /> <br /> (5) Pracovníci jsou povinni při poprašování používat <br />protiprašné respirátory. Poprašováním nesmí být nikdo zdravotně <br />ohrožován. <br />30) ČSN 44 6401 Zneškodňování usazeného uhelného prachu. <br /> <br /> <br /> <br /> Kontrola poprašování <br /> <br /> (1) Směs inertního a uhelného prachu v důlních dílech musí <br />být pravidelně zkoušena na obsah hořlavých látek tak, aby mohlo <br />být včas obnoveno poprášení. Místa a lhůty pro odběr vzorků <br />prachové směsi určí organizace podle intenzity usazování uhelného <br />prachu. Musí při tom přihlédnout též k umístění elektrických <br />zařízení a k tomu, aby vzorky nebyly ovlivněny vodou použitou při <br />zkrápění apod. Vzorky musí být odebírány nejméně <br />a) v dlouhém důlním díle v okolí porubu nebo dobývky v úseku do 50 <br /> metrů na výdušné straně jeden vzorek měsíčně a v úseku od 50 do <br /> 200 metrů na výdušné straně jeden vzorek za 2 měsíce, <br />b) v místě s výraznějším prašným zdrojem (u přesypu, zásobníku <br /> apod.) v úseku do 50 metrů ve směru proudění důlních větrů <br /> jeden vzorek měsíčně, <br />c) v ostatních dlouhých důlních dílech, kromě míst uvedených v <br /> § 154 odst. 4, každých 300 metrů jeden vzorek za 3 měsíce. <br /> Je-li dlouhé důlní dílo kratší než 300 metrů, musí být i v něm <br /> odebírán jeden vzorek za 3 měsíce. <br /> <br /> (2) Odběry vzorků inertního prachu a směsi inertního a <br />uhelného prachu a jejich rozbory musí být prováděny podle <br />zvláštního předpisu. 31) <br />31) ČSN 44 6405 Odběr a rozbor vzorků inertního prachu a směsí <br /> uhelného a inertního prachu. <br /> <br /> <br /> <br /> Zásoby inertního prachu <br /> <br /> (1) Organizace je povinna mít zásobu inertního prachu <br />určeného k poprašování a pro prachové protivýbuchové uzávěry <br />nejméně na jeden týden. <br /> <br /> (2) Inertní prach musí být na povrchu uložen v suchých <br />uzavřených prostorech. V dole musí být uložen na vhodných suchých <br />místech v blízkosti míst upotřebení. Místa a množství uloženého <br />inertního prachu určí organizace. <br /> <br /> <br /> <br /> Vlastnosti inertního prachu <br /> <br /> (1) K poprašování důlních děl a pro stavbu prachových <br />protivýbuchových uzávěr mohou být používány vápencové prachy <br />schválené zkušebnou určenou Českým báňským úřadem, které nesmí <br />obsahovat volný kysličník křemičitý v množství přes 3 % ani jiné <br />fibroplastické nebo toxické látky a které si zachovávají i v dole <br />rozviřitelnost a schopnost se udržet po delší dobu ve vznosu. <br /> <br /> (2) Jiné inertní prachy mohou být používány jen se souhlasem <br />Českého báňského úřadu. <br /> <br /> (3) Organizace je povinna se u každé zásilky přesvědčit, zda <br />dodaný inertní prach odpovídá schválenému druhu. Ke každé zásilce <br />je povinna vyžádat osvědčení výrobce o jakosti prachu. <br /> <br /> <br /> Smáčení vodou a jiné způsoby zneškodňování <br /> uhelného prachu <br /> <br /> (1) Zneškodňování uhelného prachu smáčením vodou, případně <br />vodou s přídavkem smáčedla je dovoleno tam, kde tento způsob, <br />zejména z hlediska tepelně vlhkostních podmínek, je účinný. Pro <br />zneškodňování uhelného prachu smáčením lze použít jen vodu z <br />důlního požárního vodovodu. 32) <br /> <br /> (2) Usazený uhelný prach musí být smáčen po celém obvodu a po <br />celé délce používaných důlních děl, kromě jam, komínů, vrtů, <br />zásobníků, porubů a dobývek, a to v takové míře, aby nemohlo dojít <br />k jeho rozvíření. Organizace určí lhůty smáčení uhelného prachu v <br />jednotlivých důlních dílech. <br /> <br /> (3) Při smáčení se musí dbát, aby nebyla smáčena elektrická <br />zařízení. Vhodnými opatřeními musí být zajištěno, aby nedošlo k <br />úrazu elektrickým proudem. <br /> <br /> (4) Zneškodňování uhelného prachu chloridem vápenatým je <br />dovoleno jen v suchých důlních dílech. Při posypávání musí být <br />elektrická zařízení chráněna zakrytím. <br /> <br /> (5) Jiné způsoby zneškodňování uhelného prachu povoluje Český <br />báňský úřad.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5655867454186865731?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-34157148140619128382010-01-03T15:22:00.000-08:002010-01-03T15:25:02.962-08:00Vedoucí větrání <br /> <br /> (1) Na každém dole musí být určen vedoucí větrání a jeho <br />zástupce. Kumulovat tyto funkce pro více dolů nebo s jinou funkcí <br />je možné jen po předchozím souhlasném stanovisku obvodního <br />báňského úřadu. <br /> <br /> (2) Vedoucí větrání musí být báňský inženýr s nejméně <br />dvouletou odbornou praxí ve větrání dolů nebo báňský technik s <br />úplným středním odborným vzděláním s nejméně šestiletou odbornou <br />praxí ve větrání dolů. <br /> <br /> (3) Vedoucí větrání musí způsobilost pro výkon funkce <br />prokázat zkouškou před komisí obvodního báňského úřadu.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-3415714814061912838?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-88899194718484219982009-06-04T06:48:00.000-07:002009-06-04T06:52:04.653-07:00§ 150 <br /> <br /> Vedoucí větrání <br /> <br /> Na každém dole musí být určen vedoucí větrání a jeho <br />zástupce. Kumulovat tyto funkce pro více dolů nebo s jinou funkcí <br />je možné jen po předchozím souhlasném stanovisku obvodního <br />báňského úřadu. <br /> <br /> Vedoucí větrání musí být báňský inženýr s nejméně <br />dvouletou odbornou praxí ve větrání dolů nebo báňský technik s <br />úplným středním odborným vzděláním s nejméně šestiletou odbornou <br />praxí ve větrání dolů. <br /> Vedoucí větrání musí způsobilost pro výkon funkce <br />prokázat zkouškou před komisí obvodního báňského úřadu. <br /> <br /> § 151 <br /> <br /> Podmínky pro použití přístrojů k měření <br /> koncentrace metanu a plynných škodlivin <br /> Přístroj k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin <br />musí mít označení typu a evidenční číslo. <br /> Pracovník určený k měření přístrojem musí být vyškolen v <br />jeho používání a přezkoušen. Přezkoušení musí být opakováno každé <br />2 roky. <br /> Přístroj může být vydán nebo předán jen pracovníkům, <br />kteří byli určeni jím měřit. <br /> <br /> Přístroj musí být před výdejem přezkoušen. Pracovník je <br />povinen přístroj vyzvednout osobně a ověřit jeho funkci. Vadné <br />přístroje se nesmějí vydávat, případně musí být ihned vráceny. <br />Pracovníci jsou povinni přidělené přístroje chránit před <br />poškozením a nesmějí je otevírat. <br /> <br /> Při odevzdávání přístroje je pracovník povinen ohlásit <br />závady, případně poškození přístroje s vysvětlením, jak k <br />poškození došlo. <br /> <br /> O výdeji přístrojů musí být vedena evidence. <br /> Počet provozuschopných přístrojů musí být nejméně o 10 % <br />větší než je počet pracovníků povinných kontrolovat koncentraci <br />metanu a plynných škodlivin v důlním ovzduší v nejsilněji obsazené <br />směně. <br /> <br /> <br /> ČÁST PÁTÁ <br /> Ochrana dolů proti výbuchu <br /> uhelného prachu <br /> <br /> <br /> Díl první <br /> Všeobecná ustanovení <br /> <br /> § 152 <br /> <br /> Zařazení dolů <br /> <br /> Uhelné doly jsou doly s nebezpečím výbuchu uhelného prachu. <br />Za uhelný prach se z hlediska ochrany dolů proti jeho výbuchu <br />pokládá uhelný prach o velikosti zrna do 1 milimetru. <br /> <br /> § 153 <br /> <br /> Opatření proti vzniku a pronikání uhelného <br /> prachu <br /> <br /> V dole musí být používány vhodné a dostupné technické <br />prostředky a opatření k tomu, aby se co nejvíce omezil vznik <br />uhelného prachu a jeho pronikání do jiných důlních děl. <br /> <br /> Jáma, ve které je skipové zařízení pro dopravu uhlí, se <br />nesmí používat jako vtažná. <br /> V používaných důlních dílech, kromě vrtů, zásobníků, <br />porubů a dobývek musí být uhelný prach pravidelně odstraňován, a <br />to i když ztratil pro svoji vlhkost schopnost rozvíření. Lhůty pro <br />odstraňování uhelného prachu určí organizace podle intenzity <br />vývinu prachu. <br /> <br /> V důlních dílech používaných k chůzi a dopravě musí být <br />běžně odstraňováno spadlé uhlí.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8889919471848421998?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-73194136965889417722008-11-26T10:01:00.000-08:002008-11-26T10:02:19.063-08:0016) Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o <br /> vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění <br /> pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., <br /> vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické <br /> republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím <br /> zářením, vyhláška ministerstva zdravotnictví České <br /> socialistické republiky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před <br /> nepříznivými účinky hluku a vibrací, směrnice ministerstva <br /> zdravotnictví České socialistické republiky č. 46/1978 Sbírky <br /> hygienických předpisů, o hygienických požadavcích na pracovní <br /> prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších <br /> předpisů, směrnice hlavního hygienika ČSSR a Ústředního <br /> báňského úřadu č. 31/1966 Sbírky hygienických předpisů, o <br /> ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti v <br /> organizacích podléhajících hornímu zákonu (reg. v částce <br /> 8/1967 Sb.).<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-7319413696588941772?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-17822496105321617622008-10-09T04:21:00.000-07:002008-10-09T04:24:23.997-07:00§ 147 <br /> <br /> Měření barometrického tlaku <br /> <br /> (1) Na povrchu dolu se zvýšeným nebezpečím výstupu plynných <br />škodlivin ze stařin musí být měřen barometrický tlak. Měřené údaje <br />musí být zaznamenávány a záznamy uchovány nejméně půl roku. <br /> <br /> (2) O klesajícím barometrickém tlaku musí být informováni <br />pracovníci před sjezdem do dolu. O náhlém nebo výrazném poklesu <br />barometrického tlaku musí být informováni všichni technici a <br />předáci v dole i v průběhu směny. <br /> <br /> (3) Organizace je povinna určit potřebná bezpečnostní <br />opatření pro případy náhlého zvýšení výskytu plynných škodlivin <br />při poklesu barometrického tlaku. <br /> <br /> § 148 <br /> <br /> Postup při nahromadění plynů a plynných <br /> škodlivin <br /> <br /> (1) Zjistí-li se, že složení důlního ovzduší v důlních <br />dílech, kde se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, neodpovídá <br />§ 120, musí být pracovníci z těchto důlních děl vyvedeni do <br />vtažných větrů a tato důlní díla musí být označena zákazem vstupu. <br />Postup při odstraňování tohoto stavu musí být určen havarijním <br />plánem. <br /> <br /> (2) Opětné obsazení pracovišť je přípustné po prověření, že <br />větrání, zejména složení důlního ovzduší, odpovídá požadavkům této <br />vyhlášky. <br /> <br /> § 149 <br /> <br /> Větrní rozvaha <br /> <br /> (1) Větrní rozvaha musí být vypracována pro každý důl nejméně <br />jednou za 3 roky a vždy při podstatné změně větrání. <br /> <br /> (2) Součástí větrní rozvahy je zpráva obsahující <br />a) popis větrního systému s charakteristikou větrní sítě a rozvodu <br /> důlních větrů, údaje o hlavních vtažných a výdušných důlních <br /> dílech, hlavních a výpomocných ventilátorech (včetně vyložení <br /> provozního bodu), větrních oblastech a jejich členění do <br /> samostatných větrních oddělení, množství důlních větrů v <br /> jednotlivých větvích větrní sítě, popis samostatných větrních <br /> oddělení (uvedení pracovišť, jejich propojení, izolace apod.), <br />b) úplnou větrní bilanci doplněnou výpočtem ekvivalentních otvorů <br /> a údaje o přisávání s povrchu, <br />c) popis větrních ztrát a zkratů s výpočtem koeficientů využití <br /> důlních větrů (celkového a pro poruby a dobývky), <br />d) posouzení současného stavu větrání s ohledem na rozložení <br /> depresí a odporů ve větrní síti a vyhodnocení úseků větrních <br /> cest s nadměrnými ztrátami tlaků, posouzení stability, <br /> diagonálních propojení a celkového rozvodu důlních větrů, <br />e) zhodnocení plynových a klimatických poměrů, <br />f) posouzení separátního větrání, <br />g) zhodnocení stavu větrání dolu z hlediska výhledu a požadavků <br /> této vyhlášky, případně zvláštních předpisů, 16) <br />h) opatření k odstranění nedostatků současného stavu větrání <br /> vzhledem k výhledu větrání dolu s uvedením termínu a <br /> zodpovědných osob. <br /> <br /> (3) Větrní rozvaha musí obsahovat tyto přílohy: <br />a) mapu větrání, <br />b) větrní schéma, <br />c) depresní snímek dolu, <br />d) tabulku ukazatelů větrání pracovišť, <br />e) základní údaje větrní rozvahy, <br />f) technická data hlavních a výpomocných ventilátorů. <br /> <br /> (4) Větrní rozvaha musí být do 2 měsíců po provedeném měření <br />předložena obvodnímu báňskému úřadu.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1782249610532161762?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-21466305771637440892008-10-07T00:57:00.000-07:002008-10-07T01:05:03.123-07:00V těchto místech musí být zároveň odebírány vzorky důlního ovzduší <br />a provedeny jejich technické rozbory na kyslík a kysličníky <br />uhelnatý a uhličitý. <br /> <br /> (2) Rychlost důlních větrů v porubech, dobývkách a v ražených <br />separátně větraných důlních dílech musí být měřena nejméně jednou <br />za 3 měsíce. <br /> <br /> (3) Na místech, kde je prováděna trhací práce, a v místech s <br />provozem naftových motorů musí být ve lhůtách určených organizací <br />odebírány vzorky důlního ovzduší pro zjištění koncentrace <br />nitrosních plynů a kysličníku uhelnatého. Odběrem vzorků důlního <br />ovzduší musí být namátkově kontrolována i délka určené čekací doby <br />po odstřelu. <br /> <br /> (4) V komoře pro nabíjení akumulátorů musí být odebírán <br />vzorek důlního ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, případně <br />jiných plynů nejméně jednou za 3 měsíce, a to v době, kdy lze <br />předpokládat jejich nejvyšší koncentrace. <br /> <br /> (5) Rozbory vzorků důlního ovzduší pro kontrolu jeho plynných <br />složek, kromě míst uvedených v odstavci 1 písm. a), mohou být <br />nahrazeny měřením přístroji a pomůckami povolenými podle <br />zvláštního předpisu. 29) <br /> <br /> (6) Měření radioaktivních škodlivin v důlním ovzduší se <br />provádí podle zvláštních předpisů. 16) <br /> <br /> (7) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle příslušné <br />české technické normy.29a) K překonání podtlaku u větrních uzávěr <br />a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen <br />ejektor, sací čerpadlo nebo sací balónek; před vlastním odběrem je <br />však nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky <br />a vzorkovnice, a to nejméně ve dvojnásobné hodnotě vnitřního <br />objemu hadičky a vzorkovnice. <br /> <br /> (8) Při odběru vzorku důlního ovzduší z uzavřeného prostoru <br />se zaznamená také tlak důlního ovzduší v uzavřeném prostoru. <br /><br />16) Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o <br /> vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění <br /> pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., <br /> vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické <br /> republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím <br /> zářením, vyhláška ministerstva zdravotnictví České <br /> socialistické republiky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před <br /> nepříznivými účinky hluku a vibrací, směrnice ministerstva <br /> zdravotnictví České socialistické republiky č. 46/1978 Sbírky <br /> hygienických předpisů, o hygienických požadavcích na pracovní <br /> prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších <br /> předpisů, směrnice hlavního hygienika ČSSR a Ústředního <br /> báňského úřadu č. 31/1966 Sbírky hygienických předpisů, o <br /> ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti v <br /> organizacích podléhajících hornímu zákonu (reg. v částce <br /> 8/1967 Sb.). <br />29) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 68/1988 Sb., o vybraných <br /> důlních zařízeních. <br />29a) ČSN 83 0050 Odběr vzorků důlního ovzduší.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-2146630577163744089?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-69965800523190002812008-08-11T04:54:00.000-07:002008-08-11T04:58:44.975-07:0015) Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického <br /> úřadu z 31. ledna 1962 č. 1000/1962, o vedení a doplňování <br /> geologické dokumentace (reg. v částce 42/1962 Sb.). <br /> Výnos Českého báňského úřadu z 6. listopadu 1986 č. 1/1987 Ú. <br /> v. ČSR o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech (reg. <br /> v částce 27/1986 Sb.). <br /> <br /> § 144 <br /> <br /> Prohlídky větrních cest a větracích zařízení <br /> <br /> (1) Hlavní vtažná a výdušná důlní díla musí být prohlédnuta <br />nejméně jednou za půl roku. <br /> <br /> (2) Větrní cesty uvnitř samostatného větrního oddělení musí <br />být prohlédnuty každý pracovní den, mimo samostatné větrní <br />oddělení nejméně jednou za týden. <br /> <br /> (3) Způsob prohlídek, případně kontrol větrních vrtů a <br />komínů, které nejsou vybaveny lezním oddělením nebo dopravním <br />zařízením, určí organizace. <br /> <br /> (4) Při prohlídkách větrních cest musí být současně <br />kontrolována i zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů. <br /> <br /> § 145 <br /> <br /> Kontrola složení důlního ovzduší <br /> <br /> (1) Možný výskyt plynných škodlivin (§ 120), zejména <br />kysličníků uhelnatého a uhličitého v důlním ovzduší musí být <br />zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak <br />vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu. <br /> <br /> (2) Výsledky kontrol na pracovišti musí být sděleny <br />předákovi. <br /> <br /> § 146 <br /> <br /> Měření a odběry vzorků důlního ovzduší <br /> <br /> (1) Objemový průtok, teplota a relativní vlhkost důlních <br />větrů musí být měřen nejméně jednou za 3 měsíce <br />a) v hlavních výdušných důlních dílech větrních oblastí, <br />b) ve výdušných důlních dílech v blízkosti porubů a dobývek, <br />c) v ražených separátně větraných důlních dílech, <br />d) v důlních dílech s provozem naftových motorů a elektrických <br /> lokomotiv.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6996580052319000281?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-60075965121281297122008-08-07T07:00:00.000-07:002008-08-07T07:03:57.786-07:00§ 140 <br /> <br /> Větrání výklenků <br /> <br /> Výklenek do délky 3 metrů s nestacionárním chladicím <br />zařízením a ostatní výklenky do délky 10 metrů nemusí být větrány <br />průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich <br />ovětrávání zajištěno difuzí. <br /> <br /> <br /> Oddíl sedmý <br /> Větrání dočasně neobsazených <br /> a opuštěných důlních děl <br /> <br /> § 141 <br /> <br /> Dočasně neobsazená důlní díla <br /> <br /> (1) Dočasně neobsazená separátně větraná důlní díla musí být <br />i nadále větrána, mimo případy uvedené v § 137. <br /> <br /> (2) Dočasně neobsazená důlní díla, pokud nejsou dozorčími <br />orgány prohlížena, musí být označena laťovým křížem nebo <br />znepřístupněna ve vzdálenosti nejvýše 10 metrů od průchodního <br />větrního proudu. <br /> <br /> § 142 <br /> <br /> Opuštěná důlní díla <br /> <br /> Opuštěné důlní dílo musí být co nejdříve těsně uzavřeno, <br />kromě vyrubaných prostor, které jsou používány jako větrní cesty. <br />Hráze musí být evidovány (§ 188) a kontrolovány ve lhůtách <br />určených organizací. <br /> <br /> <br /> Oddíl osmý <br /> Kontrola větrání a přístroje <br /> k měření koncentrace plynů <br /> a plynných škodlivin <br /> <br /> § 143 <br /> <br /> Mapa větrání a větrní schéma <br /> <br /> (1) Pro důl musí být vypracována a doplňována mapa větrání <br />15) a větrní schéma. <br /> <br /> (2) Na mapě větrání musí být vyznačena také důlní díla <br />sousedních dolů až do vzdálenosti 100 metrů od společných hranic s <br />údaji o jejich ovětrávání a způsobu případného uzavření, zajištění <br />nebo likvidace. <br /> <br /> (3) Větrní schéma musí znázorňovat <br />a) způsob propojení jednotlivých větrních proudů ve větrní síti, <br />b) samostatná větrní oddělení a označení uzlových bodů, <br />c) situování porubů a dobývek, <br />d) směry proudění a objemové průtoky důlních větrů, <br />e) umístění a druhy zařízení pro rozvádění a regulaci důlních <br /> větrů včetně hrází, <br />f) umístění hlavních a výpomocných ventilátorů s uvedením jejich <br /> výkonu a tlaku. <br /> <br /> (4) Větrní schéma musí být doplňováno tak, aby odpovídalo <br />skutečnému stavu větrání.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6007596512128129712?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-68625768246711236762008-08-01T13:03:00.000-07:002008-08-01T13:04:52.181-07:00Samostatná větrní oddělení <br /> <br /> (1) Samostatná větrní oddělení a spojené vtažné a výdušné <br />větrní proudy mohou být vzájemně propojovány jen k nezbytným <br />účelům. <br /> <br /> (2) Začátek a konec samostatného větrního oddělení musí být <br />uvedeny v plánu otvírky, přípravy a dobývání a vyznačeny ve <br />větrním schématu. <br /> <br /> § 131 <br /> <br /> Izolace větrních proudů <br /> <br /> Všechna nežádoucí spojení (zkraty) ve větrní síti musí být <br />izolována. <br /> <br /> § 132 <br /> <br /> Větrání porubů a dobývek <br /> <br /> Poruby a dobývky musí být větrány průchodním větrním proudem, <br />kromě těch porubů a dobývek, u kterých dobývací metoda takový <br />způsob větrání nepožaduje. <br /> <br /> § 133 <br /> <br /> Větrní dveře <br /> <br /> Větrní dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat <br />zbytečně otevřeny. Jakmile pomine jejich potřeba, musí být <br />vysazeny nebo zajištěny v otevřené poloze. Kde otevření dveří <br />ohrožuje řádné větrání, musí být postaveny nejméně dvoje v takové <br />vzájemné vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy zavřeny. <br /> <br /> § 134 <br /> <br /> Větrní závěsy <br /> <br /> Místo větrních dveří se mohou použít 2 větrní závěsy, avšak <br />jen tam, kde jejich netěsnost nenaruší rozvádění důlních větrů a <br />kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře. <br /> <br /> § 135 <br /> <br /> Větrní mosty <br /> <br /> Větrní mosty se mohou použít jen tehdy, není-li možno vyřešit <br />vedení důlních větrů jinak. Větrní mosty musí být těsné a <br />zhotoveny z nehořlavého materiálu. <br /> <br /> <br /> Oddíl pátý <br /> Pomocné větrání <br /> <br /> § 136 <br /> <br /> Způsoby větrání neproražených důlních děl <br /> <br /> (1) Neproražené důlní dílo musí být větráno separátním <br />větráním 28) vždy, když není zajištěno stanovené složení důlního <br />ovzduší nebo když vzdálenost čelby od průchodního větrního proudu <br />dosáhla 15 metrů. <br /> <br /> (2) Neproražená důlní díla, ve kterých není možné z <br />technologických důvodů (při použití razicích plošin, při ražbě <br />maloprofilových důlních děl pro komorové odstřely apod.) zřídit <br />separátní větrání, je možné se souhlasem závodního dolu nebo jím <br />pověřeného pracovníka větrat stlačeným vzduchem. <br /> <br /> (3) Podružné větrání s použitím přehrad, větrních závěsů nebo <br />luten je přípustné jen přechodně jako nouzové opatření. <br />------------------------------------------------------------------ <br />28) ON 44 6008 Stanovení součinitelů netěsnosti větracích <br /> lutnových tahů. <br /> ON 44 6009 Výpočet separátního větrání dlouhých důlních děl. <br /> <br /> § 137 <br /> <br /> Separátní větrání <br /> <br /> (1) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního <br />větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních <br />větrů. <br /> <br /> (2) Druh separátního větrání, umístění ventilátorů a tlumičů <br />hluku, vyvedení luten do průchodního větrního proudu, jejich <br />prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a <br />způsob likvidace odváděného prachu musí být uveden v <br />technologickém postupu. <br /> <br /> (3) Mají-li být použity jiné lutny než kovové, musí být z <br />materiálu, který nepodporuje šíření požáru. <br /> <br /> (4) Těsnost lutnového tahu musí vyhovovat zvláštnímu <br />předpisu. 28) <br /> <br /> (5) Separátní větrání musí být nepřetržité; přechodně může <br />být zastaveno za podmínek, že dotyčné důlní dílo bude bezodkladně <br />označeno zákazem vstupu, že separátní větrání bude před předběžnou <br />prohlídkou nebo obsazením pracoviště včas spuštěno a že organizace <br />provede vhodná bezpečnostní opatření k ochraně pracovníků, kteří <br />by mohli být ohroženi plynnými škodlivinami z ovětrávaného důlního <br />díla. Obdobně je nutno postupovat i při poruše separátního <br />větrání. <br />------------------------------------------------------------------ <br />28) ON 44 6008 Stanovení součinitelů netěsnosti větracích <br /> lutnových tahů. <br /> ON 44 6009 Výpočet separátního větrání dlouhých důlních děl. <br /> <br /> § 138 <br /> <br /> Ventilátory separátního větrání <br /> <br /> První ventilátor separátně větraného důlního díla se musí <br />ovládat z průchodního větrního proudu. <br /> <br /> <br /> Oddíl šestý <br /> Větrání důlních provozoven <br /> <br /> § 139 <br /> <br /> Větrání důlních provozoven, komor a skladů <br /> <br /> (1) Vozovny (remízy) důlních lokomotiv, provozovny strojů s <br />naftovými motory, provozovny se stacionárním chladicím zařízením, <br />elektrické stanice, sklady výbušnin 20) a sklady hořlavých kapalin <br />a tuhých maziv musí být větrány nepřetržitě. <br /> <br /> (2) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace <br />vodíku v důlním ovzduší větší než 0,5 % a musí být zajištěna <br />alespoň dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora <br />větrána separátním větráním, musí být ventilátor umístěn mimo <br />nabíjecí komoru a provoz usměrňovacího agregátu funkčně vázán na <br />provoz ventilátoru. <br /> <br /> (3) Ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv a v <br />provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, musí <br />být zajištěna nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu a <br />koncentrace plynů v důlním ovzduší nesmí překročit 25 % spodní <br />meze výbušnosti. <br /> <br /> (4) V provozovně se stacionárním chladicím zařízením musí být <br />zajištěn objemový průtok důlních větrů nejméně 3 m.s-1 na 100 kg <br />chladiva kompresorové jednotky s největší náplní. Pokud jsou <br />výdušné větry z této provozovny odváděny přímo do celkového <br />výdušného větrního proudu, postačí desetinásobná výměna vzduchu za <br />hodinu. <br /> <br /> (5) Komora s olejovým transformátorem nebo elektrickým <br />zařízením s olejovou náplní a sklad hořlavých kapalin a tuhých <br />maziv musí být větrány tak, aby výdušné větry z nich již nebyly <br />použity k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá. <br /> <br /> (6) Ostatní důlní provozovny, komory a sklady do délky 10 <br />metrů nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo <br />separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. <br />------------------------------------------------------------------ <br />20) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o <br /> výbušninách.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6862576824671123676?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-20319624703496083242008-07-30T02:50:00.000-07:002008-07-30T02:51:53.517-07:00Výpomocný ventilátor <br /> <br /> Výpomocný ventilátor může být použit pro tu část dolu, ve <br />které není možno jinak splnit požadavky § 120, 121 a 122. O <br />nasazení výpomocného ventilátoru a o podmínkách jeho provozu <br />rozhodne závodní dolu na základě výpočtu větrání, a to jen na <br />nezbytně nutnou dobu. Při zastavení výpomocného ventilátoru se <br />musí postupovat podle havarijního plánu. <br /> <br /> <br /> <br /> Vedení důlních větrů <br /> <br /> Vtažné větry musí být vedeny na příslušné patro nebo <br />nejhlubší místo a odtud nejkratší větrní cestou k porubům a <br />dobývkám. <br /> <br /> <br /> <br /> Větrní cesty <br /> <br /> (1) Jako větrní cesty mohou být používána schůdná důlní díla <br />a dále větrní vrty o průměru nejméně 0,3 m nebo komíny bez lezního <br />oddělení nebo dopravního zařízení, pokud nejsou používány pro <br />dopravu rubaniny. Vyrubané prostory a jiná neschůdná důlní díla <br />mohou být používána jako větrní cesty pro vedení výdušných větrů, <br />pokud se tím nesníží objemový průtok vtažných větrů potřebný pro <br />větrání. <br /> <br /> (2) Průřezy větrních cest musí být takové, aby umožňovaly <br />dodržet předepsanou rychlost a požadovaný objemový průtok důlních <br />větrů z hlediska dodržení stanoveného složení důlního ovzduší. <br /> <br /> (3) V důlním díle, ve kterém se pravidelně přepravuje, se při <br />výpočtu světlého průřezu větrní cesty musí od průřezu důlního díla <br />odečíst průřez dopravního zařízení, případně i průřez uskladněného <br />materiálu. <br /> <br /> (4) Ve schůdných větrních cestách musí být možná přeprava <br />hmot.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-2031962470349608324?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-86246565989700822412008-07-08T05:26:00.000-07:002008-07-08T05:36:06.937-07:00§ 121 <br /> <br /> Objemový průtok důlních větrů <br /> <br /> Objemový průtok důlních větrů v důlních dílech, ve kterých se <br />zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí být takový, aby byly <br />dodrženy požadavky této vyhlášky. <br /> <br /> § 122 <br /> <br /> Rychlost důlních větrů <br /> <br /> (1) Rychlost důlních větrů musí být nejméně <br />a) 0,15 m.s-1 v hloubených svislých důlních dílech, <br />b) 0,3 m.s-1 na ostatních pracovištích. <br /> <br /> (2) Rychlost důlních větrů nesmí být větší než <br />a) 4 m.s-1 v otvírkových a přípravných důlních dílech, porubech a <br /> dobývkách, <br />b) 10 m.s-1 v ostatních důlních dílech s chůzí nebo pravidelnou <br /> dopravou lidí, <br />c) 15 m.s-1 v ostatních důlních dílech bez chůze a pravidelné <br /> dopravy lidí. <br /> <br /> (3) V důlních dílech, pokud neumožňují jakoukoliv chůzi nebo <br />dopravu lidí, není rychlost důlních větrů omezena. <br /> <br /> <br /> Oddíl třetí <br /> Hlavní a výpomocné ventilátory <br /> <br /> § 123 <br /> <br /> Hlavní ventilátory <br /> <br /> (1) Hlavní ventilátor musí být umístěn u hlavního větrního <br />důlního díla. <br /> <br /> (2) Hlavní ventilátor musí mít záložní pohon a převod hnací <br />síly, není-li instalován záložní hlavní ventilátor. Pro <br />ventilátory stejného typu může mít organizace jen jeden záložní <br />pohon a převod hnací síly, pokud je zajištěno jejich včasné <br />přemístění a zapojení na místě případné potřeby. <br /> <br /> (3) Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením k měření <br />tlakového spádu. <br /> <br /> (4) Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu <br />nebo při podstatné změně jeho parametrů musí být ověřena jeho <br />provozní charakteristika. <br /> <br /> (5) Provoz hlavního ventilátoru bez strojníka je dovolen, <br />splňuje-li ventilátor požadavky § 219. Provozně zabezpečovací <br />systém musí mít zdroj energie nezávislý na pohonu ventilátoru. <br /> <br /> (6) Kanál hlavního ventilátoru musí mít uzavírací zařízení a <br />musí být přístupný z povrchu. <br /> <br /> § 124 <br /> <br /> Údržba hlavních ventilátorů a jejich <br /> příslušenství <br /> <br /> <br /> (1) Provozovaný hlavní ventilátor je povinen prohlédnout <br />určený pracovník nejméně jednou denně. <br /> <br /> (2) Záložní hlavní ventilátor je povinen prohlédnout a <br />přezkoušet určený pracovník nejméně jednou za měsíc. <br /> <br /> (3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství musí být podrobně <br />zkontrolováno nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčištěno a <br />nakonzervováno; u jam se skipovým těžením však nejméně jednou za <br />půl roku. <br /> <br /> (4) Na dobu opravy hlavního ventilátoru, případně i záložního <br />ventilátoru je organizace povinna určit potřebná bezpečnostní <br />opatření. <br /> <br /> § 125 <br /> <br /> Opatření při zastavení chodu hlavního <br /> ventilátoru a při poruše větrání <br /> <br /> (1) Zastavit hlavní ventilátor nebo změnit způsob jeho práce <br />je dovoleno jen na písemný příkaz určeného pracovníka. <br /> <br /> (2) Při zastavení hlavního ventilátoru nebo při závažné <br />poruše ve větrání se musí postupovat podle havarijního plánu. <br /> <br /> (3) Po obnovení chodu hlavního ventilátoru nebo po odstranění <br />závažné poruchy ve větrání mohou být pracoviště obsazena teprve <br />po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky. <br /> <br /> § 126 <br /> <br /> Reverzace větrního proudu <br /> <br /> (1) Pokud je hlavní ventilátor vybaven zařízením pro <br />reverzaci větrního proudu, musí být toto zařízení kontrolováno <br />nejméně jednou za měsíc. Výsledky kontrol musí být uchovávány 2 <br />roky. <br /> <br /> (2) Účinnost reverzace větrního proudu musí být ověřena <br />nejméně jednou za rok, a to střídavě v různých ročních obdobích. <br />Účinnost reverzace musí být ověřena také při podstatné změně <br />větrání. <br /> <br /> (3) Ověření účinnosti reverzace větrního proudu musí být <br />vyhodnoceno a výsledky uchovávány 2 roky.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8624656598970082241?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-91631058055565523572008-06-23T02:41:00.000-07:002008-06-23T02:43:13.936-07:00V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou <br />zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně <br />20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin 16) <br />nesmí překročit tyto hodnoty: <br /> <br />kysličník uhelnatý (CO) 0,003 %, <br />kysličník uhličitý (CO2) 1,0 %, <br />kysličníky dusíku <br />(nitrosní plyny) (NO + NO2) 0,00076 %, <br />sirovodík (H2S) 0,00072 %. <br /> <br /> (2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací kysličníku <br />uhelnatého do 0,013 % je možné za předpokladu, že průměrná <br />koncentrace kysličníku uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší <br />pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou <br />dobu práce bude pravidelně zjišťována koncentrace kysličníku <br />uhelnatého v důlním ovzduší v intervalech určených vedoucím <br />likvidace havárie. <br /> <br /> (3) Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník může na <br />přechodnou dobu povolit sníženou koncentraci kyslíku až na 19 <br />% a zvýšenou koncentraci kysličníku uhličitého až na 1,5 %, avšak <br />současně je povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu. <br />------------------------------------------------------------------ <br />16) Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o <br /> vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění <br /> pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., <br /> vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické <br /> republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím <br /> zářením, vyhláška ministerstva zdravotnictví České <br /> socialistické republiky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před <br /> nepříznivými účinky hluku a vibrací, směrnice ministerstva <br /> zdravotnictví České socialistické republiky č. 46/1978 Sbírky <br /> hygienických předpisů, o hygienických požadavcích na pracovní <br /> prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších <br /> předpisů, směrnice hlavního hygienika ČSSR a Ústředního <br /> báňského úřadu č. 31/1966 Sbírky hygienických předpisů, o <br /> ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti v <br /> organizacích podléhajících hornímu zákonu (reg. v částce <br /> 8/1967 Sb.).<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-9163105805556552357?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-54926010535219759272008-06-19T03:09:00.000-07:002008-06-19T03:10:31.921-07:00(1) V důlních dílech spojujících neplynující doly musí být <br />postaveny těsné hráze nebo alespoň dvoje větrní dveře otevírající <br />se v opačném směru. <br /> <br /> (2) Zapojení několika dolů téže organizace do jednoho <br />větrního systému je možné se souhlasem obvodního báňského úřadu. <br />Zapojení dolů různých organizací do jednoho větrního systému je <br />možné jen se souhlasem obvodního báňského úřadu. <br /> <br /> (3) Při společném větrním systému několika dolů jsou určení <br />pracovníci povinni si navzájem bez odkladu sdělovat změny a <br />události, které mohou mít vliv na větrání, zejména složení důlního <br />ovzduší sousedních dolů. Plánované změny musí být projednány <br />předem.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5492601053521975927?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-35219964008751646802008-06-15T01:40:00.000-07:002008-06-15T01:41:41.208-07:00Způsoby větrání <br /> <br /> (1) Důl, kromě případů uvedených v § 119 odst. 2, musí mít <br />samostatný větrní systém. <br /> <br /> (2) Důl musí být větrán uměle a v době, kdy jsou v dole lidé, <br />nepřetržitě. Po zastavení větrání podle § 125 však musí být <br />větrání včas spuštěno před konáním předběžných prohlídek, případně <br />před obsazením pracovišť, není-li předběžné prohlídky třeba konat. <br /> <br /> (3) Důlní díla, kromě opuštěných důlních děl a vyrubaných <br />prostorů, musí být větrána buď průchodním větrním proudem nebo <br />separátním větráním, pokud tato vyhláška nedovoluje jiný způsob. <br /> <br /> (4) Podzemní stavby mohou být větrány přirozeným větráním jen <br />ve výjimečných případech, kdy přirozený tah důlních větrů <br />spolehlivě zajistí splnění požadavků této vyhlášky.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-3521996400875164680?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-7433704636938907312008-06-10T01:02:00.000-07:002008-06-10T01:05:25.793-07:00koncentrace metanu a plynných škodlivin <br /> <br /> (1) Přístroj k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin <br />musí mít označení typu a evidenční číslo. <br /> <br /> (2) Pracovník určený k měření přístrojem musí být vyškolen v <br />jeho používání a přezkoušen. Přezkoušení musí být opakováno každé <br />2 roky. <br /> <br /> (3) Přístroj může být vydán nebo předán jen pracovníkům, <br />kteří byli určeni jím měřit. <br /> <br /> (4) Přístroj musí být před výdejem přezkoušen. Pracovník je <br />povinen přístroj vyzvednout osobně a ověřit jeho funkci. Vadné <br />přístroje se nesmějí vydávat, případně musí být ihned vráceny. <br />Pracovníci jsou povinni přidělené přístroje chránit před <br />poškozením a nesmějí je otevírat. <br /> <br /> (5) Při odevzdávání přístroje je pracovník povinen ohlásit <br />závady, případně poškození přístroje s vysvětlením, jak k <br />poškození došlo. <br /> <br /> (6) O výdeji přístrojů musí být vedena evidence. <br /> <br /> (7) Počet provozuschopných přístrojů musí být nejméně o 10 % <br />větší než je počet pracovníků povinných kontrolovat koncentraci <br />metanu a plynných škodlivin v důlním ovzduší v nejsilněji obsazené <br />směně. <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Zařazení dolů <br /> <br /> (1) Neplynující jsou ty doly, kde koncentrace metanu <br />nedosahuje v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po <br />zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhne 1 % a <br />koncentrace ostatních plynů 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné <br />zplodiny důlních požárů se pro zařazení dolu neuvažují. <br /> <br /> (2) O zařazení dolu pro dobývání výhradního ložiska a dolu, <br />ve kterém jsou prováděny průzkumné práce, rozhodne na základě <br />měření podle odstavce 1 obvodní báňský úřad, který současně určí <br />lhůty kontrolních měření. <br /> <br /> (3) Možný výskyt metanu, případně plynů musí být zjišťován v <br />místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde <br />vznikne podezření jejich výskytu. <br /> <br /> (4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu <br />nebo jeho části do kategorie plynujících dolů, je organizace <br />povinna bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu. Při výskytu <br />jiných plynů než metanu obvodní báňský úřad určí, která ustanovení <br />dílu prvního musí organizace dodržovat. Za zjištění se považuje i <br />předpokládaný výskyt plynů. <br /> <br /> <br /> <br /> Větrní spoje dolu s povrchem <br /> <br /> (1) Důl musí mít nejméně jedno hlavní vtažné a jedno hlavní <br />výdušné důlní dílo. <br /> <br /> (2) Jedno hlavní větrní důlní dílo může mít důl <br />a) při otvírce dolu do doby spojení hlavního vtažného a hlavního <br /> výdušného důlního díla; toto platí obdobně i při otvírce nového <br /> patra, <br />b) při provádění pouze průzkumných nebo stavebních prací, a to jen <br /> na jednom patře, <br />c) při zajišťování nebo likvidaci dolu (patra). <br /> <br />Větrání těchto dolů (pater) musí být řešeno v projektu. <br /> <br /> (3) Výdušné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby jejich <br />nejspodnější patro bylo jen o jedno patro výše, než úvodní patro <br />téže větrní oblasti. Rovněž vtažné jámy musí být prohlubovány včas <br />tak, aby se bez závažných důvodů nedobývalo pod nejhlubším vtažným <br />patrem. <br /> <br /> (4) Ustanovení odstavce 3 je splněno i tehdy, když požadované <br />úrovně patra je dosaženo slepou jámou (šibíkem). <br /> <br /> (5) Odstavce 3 a 4 platí obdobně i pro jiná hlavní vtažná a <br />výdušná důlní díla než jámy. <br /> <br /> (6) Není-li jiným způsobem zabezpečeno, že námrazy v hlavním <br />vtažném důlním díle nebudou ohrožovat bezpečnost práce a provozu, <br />musí být vtažné větry ohřívány nejméně na teplotu +2 stupňů <br />Celsia. Otevřený oheň nesmí být použit k přímému ohřívání vtažných <br />větrů.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-743370463693890731?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-89727071581408219102008-06-08T12:00:00.000-07:002008-06-08T12:02:47.052-07:00Vedoucí větrání <br /> <br /> (1) Na každém dole musí být určen vedoucí větrání a jeho <br />zástupce. Kumulovat tyto funkce pro více dolů nebo s jinou funkcí <br />je možné jen po předchozím souhlasném stanovisku obvodního <br />báňského úřadu. <br /> <br /> (2) Vedoucí větrání na neplynujícím dole musí být báňský <br />inženýr s nejméně tříletou odbornou praxí ve větrání dolů nebo <br />báňský technik s úplným středním odborným vzděláním s nejméně <br />šestiletou odbornou praxí ve větrání dolů, na plynujícím dole jen <br />báňský inženýr s nejméně tříletou odbornou praxí ve větrání dolů. <br /> <br /> (3) Zástupce vedoucího větrání musí být báňský inženýr s <br />nejméně dvouletou odbornou praxí ve větrání dolů nebo báňský <br />technik s úplným středním odborným vzděláním s nejméně šestiletou <br />odbornou praxí ve větrání dolů. <br /> <br /> (4) Vedoucí větrání musí způsobilost pro výkon funkce <br />prokázat zkouškou před komisí obvodního báňského úřadu.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8972707158140821910?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-12789133662310466122008-05-22T08:40:00.000-07:002008-05-22T08:48:08.375-07:00§ 112 <br /> <br /> Postup při nahromadění metanu a plynných <br /> škodlivin a při zjištění fukače <br /> <br /> (1) Zjistí-li se, že složení důlního ovzduší v důlních <br />dílech, kde se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, neodpovídá <br />§ 83, musí být pracovníci z těchto důlních děl vyvedeni do <br />vtažných větrů a tato důlní díla musí být označena zákazem vstupu. <br />Postup při odstraňování tohoto stavu musí být určen havarijním <br />plánem. <br /> <br /> (2) Opětné obsazení pracovišť a případné zapnutí elektrických <br />zařízení je dovoleno po prověření, že větrání, zejména složení <br />důlního ovzduší, odpovídá požadavkům této vyhlášky. <br /> <br /> (3) Každé zjištění fukače musí být ihned ohlášeno organizaci, <br />která je povinna určit opatření k zabránění jeho nežádoucích <br />účinků. <br /> <br /> § 113 <br /> <br /> Větrní rozvaha <br /> <br /> (1) Větrní rozvaha musí být vypracována pro každý důl nejméně <br />jednou za rok a vždy při podstatné změně větrání. <br /> <br /> (2) Součástí větrní rozvahy je zpráva obsahující <br />a) popis větrního systému s charakteristikou větrní sítě a rozvodu <br /> důlních větrů, údaje o hlavních vtažných a výdušných důlních <br /> dílech, hlavních a výpomocných ventilátorech (včetně vyložení <br /> provozního bodu), větrních oblastech a jejich členění do <br /> samostatných větrních oddělení, množství důlních větrů <br /> v jednotlivých větvích větrní sítě, popis samostatných větrních <br /> oddělení (uvedení pracovišť, jejich propojení, izolace apod.), <br />b) úplnou větrní bilanci doplněnou výpočtem ekvivalentních otvorů <br /> a údaje o přisávání s povrchu, <br />c) popis větrních ztrát a zkratů s výpočtem koeficientů využití <br /> důlních větrů (celkového a pro poruby a dobývky), <br />d) posouzení současného stavu větrání s ohledem na rozložení <br /> depresí a odporů ve větrní síti a vyhodnocení úseků větrních <br /> cest s nadměrnými ztrátami tlaků, posouzení stability, <br /> diagonálních propojení a celkového rozvodu důlních větrů, <br />e) zhodnocení plynových a klimatických poměrů, <br />f) posouzení separátního větrání, <br />g) popis degazačního systému a příslušného zařízení, množství <br /> odsávaného plynu (celkové i v úsecích), účinnost degazace a <br /> její vyhodnocení, <br />h) zhodnocení stavu větrání dolu z hlediska výhledu a požadavků <br /> této vyhlášky, případně zvláštních předpisů, 16) <br />i) opatření k odstranění nedostatků současného stavu větrání <br /> vzhledem k výhledu větrání dolu s uvedením termínů a <br /> zodpovědných osob. <br /> <br /> (3) Větrní rozvaha musí obsahovat tyto přílohy: <br />a) mapu větrání, <br />b) větrní schéma, <br />c) depresní snímek dolu, <br />d) tabulku ukazatelů větrání pracovišť, <br />e) základní údaje větrní rozvahy, <br />f) technická data hlavních a výpomocných ventilátorů. <br /> <br /> (4) Větrní rozvaha musí být do 2 měsíců po provedeném měření <br />předložena obvodnímu báňskému úřadu. <br />16) Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o <br /> vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění <br /> pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., <br /> vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické <br /> republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím <br /> zářením, vyhláška ministerstva zdravotnictví České <br /> socialistické republiky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před <br /> nepříznivými účinky hluku a vibrací, směrnice ministerstva <br /> zdravotnictví České socialistické republiky č. 46/1978 Sbírky <br /> hygienických předpisů, o hygienických požadavcích na pracovní <br /> prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších <br /> předpisů, směrnice hlavního hygienika ČSSR a Ústředního <br /> báňského úřadu č. 31/1966 Sbírky hygienických předpisů, o <br /> ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti v <br /> organizacích podléhajících hornímu zákonu (reg. v částce <br /> 8/1967 Sb.).<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1278913366231046612?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-58493744358258002202008-05-19T09:02:00.000-07:002008-05-19T09:09:27.581-07:0016) Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o <br /> vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění <br /> pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., <br /> vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické <br /> republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím <br /> zářením, vyhláška ministerstva zdravotnictví České <br /> socialistické republiky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před <br /> nepříznivými účinky hluku a vibrací, směrnice ministerstva <br /> zdravotnictví České socialistické republiky č. 46/1978 Sbírky <br /> hygienických předpisů, o hygienických požadavcích na pracovní <br /> prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších <br /> předpisů, směrnice hlavního hygienika ČSSR a Ústředního <br /> báňského úřadu č. 31/1966 Sbírky hygienických předpisů, <br /> o ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti <br /> v organizacích podléhajících hornímu zákonu (reg. v částce <br /> 8/1967 Sb.). <br />29a) ČSN 83 0050 Odběr vzorků důlního ovzduší. <br /> <br /> § 111 <br /> <br /> Měření barometrického tlaku <br /> <br /> (1) Na povrchu dolu musí být měřen barometrický tlak. Měřené <br />údaje musí být zaznamenávány a záznamy uchovány nejméně půl roku. <br /> <br /> (2) O klesajícím barometrickém tlaku musí být informováni <br />pracovníci před sjezdem do dolu. O náhlém nebo výrazném poklesu <br />barometrického tlaku musí být informováni všichni technici <br />a předáci v dole i v průběhu směny. <br /> <br /> (3) Organizace je povinna určit potřebná bezpečnostní <br />opatření pro případy náhlého zvýšení výskytu metanu a plynných <br />škodlivin při poklesu barometrického tlaku.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5849374435825800220?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-10931418565107483302008-05-02T04:05:00.000-07:002008-05-02T04:07:00.521-07:00§ 110 <br /> <br /> Měření a odběry vzorků důlního ovzduší <br /> <br /> (1) Objemový průtok, teplota a relativní vlhkost důlních <br />větrů musí být měřeny v plynujícím dole nejméně jednou za měsíc, v <br />neplynujícím dole nejméně jednou za 3 měsíce <br />a) v hlavních výdušných důlních dílech větrních oblastí, <br />b) ve výdušných důlních dílech samostatných větrních oddělení, <br />c) ve výdušných důlních dílech v blízkosti porubů a dobývek, <br />d) v ražených separátně větraných důlních dílech, <br />e) v důlních dílech s provozem elektrických lokomotiv. <br /> <br />V těchto místech musí být zároveň odebírány vzorky důlního ovzduší <br />a provedeny jejich technické rozbory na kyslík, metan a kysličníky <br />uhelnatý a uhličitý. <br /> <br /> (2) Rychlost důlních větrů v porubech, dobývkách a v ražených <br />separátně větraných důlních dílech musí být měřena v plynujícím <br />dole nejméně jednou za měsíc, v neplynujícím dole nejméně jednou <br />za 3 měsíce. <br /> <br /> (3) Vzorek důlního ovzduší pro technický rozbor na metan musí <br />být odebrán jednou za měsíc i u elektrických zařízení. U skupiny <br />elektrických zařízení vzdálených nejvíce 50 metrů od sebe v témže <br />větrním proudu postačí odběr vzorku u toho elektrického zařízení, <br />u kterého lze předpokládat nejvyšší koncentraci metanu v důlním <br />ovzduší. <br /> <br /> (4) Na místech, kde je prováděna trhací práce musí být ve <br />lhůtách určených organizací odebírány vzorky důlního ovzduší pro <br />zjištění koncentrace nitrosních plynů a kysličníku uhelnatého. <br />Odběrem vzorků důlního ovzduší musí být namátkově kontrolována <br />i délka určené čekací doby po odstřelu. <br /> <br /> (5) V komoře pro nabíjení akumulátorů, ve skladě hořlavých <br />kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito <br />látkami musí být odebrány vzorky důlního ovzduší pro zjištění <br />koncentrace vodíku, případně jiných plynů nejméně jednou za 3 <br />měsíce, a to v době kdy lze předpokládat jejich nejvyšší <br />koncentrace. <br /> <br /> (6) Rozbory vzorků důlního ovzduší pro kontrolu jeho plynných <br />složek, kromě míst uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a míst, ve <br />kterých je povolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, <br />mohou být nahrazeny měřením přístroji a pomůckami povolenými podle <br />zvláštního předpisu. 29) <br /> <br /> (7) Měření radioaktivních škodlivin v důlním ovzduší se <br />provádí podle zvláštních předpisů. 16) <br /> <br /> (8) Výsledky měření a rozborů důlního ovzduší dolů II. třídy <br />nebezpečí musí být předkládány obvodnímu báňskému úřadu do konce <br />měsíce následujícího po provedení měření a rozborů. <br /> <br /> (9) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle příslušné <br />české technické normy.29a) K překonání podtlaku u větrních uzávěr <br />a uzavíracích hrází a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší <br />lze použít jen ejektor, sací čerpadlo nebo sací balónek; před <br />vlastním odběrem je však nutno provést odsátí vzduchu z odběrové <br />hadičky a vzorkovnice, a to nejméně ve dvojnásobné hodnotě <br />vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1093141856510748330?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-22479764140988124352008-04-26T02:54:00.000-07:002008-04-26T02:57:33.135-07:00Hodnoty koncentrací metanu a kysličníku uhelnatého <br />zjišťované kontinuálními analyzátory musí být vyvedeny na jedno <br />místo a záznamy o koncentracích musí být uchovávány nejméně po <br />dobu 30 dnů. <br />------------------------------------------------------------------ <br />81) § 30 výnosu Českého báňského úřadu č. 8/1987 ze dne 29. <br /> prosince 1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehod <br /> v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.).<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-2247976414098812435?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-17928719420266908872008-04-19T09:42:00.000-07:002008-04-19T09:43:28.796-07:00(2) Elektrické zařízení na plynujících dolech II. třídy <br />nebezpečí, které podle § 242 odst. 1 nesmí zůstat v provozu a musí <br />být vypnuto, musí být v místech uvedených v odstavci 1 vypnuto <br />samočinně. Toto ustanovení se nevztahuje na případy uvedené <br />v odstavci 1 písm. c). <br /> <br /> (3) Stálá kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého <br />kontinuálními analyzátory musí být v uhelných dolech prováděna <br />a) ve výdušném proudu každého samostatného větrního oddělení <br /> a výdušném proudu větrní oblasti, <br />b) ve slojích náchylných k samovznícení ve vtažném větrním proudu <br /> samostatného větrního oddělení a ve výdušném větrním proudu <br /> porubu a separátně větraného důlního díla, kde se razí nebo <br /> dobývá, s výjimkou porubních chodeb separátně větraných porubů, <br />c) ve vtažné jámě, kde je nebezpečí vnikání kysličníku uhelnatého <br /> z povrchového zdroje do dolu, <br />d) v dalších místech určených závodním dolu. <br /> <br /> (4) Rozmístění jednotlivých čidel kontinuálních analyzátorů <br />se uvede v provozní dokumentaci a vyznačí v mapové části <br />havarijního plánu.81) <br /> <br /> (5) V provozní dokumentaci musí být stanovena opatření pro <br />případy překročení nastavených mezí kontinuálních analyzátorů <br />a poruchy měřicích zařízení.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1792871942026690887?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-43357056433583371782008-04-09T04:02:00.000-07:002008-04-09T04:09:29.140-07:00(1) Stálá kontrola koncentrace metanu kontinuálními <br />analyzátory metanu musí být v plynujících dolech prováděna <br />a) v separátně větraném důlním díle s elektrickým zařízením, kde <br /> se razí nebo dobývá, s výjimkou separátně větraných porubních <br /> chodeb při komorovém dobývání, <br />b) na pracovišti s pohyblivým strojem poháněným elektrickým <br /> pohonem, které je větráno průchodním větrním proudem a kde <br /> nelze vyloučit zvýšení koncentrace metanu nad 1 %, <br />c) ve výdušném větrním proudu samostatného větrního oddělení <br /> a větrní oblasti, <br />d) ve výdušném větrním proudu z pracoviště, kde byla povolena <br /> zvýšená koncentrace metanu (§ 83), <br />e) v plynujících dolech II. třídy nebezpečí ve výdušném větrním <br /> proudu z každého porubu, <br />f) ve slojích s nebezpečím průtrží uhlí a plynů ve výdušném <br /> větrním proudu z každého pracoviště, kde se razí, <br />g) při provozu trolejové trakce lokomotivní dopravy v prostředí <br /> bez nebezpečí výbuchu metanu (SNM 0) v místech styku s důlními <br /> díly zařazenými do prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu <br /> metanu (SNM 2), <br />h) v dalších místech určených závodním dolu.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-4335705643358337178?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-89156877477909186582008-04-07T05:33:00.000-07:002008-04-07T05:39:24.950-07:00§ 108 <br /> <br /> Prohlídky větrních cest a větracích zařízení <br /> <br /> (1) Hlavní vtažná a výdušná důlní díla musí být prohlédnuta <br />nejméně jednou za půl roku. <br /> <br /> (2) Větrní cesty uvnitř samostatného větrního oddělení musí <br />být prohlédnuty každý pracovní den, mimo samostatné větrní <br />oddělení nejméně jednou za týden. <br /> <br /> (3) Způsob prohlídek, případně kontrol větrních vrtů a <br />komínů, které nejsou vybaveny lezním oddělením nebo dopravním <br />zařízením, určí organizace. <br /> <br /> (4) Při prohlídkách větrních cest musí být současně <br />kontrolována i zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů. <br /> <br /> § 109 <br /> <br /> Kontrola složení důlního ovzduší <br /> <br /> (1) Koncentrace metanu v důlním ovzduší plynujícího dolu musí <br />být kontrolována <br />a) na obsazených pracovištích, v místech, kde se zdržují <br /> pracovníci a ve výdušných větrech z porubů a dobývek při <br /> prohlídkách pracovišť vykonávaných podle této vyhlášky, <br />b) ve větrních cestách s dopravou lokomotivami s naftovým nebo <br /> elektrickým motorem, a to ve směně, v níž se přepravuje; místa <br /> kontrol určí organizace v dopravním řádu, <br />c) v prostorech s elektrickým zařízením a v jejich okolí do 20 <br /> metrů, avšak ve směru k závalu jen pokud je to bezpečně možné. <br /> Kontrola musí být provedena před spuštěním elektrického <br /> zařízení, za jeho chodu v intervalech určených organizací a <br /> před opětovným spuštěním, pokud přerušení chodu trvalo déle než <br /> 3 hodiny. <br /> <br /> (2) Na pracovištích s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a <br />plynů, na pracovištích s povolenou zvýšenou koncentrací metanu <br />podle § 83 odst. 5 a na separátně větraných pracovištích <br />plynujícího dolu jsou povinni koncentrace metanu, případně <br />kysličníku uhličitého kontrolovat také předáci nebo určení <br />pracovníci na začátku směny a dále v intervalech určených <br />organizací. <br /> <br /> (3) Na neplynujícím dole je organizace povinna určit <br />intervaly a místa, na kterých musí být zjišťován možný výskyt <br />metanu. <br /> <br /> (4) Možný výskyt plynných škodlivin (§ 83), zejména <br />kysličníků uhelnatého a uhličitého v důlním ovzduší musí být <br />zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak <br />vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu. <br /> <br /> (5) Výsledky kontrol na pracovišti musí být sděleny <br />předákovi. <br /> <br /> (6) Zjistí-li se překročení stanovených koncentrací metanu <br />nebo kysličníku uhličitého nebo kysličník uhelnatý v koncentraci <br />vyšší než 0,001 %, musí být zjištěna příčina zvýšeného výskytu a <br />provedena vhodná bezpečnostní opatření.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8915687747790918658?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-85803984584595672492008-04-02T05:13:00.000-07:002008-04-02T05:20:11.728-07:00Opuštěná důlní díla <br /> <br /> (1) Opuštěné důlní dílo musí být co nejdříve uzavřeno kromě <br />vyrubaných prostor, u kterých je spolehlivě zabráněno průtahu <br />důlních větrů přes stařiny a podél kterých je nutno i nadále <br />udržovat chodbu. <br /> <br /> (2) Na dole II. třídy nebezpečí a na ostatních dolech tam, <br />kde je nebezpečí nahromadění výbušné směsi, musí být opuštěná <br />důlní díla uzavřena výbuchuvzdorně, kromě neproražených dočasně <br />opuštěných důlních děl, která nesouvisejí se stařinami a v nichž <br />je vyloučena možnost iniciace výbuchu. Tato důlní díla je dovoleno <br />na dobu nejvýše 6 měsíců jen těsně uzavřít, a to v místech <br />budoucích výbuchuvzdorných hrází. <br /> <br /> (3) U hrází musí být zajištěna možnost odběru vzorků vzdušin <br />a měření tlaku ovzduší za nimi, kromě hrází uzavírajících porubní <br />chodby při komorovém dobývání. Hráze musí být evidovány (§ 188) <br />a kontrolovány nejméně jednou za 14 dní. <br /> <br /> <br /> Oddíl osmý <br /> Kontrola větrání a přístroje <br /> k měření koncentrace plynů <br /> a plynných škodlivin <br /> <br /> § 107 <br /> <br /> Mapa větrání a větrní schéma <br /> <br /> (1) Pro důl musí být vypracována a doplňována mapa větrání <br />15) a větrní schéma. <br /> <br /> (2) Na mapě větrání musí být vyznačena také důlní díla <br />sousedních dolů až do vzdálenosti 100 metrů od společných hranic s <br />údaji o jejich ovětrávání a způsobu případného uzavření, zajištění <br />nebo likvidace. <br /> <br /> (3) Větrní schéma musí znázorňovat <br />a) způsob propojení jednotlivých větrních proudů ve větrní síti, <br />b) samostatná větrní oddělení a označení uzlových bodů, <br />c) situování porubů a dobývek, <br />d) směry proudění a objemové průtoky důlních větrů, <br />e) umístění a druhy zařízení pro rozvádění a regulaci důlních <br /> větrů včetně hrází, <br />f) umístění hlavních a výpomocných ventilátorů s uvedením jejich <br /> výkonu a tlaku. <br /> <br /> (4) Větrní schéma musí být doplňováno tak, aby odpovídalo <br />skutečnému stavu větrání. <br />15) Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického <br /> úřadu z 31. ledna 1962 č. 1000/1962, o vedení a doplňování <br /> geologické dokumentace (reg. v částce 42/1962 Sb.). <br /> Výnos Českého báňského úřadu z 6. listopadu 1986 č. 1/1987 Ú. <br /> v. ČSR o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech (reg. <br /> v částce 27/1986 Sb.).<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8580398458459567249?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-55180864499015378992008-03-27T05:32:00.000-07:002008-03-27T05:39:13.724-07:00§ 104 <br /> <br /> Větrání výklenků <br /> <br /> Výklenek do délky 3 metrů s nestacionárním chladicím <br />zařízením nebo s elektrickým zařízením a ostatní výklenky do délky <br />5 metrů v plynujícím dole a do délky 10 metrů v neplynujícím dole <br />nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním <br />větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. Ve výklenku <br />s nestacionárním chladicím zařízením nebo elektrickým zařízením <br />není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4. <br /> <br /> <br /> Oddíl sedmý <br /> Větrání dočasně neobsazených <br /> a opuštěných důlních děl <br /> <br /> § 105 <br /> <br /> Dočasně neobsazená důlní díla <br /> <br /> (1) Dočasně neobsazená separátně větraná důlní díla musí být <br />i nadále větrána. <br /> <br /> (2) Dočasně neobsazená důlní díla, pokud nejsou dozorčími <br />orgány prohlížena, musí být označena laťovým křížem nebo <br />znepřístupněna na plynujícím dole ve vzdálenosti nejvýše 5 metrů <br />a na neplynujícím dole nejvýše 10 metrů od průchodního větrního <br />proudu. Při tom na plynujícím dole musí být dodržena alespoň tato <br />opatření: <br />a) důlní dílo neobsazené déle než jednu směnu musí být označeno <br /> laťovým křížem, <br />b) důlní dílo neobsazené déle než 3 směny v pracovních dnech musí <br /> být znepřístupněno v celém profilu takovým způsobem, aby <br /> vniknutí do něho nebylo možné bez poškození nebo odstranění <br /> zábrany a bylo přitom zachováno větrání.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5518086449901537899?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-84193082319905371672008-03-25T05:57:00.000-07:002008-03-25T06:04:25.935-07:00§ 102 <br /> <br /> <br /> zrušen <br /> <br /> Oddíl šestý <br /> Větrání důlních provozoven <br /> <br /> § 103 <br /> <br /> Větrání důlních provozoven, komor a skladů <br /> <br /> (1) Vozovny (remízy) důlních lokomotiv, provozovny strojů s <br />naftovými motory, provozovny se stacionárním chladicím zařízením, <br />elektrické stanice, sklady výbušnin 20) a sklady hořlavých kapalin <br />a tuhých maziv musí být větrány nepřetržitě. <br /> <br /> (2) Ostatní důlní provozovny, komory a sklady do délky 5 <br />metrů v plynujícím dole a do délky 10 metrů v neplynujícím dole <br />nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním <br />větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. V těchto <br />prostorech není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 <br />odst. 4. <br /> <br /> (3) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace <br />vodíku v důlním ovzduší větší než 0,5 % a musí být zajištěna <br />alespoň dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora <br />větrána separátním větráním, musí být ventilátor umístěn mimo <br />nabíjecí komoru a provoz usměrňovacího agregátu funkčně vázán na <br />provoz ventilátoru. <br /> <br /> (4) Ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv a v <br />provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, musí <br />být zajištěna nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu a <br />koncentrace plynů v důlním ovzduší nesmí překročit 25 % spodní <br />meze výbušnosti. <br /> <br /> (5) V provozovně se stacionárním chladicím zařízením musí být <br />zajištěn objemový průtok důlních větrů nejméně 3 m3.s-1 na 100 kg <br />chladiva kompresorové jednotky s největší náplní. Pokud jsou <br />výdušné větry z této provozovny odváděny přímo do celkového <br />výdušného větrního proudu, postačí desetinásobná výměna vzduchu za <br />hodinu. <br /> <br /> (6) Komora s olejovým transformátorem nebo elektrickým <br />zařízením s olejovou náplní a sklad hořlavých kapalin a tuhých <br />maziv musí být větrány tak, aby výdušné větry z nich již nebyly <br />použity k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá. <br /> <br /> (7) Elektrická stanice a sklad hořlavých kapalin a tuhých <br />maziv nesmějí být ovětrávány větrním proudem, pro který je <br />povolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5 písm. b). V <br />těchto prostorách není dovolena místní koncentrace metanu podle <br />§ 83 odst. 4. <br />20) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o <br /> výbušninách.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8419308231990537167?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-61471304545134355172008-03-19T09:41:00.000-07:002008-03-19T09:52:23.047-07:00§ 100 <br /> <br /> Přibližování k plynujícím horizontům a stařinám <br /> <br /> (1) Při otvírání plynujícího horizontu musí být důlní dílo, <br />které se přiblíží na vzdálenost 10 metrů k takovému horizontu, <br />raženo s bezpečnostními předvrty předstihujícími čelbu nejméně <br />o 5 metrů. Na těchto pracovištích musí být stálá kontrola <br />koncentrace metanu, případně kysličníku uhličitého kontinuálními <br />analyzátory. <br /> <br /> (2) Přiblíží-li se důlní dílo ke stařinám na vzdálenost menší <br />než 10 metrů, je organizace povinna v technologickém postupu určit <br />opatření na ochranu před náhlým zaplynováním. <br /> <br /> § 101 <br /> <br /> Separátní větrání <br /> <br /> (1) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního <br />větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních <br />větrů. <br /> <br /> (2) Druh separátního větrání, umístění ventilátorů a tlumičů <br />hluku, vyvedení luten do průchodního větrního proudu, jejich <br />prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a <br />způsob likvidace odváděného prachu musí být uveden v <br />technologickém postupu. <br /> <br /> (3) Mají-li být použity jiné lutny než kovové, musí být z <br />materiálu, který nepodporuje šíření požáru. <br /> <br /> (4) Poddajné lutny nevyztužené se nesmějí používat na sací <br />straně ventilátoru v lutnovém tahu. <br /> <br /> (5) Separátní větrání musí být nepřetržité kromě přerušení na <br />dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu plynů (§ 79 odst. 2) a <br />pro údržbu ventilátoru a jeho napájecí sítě. <br /> <br /> (6) Po přerušení nebo při poruše separátního větrání provede <br />organizace vhodná bezpečnostní opatření k zajištění bezpečnosti <br />práce a provozu. <br /> <br /> (7) Separátní větrání může být po přerušení nebo poruše <br />obnoveno až po zjištění, že se tak může stát bez nebezpečí, které <br />by mohly způsobit i odváděné důlní větry. Pracoviště mohou být <br />obsazena a elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání <br />odpovídá požadavkům této vyhlášky. <br /> <br /> (8) Bližší podmínky pro projektování, provoz a kontrolu <br />separátního větrání v plynujících dolech stanoví zvláštní právní <br />předpis.28a) <br />28a) Vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické <br /> činnosti v plynujících dolech.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6147130454513435517?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-20633644921405298812008-03-17T06:10:00.000-07:002008-03-17T06:18:56.700-07:00Způsoby větrání neproražených důlních děl <br /> <br /> (1) Neproražené důlní dílo musí být větráno separátním <br />větráním 28) vždy, když není zajištěno stanovené složení důlního <br />ovzduší nebo když vzdálenost čelby od průchodního větrního proudu <br />dosáhla na plynujícím dole 5 metrů, na neplynujícím dole 10 metrů. <br /> <br /> (2) Jedním lutnovým tahem je dovoleno větrat nejvýše 2 <br />neproražená důlní díla, v dole II. třídy nebezpečí však může být <br />raženo pouze jedno z nich. <br /> <br /> (3) V dole II. třídy nebezpečí může být z dovrchní chodby, <br />která není proražena do vyššího patra, raženo další důlní dílo jen <br />za účelem dosažení větrního spojení a vždy jen jedním pracovištěm. <br /> <br /> (4) Výdušné větry, které proudí z neproražených důlních děl <br />nového patra, musí být v plynujícím dole odváděny přímo do <br />celkového výdušného větrního proudu nebo do větrního proudu <br />samostatného větrního oddělení, kterým nejsou větrána jiná <br />pracoviště, kde se razí nebo dobývá. Není-li splnění tohoto <br />požadavku technicky možné, je dovoleno na písemný příkaz závodního <br />dolu přivádět výdušné větry na pracoviště vyššího patra; je-li <br />potřebné odplynit důlní díla nového patra, musí být pracoviště <br />v příslušném samostatném větrním oddělení zastavena a pracovníci <br />odvoláni. <br /> <br /> (5) Neproražená důlní díla na neplynujícím dole, ve kterých <br />není možné z technologických důvodů (při použití razicích plošin <br />apod.) zřídit separátní větrání, je možné se souhlasem závodního <br />dolu nebo jím pověřeného pracovníka větrat stlačeným vzduchem. <br /> <br /> (6) Podružné větrání s použitím přehrad, větrních závěsů nebo <br />luten je přípustné jen přechodně jako nouzové opatření. <br /><br />28) ON 44 6008 Stanovení součinitelů netěsnosti větracích <br /> lutnových tahů. <br /> ON 44 6009 Výpočet separátního větrání dlouhých důlních děl.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-2063364492140529881?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-17328061946044149072008-03-13T08:59:00.000-07:002008-03-13T09:07:22.424-07:00§ 93 <br /> <br /> Samostatná větrní oddělení <br /> <br /> (1) Důlní větry musí být rozváděny tak, aby byla vytvořena <br />samostatná větrní oddělení, a to již pro přípravná důlní díla. <br /> <br /> (2) Samostatná větrní oddělení a spojené vtažné a výdušné <br />větrní proudy mohou být vzájemně propojovány jen k nezbytným <br />účelům. <br /> <br /> (3) Na dole II. třídy nebezpečí může být při podpatrovém <br />dobývání v každém samostatném větrním oddělení jeden porub nebo <br />dobývka. V důlních dílech spojujících vtažné a výdušné větry <br />uvnitř takového větrního oddělení musí být postaveny v místech <br />určených plánem otvírky, přípravy a dobývání hrázové dveře nebo <br />výbuchuvzdorné uzavírací hráze. <br /> <br /> (4) Začátek a konec samostatného větrního oddělení musí být <br />uvedeny v plánu otvírky, přípravy a dobývání, vyznačeny ve větrním <br />schématu a označeny v důlních dílech. <br /> <br /> § 94 <br /> <br /> Izolace větrních proudů <br /> <br /> (1) Větrní proudy musí být izolovány v důlních dílech <br />tvořících nežádoucí spojení (zkraty) <br />a) mezi hlavními vtažnými a výdušnými větrními proudy, <br />b) mezi samostatnými větrními odděleními, <br />c) mezi samostatným větrním oddělením a spojeným vtažným nebo <br /> výdušným větrním proudem, <br />d) mezi spojenými vtažnými a výdušnými větrními proudy, <br />e) uvnitř samostatného větrního oddělení. <br /> <br />Větrní proudy musí být izolovány hrázemi, větrními dveřmi nebo <br />jinými vhodnými způsoby, a to v takovém počtu, provedení <br />a vzdálenostech, aby nebylo narušeno větrání. Tyto požadavky musí <br />splňovat i izolační objekty větrních propojení dopravními vrty, <br />případně zásobníky. <br /> <br /> (2) Má-li důl několik hlavních výdušných důlních děl, musí <br />být každá větrní oblast na výdušné straně izolována proti <br />ostatním. Na plynujícím dole musí být tato izolace výbuchuvzdorná. <br /> <br /> (3) Na dole II. třídy nebezpečí se musí stavět v místech <br />uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) výbuchuvzdorné hráze nebo <br />hrázové dveře. V ostatních případech postačí větrní dveře. <br /> <br /> (4) V případě mimořádné důležitosti hrázových dveří musí být <br />zajištěna jejich řádná funkce vhodným zařízením. Tyto případy určí <br />organizace. Kontrola funkce těchto hrázových dveří musí být <br />zajištěna signalizací vyvedenou do dispečinku nebo místa se stálou <br />obsluhou. Výjimečně lze funkci vhodného zařízení, případně <br />signalizace zajistit stálou hlídkou. <br /> <br /> (5) Mají-li výbuchuvzdorné hráze nebo hrázové dveře otvory <br />pro průnik části důlních větrů, musí mít z obou stran samočinné <br />záklopky, které musí být také výbuchuvzdorné. <br /> <br /> § 95 <br /> <br /> Větrání porubů a dobývek <br /> <br /> (1) Poruby a dobývky musí být větrány průchodním větrním <br />proudem, kromě těch porubů a dobývek, u kterých dobývací metoda <br />takový způsob větrání nepožaduje. <br /> <br /> (2) Větrání musí být upraveno tak, aby důlní větry proudily <br />podél dobývaného pilíře a na plynujících dolech vodorovně nebo <br />vzestupně kromě případů uvedených v odstavci 3. Při místním <br />úpadním vedení větrů přes poruchy nebo ve vlnitém uložení určí <br />organizace potřebná bezpečnostní opatření. <br /> <br /> (3) Úpadní vedení důlních větrů porubem je možné, pokud <br />koncentrace metanu v důlním ovzduší v porubu nepřekročí 1 % <br />a rychlost větrního proudu v porubu bude nejméně 1 m.s-1. <br /> <br /> § 96 <br /> <br /> Větrní a hrázové dveře <br /> <br /> (1) Větrní a hrázové dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí <br />zůstat zbytečně otevřeny. Jakmile pomine jejich potřeba, musí být <br />vysazeny nebo zajištěny v otevřené poloze. Kde otevření dveří <br />ohrožuje řádné větrání, musí být postaveny nejméně dvoje v takové <br />vzájemné vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy zavřeny. <br /> <br /> (2) V důlních dílech s pravidelnou strojní dopravou musí být <br />hrázové dveře dálkově ovladatelné. <br /> <br /> (3) Hrázové dveře s průchodem pro dopravník se mohou používat <br />jen ve výjimečných případech se souhlasem závodního dolu nebo jím <br />pověřeného pracovníka. <br /> <br /> § 97 <br /> <br /> Větrní závěsy <br /> <br /> Místo větrních dveří se mohou použít 2 větrní závěsy, avšak <br />jen tam, kde jejich netěsnost nenaruší rozvádění důlních větrů a <br />kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře. <br /> <br /> § 98 <br /> <br /> Větrní mosty <br /> <br /> (1) Větrní mosty se mohou použít jen tehdy, není-li možno <br />vyřešit vedení důlních větrů jinak. Větrní mosty musí být těsné a <br />zhotoveny z nehořlavého materiálu. <br /> <br /> (2) Větrní mosty, ve kterých jsou vedeny důlní větry několika <br />samostatných větrních oddělení, musí být na plynujícím dole <br />vybudovány výbuchuvzdorně. Na dole II. třídy nebezpečí musí být <br />všechny větrní mosty vybudovány výbuchuvzdorně.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1732806194604414907?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-75816897565324173692008-03-11T03:46:00.000-07:002008-03-11T04:06:37.735-07:00§ 87 <br /> <br /> Údržba hlavních ventilátorů a jejich <br /> příslušenství <br /> <br /> (1) Provozovaný hlavní ventilátor je povinen prohlédnout <br />určený pracovník nejméně jednou denně. <br /> <br /> (2) Záložní hlavní ventilátor je povinen prohlédnout a <br />přezkoušet určený pracovník nejméně jednou za měsíc. <br /> <br /> (3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství musí být podrobně <br />zkontrolováno nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčištěno a <br />nakonzervováno; u jam se skipovým těžením však nejméně jednou za <br />půl roku. <br /> <br /> (4) Na dobu opravy hlavního ventilátoru i záložního hlavního <br />ventilátoru je závodní dolu nebo jím pověřený pracovník povinen <br />určit potřebná bezpečnostní opatření. <br /> <br /> § 88 <br /> <br /> Opatření při zastavení chodu hlavního ventilátoru <br /> a při poruše větrání <br /> <br /> (1) Zastavit hlavní ventilátor nebo změnit způsob jeho práce <br />je dovoleno jen na písemný příkaz určeného pracovníka. <br /> <br /> (2) Při zastavení hlavního ventilátoru nebo při závažné <br />poruše ve větrání se musí postupovat podle havarijního plánu. <br /> <br /> (3) Po obnovení chodu hlavního ventilátoru nebo po odstranění <br />závažné poruchy ve větrání mohou být pracoviště obsazena a <br />elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání odpovídá <br />požadavkům této vyhlášky. <br /> <br /> § 89 <br /> <br /> Reverzace větrního proudu <br /> <br /> (1) Pokud je hlavní ventilátor vybaven zařízením pro <br />reverzaci větrního proudu, musí být toto zařízení kontrolováno <br />nejméně jednou za měsíc. Výsledky kontrol musí být uchovány 2 <br />roky. <br /> <br /> (2) Účinnost reverzace větrního proudu musí být ověřena <br />nejméně jednou za rok, a to střídavě v různých ročních obdobích. <br />Účinnost reverzace musí být ověřena také při podstatné změně <br />větrání. <br /> <br /> (3) Ověření účinnosti reverzace větrního proudu musí být <br />vyhodnoceno a výsledky uchovávány 2 roky. <br /> <br /> § 90 <br /> <br /> Výpomocné ventilátory <br /> <br /> Výpomocný ventilátor může být použit pro tu část dolu, ve <br />které není možno jinak splnit požadavky § 83, 84 a 85. O nasazení <br />výpomocného ventilátoru a o podmínkách jeho provozu rozhodne <br />závodní dolu na základě výpočtu větrání, a to jen na nezbytně <br />nutnou dobu. Při zastavení výpomocného ventilátoru se musí <br />postupovat podle havarijního plánu. <br /> <br /> Oddíl čtvrtý <br /> Rozvádění důlních větrů <br /> <br /> § 91 <br /> <br /> Vedení důlních větrů <br /> <br /> (1) Vtažné větry musí být vedeny na příslušné patro nebo <br />nejhlubší místo a odtud nejkratší větrní cestou k porubům a <br />dobývkám. <br /> <br /> (2) Výdušné větry musí být vedeny vodorovně nebo vzestupně. <br />Úpadní vedení těchto větrů je dovoleno za podmínky, že rychlost <br />větrního proudu bude vyšší než 0,6 m.s-1 a budou splněny požadavky <br />§ 182 odst. 1 písm. b). <br /> <br /> § 92 <br /> <br /> Větrní cesty <br /> <br /> (1) Jako větrní cesty mohou být používána schůdná důlní díla <br />a dále větrní vrty o průměru nejméně 0,3 m nebo komíny bez lezního <br />oddělení nebo dopravního zařízení, pokud nejsou používány pro <br />dopravu rubaniny. <br /> <br /> <br /> (2) Při likvidaci důlních děl ovětrávaných průchodním větrním <br />proudem mohou být pro větrání použita i neschůdná důlní díla. V <br />písemném příkazu je organizace povinna určit <br />a) místa a četnost indikací plynných škodlivin a odběrů vzorků <br /> důlního ovzduší k rozborům, <br />b) vybavení osádky přenosnými přístroji k měření koncentrací <br /> plynných škodlivin, <br />c) způsob denní kontroly větrání neschůdnou větrní cestou, <br />d) časové omezení jeho platnosti. <br /> <br /> (3) Průřezy větrních cest musí být takové, aby umožňovaly <br />dodržet předepsanou rychlost a požadovaný objemový průtok důlních <br />větrů z hlediska dodržení stanoveného složení důlního ovzduší. <br />Světlý průřez větrních cest s výjimkou porubů a dobývek a jejich <br />prorážek, komínů, větrních mostů a větrních vrtů nesmí být menší <br />než 4 m2. Světlý průřez větrních cest spojených větrních proudů <br />dvou nebo více samostatných větrních oddělení nesmí být na dole <br />II. třídy nebezpečí menší než 8 m2. <br /> <br /> (4) V důlním díle, ve kterém se pravidelně přepravuje, se při <br />výpočtu světlého průřezu větrní cesty musí od průřezu důlního díla <br />odečíst průřez dopravního zařízení, případně i průřez uskladněného <br />materiálu. <br /> <br /> (5) Ve schůdných větrních cestách musí být možná přeprava <br />hmot.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-7581689756532417369?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-47559291384338298072008-03-04T10:08:00.000-08:002008-03-04T10:17:47.609-08:00Objemový průtok důlních větrů v důlních dílech, ve kterých se <br />zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí být takový, aby byly <br />dodrženy požadavky této vyhlášky. <br /> <br /> <br /> <br /> Rychlost důlních větrů <br /> <br /> (1) Rychlost důlních větrů musí být nejméně <br />a) 0,15 m.s-1 v hloubených svislých důlních dílech, <br />b) 0,2 m.s-1 v ústí komor, <br />c) 0,5 m.sec-1, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší je větší <br /> než 0,5 %, <br />d) 0,3 m.s-1 na ostatních pracovištích, kromě pracovišť uvedených <br /> v § 95 odst. 3. <br />Rychlost důlních větrů v plynujících dolech však musí být taková, <br />aby zabránila vzniku metanových vrstev, pokud jejich vzniku není <br />zabráněno jinak. <br /> <br /> (2) Rychlost důlních větrů nesmí být větší než <br />a) 4 m.s-1 v otvírkových a přípravných důlních dílech, porubech a <br /> dobývkách, <br />b) 10 m.s-1 v ostatních důlních dílech s chůzí nebo pravidelnou <br /> dopravou lidí, <br />c) 15 m.s-1 v ostatních důlních dílech bez chůze a pravidelné <br /> dopravy lidí. <br /> <br /> (3) V důlních dílech, pokud neumožňují jakoukoliv chůzi nebo <br />dopravu lidí, není rychlost důlních větrů omezena.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-4755929138433829807?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-13353730631110783212008-02-23T05:05:00.000-08:002008-02-23T05:13:58.218-08:00------------------------------------------------------------------ <br />Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o <br /> vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění <br /> pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., <br /> vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické <br /> republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím <br /> zářením, vyhláška ministerstva zdravotnictví České <br /> socialistické republiky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před <br /> nepříznivými účinky hluku a vibrací, směrnice ministerstva <br /> zdravotnictví České socialistické republiky č. 46/1978 Sbírky <br /> hygienických předpisů, o hygienických požadavcích na pracovní <br /> prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších <br /> předpisů, směrnice hlavního hygienika ČSSR a Ústředního <br /> báňského úřadu č. 31/1966 Sbírky hygienických předpisů, <br /> o ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti <br /> v organizacích podléhajících hornímu zákonu (reg. v částce <br /> 8/1967 Sb.).<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1335373063111078321?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-10183352091374159342008-01-12T11:00:00.000-08:002008-01-12T11:03:07.458-08:00(1) V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou <br />zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně <br />20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin 16) <br />nesmí překročit tyto hodnoty: <br /> <br />kysličník uhelnatý (CO) 0,003 %, <br />kysličník uhličitý (CO2) 1,0 %, <br />kysličníky dusíku <br />(nitrosní plyny) (NO + NO2) 0,00076 %, <br />sirovodík (H2S) 0,00072 %. <br /> <br /> (2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací kysličníku <br />uhelnatého do 0,013 % je možné za předpokladu, že průměrná <br />koncentrace kysličníku uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší <br />pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou <br />dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace kysličníku <br />uhelnatého v důlním ovzduší. <br /> <br /> (3) Závodní dolu může na přechodnou dobu povolit sníženou <br />koncentraci kyslíku až na 19 % a zvýšenou koncentraci kysličníku <br />uhličitého až na 1,5 %, avšak současně je povinen nařídit opatření <br />k odstranění tohoto stavu. <br /> <br /> (4) Koncentrace metanu v důlním ovzduší těch důlních děl, ve <br />kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, nesmí být větší <br />než 1 %. Pouze v místech, která jsou mimo účinný dosah větrního <br />proudu, je dovolena místní koncentrace metanu do 2 %, musí však <br />být provedena nezbytná opatření k odstranění tohoto stavu. <br /> <br /> (5) Není-li možno využitím okamžitě dostupných technických <br />opatření snížit koncentraci metanu na meze stanovené v odstavci 4, <br />může dát závodní dolu na nezbytně nutnou dobu písemný souhlas se <br />zvýšením koncentrace metanu <br />a) až na 1,5 % ve všech větrních proudech včetně pracovišť, kromě <br /> porubů s úpadním vedením důlních větrů (§ 95 odst. 3) a <br /> celkového výdušného větrního proudu, <br />b) až na 2 % v průchodním výdušném větrním proudu za posledním <br /> pracovištěm až k celkovému výdušnému větrnímu proudu. Tuto <br /> zvýšenou koncentraci metanu nemůže dovolit, je-li průchodní <br /> výdušný větrní proud veden úpadně. Písemný souhlas může vydat <br /> nejvýše na 6 měsíců. <br /> <br />Zvýšenou koncentraci metanu zapříčiněnou nedostatečným průřezem <br />větrních cest může závodní dolu dovolit jen pro práce k odstranění <br />tohoto stavu. <br /> <br /> (6) V písemném souhlasu podle odstavce 5 je závodní dolu <br />povinen uvést dobu, na kterou se tento vydává, a současně určit <br />a) technická opatření pro snížení koncentrace metanu a zabránění <br /> vzniku metanových vrstev, <br />b) způsob a intervaly kontrol koncentrace metanu, odběr vzorků <br /> důlního ovzduší v nejnepříznivějších místech nejméně jednou za <br /> 14 dní a v úpadně vedeném výdušném větrním proudu také měření <br /> rychlosti důlních větrů nejméně jednou za 14 dní, <br />c) kontrolu koncentrace metanu v důlním ovzduší kontinuálními <br /> analyzátory metanu se signalizací. V důlních dílech s <br /> elektrickým zařízením musí být tyto analyzátory registrační a <br /> vybaveny zařízením pro automatické vypínání elektrických <br /> zařízení při překročení určené meze. Umístění odběrových sond <br /> nebo čidel analyzátoru určí organizace, <br />d) kontrolu pověřenými techniky nejméně jednou v každém pracovním <br /> dni spojenou s kontrolou koncentrace metanu v důlním ovzduší a <br /> správnosti údajů kontinuálních analyzátorů metanu, <br /> zneškodňování uhelného prachu a stavu protivýbuchových uzávěr, <br /> protipožárního vybavení a zařízení pro rozvod větrů. Touto <br /> kontrolou nesmějí být pověřeni směnoví technici.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1018335209137415934?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-86706591812997326512007-12-13T04:03:00.000-08:002007-12-13T04:06:13.105-08:00(1) V důlních dílech spojujících plynující doly musí být pro <br />izolaci větrních systémů postaveny výbuchuvzdorné uzavírací <br />hráze24) nebo alespoň dvoje hrázové dveře25) vzdálené od sebe tak, <br />aby jedny byly vždy zavřené. Na neplynujících dolech stačí <br />k izolaci těsné hráze nebo alespoň dvoje větrní dveře 26) <br />otevírající se v opačném směru. Závodní dolu může rozhodnout <br />o propojení dopravních cest na úvodních stranách mezi hlavními <br />vtažnými důlními díly bez izolace za současného určení <br />bezpečnostních opatření zejména ke zneškodňování uhelného prachu, <br />zřízení protivýbuchových uzávěr a zajištění možnosti rychlého <br />uzavření tohoto propojení. <br /> <br /> (2) Zapojení několika dolů téže organizace do jednoho <br />větrního systému je možné se souhlasem obvodního báňského úřadu. <br />Zapojení dolů různých organizací do jednoho větrního systému je <br />možné jen se souhlasem obvodního báňského úřadu. <br /> <br /> (3) Při společném větrním systému několika dolů jsou určení <br />pracovníci povinni si navzájem bez odkladu sdělovat změny a <br />události, které mohou mít vliv na větrání, zejména na složení <br />důlního ovzduší sousedních dolů. Plánované změny musí být <br />projednány předem. <br />------------------------------------------------------------------ <br />24) ON 44 8252 Výbuchuvzdorné uzavírací hráze. <br />25) ON 44 8112 Hrázové dveře. Bezpečnostní zásady. <br /> ON 44 6451 Důlní výbuchuvzdorné hráze. Objekty hrázových dveří <br /> se sádrovou výplní. <br />26) ON 44 6310 Větrní dveře.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8670659181299732651?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-81943916838346410802007-12-08T07:03:00.000-08:002007-12-08T07:09:47.732-08:00(1) Důl musí mít nejméně jedno hlavní vtažné a jedno hlavní <br />výdušné důlní dílo. <br /> <br /> (2) Jedno hlavní větrní důlní dílo může mít důl <br />a) při otvírce dolu do doby spojení hlavního vtažného a hlavního <br /> výdušného důlního díla; toto platí obdobně i při otvírce nového <br /> patra, <br />b) při provádění pouze průzkumných nebo stavebních prací, a to jen <br /> na jednom patře, <br />c) při zajišťování nebo likvidaci dolu (patra). <br /> <br />Větrání těchto dolů (pater) musí být řešeno v projektu. <br /> <br /> (3) Výdušné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby jejich <br />nejspodnější patro bylo jen o jedno patro výše než úvodní patro <br />téže větrní oblasti. Rovněž vtažné jámy musí být prohlubovány včas <br />tak, aby se bez závažných důvodů nedobývalo pod nejhlubším vtažným <br />patrem. <br /> <br /> (4) Ustanovení odstavce 3 je splněno i tehdy, když požadované <br />úrovně patra je dosaženo slepou jámou (šibíkem), která je v <br />ochranném pilíři jámy. <br /> <br /> (5) Odstavce 3 a 4 platí obdobně i pro jiná hlavní vtažná <br />a výdušná důlní díla než jámy. <br /> <br /> (6) Není-li jiným způsobem zabezpečeno, že námrazy v hlavním <br />vtažném důlním díle nebudou ohrožovat bezpečnost práce a provozu, <br />musí být vtažné větry ohřívány nejméně na teplotu + 2 stupně <br />Celsia. Otevřený oheň nesmí být použit k přímému ohřívání vtažných <br />větrů. <br /> <br /> <br /> Způsoby větrání <br /> <br /> (1) Důl, kromě případů uvedených v § 82 odst. 2, musí mít <br />samostatný větrní systém. Způsob větrání dolu musí být sací. <br /> <br /> (2) Důl musí být větrán uměle a nepřetržitě kromě přerušení <br />na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu metanu a plynů (§ 79 <br />odst. 2) a pro údržbu hlavního ventilátoru a jeho napájecí sítě. V <br />jiných nutných případech je přerušení větrání nutno předem <br />projednat s obvodním báňským úřadem. <br /> <br /> (3) Důlní díla, kromě opuštěných důlních děl a vyrubaných <br />prostorů, musí být větrána buď průchodním větrním proudem nebo <br />separátním větráním, pokud tato vyhláška nedovoluje jiný způsob.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8194391683834641080?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-91656637843363259922007-12-04T09:18:00.000-08:002007-12-04T09:21:09.615-08:00(5) Na základě výsledků měření podle odstavce 2 nebo na <br />základě oznámení podle odstavce 4 zařadí obvodní báňský úřad <br />neplynující důl do kategorie plynujících dolů a plynující důl I. <br />třídy nebezpečí do II. třídy nebezpečí. Plynující důl nemůže být <br />zpětně přeřazen mezi doly neplynující. <br /> <br /> (6) Při zařazení dolu mezi plynující nebo při přeřazení dolu <br />do vyšší třídy nebezpečí obvodní báňský úřad současně stanoví <br />lhůty kontrolních měření.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-9165663784336325992?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-78011633434848567942007-11-13T09:58:00.000-08:002007-11-13T10:00:31.412-08:00(1) Doly se z hlediska výskytu metanu dělí na dvě kategorie: <br />a) neplynující doly, <br />b) plynující doly. <br /> <br /> (2) Neplynující doly jsou ty doly, kde koncentrace metanu <br />nedosáhla v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po <br />zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhla 1 % <br />a koncentrace ostatních hořlavých plynů nebo par (dále jen <br />"plyny") 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné zplodiny důlních <br />požárů se pro zařazení dolu neuvažují. <br /> <br /> (3) Plynující doly jsou uhelné doly s výjimkou dolů <br />lignitových a ostatní doly, které nesplňují požadavky uvedené <br />v odstavci 2. Plynující doly se zařazují do II. nebo I. třídy <br />nebezpečí. <br /> <br />Doly II. třídy nebezpečí jsou všechny doly Ostravsko-karvinského <br />revíru a doly s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů. <br /> <br />Ostatní plynující doly jsou doly I. třídy nebezpečí. <br /> <br /> (4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu <br />do kategorie plynujících dolů nebo do vyšší třídy nebezpečí, <br />oznámí organizace bezodkladně obvodnímu báňskému úřadu.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-7801163343484856794?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-75268603480227790312007-11-12T04:26:00.000-08:002007-11-12T04:29:38.736-08:00(1) Pro provoz odvalu musí být vypracován technologický <br />postup, který určí bezpečnostní opatření pro ukládání a odběr <br />hmot, způsob zneškodňování prachu, zajištění strojů a zařízení a <br />podle potřeby také měření teplot a koncentrace plynných škodlivin, <br />chlazení nebo hašení hořícího odvalu. <br /> <br /> (2) Na odval mohou být ukládány nebo z něho odebírány hmoty <br />tak, aby tím nebyly vytvářeny podmínky pro samovznícení a šíření <br />požáru a nebyla narušena stabilita odvalu. <br /> <br /> (3) Na odvale s hořlavými hmotami nesmí být rozděláván oheň <br />ani sypán žhavý popel nebo struska. <br /> <br /> (4) Odval včetně jeho neprovozovaných částí musí být <br />kontrolován nejméně jednou za měsíc. <br /> <br /> (5) Přístupové cesty na odval musí být označeny <br />bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob. <br /> <br /> (6) Při ukládání a odběru hmot z hořícího odvalu musí být v <br />ovzduší na pracovištích odvalu zjišťována přítomnost kysličníků <br />uhelnatého a siřičitého a sirovodíku. Místa s předpokládaným a <br />zjištěným výskytem plynných škodlivin musí být označena <br />tabulkami.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-7526860348022779031?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-12853144921758141402007-11-07T01:16:00.000-08:002007-11-07T01:20:14.880-08:00(1) Odval musí být zřízen v souladu s projektovou dokumentací <br />vypracovanou podle zvláštních předpisů. 19), 22) <br /> <br /> (2) Odval určený k ukládání hmot náchylných k samovznícení <br />nebo z něhož mohou vycházet plynné škodliviny musí být dostatečně <br />vzdálen od ústí vtažného důlního díla, nejméně však 60 metrů po <br />převládajícím směru větrů. <br /> <br /> (3) Odval nesmí být zřízen na výchozu uhelné sloje nebo <br />vrstvě hořlavého nerostu, není-li nad ní vrstva nehořlavých hornin <br />o mocnosti nejméně 10 metrů. <br />------------------------------------------------------------------ <br />19) Vyhláška č. 104/1988 Sb. <br />22) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční <br /> rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1285314492175814140?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-11132156402732487622007-11-03T04:13:00.000-07:002007-11-03T04:14:55.448-07:00(1) V dole s nebezpečím důlních otřesů musí být otvírka, <br />příprava a dobývání ložiska řešena v co nejširším rozsahu a <br />návaznosti na dobývání ložiska v nadloží a podloží. <br /> <br /> (2) Důlní díla musí být projektována a vedena tak, aby byly <br />dodrženy zásady protiotřesového boje, předpoklady pro vznik <br />důlních otřesů byly co nejmenší a neznemožnilo se použití účinných <br />metod prognózy důlních otřesů a uplatnění aktivních a pasivních <br />prostředků proti nim.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1113215640273248762?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-53835959914551938702007-11-02T08:20:00.000-07:002007-11-02T08:22:49.237-07:00(1) Doly se z hlediska nebezpečí důlních otřesů dělí na 2 <br />kategorie: <br /> <br />a) doly bez nebezpečí důlních otřesů, <br />b) doly s nebezpečím důlních otřesů. <br /> <br /> (2) Důl do kategorie s nebezpečím důlních otřesů zařadí <br />obvodní báňský úřad. Do této kategorie může zařadit i část dolu. <br />Při změně podmínek může obvodní báňský úřad na žádost organizace <br />zařazení zrušit. Nezařazené doly se považují za doly bez nebezpečí <br />důlních otřesů. <br /> <br /> (3) Zjistí-li organizace skutečnosti odůvodňující zařazení <br />dolu do kategorie s nebezpečím důlních otřesů, je povinna je <br />sdělit obvodnímu báňskému úřadu.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5383595991455193870?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-63746211710985488092007-11-01T09:48:00.000-07:002007-11-01T09:50:07.522-07:00(1) Pokud způsob likvidace pilířů a vyrubaných nezavalených <br />prostorů a jiných důlních děl není součástí dobývací metody, musí <br />být určen technologickým postupem nebo projektem. <br /> <br /> (2) Pro likvidaci důlních děl pleněním platí také § 69. <br /> <br /> (3) Při likvidaci dlouhých důlních děl souvisejících s poruby <br />v plynujícím dole II. třídy nebezpečí (§ 79) musí být místo <br />plenění zkropeno po celém obvodu. Při strojním plenění ocelové <br />výztuže musí být místo plenění zkrápěno. V okolí místa plenění <br />musí být nepřetržitě měřena koncentrace metanu v důlním ovzduší. <br /> <br /> (4) Při likvidaci svislých důlních děl a na uhelném dole i <br />důlních děl s úklonem nad 30 stupňů je zakázáno plenit výztuž. <br /> <br /> (5) Předpokládá-li se pozdější povrchové dobývání ložiska, <br />musí být likvidaci důlních děl provedena s ohledem na následné <br />povrchové dobývání. <br /> <br /> (6) Projekt likvidace rozsáhlých nezavalených prostorů musí <br />řešit bezpečnost práce a provozu zejména s ohledem na účinky <br />předpokládané tlakové vlny, seizmické účinky a projevy závalu na <br />povrchu. <br /> <br /> (7) Způsob likvidace důlních děl musí být vyznačen v základní <br />důlní mapě.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6374621171098548809?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-53538265570989806622007-10-29T07:27:00.000-07:002007-10-29T07:29:30.349-07:00(1) Všechna používaná důlní díla musí být udržována v <br />bezpečném stavu. <br /> <br /> (2) Do důlních děl nebo jejich částí, jejichž stav ohrožuje <br />bezpečnost pracovníků, je zakázáno vstupovat kromě vstupu za <br />účelem odstranění nebezpečného stavu. <br /> <br /> (3) Důlní díla nebo jejich části, do nichž je pro jejich <br />nebezpečný stav zakázáno vstupovat, musí být s výjimkou <br />nepracovních prostorů porubů a dobývek označena zákazem vstupu <br />nebo znepřístupněna. <br /> <br /> (4) Zmáhací práce musí být prováděny podle technologického <br />postupu nebo za stálého dozoru. <br /> <br /> (5) Pracovníci určení k údržbě důlních děl, ve kterých jsou <br />elektrická zařízení, musí být poučeni o způsobu ochrany <br />elektrického zařízení včetně kabelů před poškozením.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5353826557098980662?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-72553695553134773682007-10-25T14:23:00.000-07:002007-10-25T14:25:28.485-07:00(1) Vyžaduje-li to ochrana povrchu, výhradního ložiska nebo <br />důlních děl nebo hrozí-li nebezpečí, zejména ujetí průvodních <br />hornin nebo průtah důlních větrů, musí být vyrubané prostory <br />zakládány. Pro zakládání vyrubaných prostor lze použít jen <br />nehořlavého a hygienicky nezávadného materiálu. Způsob a míru <br />zakládání, druh základky, provedení a kontrolu zařízení pro <br />dopravu základky a manipulaci s ním určí technologický postup. <br /> <br /> (2) Zakládání vyrubaného prostoru musí postupovat <br />bezprostředně za dobýváním, pokud dobývací metoda neurčuje jinak. <br />Vzdálenost základky od pilíře musí odpovídat stropním poměrům. <br />Zakládaný prostor musí být při použití plné základky zcela vyplněn <br />základkovým materiálem. <br /> <br /> (3) Zakládaný prostor musí být bezpečně oddělen od ostatního <br />pracovního prostoru tak, aby pracovníci v něm nebyli ohroženi. <br /> <br /> (4) Částečná základka včetně žeber pro ochranu chodeb může <br />být používána jen tam, kde při jejím použití nedojde ke ztížení <br />nebo znemožnění vydobytí podložních slojí. <br /> <br /> (5) Při použití částečné základky musí způsob stavby žeber a <br />jejich vzájemné vzdálenosti odpovídat jejímu účelu a stavu <br />nadloží.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-7255369555313477368?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-67186079729089380962007-10-24T09:37:00.000-07:002007-10-24T09:38:12.013-07:00(1) Plenění výztuže porubů mohou provádět pouze určení <br />pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dobývání. Při plenění <br />jsou pleniči povinni zdržovat se jen v zajištěném prostoru a musí <br />mít zajištěnou ústupovou cestu. <br /> <br /> (2) Předák pleničů výztuže porubů musí mít kvalifikaci <br />předáka pro vedení důlních děl a nejméně šestiměsíční praxi v <br />plenění. <br /> <br /> (3) Jiné práce mohou být při plenění prováděny jen tehdy, <br />není-li ohrožena bezpečnost pracovníků. <br /> <br /> (4) Při úklonu důlního díla nad 20 stupňů může být výztuž <br />pleněna jen zdola nahoru. <br /> <br /> (5) Při strojním plenění musí být spolehlivé samostatné <br />návěštní zařízení. Význam návěští musí být jednotný pro celý důl. <br />Musí být vyloučena záměna s jinými návěštími. <br /> <br /> (6) V porubu na řízený zával ve sloji o mocnosti nad 0,6 <br />metrů musí být výztuž za hráněmi nebo plotem vypleněna ještě před <br />dobýváním dalšího pokosu. Pokud se zával nebo spojení stropu <br />s počvou za zálomovou hranou opožďuje víc než určuje technologický <br />postup, musí být výztuž pleněna i při dobývání sloje s mocností <br />menší než 0,6 metrů. <br /> <br /> (7) Opožďuje-li se zával na vzdálenost větší než určuje <br />technologický postup, musí být zával vyvolán uměle. Nepodaří-li se <br />zával vyvolat, může být pokračováno v dobývání až po úpravě <br />technologického postupu a provedení vhodných bezpečnostních <br />opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků. <br /> <br /> (8) Plenění výztuže porubu za zálomovou hranou lze zahájit <br />teprve po zajištění nově otevřeného prostoru u pilíře a vytvoření <br />nové zálomové hrany. V porubu musí být dodržena hustota výztuže a <br />rovnoměrnost jejího rozmístění.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6718607972908938096?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-86125367133107938312007-10-21T04:40:00.000-07:002007-10-21T04:42:25.749-07:00(1) Při dobývání ložiska loužením, které bylo připraveno k <br />loužení jinými hornickými pracemi, musí být zabráněno pronikání <br />loužicího roztoku do používaných důlních děl. <br /> <br /> (2) Při dobývání solných ložisek musí být sledovány poklesy <br />povrchu a prováděna pravidelná měření vylouženého prostoru v <br />každém loužicím vrtu ve lhůtách určených organizací. <br /> <br /> (3) Při loužení musí být zabráněno úniku loužicího roztoku <br />mimo loužicí prostor.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8612536713310793831?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-62935197604535340902007-10-19T06:13:00.000-07:002007-10-19T06:14:57.646-07:00se zakládáním vyrubaných prostorů <br /> <br /> (1) Pracovní výška v dobývce musí být určena podle <br />geotechnických vlastností ložiska a průvodních hornin. <br /> <br /> (2) Pokud základka nezajišťuje dostatečné podepření boků <br />dobývky, musí být pracovní prostor zajištěn vhodnou výztuží. <br /> <br /> (3) Určené pilíře v dobývce nesmí být dobýváním porušeny.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6293519760453534090?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-67473308239454339442007-10-17T01:15:00.000-07:002007-10-17T01:17:44.385-07:00(1) Pracovní výška v dobývce musí být určena podle <br />geotechnických vlastností ložiska a průvodních hornin. <br /> <br /> (2) Při dobývání s ponecháním pilířů u hraničních komínů musí <br />být východy z dobývky na úrovni odpočívadel v těchto komínech. <br /> <br /> (3) Pokud není vzniku nebezpečné klenby při vypouštění <br />rubaniny zabráněno jiným způsobem, musí být zřízen dostatečný <br />počet výpustí o vhodných rozměrech a zajištěno rovnoměrné <br />vypouštění rubaniny. <br /> <br /> (4) V průběhu vypouštění rubaniny se pracovníci nesmí <br />zdržovat v dobývce a musí být zajištěna kontrola a evidence <br />množství vypouštěné rubaniny z jednotlivých výpustných míst. Při <br />podezření na vznik klenby musí být provedena opatření, která <br />technologický postup určuje pro případ vzniku klenby. <br /> <br /> (5) Technologický postup určí opatření k zabránění propadnutí <br />pracovníků a jejich zasypání rubaninou.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6747330823945433944?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-36126981333532315252007-10-15T23:57:00.000-07:002007-10-15T23:58:49.724-07:00(1) Rozměry pilířů a vydobytých prostorů musí být určeny <br />podle geotechnických vlastností ložiska. Nejmenší dovolená šířka <br />pilířů musí být dodržena rovnoměrně po celé jejich délce i výšce. <br /> <br /> (2) Při dobývání na více patrech musí být mezikomorové pilíře <br />situovány pod sebou. <br /> <br /> (3) Při současném dobývání na dvou patrech může být dobývání <br />na nižším patře zahájeno až po likvidaci určených pilířů v dosahu <br />zálomového úhlu dobývky. <br /> <br /> (4) Pokud technologie dobývání vyžaduje vstup pracovníků do <br />otevřeného vydobytého prostoru, určí podmínky vstupu technologický <br />postup.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-3612698133353231525?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-83264788089139172922007-10-15T01:02:00.000-07:002007-10-15T01:04:16.643-07:00(1) Pilíře musí být dobývány po částech od stařin tak, aby <br />nedošlo k jejich předčasnému zavalení. Za tím účelem musí být <br />zajištěno vlastní pracoviště vhodnou výztuží a přilehlé chodby <br />chráněny proti stařinám hráněmi. <br /> <br /> (2) Dobývka musí být zabudována až ke stařinám. Při dobývané <br />mocnosti nad 4 metry musí být výztuž křížů a důlních děl v <br />nejbližším okolí dobývky zesílena. <br /> <br /> (3) Trhací práce může být prováděna takovým způsobem, aby <br />nebyla porušena stabilita kříže a rozrušen pilíř v jeho okolí. <br /> <br /> (4) Vstupovat do vydobytých prostor je výjimečně možné při <br />stavění signálních stojek.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8326478808913917292?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-2235130973936670022007-10-12T01:00:00.000-07:002007-10-12T01:02:25.252-07:00(1) Ústí komory musí mít výztuž odpovídající výšce a tlakovým <br />poměrům komory. Strop ústí musí být důkladně zapažen. <br /> <br /> (2) Osádku komory musí tvořit nejméně dva pracovníci, z toho <br />alespoň jeden s nejméně tříletou praxí při komorování. V komoře <br />mohou pracovat jen po nezbytně nutnou dobu a jen za stálého dozoru <br />vykonávaného z ústí komory. Komora a její ústí musí být řádně <br />osvětleno. <br /> <br /> (3) Mocnost ochranného stropu musí odpovídat povaze a <br />struktuře dobývané sloje. Není-li mocnost známa, musí být <br />ověřována vrty, jejichž rozmístění určí technologický postup. <br /> <br /> (4) Kde se v dobývané lávce předpokládá výskyt starých nebo <br />opuštěných důlních děl, musí být jejich poloha zjišťována <br />předvrtáváním. <br /> <br /> (5) Komory musí být zakládány tak, aby stará nebo opuštěná <br />důlní díla v mocnosti rubané lávky zásadně nebyla v prvé polovině <br />komory nebo mezi dvěma komorami. Pokud je v nevyhnutelných <br />případech nutno založit komoru tak, že staré nebo opuštěné důlní <br />dílo bude v první polovině komory, nesmí být pilíř nad ústím <br />narušen starým nebo opuštěným důlním dílem. <br /> <br /> (6) Po vyrubání musí být komora zavalena. Nepodaří-li se <br />zával vyvolat, může být na téže porubní chodbě založena nová <br />komora jen se souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného <br />pracovníka při současném určení vhodných bezpečnostních opatření. <br />Nezavalená komora musí být vyznačena v základní důlní mapě. 15) <br />------------------------------------------------------------------ <br />15) Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického <br /> úřadu z 31. ledna 1962 č. 1000/1962, o vedení a doplňování <br /> geologické dokumentace (reg. v částce 42/1962 Sb.). <br /> Výnos Českého báňského úřadu z 6. listopadu 1986 č. 1/1987 Ú. <br /> v. ČSR o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech (reg. <br /> v částce 27/1986 Sb.).<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-223513097393667002?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-37125654833989157232007-10-10T01:13:00.000-07:002007-10-10T01:15:37.530-07:00(1) Při dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek <br />stěnováním musí být učiněna taková opatření, aby se pracovníci <br />nemohli při práci vzájemně ohrožovat a aby byli chráněni proti <br />pádu předmětů nebo horniny. <br /> <br /> (2) Výztuž musí být budována pečlivě a vzájemně vázána a <br />upínána takovým způsobem, aby bylo zabráněno nebezpečí ujetí <br />průvodních hornin, zejména nad spodní chodbou. Při mocnosti sloje <br />větší než 2 metry musí být strop směrné zátinky zajišťován <br />polygonovou výztuží. <br /> <br /> (3) Výztuž chodby nad porubem musí být zajištěna proti <br />uvolnění ještě před jejím podrubáním. Výztuž chodby pod porubem <br />musí být řádně rozepřena o průvodní horniny. <br /> <br /> (4) Pokud se nemůže používat k bezpečné chůzi základkový svah <br />nebo výztuž porubu, musí být po celé délce porubu položeny důlní <br />žebříky zajištěné proti ujetí. <br /> <br /> (5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro jiné dobývací metody <br />používané při dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-3712565483398915723?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-9280058703120283392007-10-08T23:45:00.000-07:002007-10-08T23:47:43.962-07:00(1) Při dobývání mocných slojí a ložisek stěnováním v lávkách <br />musí být pro dobývání spodní lávky zajištěn dostatečně soudržný <br />strop, a to buď zpevněnou základkou, zpevněným závalem nebo umělým <br />stropem. <br /> <br /> (2) Poruby ve spodní lávce mohou být vedeny pod umělým <br />stropem jen při plném závalu nebo plné základce ve vrchní lávce. <br /> <br /> (3) Při sdruženém dobývání dvou a více lávek musí být <br />vzájemný rozestup sdružených porubů ve společných chodbách určen <br />tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému nepříznivému ovlivnění. Při <br />určení vzájemného rozestupu musí být přihlédnuto i k zajištění <br />řádného stavu a údržby přilehlých důlních děl a větrání. <br /> <br /> (4) Dobývací metoda, při které je část sloje současně s <br />dobýváním spodní lávky spouštěna a před zavalováním odtěžována <br />(stěnování s nadstropem, mezistropem apod.), může být použita <br />pouze tam, kde povaha nadloží sloje, tektonická porušenost nebo <br />opuštěná důlní díla, případně jiné závažné důvody nedovolují <br />bezpečné použití jiných způsobů dobývání. Touto dobývací metodou <br />je možno dobývat uhelnou sloj nebo její část do mocnosti 7 metrů. <br /> <br /> (5) V nadstropovém nebo mezistropovém prostoru mohou současně <br />pracovat nejvíce dva pracovníci, z toho alespoň jeden s nejméně <br />roční praxí na takových pracech. V tomto prostoru mohou pracovat <br />jen za stálého dozoru vykonávaného ze zajištěného prostoru. <br />Podmínky vstupu do nadstropového a mezistropového prostoru určí <br />technologický postup. <br /> <br /> (6) Vyuhlování nadstropu a mezistropu může být zahájeno pouze <br />v místech, proti kterým je čelný pilíř zajištěn. Délku, počet <br />současně vyuhlovaných úseků nadstropu nebo mezistropu a jejich <br />vzájemnou nejmenší vzdálenost určí technologický postup. <br /> <br /> (7) Není-li mocnost nadstropové vrstvy známa, musí být <br />ověřována vrty, jejichž rozmístění určí technologický postup.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-928005870312028339?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-48591961557924706982007-10-07T02:28:00.000-07:002007-10-07T02:32:51.993-07:00(1) Stěnový porub musí být zajištěn výztuží, která odpovídá <br />báňsko-technickým podmínkám dobývání. Závodní dolu nebo jím <br />pověřený pracovník může určit více druhů výztuže v porubu, z nichž <br />každá musí být zabudována v úsecích. Smíšenou výztuž může určit, <br />je-li zajištěna její spolehlivá únosnost a nezhoršuje-li se jakost <br />stropu. <br /> <br /> (2) Pro vybavování a likvidaci stěnových porubů <br />mechanizovanými komplexy musí být vypracován samostatný <br />technologický postup. <br /> <br /> (3) V porubu na řízený zával nebo částečnou základku musí být <br />pro řízení závalu vytvořena přímá zálomová hrana. Při dobývání s <br />nadstropem a mezistropem musí být vytvořena přímá zálomová hrana v <br />části porubu, která se zavaluje.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-4859196155792470698?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-31625668829618065512007-10-03T00:58:00.000-07:002007-10-03T01:00:22.623-07:00(1) Technologický postup pro dobývání musí určit <br />a) způsob a postup dobývání, <br />b) způsob rozpojování, <br />c) druh výztuže a způsob zajišťování porubu a dobývky včetně <br /> vstupu, uličky, předstihu, výklenků a kapličky, míst zvýšených <br /> horských tlaků, poruch apod., a množství a místo uskladnění <br /> hmot pro výztuž, <br />d) opatření vyplývající z předpokládaných změn podmínek během <br /> dobývání a vlivu jiných důlních děl, <br />e) velikost otevřeného prostoru a opatření při případném vstupu do <br /> něho, mocnost ochranného stropu nebo pilíře a způsob jejího <br /> ověřování, způsob ovládání stropu a vyvolání závalu, <br />f) plenění výztuže v porubu, dobývce a přilehlých důlních dílech, <br />g) druh a způsob likvidace vyrubaných prostor (zakládání apod.), <br />h) způsob odtěžení rubaniny a dopravy materiálu, <br />i) větrání pracoviště a zneškodňování prachu, <br />j) zvláštní opatření proti důlním otřesům, průtržím hornin, uhlí a <br /> plynů, důlním požárům, průvalům vod a bahnin (zvodněných <br /> hornin), ujetí průvodních hornin, případně jiným nebezpečím, <br />k) elektrická a strojní zařízení pro dobývání a dopravu a způsob <br /> jejich přemisťování, <br />l) rozsah vlastního pracoviště s vymezením odpovědnosti, <br />m) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště. <br /> <br /> (2) Technologický postup pro dobývání polostrmých a strmých <br />uhelných slojí musí dále určit <br />a) odklon porubní fronty od spádnice, <br />b) rozměry směrných zátinek, <br />c) šířku úpadní a diagonální zátinky, <br />d) velikost předstihu, výklenků a kapliček, <br />e) způsob zajištění pracovního prostoru proti závalu nebo <br /> základce, <br />f) vzdálenost, rozmístění a způsob stavby ochranných povalů, <br />g) výztuž přilehlých chodeb. <br /> <br /> (3) Technologický postup pro dobývání loužením musí určit <br />a) přípravu, složení a množství loužicího roztoku, <br />b) způsob manipulace s kyselinami a žíravinami, <br />c) odvádění odpadních vod a roztoků, <br />d) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-3162566882961806551?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-12872118039087135882007-10-02T01:22:00.000-07:002007-10-02T01:23:58.701-07:00Dobývací metody <br /> <br /> K dobývání se může použít jen dobývací metoda, se kterou <br />obvodní báňský úřad vyslovil souhlas. <br /> <br /> <br /> Výztuž porubů a dobývek <br /> <br /> (1) Pokud to technologie dobývání vyžaduje, musí být výztuž <br />budována ihned, jakmile je pro ni místo. Při dobývání musí být <br />volen takový postup, aby nově otevřený prostor byl co nejdříve <br />zajištěn výztuží. Kde to stropní poměry vyžadují, musí být ihned <br />po otevření nového prostoru stavěna prozatímní výztuž. <br /> <br /> (2) Způsob a druh zajišťování výztuží musí být volen tak, aby <br />se nemusela dočasná výztuž, kromě mechanizované výztuže, <br />přestavovat při jednotlivých fázích dobývání. <br /> <br /> (3) Zajištění dočasnou výztuží musí být dokončeno nejpozději <br />před<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1287211803908713588?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-83069727971057893022007-09-30T05:02:00.001-07:002007-09-30T05:07:43.380-07:00- některé skupiny produkují antibiotika(látky brzdící růst nebo smrtící jiné bakterie), rod streptomices - produkují streptomycin. Bakterie ve vzduchu - do vzduchu na prachových částečkách, více v suché atmosféře před deštěm a na souši, na 1m3 ve školách asi 5 tis. - 30 tis. bak. Bak ve vodě - nejv. ve stokách, onemocnění(úplavice,tyfus), výskyt ve vodním toku podle přítomnosti org. látek. Prostředí pro bakterie na lidském těle - KŮŽE -obličej, uši, oblast vlasů, podpaží. Výměšky kožních žláz -potrava pro bakterie. Na kůži se nachází běžně - stafilokoky, mikrokoky, bakterie, akné - roztoč, sídlí na kůži, při poranění infekce; clostridium tetani- tetanus, vnitřní udušení - ÚSTA -příznivá teplota a vlhko, zdrojem výživy sliny, laktobacily - nachází se běžně v ústech,produkují kys. mléčnou,vznik zub. kazů. Stafylokoky, streptokoky, mikrokoky. Bakterie se zachytávají na zub. kameni. - DÝCHACÍ CESTY- horní cesty dých. odfiltrovávají , - stafilokoky,streptokoky,mikrokoky, podráždění horní c. dých. -kýchání a podráždění dolní c. d. -kašel. V plících může být mykobakterium tuberculosis - rozpad plicní tkáně a vykašlávání kousků plic. tk. Střevo -v žaludku pH kyselé nevhodné pro bakterie ale pH neutrální je vyhovující.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8306972797105789302?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-60671972949171985002007-09-30T05:02:00.000-07:002007-09-30T05:06:18.106-07:00- některé skupiny produkují antibiotika(látky brzdící růst nebo smrtící jiné bakterie), rod streptomices - produkují streptomycin. Bakterie ve vzduchu - do vzduchu na prachových částečkách, více v suché atmosféře před deštěm a na souši, na 1m3 ve školách asi 5 tis. - 30 tis. bak. Bak ve vodě - nejv. ve stokách, onemocnění(úplavice,tyfus), výskyt ve vodním toku podle přítomnosti org. látek. Prostředí pro bakterie na lidském těle - KŮŽE -obličej, uši, oblast vlasů, podpaží. Výměšky kožních žláz -potrava pro bakterie. Na kůži se nachází běžně - stafilokoky, mikrokoky, bakterie, akné - roztoč, sídlí na kůži, při poranění infekce; clostridium tetani- tetanus, vnitřní udušení - ÚSTA -příznivá teplota a vlhko, zdrojem výživy sliny, laktobacily - nachází se běžně v ústech,produkují kys. mléčnou,vznik zub. kazů. Stafylokoky, streptokoky, mikrokoky. Bakterie se zachytávají na zub. kameni. - DÝCHACÍ CESTY- horní cesty dých. odfiltrovávají , - stafilokoky,streptokoky,mikrokoky, podráždění horní c. dých. -kýchání a podráždění dolní c. d. -kašel. V plících může být mykobakterium tuberculosis - rozpad plicní tkáně a vykašlávání kousků plic. tk. Střevo -v žaludku pH kyselé nevhodné pro bakterie ale pH neutrální je vyhovující.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6067197294917198500?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-4047497898285510962007-09-29T01:35:00.000-07:002007-09-29T01:44:11.428-07:00Dobývací práce mohou být zahájeny až po skončení potřebných <br />otvírkových a přípravných prací, splnění požadavků předpisů k <br />zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména pokud jde o <br />větrání, požární ochranu, ochranu proti výbuchu prachu a plynů a <br />odvodňování a splnění podmínek povolení otvírky, přípravy a <br />dobývání a technologického postupu. Splnění těchto požadavků musí <br />být organizací zkontrolováno a o kontrole pořízen záznam.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-404749789828551096?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-51020965506830430392007-09-28T02:56:00.000-07:002007-09-28T02:57:48.832-07:00Rekonstrukce jámy musí být prováděna podle projektu <br />vypracovaného podle zvláštních předpisů. 21), 22) Projekt musí <br />určit také bezpečnostní opatření k ochraně pracovníků proti pádu <br />do jámy a proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení <br />pracovního povalu. <br />------------------------------------------------------------------ <br />21) Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR o <br /> bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu <br /> při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru <br /> státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.), ve znění <br /> výnosu Českého báňského úřadu ze 7. července 1986 č. 16/1986 <br /> Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.). <br />22) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční <br /> rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5102096550683043039?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-3234561648450982502007-09-26T12:56:00.000-07:002007-09-26T13:41:52.619-07:00(1) Styk předvrtu nebo předrážky se dnem jámy musí být <br />zajištěn proti pádu pracovníků do hloubky. Není-li to z <br />technologických důvodů přechodně možné, musí být pracovníci <br />připoutáni ochranným postrojem s tlumičem energie pádu připojeným <br />k lanu a práce musí být prováděny za stálého dozoru. <br /> <br /> (2) Způsob zajištění bezpečnosti pracovníků při odtěžování ze <br />spodního ústí předvrtu nebo předrážky určí technologický postup. <br /> <br /> (3) Při ucpání předvrtu nebo předrážky je organizace povinna <br />určit způsob uvolnění a odtěžení horniny. Tyto práce musí být <br />prováděny jako práce spojené se zvýšeným nebezpečím.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-323456164845098250?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-2869133816973088532007-09-24T01:06:00.000-07:002007-09-24T01:09:27.352-07:00(1) Zmrazené dno hloubené jámy musí být kontrolováno <br />předvrtem na vzdálenost určenou technologickým postupem. Výsledky <br />předvrtávání musí být vyhodnocovány a na jejich základě určena <br />bezpečnostní opatření proti průvalu nezmrazených hornin. <br /> <br /> (2) Při prosakování vody se musí postupovat jako při ohrožení <br />(§ 17 odst. 1). <br /> <br /> (3) Stěny hloubené jámy a zařízení v jámě musí být zbavovány <br />ledových krápníků. Na začátku směny a podle potřeby v jejím <br />průběhu musí být prováděna kontrola, zda návěštní zařízení není <br />vyřazeno z provozu pro námrazu. <br /> <br /> (4) Těžní okov nesmí být po skončení směny ponechán na dně <br />jámy.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-286913381697308853?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-89090313733447870162007-09-22T15:09:00.000-07:002007-09-22T15:10:35.455-07:00(8) Používá-li se k prohlubování těžní zařízení jámy, nesmí <br />být během prací v jámě používáno těžní zařízení k jiným účelům. <br />Při tomto způsobu prohlubování musí být v době, kdy jsou <br />pracovníci v jámě, uzamčena zátyňová dvířka na všech patrech, <br />zamezen přístup k jámě nepovolaným osobám a musí být zabráněno <br />pádu předmětů do jámy. <br /> <br /> (9) Zařízení při hloubení jam musí být provozována podle <br />zvláštního předpisu. 21) <br />------------------------------------------------------------------ <br />21) Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR <br /> o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti <br /> provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích <br /> podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce <br /> 19/1983 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu ze 7. <br /> července 1986 č. 16/1986 Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 <br /> Sb.). <br />22) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční <br /> rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb. <br /> <br /> § 51 <br /> <br /> Hloubení ve zvodněných nebo plynujících <br /> horninách <br /> <br /> Pokud se při hloubení mohou očekávat výrony vod nebo plynů <br />nebo průvaly vod nebo bahnin (zvodněných hornin), musí se <br />předvrtávat na vzdálenost určenou technologickým postupem. <br />Výsledky předvrtávání musí být vyhodnocovány a na jejich základě <br />určena bezpečnostní opatření.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8909031373344787016?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-30540788329577394872007-09-21T01:27:00.000-07:002007-09-21T01:28:44.504-07:00(1) Pro hloubení, ražení, vyztužování a vystrojování jámy, <br />slepé jámy a šibíku (dále jen "jáma") včetně nárazišť musí být <br />vypracován projekt podle zvláštních předpisů.21)22) <br /> <br /> (2) Úsek jámy mezi jejím dnem a stálou výztuží musí být <br />zajišťován prozatímní výztuží. V pevných horninách může být od <br />prozatímní výztuže upuštěno, a to za podmínek určených <br />technologickým postupem. <br /> <br /> (3) Pracovníci na dně jámy musí být chráněni proti pádu <br />předmětů ochranným povalem provedeným podle zvláštního předpisu. <br />21) <br /> <br /> (4) Prohlubuje-li se jáma při současné těžbě z pater nad <br />hloubením, musí být k ochraně pracovníků v jámě zřízen pod <br />nejnižším patrem bezpečnostní (ochranný) poval nebo ponechán <br />celík. 21) Způsob ochrany pracovníků musí řešit projekt. <br /> <br /> (5) Ochranný poval nebo celík může být odstraněn až po úplném <br />vyhloubení nebo prohloubení jámy a vyražení náraziště do <br />vzdálenosti určené projektem. <br /> <br /> (6) Postup a bezpečnostní opatření při odstraňování <br />ochranného povalu nebo celíku určí technologický postup. <br /> <br /> (7) Po odstranění ochranného povalu nebo celíku nesmí být <br />jáma vystrojována v době, kdy se v jámě těží.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-3054078832957739487?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-81254011169206198662007-09-12T00:15:00.000-07:002007-09-12T00:18:35.312-07:00(1) Ústí šachtice musí být zajištěno vhodným způsobem <br />(ohrazením, prahem, zábradlím, příčnými tyčemi apod.) proti pádu <br />osob a předmětů do šachtice. Jestliže se v šachtici nepracuje, <br />musí být její ústí bezpečně zakryto. <br /> <br /> (2) Vytěžená zemina, případně hornina, nářadí a jiné předměty <br />musí být ukládány v takové vzdálenosti od ústí šachtice a takovým <br />způsobem, aby byl vyloučen jejich pád do šachtice a nepříznivé <br />tlakové projevy uskladněných hmot na šachtici. <br /> <br /> (3) Je-li ústí šachtice na nakloněném povrchu, musí být na <br />vyšší straně vyhlouben příkop tak, aby srážková voda nestékala do <br />šachtice a nerozmáčela její okolí. <br /> <br /> (4) Pokud je šachtice hlubší než 5 metrů, musí být ve výšce 2 <br />až 4 metrů nad jejím dnem ochranný poval. <br /> <br /> (5) Šachtice do hloubky 15 metrů musí být vybavena pevným <br />žebříkem. Šachtice hlubší než 15 metrů musí být vybavena <br />samostatným lezním oddělením s odpočívadly, jejichž svislá <br />vzdálenost nesmí být větší než 5 metrů. Lezní oddělení může být <br />nahrazeno svislým žebříkem s ochranným košem. Vzdálenost paty <br />žebříku lezního oddělení od výztuže a výstroje šachtice musí být <br />nejméně 0,3 metru. <br /> <br /> (6) Pro nouzový výstup ze šachtice musí být připraveno <br />záchranné lano nebo záchranný žebřík bezpečně ukotvený na povrchu. <br /> <br /> (7) Šachtice hlubší než 15 metrů musí být vybavena návěštním <br />zařízením. <br /> <br /> (8) Používá-li se k těžbě v šachtici jednočinný ruční vrátek, <br />musí mít rohatku se západkou nebo samosvorný převod a brzdu. Pokud <br />není ruční vrátek vybaven odlehčovací brzdou, musí jej obsluhovat <br />dva pracovníci. <br /> <br /> (9) Před sestupem pracovníků musí být šachtice vyvětrána a <br />ověřeno, že je v ní nezávadné ovzduší. <br /> <br /> (10) Dno šachtice, pokud se v ní pracuje, musí být osvětleno <br />tak, aby bylo spolehlivě viditelné od ústí šachtice. <br /> <br /> (11) Při práci v šachtici musí být na ohlubni stále přítomen <br />nejméně jeden pracovník. <br /> <br /> (12) Ze šachtice se mohou razit důlní díla do vzdálenosti 50 <br />metrů. <br /> <br /> (13) Nepoužívané šachtice a důlní díla z nich vyražená musí <br />být neprodleně likvidována.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8125401116920619866?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-88292053799405015252007-09-11T02:02:00.000-07:002007-09-11T02:04:32.941-07:00(1) Razicí plošina může být provozována pouze se zařízením <br />zajišťujícím náhradní dopravu pracovníků. <br /> <br /> (2) Před zahájením práce z plošiny musí být razicí plošina <br />stabilizována rozepřením do boků důlního díla. <br /> <br /> (3) V technologickém postupu musí být určeny lhůty a způsob <br />kontrol soudržnosti hornin raženého důlního díla a stavu ukotvení <br />dráhy razicí plošiny. <br /> <br /> (4) Materiál dopravovaný razicí plošinou musí být uložen a <br />upevněn tak, aby neohrožoval pracovníky a umožňoval výstup na <br />pracovní plošinu. <br /> <br /> (5) Výstroj raženého důlního díla musí být zabudována <br />nejpozději při demontáži dráhy razicí plošiny. <br /> <br /> (6) Pro provoz razicí plošiny platí také zvláštní předpis.21) <br />------------------------------------------------------------------ <br />21) Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR o <br /> bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu <br /> při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru <br /> státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.), ve znění <br /> výnosu Českého báňského úřadu ze 7. července 1986 č. 16/1986 <br /> Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.).<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8829205379940501525?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-84404368883922540622007-09-09T23:31:00.000-07:002007-09-09T23:34:15.841-07:00(1) Před vstupem na čelbu raženého komína musí být <br />překontrolováno důlní ovzduší v rozsahu určeném organizací. <br /> <br /> (2) Při práci v komíně musí být pracovníci a pracovní nářadí <br />zajištěno proti pádu do hloubky. <br /> <br /> (3) V komíně bez samostatného lezního oddělení musí být <br />zajištěna možnost dorozumění mezi pracovníky u paty komína a na <br />čelbě komína. Vstup do komína je bez předchozího dorozumění <br />zakázán. Po dobu chůze nebo jízdy v komíně nesmí zde být <br />vykonávána žádná práce. <br /> <br /> (4) V těžním oddělení raženého komína musí být ponechána <br />rubanina v množství potřebném pro bezpečný přístup a práci na <br />čelbě komína. Technologický postup určí podmínky pro bezpečné <br />vypouštění rubaniny. <br /> <br /> (5) Pokud se pracuje současně v různých úrovních komína, musí <br />být v technologickém postupu určena opatření na ochranu <br />pracovníků. <br /> <br /> (6) Spodní ústí komína musí být zajištěno tak, aby pracovníci <br />v přístupové chodbě nebyli ohroženi pádem horniny nebo předmětů z <br />komína.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8440436888392254062?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-4105203753111810712007-09-09T02:01:00.000-07:002007-09-09T02:02:56.354-07:00(1) Při spuštění protlačovacího zařízení se může v blízkosti <br />hydraulických částí stroje zdržovat jen pracovník, který stroj <br />ovládá. Při posunu může být u čelby jen pracovník, který dává <br />návěští obsluze protlačovacího zařízení. <br /> <br /> (2) Při posunu se nesmějí v rouře a ve vstupní jámě vykonávat <br />jiné práce. <br /> <br /> (3) Ruční těžení horniny na čelbě protlačované roury je <br />dovoleno jen při průměru roury větším než 0,8 metrů. Při použití <br />roury o průměru menším než 1 metr musí být pracovník na čelbě <br />jištěn dalším pracovníkem zvenku a připoután k zajišťovacímu <br />lanu.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-410520375311181071?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-39324043785727978832007-09-06T11:13:00.000-07:002007-09-06T11:15:45.843-07:00Ražení razicími a tunelovacími stroji a štíty <br /> <br /> (1) Ražení razicím nebo tunelovacím strojem nebo štítem (dále <br />jen "razicí zařízení") může být zahájeno po kolaudaci pracoviště a <br />odstranění závad, které by mohly ohrozit bezpečnost práce nebo <br />provozu. Kolaudační komisi jmenuje závodní dolu nebo jím pověřený <br />pracovník. O výsledku kolaudace musí být pořízen záznam. <br /> <br /> (2) Razicí zařízení může být uvedeno do chodu až po odchodu <br />všech pracovníků z dosahu rozpojovacího orgánu stroje. <br /> <br /> (3) Při posunu razicího zařízení o další pracovní krok se <br />nesmějí v dosahu pohybujícího se zařízení konat práce, které <br />bezprostředně nesouvisí s touto činností. Po každém takovém posunu <br />je předák povinen zkontrolovat stav pracoviště. <br /> <br /> (4) V prostoru, kde jsou osazovány díly výztuže ukladačem, se <br />nesmějí konat práce, které bezprostředně nesouvisí s touto <br />činností. <br /> <br /> (5) Do prostoru před rozpojovací orgán razicího zařízení <br />mohou vstupovat pracovníci jen za účelem výměny řezných nástrojů, <br />údržby zařízení nebo prohlídky čelby. Před vstupem do tohoto <br />prostoru musí být prohlédnuty nezajištěné části důlního díla z <br />hlediska nebezpečí pádu horniny a překontrolováno důlní ovzduší z <br />hlediska možného výskytu škodlivin v prostoru čelby. Razicí <br />zařízení musí být v klidu a zajištěno proti uvedení do chodu. <br /> <br /> (6) Pod pracovními plošinami razicího zařízení se mohou <br />pracovníci zdržovat, jen je-li zamezeno pádu horniny nebo předmětů <br />z plošin.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-3932404378572797883?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-55806861147251413682007-09-03T03:05:00.000-07:002007-09-03T03:07:21.653-07:00(1) Volné prostory za výztuží musí být zabezpečeny proti <br />uvolňování a vypadávání horniny. V důlních dílech nebezpečných <br />ujetím hornin musí být tyto prostory založeny. <br /> <br /> (2) V plynujících dolech a v uhelných dolech ve slojích <br />náchylných k samovznícení musí být volné prostory za výztuží <br />vyplněny hlušinou nebo jiným vhodným materiálem (§ 181). <br /> <br /> (3) V pevných a soudržných horninách, kromě míst ohrožených <br />zvýšenými horskými tlaky a na uhelných dolech také míst křižování <br />nebo odbočování důlních děl, mohou být důlní díla ražena a <br />ponechána bez výztuže, pokud v nich nehrozí nebezpečí pádu <br />horniny. <br /> <br /> (4) Stabilita poddajné ocelové výztuže se zajišťuje <br />rozpínkami. V případě, že jsou důlní díla ražena <br />a) kombajny, <br />b) v oblastech s nebezpečím důlních otřesů nebo průtrží hornin, <br /> uhlí a plynů, <br />c) o hrubém profilu větším než 20 m2 nebo <br />d) s úklonem větším než 10 stupňů, <br /> <br />se používají nejméně tři kusy ocelových rozpínek umístěných při <br />uzavřené výztuži přibližně po 120 stupních na obvodu a při <br />otevřené výztuži na stropě díla a po jeho bocích.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5580686114725141368?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-66293093030271696792007-09-02T02:49:00.000-07:002007-09-02T02:51:42.612-07:00(1) Technologický postup pro ražení a zajišťování důlních děl <br />musí určit <br />a) směr a úklon ražení a profil důlního díla, <br />b) způsob a postup rozpojování hornin, <br />c) vliv jiných důlních děl nebo důlní činnosti a potřebná <br /> bezpečnostní opatření, <br />d) podmínky ražení a jejich předpokládané změny, <br />e) druh výztuže, její vzájemnou vzdálenost a nejvýše přípustnou <br /> vzdálenost od čelby, množství a místo uskladnění hmot pro <br /> výztuž a způsob zakládání volných prostor za výztuží, případně <br /> druh prozatímní výztuže a záměnu prozatímní výztuže za stálou a <br /> použití strojů při budování výztuže, <br />f) větrání pracoviště a zneškodňování prachu, <br />g) zvláštní opatření proti důlním otřesům, průtržím hornin, uhlí a <br /> plynů, průvalům vod a bahnin (zvodněných hornin), ujetí <br /> okolních hornin, případně jiným nebezpečím, <br />h) strojní a elektrická zařízení pro ražení a dopravu, <br />i) rozsah vlastního pracoviště s vymezením odpovědnosti, <br />j) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště. <br /> <br /> (2) V příloze technologického postupu musí být nákres <br />příčného, případně i podélného profilu důlního díla s vyznačením <br />umístění výstroje, dopravního zařízení a na uhelném dole i <br />protivýbuchové uzávěry. <br /> <br /> (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i pro <br />rekonstrukci důlních děl.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6629309303027169679?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-11882583570518816242007-09-01T07:10:00.000-07:002007-09-01T07:29:44.976-07:00§ 40 <br /> <br /> Místa se zvýšenými horskými tlaky <br /> <br /> (1) Zdroje zvýšení horských tlaků, zejména odvaly, výsypky, <br />geologické poruchy, ponechané pilíře, vyrubané prostory, jakož i <br />místa, ve kterých došlo v důsledku tlakových projevů k provozní <br />nehodě, musí být vyznačena v důlních mapách. <br /> <br /> (2) Pro bezpečné vedení důlních děl v místech, kde se mohou <br />projevit zvýšené horské tlaky, musí být v technologickém postupu <br />určena zvláštní opatření. <br /> <br /> § 41 <br /> <br /> Hmoty pro výztuž důlních děl <br /> <br /> Pro bezpečné zajištění pracoviště musí být připraveno určené <br />množství hmot pro výztuž. Místo jejich uskladnění určí <br />technologický postup. <br /> <br /> § 42 <br /> <br /> Ochrana důlních děl, inženýrských sítí <br /> a jiných objektů <br /> <br /> Před zahájením ražení důlních děl s povrchu nebo ústících na <br />povrch je organizace povinna v prostoru těchto prací zjistit <br />a) inženýrské sítě a kabelová vedení, <br />b) podzemní prostory, <br />c) prosakování nebo výron škodlivých látek, <br />d) stavební a jiné objekty, <br />e) vzdálenost komunikací a povahu provozu na nich, <br />ověřit jejich stav a určit potřebná opatření. Pokud budou tyto <br />skutečnosti zjištěny během ražení, je nutno učinit potřebná <br />opatření nebo práce zastavit. <br /> <br /> <br /> Díl druhý <br /> Ražení a zajišťování důlních děl <br /> <br /> § 43<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1188258357051881624?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-80680871660901583672007-08-30T00:21:00.000-07:002007-08-30T00:24:24.659-07:00(7) Před přiblížením důlního díla k jinému důlnímu dílu musí <br />být určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu, <br />zejména ověřování neproraženého pilíře, ochrana před účinky <br />trhacích prací 20) a úprava větrání. Obdobně je třeba postupovat <br />při souběžném vedení důlních děl v dosahu jejich vzájemného <br />ovlivnění a před prorážkou důlních děl na povrch. <br /> <br /> (8) Pro bezpečné vedení důlních děl v blízkosti vyrubaných <br />prostorů je organizace povinna rozhodnout, zda je nutno ponechat <br />v jejich okolí pilíře nebo ochranné stropy. Rozměry pilířů a <br />ochranných stropů určí zejména podle očekávaných horských tlaků, <br />vlastností a stavby ložiska a okolních hornin, jakož i podle <br />předpokládaného stavu vyrubaných nebo opuštěných důlních děl. <br />Pokud nejsou rozměry pilířů a ochranných stropů spolehlivě známy, <br />musí být ověřovány vrty.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8068087166090158367?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-28232015325399954062007-08-28T00:46:00.000-07:002007-08-28T00:48:44.762-07:00§ 38 <br /> <br /> Styk hlubinného dobývání s jinou hornickou <br /> činností nebo s činností prováděnou hornickým <br /> způsobem <br /> <br /> (1) Podmínky pro současné hlubinné a povrchové dobývání musí <br />být vyřešeny v plánech otvírky, přípravy a dobývání nebo plánech <br />využívání ložisek tak, aby nedošlo ke vzájemnému nepříznivému <br />ovlivnění. <br /> <br /> (2) Obdobně je nutno postupovat při možném ovlivnění <br />hlubinného dobývání jinou hornickou činností nebo činností <br />prováděnou hornickým způsobem. <br /> <br /> § 39 <br /> <br /> Zásady vedení důlních děl <br /> <br /> (1) Důlní dílo musí být vedeno podle technologického postupu <br />vypracovaného v souladu s podmínkami určenými při povolování nebo <br />ohlašování prací. 19) Technologický postup musí odpovídat poměrům, <br />v nichž je důlní dílo vedeno. <br /> <br /> (2) Ražení důlních děl a dobývací metoda musí být voleny <br />podle předpokládaných horských tlaků a vyhodnocení vlastností a <br />uložení hornin, a to i z hlediska jejich vrstevnatosti, kvality <br />vrstevních ploch, schopnosti k zavalování, nebezpečí ujíždění <br />apod. Zvlášť podrobně musí být prozkoumány horniny o úklonu vrstev <br />30 stupňů a větším z hlediska nebezpečí ujetí. <br /> <br /> (3) Profil a výztuž důlního díla musí odpovídat životnosti <br />a účelu, kterému bude důlní dílo sloužit. Svorníková výztuž může <br />být použita jen ve vhodných báňsko-geologických podmínkách v <br />souladu s technickými podmínkami jejího využití. Četnost a způsob <br />kontroly únosnosti svorníkové výztuže stanoví technologický <br />postup. <br /> <br /> (4) Velikost záběru a technologie ražení nebo dobývání <br />případně rekonstrukce musí odpovídat místním podmínkám, zejména <br />vlastnostem horniny a používanému zařízení včetně výztuže. <br /> <br /> (5) Důlní díla musí být vyztužována tak, aby se zabránilo <br />pádu horniny. <br /> <br /> (6) Narušená část horniny musí být včas stržena nebo jinak <br />zabezpečena. Stržení a odtěžení horniny musí být provedeno z <br />bezpečného místa. K tomuto účelu musí být na pracovišti vhodné <br />pracovní pomůcky.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-2823201532539995406?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-6997090559774160012007-08-26T02:33:00.000-07:002007-08-26T02:35:07.907-07:00§ 36 <br /> <br /> Práce v blízkosti starých nebo opuštěných <br /> důlních děl a jiných podzemních prostor <br /> <br /> Práce v blízkosti známých nebo předpokládaných starých nebo <br />opuštěných důlních děl a jiných podzemních prostor jsou dovoleny <br />jen po určení potřebných bezpečnostních opatření. <br /> <br /> § 37 <br /> <br /> Práce u hranice dobývacích prostorů <br /> <br /> (1) U hranice dobývacích prostorů sousedních dolů se musí <br />pracovat tak, aby provoz těchto dolů nebyl navzájem nepříznivě <br />ovlivňován . <br /> <br /> (2) Bezpečnostní opatření pro práce u hranice dobývacích <br />prostorů musí zohledňovat zejména nebezpečí vyplývající z důlních <br />otřesů, průtrží hornin, uhlí a plynů, průvalů vod a bahnin, <br />důlních požárů, případně průtahů důlních větrů. <br /> <br /> (3) Dokud nejsou určena bezpečnostní opatření pro práce u <br />hranice dobývacích prostorů, nutno práce zastavit, jakmile se <br />přiblíží ke hranici dobývacího prostoru. Vzdálenost pro zastavení <br />prací se určí podle zálomového úhlu a úložních poměrů tak, aby <br />nebyla ovlivněna používaná důlní díla za hranicí dobývacího <br />prostoru. Nesmí však být menší než 20 metrů od hranice dobývacího <br />prostoru a 40 metrů od nejbližšího důlního díla sousedního dolu, <br />měřeno v půdoryse.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-699709055977416001?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-55847908935830383272007-08-25T01:35:00.000-07:002007-08-25T01:37:01.707-07:00(1) Po vyhloubení nebo vyražení hlavních otvírkových důlních <br />děl určených jako východy z dolu na projektované patro nebo jejich <br />prohloubení na nové patro musí být přednostně vyražena důlní díla <br />k jejich spojení. <br /> <br /> (2) Před ražbou důlních děl ke spojení východů z dolu mohou <br />být vyražena jen důlní díla potřebná k zajištění bezpečnosti <br />dalšího ražení (čerpací komory, žumpovní chodby apod.). Na <br />neuhelném neplynujícím dole mohou být vyražena také průzkumná <br />důlní díla a důlní díla potřebná k provozu (vozovna, sklad <br />výbušnin apod.). <br /> <br /> § 35 <br /> <br /> Východy z pracovišť <br /> <br /> (1) Pracoviště musí mít bezpečně schůdný a volný východ <br />dosažitelný z kteréhokoliv místa a vedoucí do důlních děl, kterými <br />lze dosáhnout východy z dolu. <br /> <br /> (2) Základna pro komorové dobývání na uhelném dole a stěnový <br />porub musí mít vždy nejméně 2 východy dosažitelné z kteréhokoliv <br />místa, z nichž jeden musí vést do vtažného a druhý do výdušného <br />důlního díla. <br /> <br /> (3) Zbytkový pilíř ložiska může být v odůvodněných případech <br />dobýván jen s jedním východem z pracoviště, avšak v technologickém <br />postupu musí být určena potřebná bezpečnostní opatření. <br /> <br /> (4) Pro ostatní dobývací metody platí odstavec 2 s tím, že 2 <br />východy musí být přímo z dobývky nebo alespoň z její patrové, <br />mezipatrové, případně porubní chodby. <br /> <br /> (5) Na pracovišti, kde se dopravuje rubanina samospádem, musí <br />být východ z pracoviště bezpečně oddělen od prostoru pro dopravu <br />rubaniny.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5584790893583038327?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-42337560739175450472007-08-23T00:34:00.000-07:002007-08-23T00:35:34.848-07:00(1) Důl musí mít nejméně dva od sebe oddělené a na sobě <br />nezávislé východy na povrch, z nichž každý musí umožnit odchod <br />všech pracovníků z podzemí. <br /> <br /> (2) Důl, ve kterém jsou prováděny pouze průzkumné nebo <br />stavební práce a jen na jednom patře, důl, ve kterém se jen <br />čerpají přírodní léčivé a stolní minerální vody a důl v závěru <br />likvidace, případně zajišťování může mít jeden východ na povrch. <br />To platí i v případě, že výjimečně v odůvodněných případech <br />výhradní ložisko bez určeného dobývacího prostoru do<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-4233756073917545047?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-83389454291239858402007-08-22T00:47:00.000-07:002007-08-22T00:49:14.334-07:00Záchody v podzemí <br /> <br /> (1) V podzemí dolu pro dobývání výhradního ložiska musí být <br />zřízeny záchody umístěné ve vhodných prostorech v blízkosti <br />pracoviště, pokud možno ve výdušných větrech. <br /> <br /> (2) Záchody musí být vybaveny záchodovým vozíkem nebo vhodnou <br />nádobou, dezinfekčním materiálem a úklidovými prostředky. Musí být <br />udržovány v čistotě a pravidelně dezinfikovány. <br /> <br /> (3) Způsob dopravy důlních záchodových vozíků a záchodových <br />nádob určí dopravní řád. <br /> <br /> § 32 <br /> <br /> Odpadky a jejich odstraňování <br /> <br /> (1) V podzemí je zakázáno volně odhazovat odpadky. <br /> <br /> (2) Na nárazištích, nástupištích a na dalších místech, které <br />určí organizace, musí být umístěny nádoby na odpadky. <br /> <br /> (3) Odpadky musí být z podzemí pravidelně vyváženy. <br /> <br /> <br /> ČÁST TŘETÍ <br /> Vedení důlních děl <br /> <br /> Díl první <br /> Všeobecná ustanovení<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-8338945429123985840?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-38238773417007780012007-08-21T00:54:00.000-07:002007-08-21T00:57:12.699-07:00(1) Utrpí-li pracovník na pracovišti úraz nebo náhle <br />onemocní, musí mu být poskytnuta první pomoc a musí být dopraven s <br />doprovodem do zdravotnického zařízení. Doprava postiženého má <br />přednost před jinou dopravou. <br /> <br /> (2) Jednou za 3 roky je organizace povinna zajistit školení <br />techniků, střelmistrů, předáků, báňských záchranářů, instruktorů <br />středních odborných učilišť a koupelářů o první pomoci. 18) <br /> <br /> (3) Ověřování znalostí ze zdravotnického minima v poskytování <br />první pomoci musí být součástí každé zkoušky z předpisů <br />k zajištění bezpečnosti práce a provozu. <br />------------------------------------------------------------------ <br />18) Metodický návod č. 33/1974 Věstníku ministerstva zdravotnictví <br /> České socialistické republiky, zásady organizace a poskytování <br /> první pomoci.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-3823877341700778001?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-51011017820766131932007-08-19T14:21:00.000-07:002007-08-19T14:23:02.742-07:00Důlně měřická a geologická dokumentace <br /> <br /> Důlně měřická a geologická dokumentace 15) musí být vedeny <br />tak, aby poskytovaly spolehlivé údaje pro vypracování provozní <br />dokumentace. <br />------------------------------------------------------------------ <br />15) Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického <br /> úřadu z 31. ledna 1962 č. 1000/1962, o vedení a doplňování <br /> geologické dokumentace (reg. v částce 42/1962 Sb.). <br /> Výnos Českého báňského úřadu z 6. listopadu 1986 č. 1/1987 Ú. <br /> v. ČSR o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech (reg. <br /> v částce 27/1986 Sb.).<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-5101101782076613193?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-43291533856515701022007-08-19T02:01:00.000-07:002007-08-19T02:03:29.665-07:00Zachování stavu místa mimořádné události <br /> <br /> (1) Na místě, kde se přihodil závažný pracovní úraz <br />(smrtelný, životu nebezpečný nebo hromadný) nebo kde došlo k <br />závažné provozní nehodě (havárii), poruše technického zařízení <br />nebo jiné závažné události nebo nebezpečnému stavu (§ 21 odst. 1) <br />se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání <br />místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu <br />postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost <br />provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny <br />pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu. <br /> <br /> (2) O místě mimořádné události podle odstavce 1 je organizace <br />povinna pořídit výstižnou dokumentaci (náčrtek, plánek, fotografie <br />apod.). <br /> <br /> Díl pátý <br /> Základní dokumentace <br /> <br /> § 23 <br /> <br /> Dokumentace a záznamy <br /> <br /> (1) Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění <br />bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy musí být <br />vedeny <br />a) evidenční kniha, která musí obsahovat <br /> 1. základní údaje o chráněném ložiskovém území, dobývacím <br /> prostoru, pozemkovém vlastnictví, územních rozhodnutích, <br /> stavebních povoleních a jiných důležitých úředních <br /> rozhodnutích, <br /> 2. základní údaje o hlavních důlních dílech a důležitých <br /> stavbách a zařízeních a rozhodnutí o povolení k jejich <br /> uvedení do provozu, <br /> 3. základní údaje o způsobu dobývání a základních dobývacích <br /> metodách, <br />b) dolový nebo stavební deník, do něhož se zapisují nebo zakládají <br /> rozhodnutí orgánů státní báňské správy, ústředního orgánu <br /> státní správy, orgánů hygienické služby a orgánů společenské <br /> kontroly a opatření a příkazy organizace týkající se <br /> bezpečnosti práce a provozu a racionálního využívání ložisek, <br />c) kniha hrází, <br />d) kniha odvodňování, <br />e) kniha důlních požárů, <br />f) kniha mimořádných událostí, <br />g) knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají <br /> výsledky svých pochůzek a předepsaných prohlídek. <br /> <br /> (2) Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník určí, kde <br />a jakým způsobem musí být vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) <br />až g). <br /> <br /> (3) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel <br />apod., u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu <br />nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní <br />uchovávání a využívání údajů po určenou dobu. <br /> <br /> (4) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a <br />rozborů jsou povinni zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. <br />Není-li stanoveno jinak, musí být záznamy uchovány nejméně jeden <br />rok. <br /> <br /> (5) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění <br />bezpečnosti práce a provozu musí být vedeny záznamy.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-4329153385651570102?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-67711061782032780842007-08-16T23:44:00.000-07:002007-08-16T23:45:59.336-07:00Povinnosti organizace při mimořádných <br /> událostech <br /> <br /> (1) Kromě povinností uložených zvláštním předpisem 13) je <br />organizace povinna bezodkladně ohlásit příslušnému obvodnímu <br />báňskému úřadu 14) také závažné události a nebezpečné stavy, a to <br />a) mimořádné události při použití výbušnin včetně přiotrávení <br /> výbuchovými zplodinami, <br />b) mimořádné události na těžních zařízeních, podstavnících pro <br /> jízdu na laně a lanovkách, <br />c) mimořádné události při používání vyhrazených technických <br /> zařízení, <br />d) důlní požáry, výskyt kysličníku uhelnatého v koncentraci větší <br /> než 0,013 % a požáry objektů u ústí úvodních důlních děl a <br /> skladů výbušnin, <br />e) zapálení a výbuchy metanu a uhelného prachu, <br />f) zaplynování používaných důlních děl trvající déle než jednu <br /> směnu a výskyt fukače, <br />g) průtrže hornin, uhlí a plynů, <br />h) důlní otřesy a ty pilířové rány, při kterých dojde k pracovnímu <br /> úrazu, <br />i) závaly v důlních dílech, jejichž zmáhání se předpokládá po dobu <br /> delší než 24 hodin, <br />j) průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin), <br />k) únik radioaktivních a jiných průmyslových odpadů, uložených v <br /> podzemních prostorech, ztrátu radioaktivního zářiče a <br /> prokázanou netěsnost uzavřeného zářiče, <br />l) hledání pohřešované osoby, <br />m) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace. <br /> <br /> (2) Závažné události a nebezpečné stavy uvedené v odstavci 1 <br />je organizace povinna vyhodnocovat a evidovat. <br />------------------------------------------------------------------ <br />13) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského <br /> úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních <br /> úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch <br /> technických zařízení. <br />14) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se <br /> určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-6771106178203278084?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-17235862.post-11769460540225320912007-08-14T00:32:00.000-07:002007-08-14T00:34:20.947-07:00(1) Organizace provádějící hornickou činnost je povinna <br />vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (havárií). 7) <br />11) <br /> <br /> (2) Pokud je organizace při činnosti prováděné hornickým <br />způsobem povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních <br />nehod (havárií), 12) postupuje přiměřeně podle zvláštního <br />předpisu, 7) pokud Český báňský úřad nestanoví jinak. <br />------------------------------------------------------------------ <br />7) Výnos Českého báňského úřadu z 29. prosince 1987 č. 8/1987 o <br /> plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných <br /> dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.). <br />11) § 6 odst. 4 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. <br />12) § 6 odst. 5 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.<div class="blogger-post-footer"><img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/17235862-1176946054022532091?l=kameny.blogspot.com' alt='' /></div>jarahttp://www.blogger.com/profile/15693842149558193795noreply@blogger.com0